tomtomtoma

Největší slabinou tohoto kriminálního thrilleru mystického druhu je jeho přílišná přesycenost dvojí kriminální linií, kdy ta vedlejší zachází až do hororového žánru. Navíc nedokáže vykročit ze zaběhnutých kolejí tradičních klišé, která se křečovitě drží přesného schématu. Výsledek nemůže nadchnout. Hra o opravdu velký balík peněz nemá předem stanovená pravidla. Ve hře není nic nemožného, každý se staví především na svou vlastní stranu. Je to životu riziková hra a vítěz může být pouze jeden. Hlavní postavou je mladý děkan Andy Safian (zajímavý Bill Pullman). Má to být nejslabší hráč nebezpečné hry. Cestou ho posiluje zdrcující zášť a touha po pomstě a hrdinský čin ve prospěch celé společnosti při ukončení její děsivé noční můry. Hlavní ženskou postavou je Andyho půvabná manželka Tracy (dobrá Nicole Kidman) a její ucelená a dlouhodobá připravenost na nejvýznamnější hru života. Vše zapadá na své místo a krok za krokem se blíží vytoužený a zasloužený cíl. Třetí vrchol trojúhelníku je mladý a úspěšný chirurg Jed Hill (sympatický Alec Baldwin), jeho pečlivost, arogance a ješitnost v jedinečně připravené důležité roli hry. Z dalších rolí: svědomitá detektivka a Andyho blízká kamarádka Dana Harris (šarmantní Bebe Neuwirth), Jedův velmi překvapený univerzitní profesor a lékař Kessler (George C. Scott), cynická pijanka a opuštěná Tracyina matka paní Kennsinger (Anne Bancroft), Tracyin sebevědomý a vědoucí právník Dennis Riley (Peter Gallagher), či psychopatický údržbář na univerzitě Earl Leemus (Tobin Bell). Milovníci předkládaného žánru si přijdou na své, ale nejedná se o žádné výjimečné dílo. Ta zdánlivá složitost a přesto toporná všednost celku ubližuje a nic přínosného a zajímavého nepřidává.

Je to vzletná pocta podmanivému kraji Montana, estetickému kouzlu chytání ryb a bratrovi, který miloval život. Je to poctivá filmařská práce, která do poklidu vnáší nejistotu, život, kouzla a slabosti. Výzvy jsou od toho, aby se přijímaly. Ti, kteří by potřebovali pomoci, si o pomoc nedokáží říci, což je nosná myšlenka filmu. Nakonec zůstávají ty nezapomenutelné a čarokrásné okamžiky krás života. Hlavní postavou příběhu je Norman Maclean (příjemný Craig Sheffer, jako malý Joseph Gordon-Levitt, jako stařec Arnold Richardson), mladík s uměleckou a akademickou kariérou před sebou. Jeho ochutnávání života, vztah s bratrem a rodiči a jeho seriózní počátek žití v manželství. Ústřední postavou příběhu je Normanův mladší bratr Paul Maclean (zajímavý Brad Pitt, jako malý Vann Gravage), novinář milující život a jeho rychlý tep a omamnou chuť. Nezastaví ho zákazy proti lidskosti, nezastaví ho všemocná moc, nezastaví ho alkohol a ani karty. Vše plyne ve svém vnitřním smíření odstupu času. V oslavě krás života a jeho podmanivých podob. Z dalších rolí: svérázný otec bratrů, vášnivý rybář a reverend Maclean (sympatický Tom Skerritt), starostlivá matka bratrů paní Maclean (příjemná Brenda Blethyn), Normanova vyvolená žena a bezprostřední dívka Jessie Burns (zajímavá Emily Lloyd), její hlasitá a bodrá máma (Edie McClurg), nevyzpytatelný a tápající bratr Jessie s pokleslou touhou Neal Burns (zajímavý Stephen Shellen), energická a půvabná indiánská dívka Mabel (Nicole Burdette), extravagantní a povolná dívka Rawhide (Susan Traylor), či jeden z kamarádů bratrů Chub (Michael Cudlitz). Má to své poselství, má to svou eleganci, má to svojí vznešenost. A přesto je to především poklidná poklona rodnému kraji a životu v kouzlu přírody.

