tomtomtoma

Hrátky s čertem patří mezi nejosobitější české/československé filmové pohádkové příběhy. Již kulisy podle Josefa Lady dávají výtvoru její nezaměnitelnou a originální tvář. Herecké výkony jsou nezapomenutelné a s rozkoší se oči těší z postav s nesmrtelnou duší, které zanechali jejich představitelé na vrcholu tvůrčích sil. Práce je bavila, což je ku prospěchu konečného výsledku. A spravedlnost a čistá duše slaví své vítězství. Hlavní postavou je bezstarostný a dobrosrdečný vysloužilý dragoun Martin Kabát (dobrý Josef Bek) bez bázně a hany. Je prostý, laskavý, ochotný a obětavý. A je to on, kdo každému pomůže na správnou cestu. Hlavní ženskou postavou je princeznina služka Káča (energická Eva Klepáčová) s neutuchající posedlostí po vdavkách a pracovitém ženichovi. A když se Káča přiblíží ke starému vypelichanému čertu, děj dostává rychlý spád. První chybující tváří je mordýř a loupežník Sarka Farka (velmi dobrý Jaroslav Vojta) se zoufalým vitím odpuštění a spasení hříšné duše v noční košili po nebožce. Druhou chybující tváří je arogantní poustevník Školastykus (skvělý František Smolík) se samolibou nafoukaností přehlíží druhé ve skálopevné víře o vlastním nanebevzetí. Třetí chybující tváří je rozmazlená princezna Dišperanda (dobrá Alena Vránová) s umanutostí pokušení po mužském objetí. Peklo má několik odlišných podob. Jednou je mladý a čiperný čert Lucius (velmi zajímavý Josef Vinklář) se zápalem, nadšením a nezastavitelnou vyřídilkou za splnění životního poslání. Druhou jsou staří a zapomenutí čerti Karborund (zajímavý František Filipovský) a Omnimor (roztomilý Stanislav Neumann) s vášní pro mariáš a s lenošivou povahou. Třetí je vzdělaný a povznesený pekelný kníže dr. Solfernus (vynikající Vladimír Ráž) s urozenou elegancí a vynalézavým plněním plánu. Čtvrtou je samotný pán pekla Belzebub (jedinečný Ladislav Pešek) s hamižnou nenasytností a věrným pobočníkem Belialem (příjemný Rudolf Deyl ml.). Spravedlnost je zastoupena andělem a Božím poslem Theofilem (velmi dobrý Antonín Šůra) s neochvějnou vírou v lidskou dobrotu. Do výčtu postav chybí již jen starostlivý král (sympatický Bohuš Záhorský), Je jedinečným zážitkem pozorovat neopakovatelný koncert hereckých hvězd. Obrazy výrazně utkví v paměti a přináší nebývalé potěšení pro své originální kulisy a hru se stíny. Baví, pohrává si, sarkasticky se zazubí, velkopansky se vzteká. Nakonec pohladí, obejme, rozesměje a doplní potřebnou zásobu energie.

