Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Horor

Recenze (1 338)

plakát

Labyrint: Útěk (2014) 

Do tří čtvrtin velmi dobrá young adults záležitost. Má solidní atmosféru, která nemá daleko k hororu a Ball také skvěle pracuje s napětím a náznaky. Rozehrává hodně zajímavý příběh a samotný labyrint vypadá opravdu dost tajemně a přiznám se, že mě překvapivě zajímalo, jakým směrem se to bude vyvíjet. Zápletka je zkrátka hodně slušná a myšlenka jakéhosi labyrintu, z něhož není úniku a komunity lidí, kteří se snaží dostat ven, je atraktivní a dobře vymyšlená. Od chvíle, kdy se ovšem odhalí identita tzv. rmutů, všechno tak nějak opadne, část tajemna je pryč a najednou se z filmu stává tuctová záležitost. Triky ani akce, která se po většinu času odehrává ve tmě a není dobře sestříhaná, nejsou moc povedené, takže spíše ruší a rozptylují pozornost. Na druhou stranu herecké výkony vesměs neznámých tváří jsou velice obstojné a nikdo není nijak protivný, což považuji za velké plus. Hodnocení ale sráží úplný závěr, který nenabízí moc odpovědí ani uspokojivých vysvětlení a navíc navršuje další nejasnosti a nelogičnosti a působí poměrně rozpačitě. Velice zvláštní je závěrečný cliffhanger, který je jak vystrčený prostředník divákovi, že vlastně sleduje něco, co není nikterak uzavřené. Našlápnuto to mělo dobře, ale nakonec si to slušnou úroveň neudrželo. 60%

plakát

Lepší teď než nikdy (2014) 

Absolutně nenáročná komedie, u níž opravdu nevidím důvod, proč vlastně chodit do kina, když podobných filmů vznikají desítky ročně. Je vidět, že Reiner má řemeslo v malíku, protože nemá potřebu nijak exhibovat, ale rovnou diváka vtáhne do děje, představí nejdůležitější postavy, rozehraje velmi chatrnou a průhlednou zápletku a v tomto duchu pokračuje až do konce. Stopáž má naštěstí přiměřenou, takže vlastně nestihne nudit, i když je od počátku jasné, jakým směrem se všechno bude ubírat. Naštěstí nechybí v příběhu několik poměrně slušných vtipů a příjemných songů, které dotvářejí celkovou pohodovou atmosféru. Reiner ale moc dobře ví, jaký má trumf a využívá ho - Douglas i Keaton jsou výteční (i když se nemůžu ubránit dojmům, že Douglasovi protivní dědci ještě nesedí) a oba si role evidentně užívají, takže když je nejhůř, stačí se na ně dívat a divák se moc nenudí. Chemie mezi nimi funguje báječně a jejich vzájemné pnutí jim lze bez problémů věřit. Jinak toho opravdu And So It Goes moc nenabízí, na nic si ovšem ani nehraje. Prostě a jednoduše jde o žánrovou jednohubku, která poměrně funguje. Jen na ni brzy zapomenete. 60%

plakát

Láska na kari (2014) 

Vesměs příjemný film, který nemůže urazit. Hallström podobné žánrovky umí jako málokdo a tady to opět potvrzuje. Využil trumfů, které měl v ruce a vzhledem k tomu, že si jako poradce najal šéfkuchaře indického původu, je opravdu radost se dívat na přípravu všemožných pro nás exotických jídel a je jenom škoda, že kino ještě nepřenáší do sálu vůni. Hallström je natolik zkušený, že přesně ví, jak má dávkovat emoce a rozvíjet vztahy a po téhle stránce film funguje naprosto perfektně a vůbec nevadí, že nepřichází s něčím novým a celý námět už je notně vousatý a otřepaný. Spolehnout se může na Helen Mirren v hlavní roli, která očekávanou proměnu své postavy zvládla se svou typickou bravurou a za zmínku stojí i Om Puri, který je vtipným prvkem filmu a i přes jeho tvrdohlavost mu nelze alespoň trošku nefandit. Nechybí tu ani výborná a krásná kamera a taky úchvatná a naprosto pohodová atmosféra. Škoda jen, že to celé má dvě hodiny a občas se najdou místa, kde jinak svěží tempo drhne. Je třeba se taky smířit s tím, že všechno tu probíhá až moc ideálně a bezproblémově, ale to k těmhle žánrovkám na druhou stranu patří. The Hundred-Foot Journey je absolutně nenáročný film, který dá divákovi přesně to, co od něj čeká a měl by uspokojit obě pohlaví. 70%