Jediný důvod, proč se podívat na tento filmový snímek, je Jack Nicholson a jeho herecká partnerka Ellen Barkin. Děj jako celek nepůsobí soudržně a pevně, je rozmělněný a toporný. Mnoho vložených prvků ztrácí ve svém výsledku svůj komický ráz a vyznívá do ztracena celkové rozháranosti. Životní štěstí lze potkat na každém místě a za jakékoli situace. Potom záleží na snaze, úsilí a upřímnosti každého, jak svoji šanci uchopí. Hlavní postavou je cvičitel hlídacích psů Eugene Earl Axline alias Harry Bliss (dobrý Jack Nicholson) se svojí nelehkou finanční situací, přelétavostí v zájmu o ženy a nenadálým setkáním. Fascinuje ho, přitahuje ho, pokouší ho, svádí ho, děsí ho, straší ho, uspokojuje ho a nakonec ho přinutí dostat ze sebe to nejlepší, čeho je schopen. Hlavní ženskou postavou je operní zpěvačka v rozvodovém řízení Joan Spruance (šarmantní Ellen Barkin), kolem které se začínají dít hrůzu a děs vyvolávající nehody. Hledá ochranu, nastavuje vlastní kůži, sbírá odvahu a sklízí zaslouženou odměnu. Z dalších rolí: velmi nebezpečný a velmi mocný muž Redmond Layls (Harry Dean Stanton), povrchní a přelétavá Joanina sestra s nebezpečnou známostí Andy Ellerman (zajímavá Beverly D'Angelo), Joanin maniakální kamarád z operního prostředí Eddy Revere (Michael McKean), Laylsův nekompromisní právník s dlouhými prsty Laurence Moncrief (Saul Rubinek), Harryho vnadná sekretářka a milenka June Huff (Viveka Davis), Joanina věrná kamarádka a operní zpěvačka Helen Dextra (Veronica Cartwright), Joanin žárlivý a opuštěný manžel a dirigent Lewie Duart (David Clennon), Harryho nespokojená a náročná manželka Adele Bliss (Lauren Tom), či psem neustále obtěžovaná hospodyně Socorro (Betty Carvalho). Má to být napínavá zábava s vtipným a svižným nadhledem. Nestalo se tak díky své nestálosti, rozdrobenosti a kostrbatosti. Nezachrání to ani křížová výprava za osvobození unesené osoby, či sexuálně motivované psychotické obtěžování.

Je to ten druh nevšedního filmu o válečném období temna, který zanechává výrazné stopy v paměti diváka. A je pochopitelné, že se nelíbil Slovákům, kterým sahal do národního svědomí. Navíc v kontextu se skutečnosti, kdy převážná většina angažovaných osob doby druhé světové války zastávala významné posty i vcela opačném politickém uskupení. Jak lehce lze budovat hodnoty, které se se sadistickým uspokojením krutě potírají? Atmosféra filmu se postupem času a děje stává stísněnější, krok za krokem se naléhavěji dostává ke slovu otázky mravní zodpovědnosti jednotlivce ve spojení se společenskou situací. Nejdůležitějším charakterovým rysem je strach a touha po majetku. A po něm pásli osoby líné, neschopné, závistivé a prospěchářské. Válka a změna režimu vždy mění elity politické i společenské k obrazu toho, kam až je jedinec ochoten zajít ve svých přízemních touhách. Hlavní postavou smutného příběhu je prostý tesař Anton "Tóno" Brtko (skvělý Jozef Kroner). Snaží se vyhýbat oficiálním představitelům zhoubné moci, i když hlavním důvodem je pocit ukřivděnosti a nikoliv morální zásady. Na druhou stranu nedokáže nikomu vědomě ubližovat. Počáteční radost je plíživě vystřídána strachem. Ten strach je sice občas přebit odhodlaností postavit se lidsky, a částečně i ze zištných důvodů, čelem kruté zlobě. A když jedinec zůstane nakonec sám, strach ho zcela pohltí. Strach a pocit neklidu morálního selhání v situaci konečné destrukce obyčejných lidských hodnot společnosti, ze kterého nelze nalézt uspokojivé východisko. Hlavní ženskou postavou je senilní židovská obchodnice s galanterií Rozália Lautmannová (vynikající Ida Kamińska). Je ztracena ve vznešenosti minulosti bez chápání všeho dění současnosti. Je laskavá a přátelská a trýznivý pocit strachu se dostaví až v úplném závěru, kdy je panický a nechápavý strach předzvěstí konečného osvobození možného utrpení. Z dalších rolí: Tónův pokrytecký, nenasytný a zákeřný švagr a velitel Hlinkovy gardy Markus Kolkotský (dobrý František Zvarík), obětavý a vynalézavý pomocník židů a trn v očích představitelů moci Imrich Kuchár (dobrý Martin Hollý st.), Tónův dobrácký i výbušný