Big Bear

,,Za tohle ti vymlátím světla! '' ----- Top Gearovské speciály byly vždycky vrcholem tohohle seroše o autech. Jednak se člověk s tou prima partou podíval do světa a pak také většinou se jelo ve stále stejných vozech. Na rozdíl od jednotlivých epizod, kdy se z asfaltu vracíme do studia (což mně osobně občas ruší), ve speciálech se jede pořád a to já rád. Myslím si, že dnes už ten co v BBC zařídil vyhazov Jeremyho nemá vlasy, páč si je už všechny zoufalstvím vyrval. Je také možné, že mu je vyrvali šéfové každopádně vyhodit Clarksona byla skutečná pitomost. Jasně, Jeremy byl občas neřízená střela. Rád si kousnul tam, kde mu něco nevonělo, ale kdo zná jeho novinové sloupky nemůže být překvapen ba co víc čeká to od něj a vlastně i vyžaduje. Má přehled, je vtipý a je vybaven britským humorem. To vše z něj dělá velice vtipného chlapíka, který ovšem nemusí jít do noty každému. Obzvláště dnešní přehnaně korektní doba, kdy se jeden musí neustále ohlížet zda někoho něčím neurazil, v době práv všech a všeho na všechno musel být tenhle odjištěný granát pro BBC jistě trochu problém. Je také možné, že chytl manýry celebrit. Nevím jak to bylo s tím nafackováním členovi štábu snad kvůli kávě, každopádně to šlo řešit třeba pokutou. Vyhazov udělal jediné. S Jeremym jako správní kámoši odešli i James a Richard. A z Top Gearu rázem zbyla jen značka bez obsahu. Propad sledovanosti nezachránil ani LeBlanc a ten už snad také odchází... Po těch třech osiřelých králích nakonec sáhl Amazon a dobře udělal. A jak jsem tak sledoval tento speciál, je jedno jak se to vlastně jmenuje. Důležitý je obsah a bylo to zase vončo ! Opět jsem se u speciálu řezal nahlas na celé kolo a i když celá řada věcí jede podle napsaného scénáře, bavím se i tak. Takovéhle scénáře by totiž mohla závidět nejedna komedie dneška. Já si to užil, kluci mi zase zvedli náladu a tak dávám za 5 snímků divokých zvířat: Psa, osla, mouchy, pavouka resp. jeho obydlí a samozřejmě hrocha! * * * * *

,,Ty jsi Černý rytíř?'' - ,,Ne, já jsem suvenýr z křížové výpravy'' . ------------- Němci jsou pověstní svým smyslem pro humor, kterému ale bohužel rozumí jen oni. Tohle celé lze těžko nějak hodnoti a mně nakonec napadá jediné. Výpravná ptákovina. Nudné, prakticky bez humoru, byť té diskusi z níž na začátku komentu cituji jsem se zasmál, podobně pak vzniku kebabů a vzniku demokratického feudalismu který pokud močíte jako muž v sedě umožňuje zapálit si kdy chcete :-). Ale to tak bylo vše. Naštěstí alespoň ta princezna byla hezká navzdory tomu svému šílenému jménu. A protože mám na hezké ženské pamatováka, hned jsem si vzpomněl na komedii opravdu o pár levelů lepší jménem Iron Sky, kde také hrála. Dávám tedy za jednu bouli a fakt se divím těm co dali 4 hvězdy. Viděli ti lidé třeba nějaké francouzské komedie, nebo anglické ? Asi, ne - protože těm by pak museli dávat hvězdy od dvaceti výš... *

