POMO

Starý newyorský barák s požárním schodištěm, na životě ohrožený bezmocný kluk kterému nikdo nevěří, a scénář, který mu neustále háže pod nohy všemožné klacky. Malý neznámý thriller, který strhne jak leckterá žánrová klasika. Napětím a stísňujícím pocitem nabušený, až “akčně” odsýpající bez zbytečných odboček, s jednoduchou, ale o to efektněji naplněnou dramatickou premisou. A s hezky vygradovaným finále. [Noir Film Fest]

Delikátně rozehraná partička milostného trojůhelníku. Zaslepené zamilování se, lži, zneužívaní, ztráta sebe sama a všeho. Dějově nepředvídatelný, ve vykreslení postav mistrný scénář, podpořený skvělými herci, kterým absolutně kraluje Edward G. Robinson. Úplně mu jako divák propadnete a těšíte se na každou další scénu s ním. Krasobruslař emocí, mimikou nejúpřimnější herecký zobrazitel “srdce na dlani”, co jsem kdy ve filmu viděl. Za něj pátá hvězda. [Noir Film Fest]

Dlouho chladný, odtažitý a ne moc záživný film. Až v poslední třetině naznačí motivy, které mu dají smysl. Přesto zdaleka nejméně divácký, jenom lehce emotivní, audiovizuálně nejminimalističtější Glazerův opus. Možná schválně - když je dominantou geniálního tvůrce vedle originálních vypravěčských struktur taky silný audiovizuál, po gangsterce a romanci překvapí minimalistickým pojetím žánru, který obvykle stojí na obrazové opulentnosti.

Feel-good dobrodružství, které na 4 hvězdy vytahuje více aspektů a jejich svěží souhra - časté přesuny po fajn evrospkých lokacích, větší prostor pro mentorsky příjemného Jona Favreaua, časté napojení na Tonyho Starka a efektní technologické hrátky Mysteria, paralelující samotné kouzlo filmové iluze. A taky hezky vykreslený vnitřní boj Spider-Mana s vlastní odpovědností a nevyhnutnými očekávaními od sebe samotného.

Se sérií Rychle a zběsile to má společné pouze ústrední duo. Chce se to připomínat M:I, ale nejvíce to připomíná G.I.Joe. A zachraňuje to pouze pohádková Moana, i když v podstatně hloupějším podání, paradoxně pro starší publikum. Vtipné tak z deseti procent, buddy chemie mezi ústřední dvojkou bídná (první setkání ve skleněném kanclu WTF?), akční scéna zajímavá pouze ta poslední.

Hezká digitální výprava a v druhé polovině slušná gradace v napětí a nepředvídatelném využitím prostorově omezeného dějiště. Na zprvu tak průhledně působící námět o šikovné plavkyni a vztahu k otci, který je potřeba vyléčit, je to nakonec poctivě, nelíně napsaný i zrežírovaný survival horor. O půl hvězdy záživnější než námětem podobné Mělčiny.

Tak zajímavý nápad a rozjezd, od dua anglických velefilmařů, a ve výsledku je z toho pouze tuctová moralita o životních hodnotách, a že láska je nejdůležitější ze všeho. Nejvíce mě překvapil naprosto nevyužitý potenciál šlágrů Beatles, a hudby vůbec. On to není hudební film. Přičemž to od něj každý divák očekává. A klíčový handicap - nevýrazný protagonista v hlavní v roli, kterého třikrát přehraje i jeho filmová holčina. Dopadlo to tak proto, že jde o rychlokvašku se snahou svézt se na úspěchu Bohemian Rhapsody? Působí tak, a v podbízivosti divákovi se BR i podobá. Ale jinak takřka opačný výsledek z podobného receptu.

Tradiční šablona romantické komedie, opírající se o nekonvenční páreček, kterému tu chemii přece jenom uvěříte. I když o fous… Dospělácké sexuální vtipy, drogy, občasná přímočará lidská úpřimnost a ještě něco další ji lehce pomáhají před zapadnutím do zapomenutelné žánrové šedi. Tím něčím dalším je Charlize, při pohledou na kterou místama přestáváte vnímat, co její postava říká (a je vám to jedno).

Zábavná jednohubka s hezkou formální stránkou, zajímavým obsazením a neodhalitelným vyústěním příběhu plných otázek. Fokus na naplnění žánrových formulek je v ní ale silnější, než snaha vytvořit osobité, rafinované dílo, které by bylo stejně zajímavé (ne li zajímavější) na druhé shlédnutí. Holt je to téměř hvězdně obsazená mainstreamová předělávka, kterým se něco takové daří výjimečně.

Úvod s Warrenovými trojku hezky nakopne, dodá jí pravý conjuringovský drive. Zbytek filmu je řemeslně bezchybná duchařina s dětskými hrdiny, slušně pracující s prostředím, především Warrenových sklepem se sbírkou prokletých artefaktů. Duchové jsou ale příliš neškodní, i vlkodlak se po profackování kytarou rozplyne v dým a je po hrozbě. Toto “bezpečné” strašení film dělá koukatelným pro širší cílovku, což je milé, pro někoho ale může být handicapem.