soused s nesmělou chutí pomáhat Piti Báči (zajímavý Adam Matejka), po bohatství lačná a panovačná Tónova manželka Evelína (dobrá Hana Slivková), Evelínina sestra a veselá a poslušná Markusova manželka Ružena (sympatická Elena Pappová-Zvaríková), smutný pokladník židovské obce a holič Jozef Katz (dobrý Martin Gregor), představený židovské obce a tiskař Blau (Eugen Senaj), vlídná paní Andoričová (Gita Mišurová), či židovka Eliášová (Luisa Grossová) s neposedným a zvídavým synkem Dankem (J. Mittelmann). Herecké výkony jsou excelentní. Atmosféra nejistoty a strachu je stupňující až k neklidu lidské duše, která nerozumí všem těm protivenstvím a krutým nelidskostem. Většina slaví a arizuje, menšina se stydlivě stydí a třese se strachy před zraky svého vlastního svědomí a stupňujícího se prostředí děsu a krutostí. Nezbývá než tancovat se starou židovkou až do spásného spočinutí v náruči smrti. Je to jedinečná rána do svědomí kolektivního pokrytectví!

Válečná doba není snadná a nemá černobílou barvu. Ve válce, více než kdykoli jindy, platí heslo zabiješ, nebo budeš zabit. Převážná většina současných křiklounů za obranu země by při prvním trochu nepříznivém vývoji událostí změnila své hlasité ideály a adaptovala se rychle ve prospěch přežití i ke zrůdné a sadistické spolupráci s každým, s nímž jim vzroste naděje na setrvání vlastního života. Ve válečném období není o chybná rozhodnutí nouze a vždy se zaplatí cenou lidských životů. Ve válečném období není snadné zůstat humanistou, ale je velmi lehké překračovat hranice lidskosti. Ve válečném období má člověk jediného věrného přítele. A tím je strach. Největším přínosem tohoto jedinečného filmového výtvoru je ničím neobarvený realismus, bez ryzích a udatných hrdinů. Kladně vnímané postavy mají své charakterové neduhy a traumata. Opravdovým očistcem procházeli ti, kteří z těch nejčistších pohnutek hráli dvojí hru. Nejenže nejsou na konec hrůzných časů připraveni po psychické stránce, ale ani po té společenské, kdy každý dříve nečinný si okázala a halasně kopne do skutečně hrdinské osoby. Stopy válečných traumat zažitých, prožitých i způsobených nelze nikdy a dokonale smazat. Hlavní postavou mnohovrstevného příběhu je český partyzán Pavel (skvělý Jan Kačer) a jeho vzpomínání na poslední dny boje při léčení vážného zranění. Všechny ty hrůzy a vysoce stresové situace si začínají vybírat svojí nutnou daň ve formě psychické nevyrovnanosti. Hledá odpovědi, hledá zodpovědnost svojí i druhých, hledá smysl života a své místo v něm. Ptá se a hledá lidskost a ztracenou lásku. Hlavní ženskou postavou je židovská mladá a půvabná žena Marta (vynikající Eva Poláková). Je to žena dvou tváří a byla vycvičena ke svému tíživému poslání, ve které se stává odevzdanou hračkou v rukách zvrhlých mužů strany zla. Tato dvojí hra musí zákonitě zanechat těžké rány na duši. Živou vodou je pouze vzplanutí citů k Petrovi, ale může přetrvat? Z dalších rolí: laskavá a obětavá řádová sestra a ošetřovatelka Alžběta (sympatická Blažena Holišová), duchaplný a ochotný nemocniční lékař (dobrý Martin Růžek), prozíravý vůdce partyzánů a Sovět Nikolaj (zajímavý Vlado Müller), dobrácký Sovět a mírumilovný partyzán a Petrův kamarád Dimitrij (Pavel Bártl), občas přes míru běsnící vůdčí partyzán Ondra (dobrý Otto Lackovič), přesvědčivý špeh a udavač partyzánů Macků (dobrý Miroslav Macháček), mladý a bezstarostný partyzán Toník (Antonín Molčík), vyčerpaná a ustaraná Petrova máma Rožková (Oľga Adamčíková), naposledy zaskočený a lidský německý poručík (sympatický Ezard Haußmann), lehkomyslná a utěšující Jožina (Wanda Spinka), německý dezertér s nutným obratem Willy (Oto Ševčík), spolupracující i nespolupracující četník Bárta (Ota Sklenčka), ospravedlnitelně odpravený německý generál (Valtr Taub), na poslední chvíli po dobrém světle na vlastní osobu toužící Kroupa (příjemný Čestmír Řanda st.), či noční můra jménem Engelchen (Norbert Chotaš). Není to hrdinský epos, vše se řídí touhu po přežití. Opravdový hrdina je většinou haněn a nese si sebou pochybnosti a hluboké rány. Nic už nebude jako dříve.