Tato komedie zaujme především svojí hitlerovskou karikaturou. Je nebezpečná i neschopná zároveň. A kolikrát se, navíc v tak brzké době po válce, udělala československá válečná komedie? Celá ta nevraživost k německému národu se převtělila do roztomilé i hrůzu nahánějící karikaturní postavy českého Němce. Svým hravým nadhledem stále přináší postavička i samotný film rozpustilou a povznášející náladu. Hlavní jsou dvě postavy dobrosrdečných a roztržitých tramvajáků. Martin Plechatý (příjemný Jaroslav Marvan) je ten vůdčí s invenční snahou o vyřešení všech nahromaděných patálií, které přišli nenadále a příliš blízko k nim. Petr Nový (sympatický František Filipovský) je ten vedený, který s nevolí a z donucení nechtěného přikládá ruce k dílu. Hvězdou filmu je ovšem četař SA Fritz Heinecke (skvělý Eduard Linkers) v jedné z nejpřesvědčivějších karikatur československé filmové historie. V jeho osobě se skrývají všechny negativní vlastnosti, včetně neschopnosti. všech přisluhovačů protektorátního režimu. To on vzbuzuje největší strach, to on marnotratně využívá svého výsostného postavení, to on je tou nejnebezpečnější překážkou na cestě tramvajáků za vlastní záchranou. Pije, jódluje, rozkazuje, zneužívá a mstí se. Hlavní ženskou postavou je sousedka tramvajáků Věra Budínová (zajímavá Jana Dítětová), u které nastal počátek strastiplné odysey, problémů a bláznivého karnevalu. Z dalších rolí: další soused, ustrašený popleta a kontrabasista orchestru Jan Koula (dobrý Stanislav Neumann), všímavý recepční hotelu Avion (Ota Motyčka), bojující vlastenec a Věřin snoubenec Ing. Karel Bureš (Robert Vrchota), vynalézavý dirigent orchestru (Eman Fiala), nešťastný a dobrácký strážník (J. O. Martin), či další představitelé německé moci (Josef Kotapiš a Richard Záhorský). Se vzletným odlehčením se tu utahuje z německých okupantů i opatrných a bojácných porobených. Má to tempo, vtip, rozpustilost a energii. Laskavé a nebojácné.

Je obdivuhodné, že si tento počátek májovského kultu stále zachoval tak drtivou oblíbenost u českých filmových diváků do dnešních dnů. Jak nádherné bylo dětství při hltání všech Mayových knih a následných filmových výtvorů! Ta prostá radost a okouzlení ryzí romantikou dobrodružství! Vše je prosté a zcela zjevné při rozdělování stran na dobré a špatné. Stateční muži neváhají zapáleně bojovat za spravedlnost, pravdu, mír a šťastný život pro všechny lidi bez rasových, či jiných předsudků. Ten film není lepší, než jeho mladší sourozenci. Je zkrátka první a lidi ho milují, když se na chvíli mohou vrátit do dětských let a ztotožní se s idealistickým tónem příběhu. V knihách i na plátně je svět sice tvrdý. leč díky hrdinům i lidsky spravedlivý. Hlavní postavou a nejudatnějším hrdinou je pochopitelně statečný zálesák a čestný lidumil Old Shatterhand (příjemný Lex Barker s hlasem Horsta Niendorfa). To on se neohroženě staví tváří v tvář každému nebezpečí, hrdinské činy jsou pro něj rutinou a uspávací rány pěstí povinností. Navíc, kolikrát je ho možné vidět s plnovousem? Nemůže chybět Shatterhandův pokrevní bratr a statečný náčelník všech Apačů Vinnetou (sympatický Pierre Brice s hlasem Herberta Stasse). To on dokáže nepozorovaně každého vystopovat a důvtipně trestat všechny křivdy a nespravedlnosti. Vrchní padouch, Colonel Brinkley (dobrý Herbert Lom), je správně zákeřný a hamižný. Kdo jiný by měl mít žaludek na odstranění každou překážku na strastiplné cestě za bohatstvím? Je zde horlivý mladík na straně dobra, Fred Engel (zajímavý Götz George) s velmi osobní pohnutkou na jeho výpravě za spravedlivou pomstu. Ženskou svěží krásu vnáší Fredova vyvolená Ellen Patterson (půvabná Karin Dor). Humorný nadhled přináší hned tři postavy: popletený a bezprostřední lovec motýlů a anglický lord Castlepool (sympatický Eddi Arent), spolehlivý zastánce správné strany Sam Hawkens (Ralf Wolter) a jeho věrný druh a prérijní básník Gunstick Uncle (Mirko Boman s hlasem Gerda Martienzena). Z dalších rolí: rázná farmářka Butler (Marianne Hoppe), Ellenin otec a majitel poloviny plánu k bohatství Patterson (Sima Janićijević s hlasem Erwina Lindera), hrdý náčelník indiánského kmene Utahů Velký Vlk (Jozo Kovačević s hlasem Uweho Friedrichsena), či členové Brinkleyeho všehoschopné bandy traperů Hilton (Ilija Ivezic s hlasem Hanse-Waltere Clasena), Doc Jefferson Hartley (Branko Špoljar s hlasem Josefa Dahmena) a Knox (Milivoj Stojanovič s hlasem Rudolfa Fennera). Musí se obdivovat přírodní scenérie Plitvických jezer a kaňonu Velika Paklenica. Příběh nás navrací do sladkých a bezstarostných časů dětství a naděje ve spravedlivý a šťastný zítřek po boku hrdinů a bojovníků lidského dobra. A je to též jedinečný příklad, že oblíbenost neznačí vždy kvalitu. Zábavný prvek při chvílích odreagování je stále plně funkční. Díky své jednoduchosti a naivnímu idealismu.

