Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (4 768)

plakát

Ztracená dovolená (2006) 

Dokumentaristé měli velké štěstí, že se podařilo majitele fotek najít, protože tím vznikla iluze, že ten dokument má strukturu a někam směřuje. Kdyby se to nepovedlo (což bylo do poslední chvíle možné), zůstalo by jen tápání.

plakát

Mamka a taťka (2017) 

Shining na Crank level. Zábavné a rychlé, přitom efektní v tom, o čem to chce být. Nicolas Cage hraje samozřejmě šílence normálněji než otce rodiny, ale to nevadí. Překvapilo mě, že to není trochu víc gore - ale tak nejde mít všechno.

plakát

Opera o Polsku (2017) 

Chybělo mi jádro sdělení - něco víc než obecnosti a nihilistické coolovosti. Ale koukalo se hezky, zvlášť díky kameře a režisérově snaze furt něco vymýšlet.

plakát

Dobrý časy (2017) 

Film, který zoufale touží po vaší pozornosti. Chce strašně, STRAŠNĚ moc, abyste si ho všimli a abyste mu řekli, jak je šikovnej. Tak teda plác plác po zádech! A běž si hrát zase chvíli vedle prosimtě. 70 %

plakát

Všechno nejhorší (2017) 

Přiznanáp hororová variace na Groundhog Day, která se ani v nejmenším se nepokouší koncept posunout a "vylepšit". Což je v důsledku jediné možné řešení a jediný způsob, jak z toho vykličkovat důstojně. Vznikl zábavný lehký teen horor, který se nestydí za to, čím je, a nesnaží se diváky obelhat. Svěží podívaná.

plakát

Tvář vody (2017) 

Když ještě půl hodiny po začátku filmu netušíte, o čem film je, a jen mlhavě tušíte, o kom je, je to buď hodně dobré, nebo hodně špatné znamení - nic mezi. Samozřejmě, že v důsledku mohutné propagace všichni víme, kam to směřuje, ale to vůbec nepramení ze samotného filmu, který je vyprávěný velmi mizerně. Asi není náhoda, že málokterý tak dobrý režisér jako del Toro točí tak často mdlé, nevýrazné filmy utopené v detailech, postrádající ale linku. Zde navíc (Kde jsou časy Labyrintu?) zásadně váznou jakékoliv emoce - od naprosto nesmyslné skokovosti odvádí pozornost jen nesnesitelná, občas podivně pseudofrancouzská návodná hudba (počkat, neodehrává se to v USA? proč ta hudba zní, jak zní?), která se snaží vyvolat dojem mnohem větší emocionální komplexnosti, než jaká ve většině scén je. Zatím snad nikdy jsem u del Tora neměl dojem takové skořápky filmu bez čehokoliv uvnitř. A to pominu, že obědové pauzy u bazénu s supertajným monstrem jsou spolu s Churchullovou jízdou v metru nejtopornější setup roku 2017.

plakát

Mimi šéf (2017) 

Ten film je divný. Jeho ústřední metafora pro svou překombinovanost nefunguje, jeho poselství je pochybné (hezky zní, ale je nereálné) a předně tu je málo humoru nejen povedeného, ale humoru obecně.

plakát

Lady Bird (2017) 

Nemyslím si, že nesympatičnost protagonistky je chyba, tak moc tvůrce nepodceňuju. Nevím ale, k čemu má sloužit. Není to dost syrové na to, aby to evokovalo realismus či každodennost, není to dost promyšlené, aby to udělalo dějový oblouk. Takže jen devadesát minut trávíte s "kvalitně" nesnesitelnou holkou. Ok... Další..

plakát

Bright (2017) 

Satanské tango je pocitově kratší než tenhle nepřehledný film s neexistujícím rytmem a gradací. Upřímně už se nedivím, že Ayerovi sebrali Suicide Squad a radši to přestříhali podle trailerové hudby, protože hůř seskládaný film si jde stěží představit. Poprava nudou.

plakát

Bradův život (2017) 

Film úmorný přesně tak, jak má být. Doslovný přesně tehdy, kdy potřebuje, zkratky využívá tehdy, kdy se je potřeba soustředit na důležitější věci. Nejsem si 100% jistý, že Stiller byl nejlepší herecká volba, ale ani proti němu nejsem schopný cokoliv říct. V důsledků poctivé zpodobnění krize středního věku. Možná míň voiceoveru by to chtělo.