plakát

Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil (2014) 

Vesměs totéž jako u jedničky, jen to kouzlo je prostě pryč. Rodriguez s Millerem opět natočili vizuálně perfektně stylizovanou podívanou, která ale bohužel trpí tím, že je až příliš zahleděná sama do sebe. Oba pánové nejspíš propadli pocitu, že jsou neomylní a tak si tady de facto točí, co chtějí, aniž by šli divákovi jakkoli naproti a uvědomili si, že všech těch vizuálních parádiček je někdy až moc a dostavuje se mírná nuda. Nepotěší ani trojice příběhů, která vlastně nedrží u sebe, protože jí chybí jakýkoli propojovací prvek (když nepočítám to, že se všechny odehrávají v Sin City) a nemá moc co nabídnout. Nejlepší je rozhodně ten ústřední, který i přes značnou předvídatelnost nepostrádá napětí, gradaci a pointu, což se bohužel o zbývajících dvou říci nedá. Zamrzí to o to víc, že byly napsány speciálně pro film, takže mohly být jakýmsi trumfem, ale bohužel. Víc než cokoli působí jako zbytečná vata, která je tu jen pro výplň stopáže. Obsazení se nicméně povedlo - Eva Green je neskutečně "hot" a pohled na její tělo neomrzí, Gordon-Levitt si roli gamblera viditelně užívá, i když mnohdy nemá co hrát, což platí i pro Jessicu Albu. Ostatní jsou taktéž velmi dobří, většina ale má jen cameo roličky, které jsou prakticky nehodnotitelné. Druhé Sin City určitě není zbytečné pokračování, jen zkrátka přišlo hrozně pozdě a nikoho už moc nezajímá. 60%

plakát

Fakjů pane učiteli (2013) 

Možná jsem po dosavadním hodnocení na IMDB čekal víc, nicméně Fakjů pane učiteli (po dlouhé době vtipný a výstižný český název) je solidní žánrovka, nic víc ale nenabízí. Od začátku je vesměs jasné, jakým směrem se bude ubírat a toho se samozřejmě celou dobu drží. Zásadním problémem je ale to, že Dagtekin nemá cit pro vyvážený film a dokáže vedle sebe postavit vtip velmi dobrý a vysloveně trapný, což při takovém kontrastu dost bije do očí. Naštěstí to má od začátku slušné tempo, takže to tak nějak plyne, aniž by to více zadrhávalo. Je ale jasné, že se o ději nesmí moc přemýšlet, protože ten je nesmyslný od začátku do konce (do ústřední školy bych opravdu chodit nechtěl, protože ředitelka má blízko k nepříčetnosti, nejlepší učitel je kriminálník a další učitelka úplně hloupá) a slouží hlavně jako záminka k dalším a dalším vtipům. Je tu ale poměrně dost nápadů (léčba šokem, kdy učitel vezme třídu ke svým známým na okraji společnosti, je výborná, stejně jako používání paintballové pistole na neposlušné žáky), které ale bohužel nejsou úplně využity. M´Barek si roli vysloveně užívá a mnohdy film utáhne zcela sám, Herfurth mu moc nepomáhá, protože je místy dost toporná, ostatní už nestojí moc za řeč. Největší výtka pak rozhodně míří k přetažené stopáži, protože dvě hodiny jsou na komedii hodně a poslední půlhodina už je dost nastavovaná a zbytečná. Příliš nechápu, proč film běží v kinech nadabovaný, když se v něm stejně mluví sprostě a pro děti určitě není, dabing se navíc moc nepovedl. Jako oddechovka může Fack ju Göhte posloužit docela dobře, o žádnou žánrovou trvalku ale rozhodně nejde a svým způsobem je to škoda. 50%

plakát

Želvy Ninja (2014) 