Není to vůbec špatné psychologické drama. leč má to dost podivných mušek, které divákům nedovolí mít lepší dojem z právě viděného. Psychická stránka člověka umožňuje i nepředstavitelné situace. Bohužel veškerý psychický vývoj všech postav není ve svém celku vždy přesvědčivý. Dokonce se objevují i závažné trhliny v logice uvažování. Je věčná škoda, že výsledný produkt není jedinečným zážitkem, byť se občas zdá, že by jím mohl být. Hlavní postavou je bohatý právník Henry Hearst (velmi zajímavý Gene Hackman). To, co se zdá být pouhou formalitou, se stává noční můrou, která hrozí trvalým zatracením. Statečně se rve, povýšeně provokuje a bezelstně hrozí. Jeho největší porážkou není žádné podezření, ani obvinění, ale ztráta poslední sympatie ze strany vlastní manželky. Další výraznou postavou je policejní kapitán Victor Benezet (solidní Morgan Freeman). Jeho přesvědčení o viníkovi je nezlomné. Jako lovecký ohař se pustil po stopě, aby svou vyhlédnutou oběť donutil k doznání. Bez slitování zasazuje těžký direkt do sebevědomí obviněného, což se neobejde bez následků. Z dalších postav: ve jménu pravdy spravedlnosti všehoschopný policejní detektiv Felix Owens (zajímavý Thomas Jane), chladná, ukřivděná a zaslepená Henryho manželka Chantal Hearst (šarmantní Monica Bellucci), velmi nespokojený policejní superintendant (Miguel Ángel Suárez), Henryho spokojená švagrová Maria Rodriguez (Jacqueline Duprey), či její dospívající dcera Camille (Isabel Algaze). Postupně se poodhalují všechna skrytá zákoutí nefunkčního manželského vztahu, kde veškeré trudné peripetie a nepochopení vzešlo ze žárlivosti, vztahovačnosti a neochoty porozumět. Mrazivý konec má své nespoutané bouření, zlomení a přijmutí cizí viny za svou. Tím se také naváží i do lidského pokrytectví a vrozené záště a závisti. Ano, je velká škoda, že nelze tento film hodnotit větším počtem hvězd.