Stejně jako Malickovy filmy buď milujete, nebo nechápete, stejným způsobem je zde hodnocen tento film. Ano, i já v tom Malicka cítil. Bylo to tou zvláštní formou vyprávění, tou katarzí hlavního hrdiny a samozřejmě i tou kamerou zabývající se často jen prostou krásou přírody. Nicméně odmítám, že je to prachsprostá kopie Malicka. Čím více filmů jste viděli, tím více v tom prostě vidíte podobnost s věcmi z dřívějška. Mně to svou formou připomnělo Piano, samozřejmě Tenkou červenou a hudbou renesanční A Field in England... Hudba opravdu stojí za zmínku, protože ke klasické filmové hudbě do filmu odehrávajícího se v polovině devatenáctého století nacpat do soundtracku syntetizátorovou hudbu, to chtělo velkou odvahu nebo mít sakra dobrý cit. A tady to tedy perfektně sedlo, byť jsem jsem byl zprvu překvapen. Moc děkuji kamarádovi Desade, že mne na tenhle film upozornil a velký dík mu patří i za sk titulky. Příběh samotný někomu připadá sluníčkářský, poplatný dnešní době kdy všem těm kolonizovaným oplácíme stejnou mincí a zvolna se jimi necháváme kolonizovat u nás doma v Evropě. Těžko říci jaký byl záměr tvůrců a zda to mělo něco společného s dnešním sebemrskačstvím za věci co se děly před sty lety a více. Já tvrdím, že my jsme nikoho nekolonizovali, nevedli obchod s otroky (nemluvím o pravěku), takže bychom měli být v klidu a celá ta mánie s importem přelidněné Afriky do Evropy by se nás neměla týkat. Jestli je příběh reálný? Ano řekl bych. Kolonie krom rozšíření území tehdejších států měly samozřejmě hlavně vydělávat. Vozilo se z nich dřevo, koření, nerostné suroviny a otroci. Tehdejší optikou půlky devatenáctého století se mnoha lidem nelíbilo rušení otroctví, protože tím ekonomika dostala citelnou ránu. Pochopitelně ať už v Americe, tak v koloniích trend rušení otroctví nastával jen velmi pomalu a s nevolí otrokářů. Souběžně s nimi se ale na daných územích pohybovala celá spousta osvícených lidí, nebo lidí jimž i přes jistou primitivnost doby nebyla lidskost cizí. A takovým člověkem je i Wulff, který založení plantáže zprvu bere jako příležitost postoupit na společenském žebříčku. Kolonii bere jako území, které je pro jeho záměr plně k dispozici, vždyť má podporu krále i guvernéra a tudíž i obyvatelé jsou jen něčím, co může libovolně využívat. Na rozdíl od jiných má alespoň on přístup vlídný, snaží se místní učit, vysvětluje jim principy zavlažování, gravitace... To je ta civilizace o které se tu občas zmiňuji v souvislosti s kolonizováním. Mozart je také civilizace byť nám Afričané v bílých naškrobených košilích s hudebními nástroji s pozadím zelené džungle připadají stejně nepatřičně jako pes v oblečku. Tenhle film nám stejně jako Amistad a další filmy ukazuje jak drsné to tehdy s otrokářstvím bylo, byť v půlce devatenáctého už odliv otroků pomalu slábl... Hrdina sám si snad i díky zhoršujícímu se zdravotnímu stavu začne uvědomovat, že i domorodci jsou lidé, že jsou vnímaví, citliví, že skutečně navzdory tvrzením guvernérova pobočníka cítí bolest... A skvěle bylo natočeno i to jak se zase naopak Dánům špatně dařilo v rovníkové Africe díky tropickým nemocem, parazitům, hmyzu... Jak tam tohle etnikum bylo cizí a příroda jakoby sama se tento cizí druh snažila regulovat... Je dobře, že to bylo natočeno. Otrokářství bylo něco šíleného a v těch staletích kdy se z lidských bytostí staly pouhé nástroje vhodné pro práci se děly strašné věci. Evropa by si toho měla být vědoma. Za staletí drancování by měla dotyčným zemím pomáhat. Ale tam u nich. Uděláme-li si Zimbabwe, Senegal, Sierru Leone ad.. v Kodani, Berlíně, Paříži či Praze nikomu tím nepomůžeme. Dávám za 5 sazeniček a tleskám za výkon Jakoba Ofebra ! * * * * *

