Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (100)

plakát

Zlověstné ticho (2007) 

Mrazivá podívaná a jeden z filmů, na kterých si James Wan zkoušel, co na diváka působí, než přišel s Insidious a The Conjuring. Slušnou atmosféru trochu podkopává celkem nesympatický hlavní hrdina, na druhou stranu z loutek a Mary Shaw jde opravdu strach. Závěr je i přes náznaky po celou stopáž nečekaně famózní. Na čtyři hvězdičky mi ale ještě něco maličko chybí. Třeba o něco hlubší a méně šablonovitý průběh. Who's the doll now?

plakát

Jurský svět (2015) 

Jurský svět pro mě představuje příjemně nostalgický návrat do prehistorických devadesátek, ale rozhodně nic víc. K dnešnímu datu nadprůměrných 74%? To jako opravdu? A za co? Za tuctový příběh ne nepodobný tomu z jedničky? Za ne moc sympatické hlavní postavy a ústřední zamilovaný páreček, mezi kterým to absolutně nejiskří? Za naprosto nepochopitelné vypěstování laboratorního superzabijáka, o němž ani po dlouhé době výzkumu neví nikdo zhola nic? Za ohařské raptory a projížďky na motorce? Za finální souboj? Jediné, na co budu v souvislosti s Jurským světem vzpomínat, jsou povedené digitální efekty a působivý úvodní průlet parkem za doprovodu staré dobré znělky. I tak mi to přijde ale trochu málo.

plakát

Insidious (2010) 

Ne tak strašidelné, jak si z první projekce pamatuji. I když je fakt, že tehdy šlo o svěží vítr v duchařském žánru, kterému za těch pět let přibyli dva sourozenci a bratranec. The Conjuring mě dostal více, to ale nic nemění na tom, že někdo musel být první a za to Insidious patří všechna čest.

plakát

Halloween II (2009) 

V případě tvorby Roba Zombieho si nejsem tak docela jist, zda sleduji totožné snímky jako zbytek zdejšího osazenstva. Druhý novodobý Halloween se mi totiž líbil a to dost. Jednička byla do první poloviny hodně slušná, potom ale už jen nepochopitelně padala kvalitativně níž a níž. Druhý díl ne. Bavil mne od začátku do konce, vraždy byly pěkně syrové a Michael Myers je díky Maneovi démonický i po odmaskování. Zombieho již tradiční hra se stylizací tady nemá chybu a halucinační pasáže do kontextu vyprávění spolehlivě zapadají. Spokojenost.

plakát

The Lords of Salem (2012) 

Po přečtení zdejších komentářů jsem nečekal vůbec nic, ale Vládci Salemu se mi nakonec docela líbili. Zombieho až maniakálně důsledná práce s prostředím, stylem a atmosférou samozřejmě nad vším ostatním převažuje, ale nevadila mi ani ona "artovost", kterou tady hodně lidí hejtuje. Příběhově to možná neskončilo tak jak jsem si představoval, ale ani chvilku jsem se nenudil. Lepší tři a po příštím zhlédnutí možná i více, protože mám pocit, že na jeden zátah toho bylo na vstřebání přeci jen docela dost.

plakát

We Are Still Here (2015) 

Vlastně pořád nevím, co si mám o We Are Still Here myslet. Na jednu stranu slušná atmosféra a zajímavá premisa, na stranu druhou někdy až zbytečně dlouhé záběry a několik nesmyslných scénáristických rozhodnutí. Třeba ta (spoiler) zastřelená barmanka? Nechápu. Táhlými záběry zimní krajiny mi film trochu připomněl Osvícení, to s nimi ale pracovalo lépe. Závěr, kdy se z minuty na minutu bubácký film změní na bezprizorní vyvražďovačku, je také hodně zvláštní a pro mě těžko uchopitelný. Možná při příští projekci změním názor, ale momentálně to na více než dvě hvězdy nevidím.

plakát

Jersey Boys (2014) 

Pohodová podívaná a sonda do pamětihodné hudební minulosti, ale nic více. Clintův styl mám rád a některé z jeho snímků patří mezi mé nejoblíbenější, ale Jersey Boys se drží zbytečně při zemi a jako celek nepůsobí moc výpravně. Momenty, kdy čtveřice muzikantů vystoupí na pódium a zpívá, mají šťávu, ale hromada scén okolo funguje jen jako nemastná a neslaná omáčka. Jsem rád, že jsem Jersey Boys viděl, ale už se k nim pravděpodobně nikdy nevrátím. Typický průměr.

plakát

Insidious 3: Počátek (2015) 

Ve společnosti Insidious jsem se slušně bál i potřetí v řadě. Trojka sice nedosahuje kvalit předchozích dílů (minimálně jedničky ne), ale to snad ani nikdo nečekal. Leigh Whannelll drží režisérskou taktovku pevně v rukách a po vzoru svého "učitele" Jamese Wana se mu daří budovat solidní atmosféru. Některé lekačky působí už trošičku lacině, ale jde pouze o několik málo výjimek. U hororů tohoto typu mě nejvíce dostává "tahání za fusekli", kdy prostě toho bubáka čekáte za každým rohem a on se stejně objeví až v momentě, kdy přestanete dávat pozor. Tohle funguje i zde a pořád mě to baví. Lepší tři hvězdičky. A dodatek bokem: s démony se bojuje fakt těžko, když je člověk přikurtován k posteli a sotva se může hýbat...fuj, nechtěl bych.

plakát

The Haunted World of El Superbeasto (2009) 

Bizarní a ujetá jízda v režii Roba Zombieho, který si tímto snímkem jistojistě splnil celoživotní sen. Místy jsem jen zíral s otevřenou hubou a nechápal. Všelijaké hororové postavy v čele se zombie nacisty, doktorem Satanem a jeho cvičenou opicí jsou tady až na druhém místě. Prim hrají explicitní sexuální narážky a scény, kontroverzní dialogy i šílené hlavní postavy. El Superbeasto dokáže zabavit a necelých osmdesát minut mu k tomu bohatě stačí. Na více než tři hvězdy to však nevidím, to by musel být ten přesah přeci jen o kus jinde. Doporučuji vynikající soundtrack!