Toto drama několika lidí je vytvořeno se svědomitou dokonalostí psychologických hlubin lidské mysli a pocitů člověka s příčinou a dopadem. Minutu po minutě se otevírá další krok rozličných původů životních cest a traumat, která se nesmazatelně vepíší do charakterových vlastností a společenské působnosti. Kousek po kousku se odkrývají chyby lidských činů, nepřiznaná tajemství temné strany, zoufalství osamělosti a bezradné hledání kapičky životního štěstí. Celkové subjektivní hodnocení do určité míry znehodnocuje skutečnost, kdy filmový tvůrce tvrdošíjně lpí na vyšší moci, která lidi trestá, osvobozuje a přináší jim naději. Je to důmyslná hra na karmu, lidé s významným etickým prohřeškem morálky umírají v bolestech a osamění a ti tvrdě psychicky poznamenaní minulostí dostávají novou naději, osobní zadostiučinění a vysvobozující prohlédnutí. V konečném výsledku to ovšem nemění nic na celkové propracovanosti této pozoruhodné mozaiky a na převážnou část diváků má hra na karmu mnohem emotivnější dopad. Hlavních postav je zde mnoho. Je zde tápající žena Linda Partridge (šarmantní Julianne Moore) s pochybujícím svědomím a nečekanou ztrátou psychických sil při uvědomění si hořkého a nezměnitelného stavu konce zaběhnutého života. Dále zahořklý Donnie Smith (dobrý William H. Macy), zázračné dítě minulosti se zřetelným pocitem životní ukřivděnosti. Utápí se v trýznivé osamělosti a ve spalující touze po citovém naplnění. Opuštěný policista Jim Kurring (sympatický John C. Reilly) potírá zločin, pomáhá zbloudilým duším a věří ve šťastnou náhodu setkání. Úspěšný učitel svádění Frank T.J. Mackey (zajímavý Tom Cruise) je plně koncentrován na svoji zvolenou profesní kariéru do nejmenšího detailu pokořování žen. Pozvolna se odkrývá palčivá a zatvrzelá bolest, přes kterou mu pomohlo jeho u mužů velmi oceňované chlapské sebevědomí. Moderátor populární vědomostní soutěže Jimmy Gator (dobrý Philip Baker Hall) poodhaluje svá temná tajemství. Po nich přichází bolest, samota a strach. Podobné je to i s televizním magnátem Earlem Partridgem (solidní Jason Robards), který na prahu své smrti hledá především spásné odpuštění a osvobozující rozhřešení. Život Jimmyho dcery Claudie Wilson Gator (příjemná Melora Walters) je také poznamenám minulostí ve svých sekvencích útěku před realitou a citovou samotou. Ale i pro ní existuje naděje. Poslední výraznou postavou je kluk a vševědoucí účastník oblíbené vědomostní soutěže Stanley Spector (dobrý Jeremy Blackman) a jeho vzpoura proti zbytečnému vysokému nároku a nevybíravému nátlaku ze světa dospělých. Z dalších rolí: ochotný a obětavý ošetřovatel Phil Parma (příjemný Philip Seymour Hoffman), velmi nespokojený Donnieho zaměstnavatel Solomon Solomon (Alfred Molina), náročný a tvrdý Stanleyho otec Rick Spector (zajímavý Michael Bowen), očekávající šéf vědomostní soutěže Burt Ramsey (Ricky Jay), šokovaná Jimmyho manželka Rose Gator (Melinda Dillon), zvídavá a šťourající novinářka Gwenovier (elegantní April Grace), cynik a častý barový host Thurston Howell (Henry Gibson), touha mnoha mužů a barman Brad (Craig Kvinsland), či malý rapující neposeda Dixon (Emmanuel Johnson). Je to jeden z mála filmů, kde herecký výkon Toma Cruise nedráždí. Všechny střípky do sebe pevně a nerozlučně zapadají. Strhující děj dává zapomenout na extra dlouhou metráž. Svým našeptáváním o vyšší moci je pro většinu přitažlivější. S tím se lze lehce smířit a užívat si velkolepé představení životních tajemství, poklesků, chyb, marností, iluzí a nadějí.

