Gilmour93

Je to jako zásah Zakňaktelem - první díl vás omráčí nudou, druhý unudí k smrti a při třetím se vám vypaří z hlavy myšlenka vůbec to sledovat. Nicméně cítím kolem sebe přítomnost fenoménu SG-1 a proto mírně poupravím výrok Voltaira: „Nesouhlasím s tím, co sledujete, ale až do smrti budu bojovat za vaše právo sledovat to“.

Nenechte se zmást, nedávno jsem jel po dálnici do Frankfurtu a vůbec to tam tak nevypadalo. Jen mi vrtá hlavou, jak může Simír dělat u dálniční policie, když po vystoupení z auta nevidí přes svodidlo..

Jak by podotkl gothamský žolík: „Ha ha, ho ho, he hee.. and I thought my jokes were bad.." Křečovitá nuda na míle vzdálená britskému humoru, který mám rád. Ať se Bay s Wrightem navzájem strčí do kapsy a zůstanou tam.

Všichni se tu zaobírají hmotou rosolovité konzistence pohupující se rytmicky v jednodílných oranžových plavkách, ale málo kdo je zde schopen ocenit vypracované a precizně vyholené mužské hrudě (depilaci striktně odmítající Mitch jest nechutnou, zcela určitě silně perspirující výjimkou) vrhající se s plovákem na šňůrce střemhlav záchraně nebohých tonoucích.. Dovolte mi parafrázovat kapitána Hawkeyeho Pierce: „Veni, vidi, nudy..“ (To "nudy“, ač by se to mohlo zdát, není od slova nudismus..)

Nejdřív si vás Frakes povodí nějakým optický klam způsobujícím udělátkem a nato naservíruje pět tajemných příběhů, o jejichž reálném podkladu se máte horečně dohadovat. Každý oglosuje nekompromisní hláškou stylu: „Byla ta jehla opravdu vraždící, či byl celý příběh jen spíchnut horkou jehlou našich scénáristů..?“ a na závěr zveřejní s úsměvem na rtu rozřešení, kterému ani sám nemůže věřit. Jak já ten seriál žral.. Bravo, komandére Rikere!

Fincher opět o sériovém vrahovi, který je vždy minimálně o krůček napřed před muži zákona. Tentokrát ne však smyšleně a s depresivním deštěm, ale podle skutečných událostí otřásající slunnou Kalifornií 70.let minulého století. A to je na tom to krásné. Ač víte o Zodiacově nepolapitelnosti, hltáte dvě a půl hodiny tu chronologicky seřazenou investigativní práci amatérů i profíků a i když se občas v té přehršli nepřímých důkazů a falešných stop ztrácíte, vyšetřujete s nimi. Konverzační krimi s nulovou akcí, se špetkou napětí (matka s dítětem, sklep) a syrově natočenými vraždami vás i přes svou délku nepustí. A pokud není šest stop pod zemí, musel se Zodiac u sledování svého životopisu na kabelovce v domově důchodců bavit taky.

Hustá jak od Brčálníku, ale krájet se nebude. Krájet totiž bude ona.. Namlsán osobou na režisérské židli, autorem námětu i trailery jsem prožil docela zklamání a v ústech mi zůstala pachuť nevyužité šance a talentu.. Plíživá mlha se zastavila někde na půl cesty mezi psychologickým thrillerem a béčkovým hororem v líbivém kabátě a nezachrání to ani "veskrze pozitivní“ konec jako nečekaná nadstavba Kingovy předlohy. Mrzela mě především odfláknutá psychologie postav zapříčiněná místy opravdu hloupými dialogy, které se tvářily jak opsané z podprůměrného survival hororu mířícího přímo do půjčoven. Zde si Darabont evidentně nedal příliš záležet, což se mi zdá na tvůrce jeho kalibru zarážející a sráží to celkový dojem z jinak kvalitní filmařiny. U něj prostě nemůže být místo pro shovívavost. Naopak potěšil DeMunn a zejména fanatička Harden, která si za své religiózní tlachání zasloužila být omotána digitálním chapadlem jako první. Doporučuji zaměřit se na jemné detaily typu historie revolveru, který jim byl souzen, či na obří "letadlovou loď", přecházející ne příliš obezřetně silnici (pravda nefrekventovanou).

Zkažené mlíko, netvárný liliput, přecitlivělý kameraman a herci hvězdných manýrů - jó, režisér low-budget filmů tvrdý chleba má.. Scénář oceněný v Sundance je vedle asertivitu ztrácejícího Buscemiho hlavním tahounem pohodového filmu o nekonečných strastech natáčení, kdy realita je mnohdy horší než noční můra. V této branži zklamání a kompromisů je nezbytné žít v oblouznění..

Školní záměna výstavního šprta Duncana Pinderhughese s ostrým mladistvým delikventem Bladem Brownem odstartuje festival humorných situací. Komediální předobraz 8. míle a nostalgická vzpomínka na pubertální věk. V hlavních rolích newyorkské hiphopové duo Kid n´ Play. „Au, můj premolár..“

Tentokrát provedeme vrt do středu třetí planety naší sluneční soustavy a fyzikální zákony při tom budeme tupě ignorovat. Stejně tak scénář, speciální efekty, napětí - k čemu to vlastně u filmu vůbec je..? Nakonec zbude jediné poznání, že Stanley Tucci umí noblesně sežehnout jablko.