Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Oficiální dokument z 6. říšského sjezdu NSDAP v Norimberku 4.-10. září 1934. Po II. světové válce v mnoha zemích trezorový film. (oficiální text distributora)

Recenze (215)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

4 roky před začátkem 2. sv. války se Leni Riefenstahl, která se významně přátelila s Adolfem Hitlerem rozhodla natočit dvohodinovou nacistickou propaganda, oslavující nejen Adolfa Hitlera ale celý německý národ. Ačkoliv, šly všechny ty myšlenky mimo mě nemohu filmu upřít určitou velkolepost a monumentálnost, která je patrná hlavně při davových scénách, které jsou prostě neuvěřitelné. Jinak je to spíše odstrašující záležitost, jejiž děsivost se prokáže převážně v závěrečné Hitlerově řeči. ()

salahadin

všechny recenze uživatele

Triumf vůle = triumf zvůle. Triumf filmařského nadšení pro špatnou ideologii. Triumf debility nad rozumem, triumf pomíjivého pozlátka nad citem. Nějaké hodnotící hvězdičky tady úplně pozbývají smyslu. Musím ocenit výtečný davový "kompars". Tady ukázkově vidíte, kam se může dostat vrcholná civilizace...do zvířecí platformy. Člověk má z dokumentu pocit, že Hitlouš byl vlastně takový příjemný usmívající se a při projevu prskající a slintající chlapík válčící proti rudému xindlu na východ od Německa (Československo nevyjímaje), proti židovským šedým eminencím, židovským zlodějům a židovským sektářům rozesetým na všechny světové strany od Německa, bůhvíproč proti Britům a Polákům na sever od Německa a dalšímu zbytku nenacistické a nefašistické Evropy, tedy demokratickému xindlu. Jen Němčouři jsou v dokumentu permanentně veselí, každej nácek je rovina chlap, žádnej levingston, ženy dostávají cirkulující orgasmus při Hitlerově projevu, vojáčci uchcávají blahem. Norimberk, mercedes a hákenkrojc, propaganda hnusná jako každá jiná komunistická...film vhodný pro výchovu nových nácků by se měl promítat jen v rámci školní výuky. Jeho filmařská zručnost totiž zobrazuje hnisavou ideologii země, která vždy vynikala seběvědomím nad ostatními národy (možná by to neměli s tím Oktoberfestem tak přehánět)... Toto je dokument a zároveň varování, které však bude pochopeno jen těmi "nevýznamnými"... ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Jedno se fašistům nedá upřít a to nulovou nezaměstnanost. O ní prostě každý věděl a právě proto se Hitler vyšvihl raketovým krokem kupředu až do čela celého národa. Ačkoliv je tento dokument neuvěřitelně působivý hlavně ze strany Hitlera a jeho pomocníků tak neuvěřitelně strašidelné, dalo by s říct, při pohledu na sílu a moc, kterou Hitler držel v ruce a nedokázal ji absolutně využít. Možný byl dobrý demagog, nicméně nedokázal celý národ udržet pohromadě a dopadlo to tak jak to dopadlo. Dokument Triumf vůle by měl vidět každý, aby si uvědomil, jaká v té době čpěla atmosféra v sousedním Německu, jak na to odpovídal zfanatizovaný lid a kolik lidí se dokázalo sejít na takovém kongresu jako byl právě tne v Norimberku. Je to možná neuvěřitelné, ale řekněte mi, kdo dokáže v současné době zcuknout takových lidí pod jednu střechu za jeden večír? Sice nedávám plný počet, ale to se prostě nedá dávat plný počet něčemu, co dokázalo ovlivnit chod dějin neuvěřitelným způsobem, když nebudu brát v potaz, že to ke konci bylo dost nudné, je to dokument natočený opravdu dobře a jediný opravdový zobrazující Německo zevnitř. -- Vždy se najdou lidé, kteří jsou skutečně aktivní bojovníci a očekává se od nich víc, než od milionů řadových občanů. Jim jednoduše nestačí říci si: "Já věřím". Radši si řeknou: "Já bojuji". ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Byl to sám Adolf Hitler, kdo pověřil tanečnici a herečku Leni Riefenstahlovou, z níž se stala filmová režisérka, aby natočila velkolepý oslavný záznam šestého sjezdu nacistické strany, který se konal v září 1934 v Norimberku, středověkém bavorském sídle, kde se s nespornou ironií sešli v letech 1945-46 vítězní Spojenci, aby soudili válečné zločince Třetí říše. Hitler jí rovněž poskytl i název filmu. Riefenstahlová byla kariéristka s tvůrčím talentem a navzdory jejím poválečným prohlášením existují důkazy (nejen v tomto filmu, ale například i v dokumentárních snímcích sledujicích invazi do Polska nebo pozdější využívání vězňů z koncentračního tábora jako "komparzu"), že její nadšení pro fašismus bylo vychytralé, třebaže poněkud naivní. Ale žádné diskuse o její motivaci nemohou umenšit ohromujicí účinek Triumfu vůle. Je to strašlivá podívaná, vulgární, ale mytická a technicky provedená se zdrcujicí, sebejistou dokonalostí. Riefenstahlová měla k dispozici všechny prostředky, jaké si dokumentarista může přát. Norimberk byl pečlivě připravený, jako by šlo o masivní ozvučený ateliér rozdělený na řadu skvěle vybavených scén. Riefenstahlová nařídila postavit v centru města nové mosty a přístupové cesty, osvětlovací věže a kolejničky pro kamery, což vše bylo do detailu provedeno podle jejích přesných instrukcí. S třiceti rozmístěnými kamerami a s týmem sto dvaceti techniků Riefenstahlová splnila svůj norimberský úkol - oslavit moc nacistického státu a utužit jeho sevření německých srdcí a myslí - s dech beroucí obrazností v efektně zlověstné epické podobě a vytvořila neblaze proslulé mistrovské dílo, které je považováno za nejsilnější propagandistický film, jaký kdy byl natočen. Dokument - který po šesti měsících stříhání do pečlivě vybraných dvou hodin záznamu představuje asi tři procenta z natočeného materiálu - začíná Hitlerovým příletem, jeho sestupem z mraků, který má podobu vstupu wagnerovského hrdiny s hlavou ve svatozáři slunce. Führerův hlasitý pozdrav a obdiv shromážděných davů, jimž salutuje, jsou ústředními tématy tohoto představení jeho politické filosofie jako divadla světa a propůjčují mu znepokojivé charisma navzdory postoji a uřvané pronikavosti, tak dobře známé z filmových žurnálů, historických dramat a mistrovské parodie Charlieho Chaplina v Diktátorovi (1940). Potom následuje kaleidoskop překvapivých záběrů: vesele se radujicí urostlí mladíci, průvody se zapálenými pochodněmi, rituál s máváním svastikou, vojenská přehlídka, tisíce dobře vycvičených dětí slibujicích věrnost hnutí a nepřetržité folklorní vystoupení končící nacistickou hymnou, písní Horsta Wessela. Triumf vůle je hrubou, ale novátorskou demonstrací technických možností, od kamerových záběrů z výtečně volených úhlů a překvapivě nádherné kompozice až po neúnavný běh pečlivého střihu. Jde o stále fascinujicí, mrazivé svědectví o síle filmu, který je možné zneužít pro falešnou duchovní estetiku v otevřeně politickém zájmu. Po druhé světové válce strávila Riefenstahlová čtyři roky v americkém a francouzském zajetí za svoji roli v nacistické propagandistické mašinerii, navzdory svým tvrzením, že natočila "čistě historický film, cinema vérité". Opakované pokusy oživit svou kariéru končily neúspěšně. Později objevila filmování pod vodou a dokázala, že stále nepostrádá oko umělkyně. [7,5/10] (Reichsparteitagfilm der L. R. Studio-Film) (Čb. /// Produkce: Leni Riefenstahl /// Scénář: Leni Riefenstahl, Walter Ruttmann /// Kamera: Sepp Allgeier, Karl Attenberger, Werner Bohne, Walter Frentz aj. /// Hudba: Herbert Windt) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] () (méně) (více)

