Marthos

Miloš Kopecký jako specialista přes prkotiny v poněkud banálním filmu o malých prohrách na malém městě. Od scénáristy Dietlova formátu by jeden čekal přece jen víc, zvlášť když uvážíme, jak brilantně si dokázal poradit se svými seriálovými hrdiny. Každopádně si nelze nepovšimnout, že režisér Jaromil Jireš obsadil některé postavy zcela proti zavedenému stereotypu – nepamatuji si, že by ještě někdy potom vytvořil Jaroslav Satoranský tak výraznou negativní roli.

Jedna noc, která všechno mění... Civilní příběhy různých mužů různého věku i sociálního postavení akcentují jak citovou a emocionální vazbu, tak současné potřeby vztahující se k prožívané přítomnosti – k tomu, aby každý z protagonistů našel svůj pevný bod na zemi. Ztracená inspirace, síla přátelství, neovladatelná touha i spalující vášeň, ale také samota a osamělost. Skvěle napsáno a zrežírováno, výborně nasnímáno i zahráno.

Plejáda vynikajících herců ve třech krátkých humoreskách Karla Poláčka. Asi nejlepší je první povídka, v níž hokynář (Čestmír Řanda) už nemusí zdravit profesorský sbor – jeho syn má totiž po maturitě.

Není to tak třeskutě vtipné jako na papíře, ale přesto ani televizní adaptace této čapkovské povídky neztratila svůj smysl pro pointu i lehce ironický nadhled. A k tomu typově velmi dobře obsazení herci, zejména Bohuš Záhorský a Libuše Havelková v rolích vystrašených rodičů.

(Ne)šťastná manželství podle Karla Poláčka aneb jak odradit dotěrného nápadníka od ženitby. Výborný Filipovský, obzvlášť v interakci s kouzelně štěněcím Hrzánem v roli nesmělého účetního bez místa, přicházejícího požádat o ruku slečny Emilky.

Kde nejsou peníze... Graciézní způsob, jak se vypořádat s neplatícími nájemníky a zároveň oblafnout pana domácího, který naléhá, by možná přišel vhod leckomu ještě dnes. Vynikající souhra Ilji Racka a Vladimíra Šmerala. Obě postavy se objevily už kdysi ve filmu Pod jednou střechou – bohémského sochaře hrál Saša Rašilov, zámožného stavitele Theodor Pištěk.

Příliš nevkusný paskvil. Opravdu na to šel někdo dobrovolně do kina?!

Jímavý příběh ze života bývalého prvorepublikového ševce z Vodičkovy ulice, svěžího pětaosmdesátníka, který svou nezdolnou energií, temperamentem a neutuchající výmluvností přesvědčuje sebe i okolí o tom, že ještě nepatří do starého železa, kam se ho snaží zahodit příbuzní i někteří vypočítaví podnikavci. Velmi dobrý herecký výkon Zdeňka Martínka v hlavní roli.

Jak ty mě, tak já tobě aneb sousedské naschvály. Je zábavné, že přibližně ve stejné době (1982 – 1989) vedle sebe vznikaly dva navlas podobné televizní cykly, jejichž hlavním protagonistou je zkušený právník – tím druhým (a slavnějším) je Dietlův Doktor z vejminku. Obě díla spojuje navíc i prostředí – vesnice, kde si každý vidí do talíře a kde o drobné rozmíšky a naschvály není nouze. Tehdy i dnes. Problém je v tom, že postava glosujícího advokáta, hraného s neodolatelným espritem Milošem Kopeckým, který hledá řešení pro zdánlivě neřešitelné konflikty, je několikrát z nepochopitelných důvodů alternována Josefem Bekem a v jednom případě dokonce ženou, Janou Štěpánkovou. Úroveň jednotlivých epizod velmi kolísá, některé jsou veselé, jiné naopak ne, leccos se dnes, s odstupem třiceti, pětatřiceti let jeví jako velmi triviální... Při pohledu na bláznivé herecké kreace Jiřího Císlera a Ladislava Křiváčka je ale jasné, že to nebrali vážně snad ani sami tvůrci.

Ale je ženatý... Film o náhle probuzených citech, o hledání vlastní identity, o překonávání stereotypů, o síle rozhodnutí, které změní život. K dokonalosti má film přece jen daleko, je příliš čitelný, nekomplikovaný, přestože chrlí jeden dějový zvrat za druhým; herci jsou ovšem perfektní, především Darryl Stephens, který s postavami gayů nemá sebemenší problém a je zcela autentický.