Marthos

Jaroslav Hašek chrlil svého času jednu povídku za druhou, nedbaje přitom na kvalitu, ale spíše na honorář. Ta o Julče, prapodivném zvířeti se zvláštními schopnostmi, je alespoň originální. A Lubomír Lipský ji vypravuje s pobaveným nadhledem, tuše, že Hašek popustil uzdu své fantazie víc než je zdrávo.

Havlova sžíravá satira o pasivitě české inteligence je poctou prázdným slovům, která z úst zúčastněných protagonistů tryskají se stejnou kadencí, jako voda ve vedlejším pokoji. Ani Edward Albee by nedokázal být originálnější.

Poláčkův humoristický román je už neodmyslitelně spjat se jménem herce Františka Filipovského, který jej poprvé četl na pokračování před rozhlasovým mikrofonem. Nutno dodat, že jeho přednes nebyl dodnes překonán.

Truchlivé vyprávění proslulého anglického ironika o velké lásce, marných obětech a pomíjivosti štěstí získalo v osobě Miloše Nedbala ideálního interpreta, který se doslova mazlí s každým slůvkem, zachovávajíc niternou polohu Wildeova textu. Výjimečný okamžik.

Nikdy se předem neví, jak to dopadne. Nádherné prolnutí dvou různých divadelních světů – toho Čapkova a pak generace let šedesátých, v níž působili herci formátu Vlastimila Brodského, Miloše Kopeckého, Martina Růžka či Jiřiny Jiráskové.

Dramaturgický omyl a nezodpovědné mrhání filmovým materiálem. Víc k tomu netřeba dodávat.

Televizní hra o (ne)shodách v manželství. V případě Miloše Kopeckého a Ivy Janžurové jde o sehraný dialog, vycizelovaný a promyšlený do nejmenších detailů (Kopecký rozhodně nic nezmršil, jak je tradováno, na to byl příliš velký profesionál).

Čapkovy apokryfy jsou vtipné parafráze biblických příběhů a Vlasta Fabianová ve své osobité interpretaci zachovává humorný odstín, jež se do tohoto vyprávění o dvou rozdílných sestrách vloudil nikoli náhodou.

Felix le Breux byl majitelem obzvlášť fonogenického hlasu, jak stvrzuje nejen tato brilantní interpretace Vančurova Rozmarného léta, ale také početný zástup rozhlasových rolí.

Jak žít ve světě, který se řítí nezadržitelnou rychlostí do záhuby? Schraderův film upozorňuje v ostrém kontrastu na nezájem světových politiků a byznysmenů oddálit ekologickou katastrofu, zároveň s tím se ale pouští – prostřednictvím hlavního protagonisty – do polemiky s bohem, s vírou. Vynikající Ethan Hawke. Špičková kamera. A hudba, která zcela souzní s tím, co se odehrává na plátně. First Reformed přesto osloví spíše ty z diváků, kteří jsou zvyklí u filmu přemýšlet a rozvažovat. Protože je o čem.