Big Bear

Docela se divím jaká všechna témata Sokolovský točil. Tady jsme na míle od fabrik a dřevem obložených zasedaček závodních výborů. Zde se jedná o klasické domácí násilí. Rok 85 to byla jiná doba ... Ženy na tom nebyly jako dnes a domácímu násilí se nevěnovala taková pozornost jako v současnosti. Když byl slyšet bugr od sousedů, spíše platilo být zticha a nevměšovat se. To byla většinová taktika pro běžného občana vlastně platící pro celý komunismus. Nezajímat se, nevměšovat se. Maximálně tak zabouchat na zeď. Poloczek tu skvěle ztvárnil fotra co nejde pro ránu daleko. Preisse mám moc rád, ale tuhle roli jsem mu moc nevěřil. Hanička Maciuchová byla opět krásná a noblesní. U Drbohlavové jsem měl pořád tendenci koukat, zda nemá králičí zuby... .-). Jasně, je to normalizační záležitost, ale tepala ve své době do celkem ne moc řešeného problému snad i díky Klímovi a proto dám o jednoho ruma navíc. * *

Napínavé na tom nebylo zhola nic. Klasická normalizační blbůstka o práci celníků s tradiční plejádou seriálových herců v čele s pláteníkem Moučkou a Prachařem s Filipem konče. Tohle trio, to je prostě klasika. Komunisté potřebovali valuty, tak vznikl Tuzex - obchod s výběrovým zbožím smrtelníkům téměř nedostupným, kde se dalo platit nejen Bony, ale i Dolary. A o padělané Dolary zachycené v Tuzexu a pašeráky jde v tomto normalizačním dílku. Jednu reklamní krabičku se šminkami, víc nedám. *

Sokolovský, komanč nejhrubšího zrna měl za sebou celou škálu dnes již legendárních seriálů z období normalizace. Kupodivu mi tohle dílo nějak uniklo a dostalo se mi do spárů až dnes. Já se na tyhle filmy specializuji a přiznávám, že si je s jistou perverzností vychutnávám. Nejen že jsou cítit dobou tak jak nic jiného, ale jsou plny často nechtěného humoru až si dnes člověk říká, zda to bylo točeno vážně nebo zda to celé je jen nějaká podivná taškařice ironizující poměry podstrčená pitomým soudruhům jako vážně míněná věc. Bohužel je to vše točeno s naprostou vážností a smutné na tom je, že některé herecké legendy se v těchto dílech z různých důvodů objevovaly aby tam hrály často neprosto jim nedůstojné hrdiny. Radiana je podnik vyrábějící radiátory. Kupodivu v době natáčení už nebylo záměrem, neboť už dle slov Husáka odpadlo vše ,, čo je kolísavé a oportunistické'' řešit zrádce a kontrarevolucionáře a tak ani v jednom z dílů není řešen žádný pomýlený soudruh. Krom dvou emigrantů jsou v závodě všichni jedna masa, nad všemi bdí závodní výbor. V řadách dělnictva je mnoho uvědomnělých komunistů, kteří ač dělníci mají svůj selský dělnický rozum a tak vždy zasáhnou, když se má dít nějaká nepravost. Lid si stále vlastně tak řídí vlastní fabriku, byť má direktora. V čem je seriál zajímavý je dobové znázornění fungování (chápej - nefungování) národního podniku i fígle jakou cestu se plnil plán, sháněl v době všeobecného nedostatku materiál, jak se šmelilo mezi podniky a jak šla samozřejmě i malá domů na chaty a baráky dle hesla : ,,kdo nekrade, okrádá rodinu''. Co se týče této sebekritiky až jsem se divil jak moc se soudruzi odkopali, na stranu druhou věřím, že právě ta dokonalá ukázka měla být jakousi výstrahou všem těm ředitelům a náměstkům, že se ví jak to funguje a jaké jsou poměry. Seriál tak můře být jakousi výstrahou a zároveň omluvou běžným smrtelníkům, proč není to a to a s jakými těžkostmi se podniky potýkají byť by rádi uspokojily trh. Z hlediska hereckých výkonůtu máme standardní sadu normalizačních herců, tentokráte bez soudruha Moučky. Zaujala mladá a opravdu krásná Balzerová a herecky v seriálu nejvíce vynikal pan Ráž, který i v těch nejpitomnějších scénách herecky vyčníval s až aristokrtatickou důstojností. Tenhle seroš rozhodně stojí za vidění, je to skvělý otisk doby, byť je to samozřejmě prorežimní propagandistická záležitost. Dávám za dva na červeno natřené radiátory, ty mně fakt dostaly na výstavě v Brně ! * *

