Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (1 261)

plakát

Hovadina! (2022) (pořad) 

Zajímavý koncept míchající kvízovou hru s tou sociální. Je koukatelné mít vědomostní hru, kde nevypadáváte hned, jakmile něco nevíte. Je tam kopec much, které ale určitě lze vyladit (ostatně už televizemi proběhly kvízové soutěže, u kterých byl evidentní vývoj). Casting na jedničku, soutěžící byli sympatičtí. Otázky jako na houpačce - je tam znát klasická americko-centrická skladba, takže koho nezajímají trivia questions na téma USA, tomu doporučuji si pustit něco jiného.

plakát

Základka Willarda Abbotta (2021) (seriál) 

Velká gratulace seriálu k zisku několika cen Emmy. Dle mého zcela zaslouženě. Stylem je to klasické mockumentary, což je hlavně devizou NBC, zde ukazuje kvality ABC, které vsadilo na um Quinty Brunson, která nejenže seriál vymyslela a několik epizod napsala, rovnou hraje i hlavní postavu. V jádru je to natolik univerzální, že byť nejsem afroameričanka z USA, s Janine Quinty Brunson jsem se rychle sžil. To považuji za plus, protože mám stále v živé paměti, jak jsem lamentoval nad obsazením How I Met Your Father a jiných sitcomů. Postavy (kterých by klidně mohlo být více, ať už na straně učitelů, kde je typicky objektiv namířem na úzkou skupinu, nebo na straně studentů/tříd) kromě Avy jsou vynikající, ale i Ava má své dobré momenty (coby fanouškovi žánru mi na paměti vyvstanuli otravní šéfové jako např. Michael Scott nebo Glenn Sturgis). A teď čekat na nějaký ten cross-over. Ideálně s It's Alway Sunny in Philadelphia. Sečteno a podtrženo - ano, Pětku, ano, neboť Pátá (Brunson) právě teď odbila, zvonek zvoní, škola končí a já smíchem umírám.

plakát

Captain America: První Avenger (2011) 

Začalo to moc hezky. Zatím nejlépe z toho, co jsem viděl dosud v Marvel Cinematic Universe. Steve byl na začátku vychytralý jako liška a zároveň statečný jako lev, agentka Carterová byla dominantní jako Lady Dimitrescu z Resident Evil Village. Na konci film otočí o 180 stupňů, ze Steva se stane klasická mlátička (byť hrdinství mu nechybí) a z agentky Carterové pak uvidíme hlavně ženu strachující se právě o Steva. Své momenty film má, ale obvykle jsou vykoupeny něčím jiným, např. že jediná osoba dokázala odrovnat celou experimentální laboratoř, ale během honičky poté byl kvalitní fake-out s dítětem ve vodě. Hydra celkově i místní záporák byli nudně předvídatelní (díky, nebo možná navzdory, zřejmým paralelám s nacisty), na druhou stranu vzhledem ke stáří předlohy je to zcela pochopitelné. Stejně tak je pochopitelná i celková glorifikace války. Nejzajímavější pro mě je asi "třída" kapitána Ameriky - většinou člověk vidí útočné hrdiny (nebo hrdinky) se zbraněmi, občas nějaký ten mág, ale většinou ne mnoho hrdinů třídy obrana nebo podpora. Je tedy fajn vidět Shield Hero (kdo hráli hru Hades, tak také ví), no pun intended co se týče SHIELDu. Teď jen doufat v nějakého hrdinu třídy podpora-léčení a nenechávat to jen na agentech SHIELDu.

plakát

Koi senu futari (2022) (seriál) 