Starej Clint je mazák. Nejen, že natočil další povedenou záležitost, ale ještě mi dneska filmem spravil dost porouchanou náladu a toho si vždycky cením! Je pravda, že masakr ve stylu Gran Torina se nekonal, přesto film o soudobém pašerákovi, kterej ještě pamatuje válku v Korei mi dost sednul. Clint evidentně vzpomíná na tu starou dobrou Ameriku jakou on pamatuje a řekl bych, že se to z jeho filmů dá snadno poznat. Ameriku zapadlých motýlků, nekonečných cest a milionů osudů ... Ameriku bez umečeného hnutí Meeeeetú a dalších šíleností, Ameriku, kdy jste černochovi mohli říkat černoch aniž by jste ho tím uráželi, protože on vám říkal běloch...Ameriku plnou Mexikánců hledajících svůj americký sen... A já se mu nedivím. Ač nejsem tak starej už teď se mi stejská po tom dřívějším normálnějším světě. Samozřejmě Clint na to jde z většího časového odstupu, který mu věk jeho hrdiny i věk jeho samotného umožňuje. Vrací se k tradičním hodnotám, vyzdvihuje rodinu, kterou staví nad práci byť by měla být sebedůležitější. Ačkoliv jinde by to asi znělo jako přiblblé moralizování, od něj jsem to bral. Bohužel a to je jediné ale co k filmu mám jsem tak trochu nepochopil Earlův přístup k tomu dobru. Sice se snaží šířit kolem sebe pozitivní energii, moudrost stáří a začne konat i dobré skutky, proti tomu ale na váze leží břímě nejlepšího pašeráka drog. Je zajímavé, že to ve filmu není nijak řešeno. Hrdina s tím nemá dilema, prostě ví co vozí a vozí to dál jako ty pekanové ořechy... A tady mi to trochu skřípalo. Závěr byl celkem zajímavý a měl jsem strach jak to dopadne, ale dopadlo to tak nějak všelijak kartel nekartel... I tak ale veliká spokojenost a veliký respekt k panu režisérovi i hlavnímu herci ! Dávám za 4 cibule lilií ! * * * *

Tak jsem se chtěl podívat ze zvědavosti na Heurece jaké recenze mají Bohemia Chips horská sůl. Recenzí tam moc nebylo, většinou byly staré a jedna byla negativní z důvodu užití palmového oleje (což už dnes není pravda). A pod recenzí byl vložen odkaz na video uložené na YTB Zelená poušť. I jsa člověkem zvídavím jsem si během nudné konverze jednoho home videa film pustil. Čekal jsem nějaký další ekoteroristický film typu nejezděte auty zachráníte planetu a ideálně ještě při tom přestaňte jíst maso a vejce. Jenže tenhle dokument od prvních minut velice zaujal a s těmi dalšími jsem byl čím dál více šokován. Každý jsme už asi slyšeli o kácení deštných pralesů kvůli dřevařské lobby i kvůli palmám olejným. Jenže svět je veliký, pralesy obrovské a tak to tady v ČR člověka až tak nepálí. Navíc máme své problémy, třeba kůrovce ve smrkových monokulturách. Každý má halt něco no... Jenže když jsem to dokoukal a viděl ty mapy, byl jsem v šoku. Je neuvěřitelné, že někteří lidé a vlády jsou tak pitomí, že si za kufry peněz pod sebou klidně uřezávají větev. A pokud pod nimi nekřupne, pak pod jejich dětmi už určitě. Ano, dokument působil lacině, taky to netočila BBC s mega rozpočtem. Ale právě o to více byl upřímnější a právě o to více si jej cením. Je to tak. Kde není poptávka, není nabídka. Jistě trh je obrovský a vypadne-li ČR, případně EU převezme olej Asie, Čína... Přesto ale má cenu užívání tohohle zeleného moru bojkotovat. Nikdy jsem takhle natvrdo do ničeho nešel, ale dávám si závazek, že od teď nekoupím nic v čem palmový olej je (bude-li to tam uvedeneo). Panu Gálikovi dávám za tenhle počin 5 hvězd a velice si ho za potřebu natočení tohoto apelujícího sdělení vážím! * * * * *

