Michal Hofbauer

Michael Hofbauer se narodil 6. ledna 1964 v Praze. Když navštěvoval pátou třídu, vybral si ho přímo ve škole asistent režie Zdeněk Zelenka pro malou úlohu kluka v dětském snímku PÁNI KLUCI (1975). Od té doby byla využívána jeho spontánní povaha a klukovský temperament pro rozličné dětské filmové úlohy v letech 1975 – 1984, často záporné, k čemuž ho předurčovaly jeho ryšavé vlasy a herecký projev.

Po absolvování povinné školní docházky se vyučil prodavačem, nepodařilo se mu dostat na konzervatoř a po povinné vojenské prezenční službě pracoval mj. jako uklízeč v metru, hrál s bigbeatovou kapelou, příležitostně hrál ve filmu a v televizi atd. Jako mladý se oženil a měl dceru a syna.

V letech 1989 – 2006 působil až do odchodu do invalidního důchodu kvůli těžké nemoci jako osvětlovač v pražském Vinohradském divadle, kde v letech 1999 – 2006 hrál i malé a epizodní role.

Objevil se např. jako Leo („Podzimní zahrada"), Adjutant („Valdštejnova smrt"), Stefano („Kupec benátský"), Důstojník („Sto roků samoty"), Čert („Hrátky s čertem"), Emil („Dáma od Maxima"), Manuel („Drobečky z perníku"), Torusum („Král krysa"), Posel („Lysistrata"), Sluha („Don Juan"), Posel („Othello"), Krejčí („Krejčovský salon"), Socha („Král jelenem"), Drvoštěp („Tomáš Becket"), Vrah („Macbeth") apod. Krátce se pokoušel podnikat. Ke konci života se věnoval stříhání amatérských videí a filmů a občasné práci v televizi a filmu.

Ve druhé polovině 70. let byl Michael Hofbauer filmaři obsazen do dětských rolí kluka v komedii PÁNI KLUCI (1975), Petra v povídce TÉMA: LÁSKA z filmu PROFESOŘI ZA ŠKOLOU (1975), rošťáka ve filmu JAK SE TOČÍ ROZMARÝNY (1977), chlapce s drakem v hudební komedii JEN HO NECHTE, AŤ SE BOJÍ (1977), Zrzka v příběhu ČEKÁNÍ NA DÉŠŤ (1978), Otíka Málka v dětských filmech POPLACH V OBLACÍCH (1978) a též OD ZÍTŘKA NEČARUJI (1978), Darka v dramatu STÍHÁN A PODEZŘELÝ (1978), bratra Ďuly Manyi v dramatu HORDUBAL (1979) a ještě bratra Franty Metelky v dětském snímku BRONTOSAURUS (1979). Vystoupil rovněž v televizních pořadech BARVÍNEK a PLAMÍNEK.

V různých menších i větších rolích pokračoval i v letech osmdesátých: Rudolfek v HODINĚ ŽIVOTA (1981), syn bytných Salc v příběhu POZOR, VIZITA! (1981), zrzek v historickém snímku ZAKÁZANÝ VÝLET (1981) a oddílový klaun Pípák v dětském STAVU ZTROSKOTÁNÍ (1983).

Své nejvýraznější dětské filmové kreace Hofbauer předvedl ve vzácně kladné postavě vášnivého čtenáře detektivek Ládi Zemana zvaného Major v detektivce Jiřího Hanibala NEŘÍKEJ MI MAJORE! (1981), jako vůdce dětské party Osvald Richter v komediích LUCIE, POSTRACH ULICE (1983) a ...A ZASE TA LUCIE (1983) Jindřicha Poláka, za kterého získal Zlatého dudka (1984) za nejlepší chlapecký herecký výkon na XVI. národní přehlídce filmů pro děti v Ostrově nad Ohří, a jako rogallista a obuvník Václav Vaněček zvaný Andy v Tintěrově příběhu HELE, ON LETÍ (1984).

Rovněž byl angažován pro zahraniční (především západoněmecké) projekty. Už jako dospělý se od druhé poloviny 80. let až do konce svého života přehrával do malých epizodek dělníka ve filmu DŮM PRO DVA (1987), šmelináře s hodinkami v dramatu KRÁL KOLONÁD (1990), příslušníka místní VB ve ZVLÁŠTNÍCH BYTOSTECH (1990), vojína Holeného v komedii TANKOVÝ PRAPOR (1991), mladého Gorčíka v ŽELARECH (2003), bachaře ve filmu NORMAL (2008), muže v HEZKÝCH CHVILKÁCH BEZ ZÁRUKY (2006) a ve 3 SEZÓNÁCH V PEKLE (2009) a hráče karet v detektivce VE STÍNU (2012).

Ještě jako dětský herec účinkoval v seriálech (PAN TAU, TAJEMSTVÍ PROUTĚNÉHO KOŠÍKU, LUCIE, POSTRACH ULICE a MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ). V dospělém věku hrát opět v seriálech (např. DRUHÝ DECH, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, NEJVĚTŠÍ Z PIEROTŮ, DUCH ČESKÝ, 3 + 1, ČETNICKÉ HUMORESKY, STRÁŽCE DUŠÍ, ULICE atp.), v televizních filmech (SMRT PEDOFILA, O SVATEBNÍ KRAJCE, NEZVĚSTNÝ, MĚSTO BEZ DECHU, I VE SMRTI SAMI, ZLÁ MINUTA, OPERACE SILVER A, ŠKOLA PRINCŮ aj.) a v dabingu (BLÁZNIVÁ ŠKOLA, DR. DOLITTLE 2 či DOBA LEDOVÁ).

O jeho boji s nemocí byl natočen dokument z cyklu 13. KOMNATA. Michael Hofbauer zemřel po těžké nemoci 10. ledna 2013 v Praze, pouhé čtyři dny po svých devětačtyřicátých narozeninách.

Jaroslav "krib" Lopour