Zelená kniha je super, to musíš vidět říkali přátelé. Vůbec netuše o čem je jsem ji dnes z čista jasna dal. Ano, natočené je to krásně. Je to vlastně roadmovie (a ty já rád) o cestě z New Yorku na rasistický jih šedesátých let (ta já také rád ta léta šedesátá) v nádherném Cadillacu DeVille 1962 s parádním dobovým soundtrackem. Vigga zbožňuji a Aliho už jsem ve filmech také párkrá tviděl a zde také hrál dobře. Ale film mně nezaujal. Když jsem viděl Smažená zelená rajčata, byl jsem nadšen. U Řidiče slečny Daisy a z dalších protirasistických filmů jsem měl radost, že se o tomhle tématu stále točí filmy. Když ve Volání svobody zemřel Steve Biko byl jsem zhrozen, podobně tak v Amistadu když byla lidská ,,zátěž'' v podobě otroků nemilosrdně shozena v řetězech z paluby lodi.... Vždy jsem odsuzoval bezpráví a nikdy mi nevadila jinak zbarvená pleť a nesoudil jsem člověka jen podle ní. Jenže. Poslední dobou je ve filmech přečernochováno. Klidně mi říkejte běloch, taky mne to neuráží, takže si dovolím užívat slovo černoch. Není filmu aby jeden z hrdinů neměl tmavší pleť. Ideálně je tam v nějakém tom teamu zastoupen běloch, černoch, asiat. Prostě každý tam má svého zástupce co kdyby. Samozřejmě tenhle film je o skutečném přátelství, o skutečných lidech z doby kdy to Afroameričané ve Státech a obzvláště na jihu měli těžké a to řada z nich bok po boku s bílými krvácela na bojištích druhé světové či v Koree. Já tenhle film vidím jako kalkul. Teď je po těchto ,,hřejivých'' filmech, poptávka nejen v USA. Já jsem toho prostě už přecpaný. Tuhle ráno pustím ČT před sedmou, tam pořad o Africe od pana Chaloupka s černoušky. Přepnu na jinej kanál a tam kreslená pohádka o dětech, samozřejmě jedno bylo tmavší pleti...V reklamách v Tv už dnes nejsou jen bílí herci... Úplně mně dostalo info o novém Bondovi atd... Ale my nežijeme na rovníku. Perou to do nás horem dolem, jako bychom nevěděli, že jsou na světě i lidé jiných barev pleti. Musíme si zvykat zřejmě na to co přijde. Už mně to prostě otravuje a znechucuje a začíná mně to štvát. A efekt to bude mít za chvilku opačný. Přestanu na takovéhle filmy úplně koukat a kdo ví zda se nakonec z člověka co byl v poho touhle neustálou propagandou nevytvoří rasista. Dávám za 3 sklenky vodky jen za to řemeslné zpracování. * * *

Příběh ženské spisovatelky Colette jsem doposud neznal. Do filmu jsem šel kvůli jeho skvostného feelingu éry Belle Époque a samozřejmě kvůli Keiře, kterou já rád. Ona je prostě typ pro tahle historická kostýmní dramata. A kupodivu vypadá pořád stejně. Jiné vnadné herečky zub času zlověstně nahlodává, ale ona si stále nese v sobě jakousi dívčí mladost byť je to už zralá čtyřiatřicítka ! Bohužel se o příběh - vášně - moc nejednalo. Respektive cosi erotického se občas na plátně událo, nicméně vášeň si představuji jinak. U téhle jsem totiž 2x klimbnul ... Celkem krátce a o to výstižněji film zhodnotil uživatel Dzeyna : ,, Trochu slabší, ale pohled na Keiru všechno zachrání ''. Tak asi tak. Já dám za 3 sešity rukopisu a je to tak akorát. * * *