Tento válečný film je natočen osobitým způsobem se silným účinkem lidské naléhavosti. Je to jedinečný příklad, že i válečné drama lze na filmové plátno převést jako filozofickou úvahu o životě a hledání jeho smyslu. Válka je chaos, zmar a ztráta všech hodnost lidskosti. Válka je nesmyslné zabíjení, duše zaplňuji kariérní ambice, beznaděj a strach. Válka je rozpad všech jistot, jedince, rodiny a společnosti. Tísnivá nadvláda marnosti a smrti je všudypřítomná na každém kroku. Den po dni je tíživější a děsivější. Strach střílí smrtící kulky, strach přikovává k zemi do iluze bezpečí vysoké trávy, strach v němém úžasu není schopen vydat žádný rozkaz. Bojové akce jsou skromnější, ale v celistvosti kontextů i kontrastů je tato výpověď mnohem účinnější! Válka je zkáza, prázdnota a smrt. Válka je v opozici s harmonickým přírodním životem obyčejného štěstí bez materialistického běsnění. Válka je majetková hra, kde nezáleží na obyčejném člověku a jedinec nemá žádný význam a důležitost. Opakem války je láska. Válka láskám nepřeje, naopak je ničí a hubí. Děj a jeho průběh není důležitou složkou. A ani místo. Základním stavebním kamenem jsou slova a pocity. Pocity, vyjadřované slovy, gesty i mimikou. Pocity bez vyhlídek na budoucnost, se strachem a touhou po přežití i celkovém vysvobození ze situace, která nedává jedincům žádné smysluplné východisko. Slova a myšlenky! Varují a upozorňují se zbytky strachu v koutcích oka z nepoučitelnosti lidské rasy. Tolik rozdílných osobností, tolik rozdílných cest a vnímání a přesto podobná bezútěšnost lidského vnímání. Výrazných postav je více, tou nejvýraznější je vojín Robert Witt (dobrý James Caviezel) se svou idealistickou vírou v harmonický život v souladu s přírodou a obyčejnou lidskou laskavostí. Víra v základní lidské hodnoty je jeho způsobem přežití. Je zde cynický seržant Edward Welsh (pozoruhodný Sean Penn) s vizí života marnosti trýznivé současnosti strachu a smrti. A přesto je schopen lidsky citlivých postupů, které do beznaděje přináší záblesk světla. Je zde vojín John Bell (zajímavý Ben Chaplin) v uzavřeném světě vlastních iluzí nezničitelné lásky. Vlastní svět představ je jeho jediným bezpečným úkrytem před skutečnosti, ale lze ho trvale uchovat v krvavém chaosu? Je zde velící kapitán roty Charlie James 'Bugger' Staros (sympatický Elias Koteas) s morálně etickým problémem při uposlechnutí marnivých rozkazů bez možnosti lidštější alternativy. Nakonec běžná lidská nespravedlnost se stává vysvobozením z obrazů zkázy, když lidský život má pro něj větší hodnotu, než marnotratné vítězství. Poslední výraznou postavou je podplukovník Gordon Tall (dobrý Nick Nolte) s dlouho očekávanou příležitostí při vedení bojové válečné operace. Je to ambiciózní kariérista, který chce úspěch, slávu a postup hned, bez ohledu na počtu obětí vlastních mužů. Z dalších rolí: v ochromujícím strachu vyděšený desátník Geoffrey Fife (zajímavý Adrien Brody), ve stresové situaci paralyzovaný kapitán John Gaff (John Cusack), v nešťastné situaci zbloudilý smolař a seržant Keck (příjemný Woody Harrelson), snaživý a svědomitý podporučík Whyte (Jared Leto), mlčenlivý svobodník Doll (Dash Mihok), či další seržanti Storm (John C. Reilly) a McCron (John Savage). Těch postav je tam nepočítaně a všechny ve svém celku ukazují veškeré destruktivní dopady lidské činnosti bez lidskosti v dobách krutostí války. Je dobře, že se občas nalezne filmový tvůrce, který předkládá své vize o světě a životě. Místo efektních obrazů urputných a hrdinných bojů, dává přednost vizuální a zvukové střídmosti, která je ve svém výsledku mnohem působivější při zobrazování zkázy lidskosti. A je nutné se ptát na smysl života a na pomíjivost bláhového snažení lidstva o zvýšení majetku a moci. Lidská společnost ve své struktuře ekonomického zřízení podporuje veškeré negativní lidské vlastnosti. Zůstává zmatek a zkáza. A naivní víra v obyčejné lidské štěstí a lásku. Tento protiválečný film je originální obžalobou lidského pokrytectví! Nezáleží na tom, kde je pravda a právo, když nastal čas rozpadu každé lidsky lidské hodnoty. Zůstane i v tomto trudném čase ta nezastavitelná touha po prostém přežití?

