Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Horor

Recenze (1 343)

plakát

Želvy Ninja (2014) 

Na to, že to točil "břídil" Liebesman, je to překvapivě slušné a vůbec bych se nedivil, kdyby toho plno natočil jen produkující Michael Bay. Akce je solidní a poměrně přehledná a překvapivě také docela drsná, což bych u vlastně dětského filmu nečekal. Celé to má svižné tempo a docela to "šlape", takže se divák moc nenudí. Nemůže samozřejmě čekat objevný příběh, protože ten je tady hodně primitivní a zachovává věrnost spíše slavné seriálové podobě, takže to chce vypnout mozek a příliš nepřemýšlet. Škoda jen, že si tvůrci nedali víc záležet na želvím vzhledu, protože ty vypadají opravdu dost divně a uměle (mnohdy připomínají loutky) a celou dobu jsem si na jejich design nezvykl. Na druhou stranu jsou dost zábavné a svým způsobem roztomilé, takže si diváka získají na svou stranu. Je pravda, že infantilnosti je tu někdy až moc, celé by to potřebovalo lepšího záporáka (Trhač má fajn design brnění, ale to je vše, Fichtner jede na půl plynu) a Megan Fox je zoufale prkenná a je jí tu přespříliš. Ve výsledku jde ale o solidní letní zábavu, která sice rychle vyšumí, ale svůj účel splní. 60%

plakát

Expendables: Postradatelní 3 (2014) 

Patrick Hughes se vydal trošku jiným směrem než předchozí dva díly a těžko říct, zda je to dobře. Podařilo se mu vystihnout poměrně temnou atmosféru a sympaticky se snažil do filmu dostat onen osobní příběh. Pravdou ovšem je, že zejména náborová část je poněkud delší, než by měla být a zkrácení filmu o takových dvacet minut by asi vadilo jen málokomu. Akce je tu až na výjimky vyvážená s dialogy, což je fajn, na druhou stranu tu není žádná zapamatovatelná akční scéna, ale jen plno dobře zvládnuté, ale pořád jen rutiny. Mladá krev byl malinko krok vedle, protože až na výjimku Rondy Rousey tu není nikdo výraznější (Lutz je naopak naprosto strašný), nikdo není schopen nějak více hláškovat a chybí jim charisma. Z veteránů pak rozhodně září Gibson, který si záporáka užívá se vším všudy, výborný Ford a Banderas, který se nebere vůbec vážně a je suverénně nejvtipnějším prvkem filmu. Upřímně se přiznám, že jsem chtěl dát jen tři hvězdičky, díky poměrně svižnému konci a finální akci, ale nakonec o hvězdičku zvedám a dávám 70%.

plakát

Sex Tape (2014) 

Sotva průměrná komedie bohužel zásadně doplácí na to, že nevtipně a neinvenčně omílá otřepané téma dokola a brzy nemá co nabídnout. Příběh je silně nevyrovnaný, protože v úvodu se snaží být jakousi vztahovou tragikomedií, aby posléze přešel v klasickou přisprostlou komedii, což se mu tak úplně nedaří a ke konci se opět vrátil k tragikomedii. Kasdan bohužel dělá, co může, jenže těm málo vtipným momentům, které tu jsou, chybí lepší načasování a hlavně nějaké (alespoň malé) překvapení. V průměrných vodách to jakž takž drží ústřední dvojka Jason Segel - Cameron Diaz, mezi kterou to částečně jiskří, i když je fakt, že zejména na Diaz je už věk vidět, ale sexy svým způsobem pořád je. Bod navíc i kvůli tomu, že se z ní tvůrce nepokouší dělat sexsymbol pro mladé. Jinak tu toho moc k chválení není - tempo je dost kolísavé, vtipů pomálu, ale naštěstí nejsou úplně trapné, jen zkrátka předvídatelné. Vysloveně potěší větší cameo Jacka Blacka, který uvadající děj dost oživí a ještě to vytáhne na průměr. Základem ale je, že divák nesmí moc přemýšlet, protože nesmyslů je tu hodně a zejména scéna se psem je opravdu dost nepovedená. S odřenýma ušima průměr. 50%

plakát

V oku tornáda (2014) 

Překvapivě solidní katastrofický snímek, který si jako jeden z mála obhájí snímání ručními kamerami. Quale věděl, že tak docílí jakéhosi dokumentárního efektu a naštěstí se mu to docela povedlo. Navíc různým přestříháváním na kamery bezpečnostní nebo přidělané na speciálně sestrojeném voze se vyhne i tradičním neduhům tohoto subžánru, tj. postavy, které točí za každou cenu. Je vidět, že Quale je původem trikař, protože jakmile řádí tornádo, je na co se dívat, a i když je to samozřejmě přepálené, pořád se to dá v rámci možností odpustit. Pokud navíc snímek sledujete s dobrým zvukem, opravdu si v tomto směru není nač stěžovat a místy si skutečně připadáte přímo v centru dění, což je jedině dobře a umocňuje to divácký zážitek. Jenže se tu bohužel pokouší vyprávět i příběh a to už je mnohem horší. Postavy jsou absolutně nezajímavé, zaměnitelné, klišovité a občas se chovají nelogicky, díky čemuž se tvůrce nevyhne nechtěně směšným momentům. Není tu jakákoli možnost si nějakou více oblíbit a držet jí palce. Je taky škoda, že tvůrce se evidentně chtěl zavděčit všem, takže se snaží pobavit teenagery vtipnými a naprosto zbytečnými postavami amatérských kaskadérů a dospělé zase jakýmsi rodinným přesahem, dojemnými momenty a přílišným moralizováním. Vzato kolem a kolem je ale Into the Storm poměrně příjemné překvapení, které ale nejspíš s přechodem na obrazovky ztratí dost ze svého kouzla. 60%