Proč? Proč? Proboha proč? Řekne mi někdo proč tohle měl někdo potřebu točit ? Omlouvám se všem režisérům amerických katastrofických filmů, kde to na konci dobře dopadne a všichni tleskají i hasiči a prezident USA, vytahují hrdě často potrhanou vlajku s hvězdami a pruhy buď oškubanou tornádem, zemětřesením, ožehlou požárem, bojem, nebo oslizlou od emzáckých výměšků... Proti vyvrcholení tohohle skvostu tu omluvu myslím upřímně. Dávám za jeden pytel s pískem. *

Tak jsem se včera v den výročí osvobození (už je to 74 let) rozhodl svátek uctít nějakým válečným filmem. V knihovně jsem sáhl po DVD s filmem Šifra abych si cca 20 min před koncem vzpomněl, že jsem ho už viděl, což jsem si následně ověřil tady na CSFD u svého komentu... Proto jsem dnes uvítal, když TV Nova dávala film, který jsem doposud neviděl a který sliboval mnohé. Pravda, v sedmdesátkách se točilo lecos i spousta špageti válečných filmů italské provenience jejichž kvalita kolísala velmi často kolem odpadu, ale také se natočilo lecos slušného. A hlavně, stále byla k dispozici leckde dobová technika. A tak jsem se pohodlně usadil u úvodních titulků Tobruk a těšil se na válečnou jízdu alespoň dneska. No jízda to byla... Děj je naprosto neuvěřitelně vystavěný do tak debilní zápletky, že už to snad komplikovaněji ani vymyslet nešlo. Herci byli fajn, ale ta technika.. ! Všechno americké. Od náklaďáků (poválečných), po čtyřče M45 Quadmount, tanky Patton, halftracky M3A... vše samozřejmě v německé kamufláži. Nejvice mě dorazilo, když jeden z hrdinů ladil u M3A karburátor a druhý hrdina koukaje mu pod ruku říká ,,no jo, motory ty Němci umějí'' to už se mi před očima začala tvořit různobarevná kolečka... A tak je to celý film. Vlastně jediným autentickým strojem byl ten útočící Tomahawk RAF. Závěrečná bitka byla velkolepá, hlavně pyromanům musel při ní vystoupat tlak natolik, že by rtuť tlakoměru vystříkla až na strop. Triky byly poplatné své době a v podstatě se tohle válečným filmem vůbec nazvat nedá. Spíše akční kapslíkovou záležitostí odehrávající se za války. Osobně jsem moc nečekal, ale z tohohle jsem celkem zklamán. Ten třetí zapálený benzínovod dávám jen z úctky ke stáří tohoto snímku. * * *

Uh sakra.. a tohle bylo vlastně co? Seveřané jsou krapet jiní. To vím a leckterá jejich tvorba mi tou jinakostí připadá zajímavá a sedí mi. Tohle ale by kandidát na ulítlost roku a možná i desetiletí. Fakt psycho. Neustále onanující Mikkelsen měl být jen lehkou předzvěstí toho co se na diváka chystá na tajuplném ostrově v opuštěném sanatoriu. V naprosto hororových kulsách, kde by se dala natočit nejedna děsivá scéna už jen kvůli geniu loci místa samotného se před námi začne rozplétat příběh hodně zvláštní rodinky a když píšu hodně zvláštní, pak to ještě stále není to pravé slovo. Vlastně vůbec netuším na co jsem to koukal, zda na komedii, která mi nepřišla vtipná (až na rozbor Bible - tam jsem si stejně jako Helmutek také vzpomněl na Katovnu a rozbor Bible :-), nebo na horor, protože leckteré prvky tohoto žánru to bohatě naplňovalo. A nebo na něco co se nedá jen tak jednoduše pobrat. Já to tedy nepobral, možná to nějak umělecky mělo cosi sdělit, nebudu tu ale házet jen tak hvězdama, protože to bylo ujeté na entou a tudíž asi árt. Přiznávám, že jsem to sledoval se zaujetím, ale i s jistým odporem a vůbec netuším co tím tvůrci chtěli říci... Oslava života ve své pravé podstatě? Popírání Darwina (Dacid Dencik jako bymu z oka vypadl) ? Ne, tohle fakt bylo psycho. Jistě, hned něco takového člověk asi hned tak neuvidí, ale mně se film prostě nelíbil. Asi jsem ho nepochopil... Takže zatím dávám za dva údery vycpaného labuťoprasete. * *