Tento film mě vždy potěší. Tou svojí rozverně až škodolibě společenskou satirou, kterou se pouští do polemizování o morálních a etických hodnotách i mnoha škodlivých nešvarech fungování společenského zřízení. Nepůsobí to rouhačsky, či podvratně, snaží se o konstruktivní kritiku a varování, směřující k pochopení společensky chybných postupů. I když i ta hranice se nakonec lehce překračuje a skepticky se pohlíží na nepřítomnost lidsky morálních hodnot v nejkritičtějších chvílích pro jednotlivce i společnost jako celku. Ale vykládejte to volovi, který nad vším dohlíží! Je to hořkosladký pohled na fungování společnosti, když nejdůležitějším hodnotícím měřítkem úspěchu je materialismus a s ním spojené negativní lidské vlastnosti, jako je závist a anonymita závistivé pomstychtivosti. A míra materialismu nekončí, pokaždé se chce víc a víc v neutuchající radosti povýšenosti nad ostatními. Má to vtipný nadhled, hravě a elegantně se vyslovují schovávající skutečnosti. Což vždy bolí ty, kterých se to týká. A nezáleží příliš na statusu politického zřízení. Hlavní postavou je právník stavebního podniku Petr (dobrý Rade Marković s hlasem Zdeňka Dítěho), který je v soukromém životě válcován mlýnskými kameny nespokojené ženy a vlastních rodičů. Pohádka přišla v pravou chvíli a zvyšuje potenciál pro spokojený život. Ale až při hledání skutečných lidských hodnot a jejich snaze o uchopení se do slepé uličky dostávají i mocné nadpřirozené síly. Hlavní ženskou postavou je Petrova mladá a půvabná žena Věra (velmi zajímavá Tatjana Beljakova s hlasem Aleny Kreuzmannové) a její stále vyšší a vyšší kladené nároky na manžela a její bezelstná a dětinská radost ze zvyšující se životní úrovně rodiny. Nejdůležitější postavou je kouzelný dědeček z pohádky (skvělý Bohuš Záhorský). On je ta tichá síla nenadálých zázraků a osobních úspěchů i pádů Petra. A kdo by se chtěl dobrovolně a natrvalo připojit k tomu nešťastnému a nechtěnému lidskému běsnění?! Z dalších postav: Petrův kamarád a kolega z práce s rostoucí závistivostí i zkázonosným idealismem Karel (dobrý Vlastimil Brodský), Karlova manželka se stejným problémem zapšklé závisti Božena (příjemná Růžena Lysenková), stále proti své snaše brebtající Petrova matka (zajímavá Heda Marková), snaživý Petrův otec (Ota Motyčka), Petrův malý a bezprostřední synek Petřík (Libor Palisa), přizpůsobivý ředitel a Petrův nadřízený (sympatický Josef Beyvl), omámený referent bytového úřadu (dobrý Lubomír Lipský st.), znepokojený kádrovák Petrova zaměstnavatele (Václav Lohniský), zaskočený konferenciér módní přehlídky (Josef Kobr), či cizinec v radostném tanci (Georgis Skalenakis). Je to laskavé a zneklidňující. Je to veselé i smutné. Je to originální a otevřená polemika na téma etiky morálních hodnot a principů jednotlivců i celé společnosti.