plakát

Strážci Galaxie (2014) 

Je pravda, že po nadšení, které se ozývalo ze zámoří, jsem asi čekal něco trochu víc, to ale na hodnocení ubírá jen málo. Jestli Guardians of the Galaxy něčím vynikají, je to fantastická kooperace postav a vykreslení vztahu mezi nimi. Film tak připomíná to nejlepší z buddy movies a de facto nenudí ani chvilku. Gunn všechno podporuje pohodovou a odlehčenou atmosférou a dokáže taky perfektně načasovat veškerý humor a hlášky, které jsou někdy sice typicky marvelovsky infantilní, ale v tomto případě to tolik nevadí. Povedlo se i obsazení a ústřední "lidská" trojice (včetně wrestlera Bautisty) je velmi dobrá až výborná, všem ale kraluje (možná až moc CGI) mýval Rocket, jehož dabing si Bradley Cooper viditelně užil. Své místo tu ale má i málomluvný Groot a všichni dohromady se skvěle doplňují. Možná je škoda, že filmu chybí větší osobitost, nějaké emocionálně vypjatější scény a především silnější záporák, který je nemastný neslaný a jeho motivace také není nic moc. Nevím, zda Guardians of the Galaxy jsou nejlepší marvelovkou, rozhodně ji ale k těm nejlepším řadím (a co se postav týče, je opravdu nejlepší), jen mě mrzí, že stejně jako ostatní marvelovky mě ani tahle neláká k dalšímu zhlédnutí. 80%

plakát

Lucy (2014) 

Besson už zkrátka zapadl do hollywoodské šedi a rutiny a s tím se jeho fanoušci musí smířit. Lucy je asi nejparadoxnější film roku, protože ačkoli vypráví o hrdince, která dokáže svůj mozek využívat na plnou kapacitu, divák by ji měl co nejvíc snížit. Jakkoli zajímavě rozvržený příběh je tu jen jako berlička, o kterou se tvůrce sotva může opřít. Využil ho spíš k tomu, aby po letech ukázal, že na to pořád má a pořád je schopen natočit trikové sci-fi. I z toho důvodu je to vizuálně "nabušené" a v úvodu jsou některé sekvence moc fajn, jenže s postupujícím časem už dost samoúčelné a jde čistě jen o onanii, která nemá větší význam. Pokus o humor tu funguje jen částečně, stejně jako doslovné metafory. Scarlett Johannson vše uhraje s nadhledem, i když je pravda, že svůj rejstřík moc nemění a jede svůj standard, na což ale Besson zřejmě spoléhal. Ostatní už tu jsou víceméně jen do počtu, protože nemají příliš co hrát. Výsledku neprospělo ani časté přestříhávání mezi nijak zvlášť zajímavou akcí a přednáškami o mozku, protože tempo je pak dost nevyrovnané a v dialogové části se film dost táhne. Lucy je jednorázová záležitost, která z hlavy vyšumí hodně rychle a to nemusíte využívat ani deset procent mozkové kapacity. 55%

plakát

Chlapectví (2014) 

Unikátní film, který asi hodně dlouho nebude mít obdoby. Linklater bezpochyb umí napsat a vymyslet film, který je o obyčejnostech lidského života tak, že prakticky nenudí a donutí diváka zamyslet se a uvědomit si pomíjivost života. Sledovat proměnu všech důležitých představitelů je naprosto fascinující a ohromující. Největší devíza filmu je ale dle mého v tom, že ačkoli jde o fikční záležitost, výborná režie a scénář po většinu času evokují časosběrný dokument. Těžko říct co vyzdvihovat dřív, protože tady do sebe všechno absolutně zapadá a tvoří výborný celek, který je o ničem a zároveň o všem. Snad v žádném jiném filmu není takhle přirozeně zachycena celá škála emocí od smutku po štěstí, což je taky dost zajímavé. Za zmínku nepochybně stojí i výborné výkony všech, nejvíce ale Ethana Hawkeho, který si každý okamžik krade pro sebe. K plnému počtu a absolutní dokonalosti mi chyběl jen nějaký opravdu silný moment, který by mi dovolil s někým soucítit, protože pořád jsem si tak nějak připadal jako nezaujatý pozorovatel. Možná i stopáž mohla být o takových dvacet minut kratší a nic výraznějšího by se nestalo. To ale nic nemění na tom, že Boyhood je originální záležitost, kterou by měly vidět všechny věkové generace, aby si uvědomily, že vztah mezi dětmi a rodiči je všude vesměs stejný. 80%

plakát

Očista: Anarchie (2014) 

