Reklama

Reklama

Gérard Philipe

Gérard Philipe

nar. 04.12.1922
Cannes, Francie

zem. 25.11.1959 (36 let)
Paříž, Île de France, Francie

Zajímavosti (12)

Tři přání (1958)

  • Na začátku filmu, když vycházejí manželé Holečkovi (Rade Markovič, Tatjana Beljakova) z kina, je nad jejich hlavami velký poutač na film, který právě zhlédli. Na kresbě jsou ztvárněni herci Gerard Philie a Gina Lolobridigida a film má v české verzi název „Radosti ostrovů“. Oba herci spolu hráli jen dvakrát, ale ani jeden z filmů to není. Při podrobnějším prohlédnutí tváří herců zjistíme, že jsou dost podobní hlavním hrdinům filmu. Takže jde o skrytý vtípek filmových tvůrců. A název filmu odpovídá situaci, do které se dostali. (sator)

Červený a černý (1954)

  • Předlohou pro postavu Juliena Sorele (Gérard Philipe) byl skutečný případ, který začal v Brangues. Místní chlapec Antoine Berthet byl synem chudých rodičů. Farář si povšiml chlapcovy inteligence a poslal jej do semináře. Berthet studia ze zdravotních důvodů ukončil a stal se vychovatelem v rodině starosty Michouda. Když vešel ve známost jeho milostný vztah s paní domu, musel místo opustit. Roku 1826 nastoupil jako učitel do šlechtické rodiny Cordonů (dnešní správní území Brégnier-Cordon), kde svedl jejich dceru. Cordonovi kontaktovali Berthetova předchozího zaměstnavatele a byli konfrontováni s celou pravdou. Antoine Berthet byl znovu propuštěn v době, kdy mířil ke špičce společenského žebříčku a bylo jasné, že už k ní nikdy nevystoupá. Tento výbušný, ale velmi inteligentní mladík se považoval za oběť. Vrátil se do rodiště a v době bohoslužeb, které vedl pastor Mass, vnikl do kostela a paní Michoudovou zastřelil. V prosinci 1827 se konal soud. Popraven byl 23. února 1828. Ve francouzké literatuře je případ známý jako L'affaire Berthet - aféra Berthet. (ČSFD)

Červený a černý (1954)

  • Původní, režisérská verze měla 185 minut. Natáčelo se od 29. března do 5. června 1954. Správný název díla je "Červená a černá". Julien Sorel (Gérard Philipe) se pokouší o kariéru v církvi, poté v armádě. Pro církev byla charakteristická černá barva sukna, pro armádu červená barva uniformy. Stendhal čerpal pro svůj román ze svého okolí. Od roku 1799 sloužil jako poručík 6. dragounského regimentu. S Napoleonovou Grande Armée vstoupil na podzim 1812 do Moskvy a přežil následující ústup. Do Ruska vyrazilo 675 000 vojáků. Vrátilo se jich 70 000. Pouze 10 000 z nich zůstalo bojeschopných. (ČSFD)

Fanfán Tulipán (1952)

  • Při šermířském souboji se Gerard Philipe zranil, ale vykroutil se z toho zcela po svém způsobu: "To nestojí za řeč! A nakonec to je stejně moje chyba, špatně jsem se mu postavil."  Odnesl si rozseklé čelo a propíchnutou ruku. (Rosalinda)

Fanfán Tulipán (1952)

  • Scénářem Reného Wheelera a Reného Falleta byl Philipe nadšen. Konečně měl příležitost, kterou okomentoval slovy: 
    "... Vytvořil jsem postavu živou, přirozenou, překypující zdravím. Fanfánovy činy určovala jeho vůle, je to člověk, který je sám tvůrcem svého osudu a není hříčkou událostí, ale sám na ně působí. Díky takovému solidnímu základu mohl jsem k úloze přistoupit a zahrát zdravou a veselou postavu."  Philipe v tomto filmu skutečně takovou postavu vytvořil. Navíc se stal legendu v očích miliónů diváku po celém světě. (Rosalinda)

Idiot (1946)

  • V dobové kritice filmu napsal režisér Jacques Doniol-Valcroze: " Hvězdou je tu Gérard Philipe. Je tu on... a ti druzí. Průzračný pohled, maličké gesto a stal se knížetem Myškinem. Ti, kteří ho viděli na jevišti v Caligulovi, věděli už, že je to velký herec. Nyní se o tom přesvědčí i široké obecenstvo. Je mladý, má velmi rád své povolání; i když pracuje do úmoru, vzbuzuje všechny naděje a otevírá nespočetné a krásné perspektivy do budoucnosti... Člověk se chvěje při pomyšlení, že by nám mohli zkazit takový talent..." Obava kritiky se naštěstí nesplnila.
    (Rosalinda)

Idiot (1946)

  • Herec Gérard Philipe svou roli hrál i před sovětským obecenstvem, které pravdivé podání Idiota sledovalo s největším zaujetím. Kdo ho jednou viděl s dlouhými vlasy, krátkou, světlou bradkou a bezbranným a jímavým výrazem, nemůže si už Myškina jinak představit. I význačný sovětský herec Jurij Jakovlev, který později ztělesnil tuto postavu ve filmu Idiot (1958) režiséra Ivana Pyrjeva, přijal mnohé z vnějších znaků Philipova knížete.
    (Rosalinda)

Idiot (1946)

  • O své roli herec Gérard Philipe řekl: "Idiot byl skutečně mojí první opravdovou filmovou zkušeností. V tomto filmu jsem začal cítit svoje řemeslo. Nejdříve mne zarazilo, že Georges Lampin chtěl dát mé postavě výraz Krista, ale brzy jsem pochopil, že představa byla správná. Když se film dostal do kin, veřejnost mne velmi pěkně přijala. Zejména příjemný byl pocit, že za mnou stáli moji spolužáci - hájil jsem názory své generace. Tentokrát jsem vystartoval. Cítil jsem, že mne čeká velká práce." (Rosalinda)

Herec

Režisér

Reklama

Reklama