Safra, safra to je hvězd ! Podobně jako někteří zde i já se o tomto počinu dozvěděl při čtení komentů a dokoukání filmu - V paprscích slunce. I řekl jsem si, ať mne sám Orwell odnese jestli na to nekouknu... Víte, všechno je iluze. Film je iluze, televize je iluze...Noviny jsou iluze... Všechno. Jistě, že je s námi neustále manipulováno. Dnes o moc víc než za komančů, na to vemte jed... A fikaněji... Pomalu, ale jistě. Soudruzi se už poučili. My ještě odoláme. Většina z nás má ještě protilátky od morálně nezdegenerovaných dědů a otců ještě dokáže filtrovat bludy. Mám však strach o naše děti. To je naše hlavní zodpovědnost. nenechat z nich udělat ovce a ze sebe pochopitelně. Je to jen na nás jak moc se otevřeme, jak moc si tu iluzi a manipulaci připustíme. Jak moc se jí necháme ovlivnit. Čím jsou lidé vzdělanější, čím mají větší rozhled tím jsou dle mého názoru manipulacím odolnější. Hůře se jim pak věší bulíky na nos. Tenhle experiment, nechci to ani nazývat dokumentem byl takový maglajs všeho možného a sám o sobě byl vlastně propagandou. Propagandou názorů Martinova. Líbivě seskládaný do podoby aby to jakoby do sebe zapadalo. Zlé USA, zlý Izrael, zlá katolická církev, lid omámený korporátníky, imperialistickými vrahy z vólstrýtu a reklamou... Až jsem si při tom s úsměvem vzpomněl na blázna devadesátých let Ivo Aštara Bendu a jeho sektu Vesmírní lidé... On už něco podobného tehdy věštil. Očipování lidí ještírky. On tedy k tomu ještě přihodil evakuaci lidí flotilou lodí Aštara Šerana, emzáka co s ním promlouvá a všemu bude velet... Já si už dneska o nejedné americké akcičce ve světě také myslím své, nicméně to byly USA kdo Evropu vysekaly ze dvou válek (nikterak neubírám zásluhy Rusům). A byl to zrovna Kim Ir Sen, kdo jako malej partyzán naváděl B-29 na japonské cíle... To se tehdy ještě Truman a síla USA hodily, když se osvobozovala Korea od zabijáků Japonců. Ale atomovka, která ušetřila statisíce až miliny životů, ta už se nelíbí...Starej George Bush v torpédovém Avengeru coby pilot taky bojoval statečně proti Japíkům, okupantům Korei, ale ve filmu je za zlouna za Irák. Izrael... Nikde ani zmínka o jeho napadení. Prostě si to tam Židé zabrali (zúrodnili poušť a založili moderní civilizaci), plácli si s Brity, ti zrušili mandát a Izrael tam začal zabíjet (hlavně děti soudě dle ukazovaných záběrů převážně na mrtvolky novorozeňat - to je panečku ta propaganda!). Co Palestinci? Sem tam sám rejža v tom měl maglajs a když ukazoval Kolumba, zamotaly se mu tam záběry na rytířskou jízdu z nějakého filmu, hádám o dvě století zpět... Církev je hnus, mate lidi kultem smrti, ale když černý pastor z Afriky odsuzuje Izrael šup s ním do dokumentu ! A toho tam bylo mraky... Prostě guláš. Co je nedemokratického na reklamě? Jestli nějaký tydýt si kupuje Marlbora a připadá si jako komboj, je to jeho věc. Trh zkrátka soupeří o zákazníka prezentací svých výrobků. Nakolik úspěšně a dle kvality produktu pak generuje zisk. Žijeme halt v kapitalismu. Jasně, možná v Severokorejcům připadá bezva hladovět a čekat na potravinovou pomoc v podobě pytlů rejže z Číny. Stále té samé, v tom samém pytli... Bez reklam. Já si radši v krámě u regálu třeba s jogurty mezi dvaceti vyberu ten co mi chutná a nijak se kvůli tomu necejtím nikým řízen či mozkovymýván. Závěr? Celkem zajímavé, hlavně ze začátku, v souhrnu jen kupa polopravd, domněnek a interpretací autora leckdy drasticky zdůrazněna sestříhanými záběry možná někdy s incidenty ani nesouvisejícími. Ke konci už lehce nudné... Jestli to nemyslel pan autor vážně a bral to jako takovou provokaci, ok. Jestli ano, koleduje si jen o to, že to nějakej jednodužší Marboro man vezme vážně a prchne do toho posledního ráje na zemi jménem Severní Korea. Pak ho má ale na svědomí ! * * *

V celku zajímavé, snad jen trochu krátké co se týče stopáže jednoho dílu. Zatím jsem viděl Afghanistán. Trochu mne nakrklo, když Diego popisuje jak letí starým vrtulníkem Mig... :-). Ten bych tedy rád viděl. --- Což o to ten Afghán, země je to jistě zajímavá, příroda dechberoucí, bohužel dušmani stále rádi zakrojují sakra ostré rybičky do bílých krků. A tak si nechám tohle pohřebiště armád raději ukazovat v televizi.... Vtipné bylo i vyprávění jednoho Afghánce: ,,Musím se oženit. jsem sirotek. Otec zemřel, tak aby se měl kdo starat o matku.'' Prostě umře táta - chlap, a jste sirotek. Inu Islám.