Na to, že jde o pokračování, to vlastně není vůbec špatné a po většinu stopáže více než slušné. O horor tedy nejde v žádném případě, protože ty dvě solidní lekačky jsou dost málo. Spíše se jedná o thriller, který se spoléhá na zajímavé a svým způsobem originální téma a po většinu stopáže překvapivě baví a slušně odsýpá. DeMonacovi se poměrně daří udržovat hutnější atmosféru a vyhýbá se nelogickému jednání postav, což se musí ocenit. Přechod do ulic filmu pomohl, protože najednou je všude víc místa a je prostor i na akci, která není světoborná, ale v rámci možností ucházející, sice by jí slušela větší syrovost, ale to bychom chtěli asi moc. Taktéž vesměs neznámí herci hrají solidně, nikdo nespadá do škatulky vysloveně otravné postavy, takže si částečně získávají i divácké sympatie, navíc se neodhaduje snadno, kdo přežije, což je bodík navíc. Škoda jen, že s blížícím se koncem je to takové rozhárané a DeMonaco se snaží z tématu vytěžit co nejvíc, takže z putování ulicemi se najednou stává účast ve smrtící hře, děj začne být víc předvídatelný a film rázem ztrácí určité napětí. Postupně mizí také logika, takže život se po půldenní smrtící akci vrací k normálu až moc rychle a jednoduše. The Purge: Anarchy překvapivě není špatný film a místy je hodně zajímavý, doplácí ale bohužel na to, že by rád nastínil co nejvíc situací, které z podobné akce plynou. 60%

plakát

Hercules (2014) 

Ratner nezklamal a natočil pro sebe typickou nezajímavou rutinu, která doplácí na své ambice. Je tu vidět, že Hercules by moc moc chtěl být sandálovým epickým velkofilmem, jenže na to bohužel nemá. Ratner prostě neumí natočit jediný invenční záběr, jedinou adrenalinovou akci, zkrátka nic. Příběh samozřejmě nedává smysl a je plný klišé a předvídatelných situací, takže nemá smysl se jím nějak hlouběji zabývat. Postavy tu jsou jen, aby plnily ty nejnutnější povinnosti a žádná není natolik zajímavá, že by si získala sympatie diváků. Jedinou výjimkou budiž samotný Hercules, k němuž se Dwayne Johnson úplně přesně hodí a hraje přesně tak, jak má, jen se po něm nesmí chtít citovější projevy a snaha o emoce. Pak už zaujmou snad jen přehrávající Joseph Fiennes a hlavně John Hurt, který asi pochopil, v čem to hraje. 3D je tu využíváno tím nejprimitivnějším způsobem a valný význam nemá a opět dojíždí na to, že vše je kvůli němu ztmaveno, takže mnohdy není nic vidět. Třešínkou na dortu pak je dabing, který zabíjí snahu o jakýs takýs humor a Bohdan Tůma prostě nemůže mluvit Rocka - to nejde. Jestli něco hodnotím kladně, pak je to snaha tvůrců pohrát si s tím, že jde vlastně o mýtus, který není nijak dokázaný a můžeme mu věřit, nebo ne. Ve výsledku tak Hercules působí dost naivně a dětsky a spíš jako prequel k lacinému televiznímu seriálu. 40%

plakát

Parádně pokecal (2014) 

Zajímavý debut, který má spousty chyb, ale nejde tak úplně "odstřelit". Pravdou je, že Pavlíček nejvíc doplácí na částečný amatérismus, který je z filmu bohužel hodně znát a do konce prakticky nezmizí. Formát natáčení i zvolená kamera nejsou úplně nejšťastnější a zrnitost, která je tu vidět, někdy opravdu dost ruší. Filmu moc nepomáhají ani herecké výkony, které jsou dost křečovité (hlavně u představitele Štěpána) a nepřesvědčivé. Výjimkami jsou jen "profíci" Vydra s Krausovou, kteří tu ale nejsou nikterak často. Je ovšem vidět, že Pavlíček disponuje slušným talentem a invencí a některé vtipné momenty a kamerové záběry jsou dobře vymyšlené a částečně i zrealizované. Nechybí tu ani nenucený humor a nadsázka, což je moc fajn. Příběh je zřejmě záměrně mimo realitu, protože chce upozorňovat na problémy dnešní mladé generace a potřebuje jich zachytit co nejvíc. S tím pak bohužel souvisí i částečná zmatenost děje (zbytečně nechronologické vyprávění) a chybějící motivace postav. Za zhlédnutí film určitě stojí, ale do kin podle mého v současné podobě nepatří, protože by mu přece jen víc slušela menší obrazovka. 50%

Časové pásmo bylo změněno