Na to, že to točil "břídil" Liebesman, je to překvapivě slušné a vůbec bych se nedivil, kdyby toho plno natočil jen produkující Michael Bay. Akce je solidní a poměrně přehledná a překvapivě také docela drsná, což bych u vlastně dětského filmu nečekal. Celé to má svižné tempo a docela to "šlape", takže se divák moc nenudí. Nemůže samozřejmě čekat objevný příběh, protože ten je tady hodně primitivní a zachovává věrnost spíše slavné seriálové podobě, takže to chce vypnout mozek a příliš nepřemýšlet. Škoda jen, že si tvůrci nedali víc záležet na želvím vzhledu, protože ty vypadají opravdu dost divně a uměle (mnohdy připomínají loutky) a celou dobu jsem si na jejich design nezvykl. Na druhou stranu jsou dost zábavné a svým způsobem roztomilé, takže si diváka získají na svou stranu. Je pravda, že infantilnosti je tu někdy až moc, celé by to potřebovalo lepšího záporáka (Trhač má fajn design brnění, ale to je vše, Fichtner jede na půl plynu) a Megan Fox je zoufale prkenná a je jí tu přespříliš. Ve výsledku jde ale o solidní letní zábavu, která sice rychle vyšumí, ale svůj účel splní. 60%

plakát

Expendables: Postradatelní 3 (2014) 

Patrick Hughes se vydal trošku jiným směrem než předchozí dva díly a těžko říct, zda je to dobře. Podařilo se mu vystihnout poměrně temnou atmosféru a sympaticky se snažil do filmu dostat onen osobní příběh. Pravdou ovšem je, že zejména náborová část je poněkud delší, než by měla být a zkrácení filmu o takových dvacet minut by asi vadilo jen málokomu. Akce je tu až na výjimky vyvážená s dialogy, což je fajn, na druhou stranu tu není žádná zapamatovatelná akční scéna, ale jen plno dobře zvládnuté, ale pořád jen rutiny. Mladá krev byl malinko krok vedle, protože až na výjimku Rondy Rousey tu není nikdo výraznější (Lutz je naopak naprosto strašný), nikdo není schopen nějak více hláškovat a chybí jim charisma. Z veteránů pak rozhodně září Gibson, který si záporáka užívá se vším všudy, výborný Ford a Banderas, který se nebere vůbec vážně a je suverénně nejvtipnějším prvkem filmu. Upřímně se přiznám, že jsem chtěl dát jen tři hvězdičky, díky poměrně svižnému konci a finální akci, ale nakonec o hvězdičku zvedám a dávám 70%.

plakát

Sex Tape (2014) 

Sotva průměrná komedie bohužel zásadně doplácí na to, že nevtipně a neinvenčně omílá otřepané téma dokola a brzy nemá co nabídnout. Příběh je silně nevyrovnaný, protože v úvodu se snaží být jakousi vztahovou tragikomedií, aby posléze přešel v klasickou přisprostlou komedii, což se mu tak úplně nedaří a ke konci se opět vrátil k tragikomedii. Kasdan bohužel dělá, co může, jenže těm málo vtipným momentům, které tu jsou, chybí lepší načasování a hlavně nějaké (alespoň malé) překvapení. V průměrných vodách to jakž takž drží ústřední dvojka Jason Segel - Cameron Diaz, mezi kterou to částečně jiskří, i když je fakt, že zejména na Diaz je už věk vidět, ale sexy svým způsobem pořád je. Bod navíc i kvůli tomu, že se z ní tvůrce nepokouší dělat sexsymbol pro mladé. Jinak tu toho moc k chválení není - tempo je dost kolísavé, vtipů pomálu, ale naštěstí nejsou úplně trapné, jen zkrátka předvídatelné. Vysloveně potěší větší cameo Jacka Blacka, který uvadající děj dost oživí a ještě to vytáhne na průměr. Základem ale je, že divák nesmí moc přemýšlet, protože nesmyslů je tu hodně a zejména scéna se psem je opravdu dost nepovedená. S odřenýma ušima průměr. 50%

