Režie:
Julia DucournauScénář:
Julia DucournauKamera:
Ruben ImpensHrají:
Agathe Rousselle, Vincent Lindon, Garance Marillier, Dominique Frot, Myriem Akeddiou, Anaïs Fabre, Nathalie Boyer, Sylvain Baumann, Marin Judas (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Po sérii nevysvětlitelných trestných činů se otec setká se synem, který byl deset let nezvěstný. Titan: kov vysoce odolný vůči teplu a korozi se slitinami s vysokou pevností v tahu. (Film Europe)
Videa (4)
Recenze (127)
Prvních cca 30 minut mi přišlo, řekněme, snesitelně šokujících, ale pak někdy od momentu, kdy si Alexia změní vzhled a začne se vydávat za Vincentova syna, mě to začalo postupně dost iritovat, a závěr jsem shledal vyloženě nechutný a pro mě osobně prostě nesympaticky absurdní - nepochopil jsem, co to mělo celé znamenat, a od jisté doby mám na tenhle typ divácky odtažitých a nepříjemných filmů dost alergii (a vyloženě nesnesu scény, v nichž si filmové postavy tělesně ubližují - zde si kupříkladu Alexia upraví vzhled svého nosu tak, že si ho rozmlátí o umyvadlo, což mě vyloženě fyzicky bolí jen takto napsat). A to, že mě ten film tak rozladil, mě mrzí o to víc, když si vzpomenu, jak jsem byl před 5 lety nekriticky nadšený z režisérčina předchozího snímku Raw (a to mj. díky hereckému výkonu Garance Marillier, která hraje i zde, ale bohužel jen menší roli v pár scénách) - podruhé se stejný zázrak už bohužel nekonal. ()
Po dlhej dobe som bol s priateľkou na filme (naposledy to bola Caraxova Annette) a dostal som, trochu zaslúžene, otázku: "Prečo každý film na ktorý ideme do kina je bizarnejší ako ten predošlý?" Každopádne: Je to parádne natočené, herečka hrá ako o život a to i v tých najabsurdnejších polohách, ale prečo? Hlavná postava hneď v úvode stratila moje sympatie, ako vraždiaca psychopatka ma už nezaujímala svojím osudom. Inak je ale linka rodinnej tragédie (so skvelým Lindonom) celkom funkčná, zaujímavým spestrením je tu navyše body horror, ktorý je na moje pomery (trochu paradoxne, po šokovaných prvotných ohlasoch) zas trochu primálo explicitný. Hovorím najmä o scénach súloží s autami, či záverečným dieťaťom (fakt som dúfal v malého transformera). Tie mohli byť ešte viac "Cronenbergovské", telesné, to by som možno šiel aj na štvrtú hviezdu. Uhýbanie kamery pred nechutnosťami beriem ako devízu skôr v iných žánroch. Ako celok je to pomerne rozpačité, nie veľmi tvoriace homogénny celok s koherentnými kvalitami. 3,5* ()
provokatívnej artovej eseji o genderi a maskulinite dominujú na hranicu idúce herecké výkony, sugestívny soundtrack, podmanivý vizuál majúci vrcholy v scénach nočného hasenia lesného požiaru alebo pri erotizujúcich scénach, vysoko aktuálna téma riešenia fluidity a komplexnosti pojmov sex, gender, pohlavie, orientácia. (aj európsky festivalový arthouse môže mať svoju podobu midcultu.) ()
Předchozí film režisérky a scénáristky Julie Ducournau z roku 2016 Raw jsem viděl. Za mě 4 hvězdičková záležitost. Titane mi ale úplně unikl. Sám nechápu jak je to možný. Za doporučení vděčím uživatelce Ratchetka. Za což jí tímto děkuju. Ona už prostě ví čím se mi trefit do chuti. Titane je filmem s tísnivou až bezvýchodnou atmosférou s parádními hereckými výkony s dobře zvolenou hudbou se skvělou kamerou a opravdu chvályhodným námětem. Titane je prostě bizarnost par excellence. To co film divákovi nabízí se jen stěží popisuje. Celkem se mi líbí komentář uživatele JFL. To, že se jedná o film pro velice okrajový publikum asi nemusím zmiňovat. Každopádně teď už si další film od Julie Ducournau budu hlídat důkladněji. A kdyby mi přeci jen unikl Ratchetka mě jistě upozorní😉 Silný 4hvězdy. ()
Milý film o holce, co miluje auta. Druhá půlka bohužel trochu polevila v nářezovosti, ale i tak je to film, který nezapomenete a na další roli Agathe Rousselle jsem fakt zvědavý. Film poslali Francouzi na Oscary, a i když se (nepřekvapivě) nedostal ani na shortlist, tak pouhá představa, jak tenhle film sledují 80letí páprdové v Akademii, mě škodolibě těší. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (4)
- Jedná se o třetí projekt Julii Ducournau, kde Garance Marillier hraje postavu jménem Justine. Prvním byl krátkometrážní Junior (2011) a následně Grave (2016). (Smth)
- Julia Ducournau je len druhou režisérkou a štvrtou ženou v histórií, ktorú ocenili v Cannes Zlatou Palmou. (_marduk_)
Reklama