Jednoznačnou předností tohoto mysteriózního thrilleru je atmosféra napětí, která diváka pohltí ve své nejistotě a zoufalém a odhodlaném boji po přežití a pochopení. Zdánlivě sladěná dokonalost jednotlivých střípků rozsáhlé mozaiky děje zanechává díry logické souvislosti. Pokud se divák dokáže přenést přes tuto vykonstruovanou sofistikovanost průběhu a idealistický konec, nelze se podivovat nad skutečností, že je tento film velmi oblíbený. Je udělán chytře, chytlavě a působivě a o to jde v zábavním filmovém průmyslu především. Někdy nás musí cynická hříčka osudu srazit z piedestalu výlučnosti na zem, aby jedinec opětovně nalezl skutečné lidské hodnoty. Hlavní postavou je bohatý a osamělý bankéř Nicholas Van Orton (dobrý Michael Douglas). Do jeho zaběhnutého stylu života vskočí vichr zlomyslnosti nebezpečných hrátek. Rozvrací každou zdánlivou jistotu, slova v jízlivosti klíčů rozhází do všech světových stran, zpřehází myšlenky a vyvolává základní pud sebezáchrany. Hra své figurce začíná pomalu otevírat oči dokořán. Svůdné mystické tajemství je v postavě Christine (šarmantní Deborah Kara Unger), záhadné ženě mnoha tváří. Je u každé důležité události, je přesvědčivá, je na dosah ruky a přesto neuchopitelná ve své podmanivé přitažlivosti neznáma a nebezpečí. Z dalších rolí: Nicholasův provokativní a svérázný bratr Conrad (Sean Penn), přesvědčivý článek záměrné manipulace Jim Feingold (zajímavý James Rebhorn), Nicholasův ustaraný právní zástupce Samuel Sutherland (Peter Donat), Nicholasova svědomitá hospodyně Ilsa (Carroll Baker), Nicholasova starostlivá bývalá manželka Elizabeth (Anna Katarina), či Nicholasem odepsaný Anson Baer (Armin Mueller-Stahl). Ve výsledku je podívaná silná ve své působivosti, pokud se divák nechá unášet v osvěžujícím tempu napínavým příběhem bez hloubavého přemýšlení.

Kladem tohoto hororového příběhu je jeho sebeironický nadhled. Tím se podívaná stává o něco příjemněji a schůdněji stravitelnější. Nebere vážně do umdlení opakující se stereotypy schématického klíče, nebere vážně sám sebe. Po profesní stránce je filmové dílo zvládnuto velice dobře. Po žánrové stránce se nejedná o můj oblíbený obor, ale již zmiňované odlehčení vlastní vážnosti výsledek zjemňuje. Atmosféra je vyladěná, podezření přeskakuje z osoby na osobu, vraždící bestie je nešikovná a úspěšná jen díky šťastné náhodě a pouze panic má zaručeno přežití. Hlavní postavou je cudná a zdrženlivá středoškolačka Sidney Prescott (půvabná Neve Campbell). Stává se hračkou v rukách psychopatických maniaků, nevzdává se a bojuje, jak se na daný žánr patří a sluší. Dále je tu rozdivočelá dvojice středoškoláků s netradiční mimoškolní aktivitou: Sidneyin vytrvalý a neodbytný přítel Billy Loomis (zajímavý Skeet Ulrich) a prostořeký Stuart (Matthew Lillard). Druhou výraznou ženskou postavou je zarputilá bulvární novinářka Gale Weathers (šarmantní Courteney Cox). Touží po odhalení pravdy, po uznání, po slávě. Je vytrvalá, povolná a ochotná při své snaze o dosažení svého cíle. Nešťastníků nebylo málo: mihnuvší se středoškolák