Triumf vůle

Fascinující, děsivé, monstrózní. Nacismus jako filmové náboženství... Riefenstahlová měla velký talent, bohužel, o to viditelnější bylo, komu jej propůjčila. Přesto, oprostím-li se od všech moralistních odsudků – je v tom něco zrůdně hypnotizujícího. Pokud Vás zajímá film jakožto služebník a nositel ideologie, pak tohle dílo je naprostým kánonem manipulace s divákem. Odsouzenihodné, přesto by se nemělo na Triumf vůle jen tak zapomenout. Přinejmenším jako varování před mechanismem propagandy účinkuje dodnes... (02.02.2004)

Toto nie je propagandistický film, toto je umenie !!!. V každom ohľade je spracovanie absolútne dokonalé. vyzeralo to akoby dnešný tvorcovia zobrali originálne mastertape-y a nastrihali to podľa dnešných noriem. Pozerať sa na tie prechody, perfektný strih medzi prestávkami reči Hitlera, skvelé zábery a originálne uhly kamery bola paráda. Ani ideológia nebola úplne zlá ale o tom potom. Leni Riefenstahl Bola svojho času jedna s najlepších ak nie najlepšia režisérska ktorá vniesla do svojich diel mnoho inovatívnych do vtedy nevidených prvkov. Hitler vedel že zo sfušovaným propagandistickým videofilmom ďaleko nezájde.. Keby som bol malí áríjec v Nemecku v 30 rokoch a videl toto v kine v plnej paráde asi by som narukoval k Nacistom.. (03.01.2014)

Megalomanstvo NSDAP nemalo vo svojej dobe obdoby ( a to svet ešte netušil, aké megalomanské plány táto strana mala do budúcnosti ). Ohromné masy vojakov, robotníkov na ohromných štadiónoch a uliciach. To všetko zachytila Leni Riefenstahl s razanciou profíka a vo všetkej paráde. Škoda, že tématické pozadie dokumentu je veľké manipulovanie s davmi, ktoré vyústilo až ku gumovaniu mozgov a nakoniec k najhoršej vojenskej mašinérii v histórii ľudstva. (29.09.2014)

Mistr řečník a profesionální "patlal" pomády na vlasy -Adolf Hitler-, si potřeboval vykompenzovat své...co já vím, třeba ráčkování a proto povolal do služby Leni Riefenstahl, aby mu natočila propagandistický film na pozvednutí ega. Leni naklusala spolu se všemi kameramany v Německu (ostatní natáčení muselo jít stranou..) a stvořila vážně gigant. Dívat se na tehdejší módní ikonu v detailních záběrech, kdy vidíte i chlupy v nose, je vážně unikátní. Byť normálně smýšlející člověk nad tím vším zvěrstvem kroutí hlavou, nemůže neuznat, že Riefenstahlová to vzala z gruntu dobře a i když bylo hodně patrné lezení do prdele "fírerovi" měla prostě talent a to je hlavní.___ Úplně nejhůř jsem se cítil při záběrech na Hitlerjugend. Tábory těchto malých fanatiků je úděs. Všichni tam jsou důležitý jak prkna od hajzlu a když spozorují kohokoliv s hákáčem na paži, div by se nepřizabili, aby mohli ukázat co v nich vězí. Já vím, byli totálně mimo provoz, ale co je moc, to je moc... Netrpělivý divák by se měl připravit také na německé lidové písně a hlavně na nesčetně záběrů na pochodující nácky, kteří sledují jak Hitler zvedá ruce do nebes a zase ječí něco o tom, že Německo je da best a pak pozvedá ruku, aby zabránil slunci ve vypalování svých očí a diváci si myslí, že hajluje a pak následuje uvědomění si toho všeho a prostě trapas! Myslím si, že kdyby Adolf nebyl takový gigantický řečník, zkončil by někde v zaprděným kanclu, neoholen a ztrapňován od nadřízeného. Hmm...docela směšná představa. P.S.- až budu 9.12. v Norimberku a uvidím ty ulice, kde se promenádovali ti hajzlové, budu mít na 100% náladu pod psa...... (27.09.2008)

Triumf vůle je i filmovým triumfem nacistické propagandy. Kam se na něj hrabou komunistické agitační filmy z poválečných let, a to jak provedením, tak svým praktickým účinkem. Leni Riefenstahlová natočila hrůzný autentický dokument masového vymývání mozků. Nutno říci, že na tehdejší dobu k tomu měla takřka neomezené možnosti. Promyšlené a strhující projevy ke konkrétním cílovým skupinám působí i dnes velmi podmanivě. Mnoho témat, která zde zazní, pálí i dnešní společnost. Když přihlédneme k situaci, ve které se tehdejší Německo a jeho obyvatelstvo nacházelo, nelze se divit, že většina lidí podlehla davové atmosféře. Ti z mála, kteří prokoukli, buď mlčeli, nebo byli umlčeni. Střídavými empatickými výlevy citů národní pospolitosti a zloby proti opozici Hitler dojímal krom nadšených diváků i sám sebe. Stejně jako řešil situaci vnitrostátní, začal v podobném duchu o pár let později řešit i situaci mezinárodní. Hitler byl skvělý řečník a politický demagog navenek maskující své skutečné cíle a motivace. On si vytvořil svůj vlastní svět, kterému věřil a naučil věřit všechny okolo. Hitlera považuji za vnitřně rozpolcenou osobnost řešící svůj komplex méněcennosti hrou na velikášství. Vnější tvrdost, rozhodnost a nekompromisnost, kterou se prezentuje, je důsledek strachu z odhalení jeho vnitřní slabosti okolím. Celý Mein Kampf jak jsem ho četl, je jen snůška neutříděných výkřiků duševně vyšinutého člověka, opírající se víc než o reálné základy o vnitřní pocity a vize, které jsou prezentovány v duchu jakéhosi mesiášství. Všechny úvahy vychází z životních zkušeností plných frustrace ze společenského útlaku vlastní osoby. Těžko věřit, že tato myšlenková kompozice začala ještě v první půlce 20. století nabývat reálného charakteru. S propracovanou utopickou vizí Marxismu-Leninismu nesnese srovnání. Hitler je tragická postava lidských dějin, která se vyskytla ve špatný čas na špatném místě. Rozhodně to ale není tak, že za všechno zlo může Hitler, jak se někdy prezentuje. Společnost byla nezdravá a mezinárodněpolitická situace nestabilní. Hitler byl jen jeden z pěšáků, který se rychle prodral do první linie a začal střílet bez varování. Nebýt okolností, dnes nikdo nezná Hitlera. „Hitler ist Deuschland und Deutschland ist Hitler.“ Štěstí že tato rovnice platila jen něco málo přes 10 let. Stálo to ale všechny hodně. Německo nejvíc. Tento film budiž trvalým varováním a ukázkou slabosti demokracie jako systému. (26.10.2010)