Stíhán a podezřelý

Československá krimi, v níž hlavní postava, inženýr Karel Trojan prchá před spravedlností, neboť se domnívá, že zavraždil svou nevěrnou manželku. Pokusil se ji totiž po jednom návratu z jejích schůzek s milenci uškrtit, avšak netušil, že R. Rázlová, jež byla obsazena do této role povrchní zlatokopky, skonala z jiných příčin. Stěží průměrný režisér Z. Brynych obsadil do dramatu své oblíbené herce, avšak přesto snímek nenabízí žádné oslnivé herecké výkony a od okamžiku, kdy vyjde najevo, že domnělý vrah je nevinen, je zbytek filmu zbytečný. Inženýra Trojana, si zahrál J. Adamíra, jasný Brynychův oblíbenec, a předvedl poněkud odlišný herecký projev než jsme od něho zvyklí. Své aristokratické chování a uhlazenou mluvu vyměnil za vyplašený obličej celostátně stíhaného člověka a v celém snímku pronesl pár nenápadných vět. Vyšetřovatele kapitána Harta, jemuž k objasnění případu pomohl patolog, ztvárnil I. Prachař a prezentoval se nudným, nevýrazným a stařeckým vystoupením bez energie a emocí. Asistenta tomuto šedivému kriminalistovi hrál dosti nevěrohodně J. Lábus. V závěru snímku velel nepříliš podařený scénář zcela nepochopitelně hlavnímu hrdinovi, těžce nemocnému uprchlíkovi, aby se ukryl v domech, jež zrovna měly přijít k demolici. Tak aspoň divák zhlédne jak centrum starého Mostu, muselo uvolnit své místo povrchovým lomům hnědého uhlí, neboť republika to potřebovala, jak poznamenal vrchní střelmistr A. Hardt. V malých rolích se objevila i uhrančivě atraktivní servírka J. Švandová, žoviální majitel salonu krásy J. Přeučil nebo postava, již jsem asi úplně nepochopil, doktor Hajn, ustrašený milenec madam Trojanové, v podání V. Brabce. Nejsem schopen udělit tomuto Brynychovu dílu ani průměrné hodnocení, neboť režisér to nejzajímavější prozradil v polovině filmu a pak můžeme už sledovat jen ne zrovna strhující útěk pana Adamíry s nepřirozeným výrazem ve tváři před zákonem. (19.08.2016)

První polovina filmu je docela obstojná, i přes jaksi podivné scény a jejich skladbu, druhá se pak definitivně rozpadá a vše vrcholí s upoceným úsilím ve scenérii starých barabizen historické části města Most. Nebýt vždy charismatického Jiřího Adamíry, který bez váhání vystřihne noblesního gentlemana i ošoupaného blázna, mávl bych nad tím rukou, protože to neměl šanci zachránit ani obstojný fízl Ilja Prachař a už vůbec jeho poskok Jiří Lábus, kterého k policii vzali asi jen kvůli naplnění stavů. O dalších postavičkách nemá cenu mluvit. Ani dámské role, značně okleštěné a vlastně vedlejší, nebyly žádnou perlou a veškeré snažení zastrešují někdy vyloženě slabé dialogy neoriginálních scén. Závěrečné drámo pak dosti trapně končí tuhle nemastnou polívku a přitom stačilo, aby z toho baráku Adamíra skočil a alespoň ten poslední hlt mohl být okořeněn. (09.08.2014)

Detektivka je to podprůměrná a chvilkami k nedokoukání. Ale na druhou stranu je tu pár charismatických herců, jako třeba Adamíra, Prachař a se zajímavých hereček, třeba Regina Rázlová. Kvůli nim jsem obětovala svůj čas a shlédla tuto kriminálku. Ovšem, jednou stačilo. Nebudu se k ní vracet. Vylidněné město působilo poněkud zvláště a zlověstně zároveň. (22.07.2012)

Bodrej fízl Ilja Prachař se snaží vypátrat Adamíru, aby mu oznámil, že žádnej trestnej čin nespáchal. Trochu divnej námět na kriminální film. Jak už tady napsali ostatní, nejzajímavější na tom filmu jsou asi záběry z vylidněnýho Starýho Mostu před demolicí. To mělo nějakou atmosféru. Jinak mě to moc nebavilo a to mam většinou starý český kriminální filmy rád. Ještě mě teda rozesmál Petr Svoboda s vizáží homobuzny. (24.04.2011)

Dosti bizarní kriminálka. Kapitán Trautmberk hledá Adamíru, aby mu řekl, že není vrah, což si on omylem myslí a utíká. Takoví byli kapitáni STB hodní... Adamíra si pro svůj úkryt zvolí opuštěnou budovu na náměstí starého Mostu, což není zrovna praktické, protože zrovna probíhá demolice tohoto prostoru. Naštěstí ho najde Osvald, který si tam s kámošema staví formuli. Nudu druhé poloviny příběhu ozvláštňují autentické záběry demolice starého Mostu, kvůli kterým stojí tento film za shlédnutí. Jinak ne. (04.02.2017)