Vskutku vyvedené a vykreslené drama vztahů partnerských a rodinných. Čtyři dějství čtyř dnů čtyř ročních období ve čtyřech bytech jednoho domu na konci i na počátku světa. Naděje, strach, osamělost, očekávání, destrukce, smíření a víra ve svazcích i jednotlivě. Samota je tíživá a zhoubná. Kde hledat, a především nalézt, vhodný typ partnera? Ne vše, co se z počátku jeví jako splnění tajného snu, je ta správná volba a v okamžiku se prvotní nadšení mění jen v hlubší trápení. Pocit stálé jistoty je jen mámení a rostoucí břicho žen a dlouhá nepříjemná kocovina. Strach se utápí v alkoholu, v útěku a v manipulaci. Bez vysněné budoucnosti a s možností nepříjemného sváru kdesi v mlze v dáli v zasněžených očích osamělé ženy. Slzy se stírají sirným sopečným květem před dalším transem obav z marnosti. Hlavní postavou všech dějství je půvabná a svěží vysokoškolská studentka Olina (zajímavá Eva Očenášová s hlasem Aleny Kreuzmannové). Její příprava na samostatnost je přerušena nečekaným příslibem s trvalým následkem a konečným hledáním cesty ze začarovaného kruhu nejasných a vnucovaných hodnot. A úsměv je vystřídán obavou. Hlavní mužskou postavou je pokrytecký lékárník magistr Karel Martinec (skvělý Vladimír Ráž). Tento ješitný egoista, přelétavý ve svých cílech a citech, je nesmlouvavý manipulátor své dočasné družky. Přináší naději a zanechává zkázu a nechuť k celému mužskému pokolení. Výraznou postavou je věčný opilec Pešta (vynikající Martin Růžek). Chtěl by vychovávat svou dceru, ale nedokáže zastavit svůj volný pád až za konec světa do sněhových vloček na tramvajové trati. Další výraznou postavou je sousedka Oliny a zdravotní ošetřovatelka Maruna (příjemná Jana Dítětová), osamělá ve své lásce k nepřítomnému manželovi a nesnesitelně vtíravým pokušením po tělesné rozkoši. Poslední důležitou postavou je maličká Peštova dcerka Hanička (roztomilá Karla Svobodová) a její strach z dění kolem ní. Z dalších rolí: laskavá sousedka ze zdola s překvapivě splněným životním snem Kovandová (Marie Brožová), její tichý a spravedlivý manžel Kovanda (Vladimír Hlavatý), Hančina starostlivá babička a domovnice Malá (Anna Melíšková), Marunin neodbytný a vytrvalý nápadník a letec (sympatický Petr Haničinec), či další ze sousedů a suchopárný a vlezlý Olinin nápadník Brzobohatý (Josef Kemr). Ano, život v osamění je trudný, život s nevhodným partnerem je očistcem. Každý chce nalézt svou spřízněnou duši a smysl vlastního života. Jen cesty se liší podle míry bolesti a utrpení při pohybu vpřed, či beznadějí volného pádu při neschopnosti vyrazit do svého života. Je to prokreslené a stále silné ve své působivosti zobrazení konce i začátku světa.

