argenson

Opět nevycházím z údivu, že ty nejpůsobivější věci vznikly ve dvou třech cimrách a ve formátu televizní jednohubky.

Předpokladem k nadšení z filmu je asi to, že člověk musí uchcávat z Monicy Vitti. Což není můj případ, takže nadšení jen velmi vlažné. I kontrast mezi jižanským temperamentem a anglickou upjatostí je pojatej až přehnaně a úsměvné je to jen místy.

Obermaierová ještě za fešandu, krátce předtím než začala hrát semetriky. Ovšem mít doma takovýho kreténa, byl bych za semetriku už tady.

Mám podezření, že tohle celý vzniklo jenom kvůli Matveji Lykovovi, kterej je sice neherec, ale jako sexuální idol může fungovat bez debat. Pak ani nevadí, že jeho protějškem je za princeznu umaštěná hysterická káča, která s ním vede debilní dialogy, proběhnou i jalové mírotvorné myšlenky. Po vizuální stránce podívaná skvělá, český dabing na hovno.

Nejsem si úplně jistej, jestli zvrácenost komunistického režimu může fungovat takhle personifikovaná do jedné "obyčejné" ruštinářky. Jestli to v téhle podobě osloví mladší generaci (nebo naopak pamětníky, kteří se chtějí tvářit, že komunismus byl hrozně fajn). Na mě to zapůsobilo velmi, i když jsme těsně před revolucí měli ruštinářku mladou, výbornou a normální, která k nám do pohraničí přišla z Prahy za trest. Úplně drobnou výtku bych měl ke castingu - doba osmdesátých let byla taková, že rodiče osmáků byli ve věku max do čtyřiceti, takže tady to s věkem účastníků třídní schůzky malinko přepískli. Což ovšem nic nemění na tom, že například Martin Havelka byl výbornej. Stejně skvělá byla i Zuzana Mauréry, především v historce s partyzánem a v závěrečné scéně, která nádherně ukázala zvrácenost i doby porevoluční. A poslední pohled učitelky do kamery před titulkama, to je ksicht na Oscara.

Vsadil bych se, že se tvůrci částečně inspirovali mojí z dětství oblíbenou LP deskou Vodnická škola Josefa Dvořáka, kde padaly podobně vtipné hlášky. Tady je navíc zábavnej ředitel Pavel Kříž, kterej medituje za zvuků hudby Ennia Morriconeho. Celkově ta hudba je úlet. Úlet je vlastně celá pohádka, sympatická ovšem tím, že si na nic nehraje, přitom je evidentní, že to nestálo moc peněz. A přitom i ta gumová chobotnice ohrožující ředitele, potažmo celou školu, je věrohodnější než příšery ve velkorozpočtových spektáklech.

Konečně něco, kde se nemluví jak v nádražním nonstopu. Škoda je, že příběh se v polovině trochu tříští a do konce nebylo úplně jasné, jak to bude s těma dvojicema a kdo s kým (jednu chvíli to vypadalo, že se Diana spustí i s mladým Donutilem, kterýmu naštěstí narazili na hlavu dostatečně asexuální červenej chuchvalec). Škoda je taky princezny, co při úsměvu vypadá jako kačer Donald. Naopak s povděkem kvituji konečně doopravdický exteriéry a nikoli tolkienovský vykrádačky vyrobený v komplu. Spousta pěkných lokací, nasnímaných ovšem tak fikaně, že bezpečně jsem identifikoval akorát Lednici (akorát hned na začátku ulítla soudruhům filmařům zámková dlažba na nádvoří zámku krále Artura). A moc příjemně překvapila Iva Janžurová, která v posledních letech založila svůj projev na ufňukaném dýchavičném verbálním projevu, ale tady jí to rezonuje jak zamlada.

Na Stekníku jsem byl letos v létě a přísáhám, že tam dole pod zámkem není moře, ale rozkopaná silnice a chmelnice (fakt už mě vytáčejí ty přehnaný PC animace). Celoročně budovaná popularita Jana Ciny - byť ve formátu pochybném - tady jde celkem do hajzlu. Soft porno s nesmyslnou pirátskou vsuvkou a otřesným mluveným slovem. Takhle ne, soudruzi. Se běžte podívat k soudruhům z NDR, kteří to nedávno udělali výrazně líp (O bílém hadovi, 2015).

"Jedete na východ? Ale tam nic není, jenom spálená země." :-) Příběh solidní, i když ne úplně originální. Ovšem jak už to poslední dobou u pohádek bývá, opět je mimo mísu casting. Hlavní hrdina rachitický klouček s plachťákama. Sice navlečenej do činelů, ale pořád rachitik. Stejně tak je šlápnutím vedle maskulinní křupan Lukáš Vaculík, kterej na to nemá úplně figuru. Princezna zcela bez výrazu a šťávy, nedejbože kdybysme chtěli, aby byla hezká. A čím víc jezdím po Česku a vidím, kolik tu máme krásných míst, tím víc mě urážejí přehnané digitální úpravy exteriérů. Původně jsem to viděl na *, ale nakonec přihazuju třetí. Protože jsem ty vole až do konce nepoznal Hanzlíka, ostuda.

Myslím, že předchozí komentáře jsou až moc přísně kritické. Ano, je to průměrná slovenská televizní road movie, ale natočit to Truffaut o třicet let dřív a trochu líp, tak je to majstrštyk nové vlny.