Tento rok se zřejmě nese ve jménu kvalitní LGBTQ+ reprezentace. Jak si jinak vysvětlit tento seriál a předtím také Heartstoppera? Ovšem není reprezentace jako reprezentace. Zkusím svými osobními pocity (které určitě každý bude mít rozdílné) popsat, jak bych reprezentaci přál všem a jak bych ji zhruba hodnotil na místní (ČSFD) stupnici: odpad    - reprezentace žádná nebo reprezentace vymazaná (Jughead z Riverdale) *    - stereotypně špatná nebo špatně vyzkoumaná reprezentace, reprezentace mimo dílo bez náznaků, které by k ní vedly. **    - reprezentace je jednodílná záležitost, zde lze zařadit například jistý díl House (ten však dle mého názoru spadá i do 1-hvězdičkové kategorie vzhledem k tomu, jak to dopadlo) ***    - reprezentací je vedlejší postava, kde však není dost prostoru na hlubší zkoumání nebo jiné lidi, např. takto repre-coded byl Varys z Game of Thrones, Daryl Dixon z The Walking Dead nebo Isaac a Tori z již zmíněného Heartstoppera. ****    - reprezentací je vedlejší postava, ideálně i někdo další (aby ta postava nebyla tzv. "token"), dějové linky spojené s reprezentací. To je Todd z Bojacka Horsemana. *****    - reprezentací je hlavní postava a další lidé, dějové linky spojené s reprezentací, ale nemusí to být nutně jen o nich (což akorát přidává na komplexnosti postav). A Koisenu Futari spadá právě do oné pětihvězdičkové kategorie, alespoň co se aro-ace reprezentace týče. Rozhodně to však není jen pro aro-ace lidi. Oba ústřední hrdinové jsou sympaťáci, vedlejší postavy také, žánrově je to dramedy jak vyšitá, záběrově občas televizní, občas filmová, vždy se na ni však dobře kouká.

plakát

Zaklínač (2019) (seriál) 

Je dobře vidět jak šel čas s televizními seriály. Když jsem sledoval Netflixového Zaklínače, měl jsem myšlenky ve stylu "je to jako fantasy ne nepodobné Hře o Trůny, ale (alespoň ze začátku) je tam koncept 'monster of the week' (každý díl likvidace jiného monstra)". Náhle poté mi došlo, že tohle to už jednou bylo - viz např. Xena nebo Herkules. Z postav z mého pohledu byly zajímavé skoro všechny, každá měla své světlé i temné chvilky. Nejlepší asi byl Marigold - ve směru jeho písní (a ve směru místních trpaslíků) se český dabing skutečně vytáhl na kvality dřívějších dob. Ke čtení knih mě to nepřesvědčilo. Ke hraní her zatím také ne. Je však fajn vidět fantasy seriál, jehož lokality jsou dost podobné lokalitám, ve kterých člověk žije a ne např. v USA nebo v Británii.

plakát

Neuvěřitelný Hulk (2008) 

Muž, co tráví dny kutěním věcí se snaží vyléčit z neobvyklé nemoci a musí závěrečnou bitvu vybojovat proti člověku, který od něho získal jeho technologii, takže je takové "zlé dvojče"? Kde jsem to jenom viděl? Plus samozřejmě nesmí chybět lidský love interest.  Opět také ničení všeho kolem (na paměti vyvstane vedoucí továrny na limonádu a jak by chtěl novou, teď už bude muset, nebo závěrečný souboj). Postava Hulka by mohla být zajímavá, ale zde mi to moc nefungovalo. Co takhle inspirace od Dr. Jekylla a pana Hyda? Nebo spíše Dr. Bannera a pana Hulka? Každopádně velký respekt za supporting cast, zejména Tim Roth (rád bych už skončil s těmi paralelami na Iron Mana, ale i ve dvojce byl hlavní protivník z Ruska) nebo Ty Burrell (respekt scénáristům, že z něho neudělali typickou klišoidní zlou překážku vztahu).

plakát

Iron Man 2 (2010) 