S Hudbou z Marsu je to obdobné, jako se Zemanovým Andělem. Obé jsou budovatelské komedie. Naštěstí zde se objevují již prvotní základy satiricky kritičtějšího pohledu na budovanou společnost. Herecké obsazení je špičkové, na vysoké úrovni jsou i herecké výkony a Oldřich dostal důstojnou roli pro svoji vlastní osobu. Je to svižné a optimistické a vtipný nadhled nechává s úspěchem zapomenout na to nadšení z budování a dělá to, co má, baví a rozesmává. Kamera si dokáže vyhrát s obrazem a vyloženou lahůdkou jsou všechny hudební hrátky a špičkování. Osobním potěšením jsou záběry z Telče, Mariánských Lázní a Prahy. Nic není nemožné a pokud se spojí síly, lze sestavit i třicetičlenný závodní orchestr. Hlavní postavou je předseda závodní rady ROH nábytkářského družstva Václav Řehák (dobrý Jaroslav Marvan). Má jedinou slabost, nechce se nechat zahanbit, snadno se nechává vyhecovat a s nesmírnou chutí dokazuje pokrokovost v činech závodní rady, které předsedá. A když se ztřeštěnec vychloubá, rozjíždí se střídavý běh na krátkou, střední i dlouhou vzdálenost, aby se po každé metě mohl slavit dílčí úspěch. Trudnomyslnost heligónu se překonává s úsměvem. Hvězdou filmu je hudební skladatel Jiří Karas (skvělý Oldřich Nový) a jeho nechtěná a přijatá největší výzva života. Dokáže vykouzlit tóny, dokáže je spoutat a sladit v harmonii. Nezdolným nadšencem je kapelník, bez zkušeností, nově vytvořeného hudebního tělesa Honza Toman (dobrý Josef Bek) a jeho snaha o posun vpřed. Hlavní ženskou postavou je sekretářka ředitele nábytkářského podniku a Honzova snoubenka Hana Jelínková (půvabná Alena Vránová) a její neutuchající nadšení při vytváření něčeho nového. Z dalších postav: soustružník, laskavý Hanky dědeček a člen nového souboru Jindřich Kebort (František Kovářík), vlivný ministerský náměstek a provokující pokušitel Nechleba (příjemný Otomar Krejča st.), opatrný ředitel nábytkářského družstva (Bohuš Záhorský), laskavý předseda vinařského JZD (Jaroslav Vojta), angažovaný, všudypřítomný a podlézavý referent SPKPL Holoubek (dobrý Lubomír Lipský st.), popletený flétnista hudebního souboru Bedřich Březina (Eman Fiala), bručoun a pozounista hudebního tělesa František Šimáček (Josef Hlinomaz), energický a progresivní bubeník hudebního tělesa Karel Kalousek (Oldřich Dědek), Kalouskova nespokojená žena Mánička (Božena Obrová), nešťastný rozhlasový režisér Kulíšek (Jan Maška), zapálený hráč na činely v hudebním tělese Veselý (sympatický Josef Kemr), vynikající houslista hudebního tělesa Lájoš (Ladislav Baláž), či nadšený divák a posluchač netradičního hudebního představení (Jan Werich). Výsledný produkt dokáže stále přinášet příjemnou zábavu. Navíc, jak často má člověk vysoce pozitivní náladu po skončení projekce? Potom rád přehlédnu i to částečné a nezakryté budovatelské nadšení.

Je to kontroverzní filmové dílo. Po profesní stránce se jedná o velmi nadprůměrný a poctivý film. Od kamery přes celkovou atmosféru až po vynikající herecké výkony. Kdyby nebylo toho poselství, šlo by o příjemný zážitek. A díky umně provedené práci je o to nebezpečnější. Ve své době to musela být velmi působivá komunistická propaganda. Poselství je zcela zřetelné od samotného počátku až po úplný závěr. Socialismus a komunisté jsou jedinou správnou volbou k životu. Navíc se vždy zdůrazňoval obyčejný pracující člověk. A imperialisté jsou zloději, podvodníci a lháři a staví pouze překážky přirozenému vývoji lidské společnosti. A ten nepatrný zbytek lidí, kteří socialismus odmítají, nejsou pro zdravou společnost žádným přínosem. Jejich útěk není ztrátou, neboť neustále a za každou cenu podkopávají funkčnost státu a vysmívají se vůli pracujícího lidu. Poselství filmu je obludné a zahazuje tím veškerou poctivou filmařskou práci do těžko stravitelného žaláře toužebného zapomnění. Hrdinou příběhu je československý komunistický poslanec Horvát (dobrý Jiří Dohnal), který překonává sám sebe a s nebývalou energií bojuje proti zahnilým vyděračským imperialistickým praktikám. Proti všem okolnostem, které se pokoušejí zdiskreditovat nechtěný únos a přinést spravedlivou svobodu veškerému poctivému českému