,,Mohl by jste prosím ustoupit z toho koberce? '' ------- Tu norskou věc mám, ale ještě jsem ji neviděl. U tohle jsem si zprvu povzdechl, ach jo, další věc s mstícím se Neesonem. Posledně mu unesli dceru tak lámal krky a zamačkával ohryzky kdesi na Balkáně, tady je to syn a mrazivé pustiny kolem Denveru. Naštěstí to vezme tak trochu jiný obrat i grády a nejedná se o osamnělou pouť mstitele. S radostí jsem zase po čase viděl Lauru Dern a mám dokonce po hříchu pocit, že to je od doby kdy v dvaadevadesátém na Isla Nublar prohrabávala rukou triceratopsí bobek poprvé. Naštěstí od určité fáze převezme dění ve filmu do rukou mafie a tak divák nemusí kroutit hlavou kde ten silničář vzal všechny ty zabijácké schopnosti. Vždycky jindy je totiž Neeson bývalý agent, nebo vysloužilý voják a tak se to dá chápat, ale silničář? Každopádně jak vidno i silničář se umí nasštvat a tak bych si ty každoroční hlášky na lehce poprášené silnici sněhem ve stylu ,,silničáři zase zaspali'' sakra rozmyslel. Kdo ví kdo poslouchá a jak moc se ho to dotýká jeho profesionální cti ! :-). Od poloviny se film stává černou komedií a s tím i končí a tak nějak jsem ke konci nevěděl co si o tom všem myslet. Ale bavilo to, to jo byť z toho šla na člověka slušná kosa. Až tu bude zase někdo u 5 cm poprašku mluvit o kalamitě ať si vybaví ty třímetrové závěje z tohole filmu ! :-). Dávám za tři medvědí zuby. * * *

Krapet překombinované řekl bych. Neden xenofob by si myslel, že Berlín je dnes samý Afričan, Syřan či Iráčan a ono se to tam hemží hlavně Korejci, no kdo by to byl řekl... Pravda divák v tom má ze začátku trochu maglajz (v těch hrantých obličejích ) a snad proto jsou ti z komunistického severu, kde zítra znamená předpředevčírem označeni alespoň z prvu na klopách červenými odznáčky. Do toho samozřejmě CIA, Rusáci, Palestinci a dokonce kucí Mosadu. Chyběl tam za nás snad už jen Andor Šándor a Marie Benešová. Korejci umí a snad proto mně to zpracování už tak neuchvátilo. Je to jejich standard, všechny ty bitky, kaskadérské kousky atd byť tady tedy to lehnutí na dráty s vysokým napětím bez následků bylo už spíše k smíchu...Ale kdo ví, třeba ta koženková bunda slušně izolovala... Ručkování po postupně se odtrhávajících okapech tu už bylo také mnohokrát, takže jak píšu standard. Na závěr přeci jen trošičku Korejci překvapili tradiční asijskou krutostí, protože smrt jedné z hlavních postav vzhledem k jejímu stavu by se dnes v korektní západní filmařině asi už objevit asi nemohla. Už vidím ty protestující kojící matky ! A co by to bylo za akční film, kdyby na konci nebyl pořádný výbuch cisternového náklaďáku... A zase šla Korea vlastní cestou. Tenhle nebyl ani s benzinem, ani s plynem, ale byl to LKW mit milch. Ale to je jedno, páč vybuchl stejně jako ten s benzínem ! Takže pokud se chcete podívat pod pokličku Korejcům v Berlíně co tam všechno kutí, neváhejte. Pro mně to bylo skoro až moc dlouhé a tak dávám jen za 3 SD karty s tajnými záznamy tajných služeb o tajných tajnostech jiných tajných služeb ! * * *