kobejn odpad!

všechny recenze uživatele

Když pominu celou "nazi ideology" a beru to jen jako dokument, pak můj dojem: nic moc, nuda. Jakýkoliv dokument o mužích třetí říše, který dávají pravidelně na primě je stokrát zajímavější. Když vezmu v potaz "nazi ideology" tak jsem neslyšel nic jinýho než stupidní nacionalistický blábolení, neustále opakování slov "Mír", "Říše", "Fuhrer" a furt dokola. Neni nic nudnějšího než sledovat "politické" debaty nebo jako v tomto případě propagandu. Hitler prostě lidem nasliboval hory doly, mazal jim med kolem huby a "normální" lidi, jak mají ve zvyku, mu to na to skočili a spolkli mu to i s navijákem. Ani Hitlerův záveřečný projev jako "zlatý hřeb večera" mě nezaujal , nebylo to ani k smíchu ani k pláči, prostě jen děsná nuda. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (23)

  • 6. sjezd NSDAP, který tento film mapuje, se odehrál v Norimberku, středověkém bavorském sídle. Ironií dějin je, že právě tam se po válce sešli vítězní Spojenci, aby soudili válečné zločiny nacistů. (Cimr)
  • Leni Riefenstahl najala pro tento film 70 kameramanů. Víc jich tenkrát v Německu nebylo takže filmový průmysl se tam téměř zastavil. (Zetwenka)
  • Riefenstahlová natočila už 5. sjezd NSDAP, ale tehdy se jí ještě nepodařilo dosáhnout kýženého efektu. Rok nato pokus zopakovala, tentokrát s fenomenálním úspěchem. Triumf vůle způsobil nadšení nejen v Německu, ale po celé Evropě. (Cimr)

Reklama

Reklama