lidu. Druhou nejvýraznější postavou je železárenský inženýr Prokop (skvělý Ladislav Pešek), který spoléhá na vrozenou lidskost v jednání s ostatními. Všichni ho považují za nerozhodného. On odolává všem svodům, překonává své válečné trauma a zapáleně se vrhá do budování a posilování socialismu. Nejvýraznější postavou na straně zla je americký plukovník Jacobs (příjemný Bedřich Karen) a jeho přátelské snahy o podplácení únosců. Tomu zdárně sekunduje americký major Morris (dobrý Miloš Nedbal) s krutějším postupem v zacházení s unesenými. Roztomilou postavou je jazzový hudebník Rychman (zajímavý Miloš Kopecký) a jeho přelétavost a nerozhodnost při posuzování emigrace a všech nabízených rozkoší zahnilého imperialismu. Z dalších rolí: jeden z nejaktivnějších a nejpokrokověji smýšlejících unesených Gerbec (Antonín Klimša), unesený novomanžel a komunistický idealista Toník (Jaroslav Mareš), Toníkova oddaná manželka Liduška (křehká Božena Obrová), unesený a ctihodný docent Ryšánek (Bohuš Záhorský), zištné plánující utečenec Řezníček (František Klika), mladý unesený socialistický boxer (František Peterka), plánovaná a rozhodná emigrantka Grábnerová (Soňa Červená), rozhořčený a bojující kapitán uneseného letadla Brázda (Oldřich Vykypěl), druhý pilot letadla a iniciátor únosu Grábner (sympatický Eduard Dubský), pomocník únosu a povrchní letecký mechanik Král (Rudolf Hrušínský), neúnavně po pravdě pátrající československý konzul v Mnichově (Ladislav Boháč), obratný československý delegát OSN (Mikuláš Huba), výřečný sovětský delegát OSN (Jaroslav Průcha), intrikánský zákulisní hráč a americký generál Carrigan (Eduard Kohout), čechoamerický vojenský dohlížitel nad unesenými Joe Havelka (Václav Irmanov), bývalý krutý gestapák ve službách americké armády Wanke (Josef Elsner), zapálený redaktor německých novin Rote Fahne Wünsch (Jan Skopeček), či zatčený diverzant a organizátor únosu a americký špión Šimáček (Miloslav Holub). Příznivcem a obdivovatelem tohoto filmu může být pouze skalní komunista, který si stále udržuje pravou víru o jediné možné cestě. Všechna ta vyobrazení Američanů k nacistům a podobná přirovnání je vysoce společensky nebezpečná a záměrná manipulace s prostým člověkem.

Představa, že dostanu balík peněz na natočení jakéhosi filmového produktu bez sebemenší ambice, je pouhým snem a klamem. Ne ovšem pro Dušana Rapoše, pro něj je to zjevně zcela samozřejmé. Pokud budu chtít obdivovat krásu slavných Viktoriiných vodopádů, podívám se na nějaký dokument. A ten zbytek? Ten vypadl z dílny Danielle Steel z cyklu dívčích románů nevalné kvality a přeslazeného konce. Hlavní postava se proměňuje v hrdinku cválající na koni, která zachrání vše a každou možnou osobu. A i ta fontána je přítomna. A jaké plyne z filmu poučení? V Africe je každý šťastný, je tam nádherný a bezstarostný život. Je to kontinent nepřeberného množství příležitostí. A těch zvířátek všude kolem! Hlavní postavou je samozřejmě Zuzana (Eva Vejmělková), její trochu náhodný výlet do Zimbabwe a konečně získaný pocit společenské důležitosti. A kdo by to řekl? Jako šíp z čistého nebe přicválá úchvatná a ryzí podoba lásky. Navíc je úžasné, co všechno umí a co vše ze sebe dokáže vymáčknout. A zaslouženě se stává žijící a legendární hrdinkou bez bázně a hany. Mužským protějškem je novinář na netradičních místech Michael (Alessandro Coari). Je to opravdu bystrý, laskavý, chápavý, pohledný a na jinačí způsoby skvělý chlap, kterého ženy musí milovat a muži uznávat. Prostě a zkrátka princ z pohádky sestoupil do říše smrtelných lidí. Z dalších rolí: z blížící se svatby velmi nervózní Ibi alias Vápno (Ibrahim Maiga), v africké komunitě velmi uznávaný a vážený učitel sochařství Baba Leo (Marián Labuda st.), Ibova domluvená nastávající žena Nene (půvabná Marilyn Ngondo), Ibův otec a moudrý kmenový náčelník Maiga (Bismilla Mdaka), či zvídavé domorodé děti Tioutiou (Mosa Kaiser) a Bamule (Bliss Mjalaú. Jsem srozuměn s tím, že i pokleslá červená knihovna nalezne své příznivce. A pokud to Dušanovi lichotí, nelze mu nic vytknout. Je to neskutečná a málo vídaná syntéza nebezpečného kýče a brakového škváru!