plakát

V oku tornáda (2014) 

Překvapivě solidní katastrofický snímek, který si jako jeden z mála obhájí snímání ručními kamerami. Quale věděl, že tak docílí jakéhosi dokumentárního efektu a naštěstí se mu to docela povedlo. Navíc různým přestříháváním na kamery bezpečnostní nebo přidělané na speciálně sestrojeném voze se vyhne i tradičním neduhům tohoto subžánru, tj. postavy, které točí za každou cenu. Je vidět, že Quale je původem trikař, protože jakmile řádí tornádo, je na co se dívat, a i když je to samozřejmě přepálené, pořád se to dá v rámci možností odpustit. Pokud navíc snímek sledujete s dobrým zvukem, opravdu si v tomto směru není nač stěžovat a místy si skutečně připadáte přímo v centru dění, což je jedině dobře a umocňuje to divácký zážitek. Jenže se tu bohužel pokouší vyprávět i příběh a to už je mnohem horší. Postavy jsou absolutně nezajímavé, zaměnitelné, klišovité a občas se chovají nelogicky, díky čemuž se tvůrce nevyhne nechtěně směšným momentům. Není tu jakákoli možnost si nějakou více oblíbit a držet jí palce. Je taky škoda, že tvůrce se evidentně chtěl zavděčit všem, takže se snaží pobavit teenagery vtipnými a naprosto zbytečnými postavami amatérských kaskadérů a dospělé zase jakýmsi rodinným přesahem, dojemnými momenty a přílišným moralizováním. Vzato kolem a kolem je ale Into the Storm poměrně příjemné překvapení, které ale nejspíš s přechodem na obrazovky ztratí dost ze svého kouzla. 60%

plakát

Strážci Galaxie (2014) 

Je pravda, že po nadšení, které se ozývalo ze zámoří, jsem asi čekal něco trochu víc, to ale na hodnocení ubírá jen málo. Jestli Guardians of the Galaxy něčím vynikají, je to fantastická kooperace postav a vykreslení vztahu mezi nimi. Film tak připomíná to nejlepší z buddy movies a de facto nenudí ani chvilku. Gunn všechno podporuje pohodovou a odlehčenou atmosférou a dokáže taky perfektně načasovat veškerý humor a hlášky, které jsou někdy sice typicky marvelovsky infantilní, ale v tomto případě to tolik nevadí. Povedlo se i obsazení a ústřední "lidská" trojice (včetně wrestlera Bautisty) je velmi dobrá až výborná, všem ale kraluje (možná až moc CGI) mýval Rocket, jehož dabing si Bradley Cooper viditelně užil. Své místo tu ale má i málomluvný Groot a všichni dohromady se skvěle doplňují. Možná je škoda, že filmu chybí větší osobitost, nějaké emocionálně vypjatější scény a především silnější záporák, který je nemastný neslaný a jeho motivace také není nic moc. Nevím, zda Guardians of the Galaxy jsou nejlepší marvelovkou, rozhodně ji ale k těm nejlepším řadím (a co se postav týče, je opravdu nejlepší), jen mě mrzí, že stejně jako ostatní marvelovky mě ani tahle neláká k dalšímu zhlédnutí. 80%