Víc. Víc vylepšení obleků. Víc obleků. Víc záporáků. Víc zajímavější záporáci. Víc lore. Víc akce. Víc humoru. Víc luxusu. Tak bych nazval Iron Mana 2. Je více lépe? Víceméně ano. V některých momentech mi tam přitom některé doplňující scény chyběly. Celkově však druhý Iron Man drží laťtku nasazenou prvním filmem, byť je méně "syrový" než jeho starší bratříček. Má ale dost zajímavých momentů (namátkou např. hidden in plain sight prvek nebo Ivan Vanko a jeho pták), takže člověk se alespoň nenudí.

plakát

Iron Man (2008) 

Tak tady to prý všechno začalo. Já začal před prvotním sledováním prvního Iron Mana už Strážci Galaxie a Thorem 1 a 2 (nepočítám-li věci typu Spider-Man nebo Blade, které předcházely utvoření Marvel Cinematic Universe), takže jsem přicházel už trochu s jistými předpoklady. K tomu se dá přičíst i pobyt na internetu, kde vyhnout se čemukoliv od Marvelu chce buď hodně umu nebo hodně odloučenou a hodně pevnou sociální bublinu. Vyjadřování k paralelám ve skutečném světě co se týče ozbrojování od USA přenechám znalejším. Můžu však komentovat věci filmové - je fajn vidět superhrdinu, který se nestal superhrdinou omylem nebo alespoň měl určitý základ. Zde však je narozdíl od např. netopýřího muže z DC vidět kvalitní průprava, kdy vidíme Tonyho často v dílně (občas i v nelichotivých scénách). Šach mat, Batmane. Celkově vzato bych to všechno přirovnal k hezkému wish-fullfilmentu pro mnohé - spousta peněz, večírky, hon za sukněmi (alespoň ze začátku), zajímavá udělátka a hračky, boj za spravedlnost. Myslím, že by si dobře rozuměl s Jamesem Bondem. Většina ostatních věcí z tohoto filmu (zejména ústřední záporák) je však zapomenutelná.

plakát

Hodina angličtiny (1988) (TV film) 

Slibný začátek (kdy to díky úrovni angličtiny paní učitelky sklouzává do "so bad it's good" teritoria) zcela zabíjí koncovka, kdy kolektivně všem postavám klesne IQ a nejvíce těm dospělým. Paní učitelce pak ještě dříve, neboť to, co si divák už dal dohromady, ona luští ještě dobrých několik desítek minut. Námět však velice originální a pro fanoušky komorních "bottle episodes" nebo něčeho, kde se jen na jednom místě povídá (namátkou třeba Terapie) je to zajímavá podívaná. O to víc pak člověka vyvede z míry, když se dostane mimo několik zdí bytu paní učitelky. Korunu komična tomu nasadil konec, kdy mi přijde, že pan režisér zapomněl dotočit jednu/dvě scény, takže rozuzlení-nerozuzlení dostává divák jednou strohou větou, načež je okamžitě poslán do... titulků.

plakát

Bobovy burgery ve filmu (2022) 

Mám z toho pocit jako bych právě viděl něco, co je jen delší epizoda seriálu. Bohužel se díky tomu rozmělňuje humor, který tam je, ale mohlo ho klidně být i víc. Příběhově je to klasika, která ale drží kvalitu dílů seriálu, každé z Belcherovic dětí dostalo samostatnou lekci (a my se dozvěděli o původu čapky Louise!) a vzato kolem a kolem film zahřeje u srdce. Písničkově to u mě celkově selhává. Vím moc dobře, že BB umějí kvalitní písně (aktuální top bych asi řekl The Bleaken is Coming, The Right Number of Boys a Stayin' Up Till Midnight), tak jsem je čekal kvalitu i zde. Bohužel písně jsem téměř ihned po konci filmu zapomněl (napadá mě pouze Lucky Ducks). Co neselhává je však vizuální stránka věci - zde je rozpočet skutečně dobře vidět (no pun intended), ať už se jedná o scény plné pastelových barev a všelijakých detailů, kreativní úhly "kamery" nebo animace postav (znovu na paměti vyvstane Lucky Ducks nebo také závěrečné titulky).