No jo. Zase Austráláci, kluci protinožský :-) ! U tohle seriálu - ,,minisérie'' si doslova chrochtám blahem. Jednak má každý z dílů skoro 2 hodiny a jednak je na co koukat. HMS.Endeavour s HMS Resolution a jejich statečný kapitán objevující pro korunu a krále další neznámé světy (leckdy lidožroutské :-)... Pravda lodě si až tak podobné svým slavným protějškům nebyly a některé kulisy ledových polí, či starého Londýna byly trochu okaté, ale což. Nedokonalost triků v roce 1987 plně nahradilo natáčení na skutečných lodích a v nádherných lokacích Tichomoří. Vždycky jsem hltal zámořské objevy ze šestnáctého až osmnáctého století a tohle je přesně ta záležitost. Jo, v té době byla Británie opravdou královnou moří a byla to Velká Británie. Ne to čím je dnes jakýmsi Britským Pákistánem, kde se zdraví - salám alejkum... Říkal jsem jaké to asi muselo pro námořníky být, když po 7 měsících zakotvili u Tahiti. Zeleného ráje plného opálených krásných polonahých prsatic navíc všemu svolných... To měl Cook asi co dělat aby udržel pořádek a před odplutím dostal zase všechny na loď. Však také díky něčemu podobnému se slavné Bounty tak nějak rozložila morálka lodní posádky :-). A ano, kapitán Blighe ten ambiciózní mladík účastnící se Cookovi třetí plavby byl tím, koho nechala vzpurná posádka vysadit ve člunu na širý oceán. To se ale stalo až pár let poré co na Hawai Cooka zamordovali oštěpy divoši. Film i obsahuje správnou dávku anglického humoru a řeknu vám, že jsem se u něj párkrát zasmál víc než klasické komedie. Např. když se Cook dozví, že má mít v posádce nějakého Amíka z amerických kolonií... Je naštván, protože Američané jsou k ničemu a pořád jen se bouří :-) . A ono je tam toho více. Zkrátka a dobře tuhle skoro osmihodinovou objevitelskou jízdu všem vřele doporučuji. Tehdy se psaly dějiny a zabarvovala bílá místa na mapách ! Smekám před muži jako byl kapitán Cook. ! Dávám za 5 map s nákresy Tichomořských ostrovů. * * * * *

V Pompeích jsem byl, v Herkulaneu bohužel ne... Klaním se dávnému Římu. Byla to neskutečná civilizace. Samozřejmě znám i příběh lidí v ,, Zahradě uprchlíků '' udušených prachem a žárem plynů zasypaných sopečným popelem a posléze v devatenáctém století odlitých archeologem Giuseppem Fiorellim do sádry. Dokument mi ale mnohé dovysvětlil a byl opravdu solidně udělaný. Na to ře byl anglický mne ale otravovalo to občané opakování sděleného, tím jsou proslulé hlavně americké dokumnty díky reklamním vložkám, tady si to mohli tvůrci odpustit. Vrcholem byly rekonstrukce obličejů obětí výbuchu Vesuvu. Když tak člověk kouká po 2 tisích let znovu do bličeje opravdu krásné dívky či muže ze stáje... už ta bílá neforemná těla nejsou jen dávné oběti, jakési podivné sochy... Divák má možnost díky vědě nahlédnout pod roušku času a já jsem jako milovník historie za každý takto zprostředkovaný moment moc rád. * * * * *

Jak píše Otík, tohle pohádka ze staré školy. Těmi studiovými já dřívě pohrdal. Vadily mi ty kreslené kulisy i ty loutky často pohybované herci v černých hábitech na černém pozadí. Když se to ale srovná s dneškem, byly to poctivě točené pohádky často doslova s hereckým výkvětem své doby. Tady mně i docel pobavil česko-německy mluvící Brabec. Takže to bude za tři perly. * * *