Steve Orth (Kevin Patrick Walls), jeho vystrašená a odhodlaná přítelkyně Casey Becker (příjemná Drew Barrymore), sebevědomý a rázný ředitel střední školy Arthur Himbry (zajímavý Henry Winkler), Sidneyina obětavá kamarádka a bezstarostná Stuartova přítelkyně Tatum Riley (půvabná Rose McGowan), dobrácký kameraman a Galein spolupracovník Kenny Jones (W. Earl Brown) a dobrácký bratr Tatum a nadšený mladý policista Dewey Riley (sympatický David Arquette). Z dalších rolí: empatii postrádající středoškolák a fanda hororů Randy (Jamie Kennedy), Sideyin starostlivý a zaskočený otec Neil Prescott (Lawrence Hecht), pátrající šerif Burke (Joseph David Whipp), či tajemný hlas hrůzy (nevybíravý hlas Rogera Jacksona). Hororové filmy nepříliš často dokáží vykročit ze zavedených šablon, čímž jejich účinnost zábavy strachu strmě padá dolů. Tento film zaujme jen díky svému sebeironickému nadhledu vlastní stupidní hororové šablony.

Je to příjemná komedie, bryskní a jízlivá. Je založena na duchaplné slovní výměně zahořklého starce a cynického důchodce, bez vulgarit a jiných pokleslých trapností. Výsledek je poměrně svižný a osvěžující a ve svých nejlepších chvilkách s neuvěřitelnou kadencí práská jedno slovo za druhým, jednu větu za druhou, jednu vzletnou impertinenci za druhou. Úsměv se dostaví již na začátku, smích přichází na řadu později, zato vždy v kratším intervalu a se silnější intenzitou. Hlavní postavou je zahořklý starý komik Willie Clark (dobrý Peter Falk) a jeho uštěpačný přístup k životu. Pocit ukřivděnosti je v něm hluboce zakořeněn. Ukřivděnost zvýrazňuje jeho štiplavou slovní zlomyslnost a ta víceméně míří na všechny strany, bez rozdílu pohlaví, stáří, barvy pleti, či zaměstnání. Slovní drzost výpadů ho udržují při životě, jeho slova se zasekávají do masa i mozku. Kousavě, řezavě, důvtipně, vznešeně. Důstojným a obratným protihráčem i spoluhráčem je Clarkův bývalý partner v komických výstupech Al Lewis (skvělý Woody Allen). S neuvěřitelnou lehkostí a samozřejmostí vrací každý slovní úder až do psychického vyčerpání z nemožnosti zastavení slovních hrátek škodolibosti. Je trpělivý i prchlivý a i přes svoji pesimistickou povahu se snaží o překonání zatvrzelé záště, která přetrvává roky. Lákadlem je omamná chuť při vzkříšení pohaslé slávy ústřední dvojice. Z dalších rolí: Clarkova energická neteř s neumdlévající chutí opětovného spojení komické dvojice Nancy Clark (šarmantní Sarah Jessica Parker), Alova přívětivá dcera Carol Davison (Edie Falco), či rázná zdravotní ošetřovatelka zhrouceného Clarka (Whoopi Goldberg). Slovní invektivy jsou štiplavé, adresné a kořeněné. Slovo ke slovu se pojí v mimice tváří a prstů bez umdlení, bez nedostatků vyjadřovacích prostředků až ke stavu srdečního selhání. Není to laciné, je to chytré a humorné ve svárlivosti příjemné zábavy.

Po technické stránce je toto historické životopisné drama vynikajícím filmovým výtvorem. Příběhy z aristokratických kruhů se všemi požitky a poklesky jsou divácky vděčné a osvědčené. Kulisy jsou věrohodně příhodné, herecké výkony jsou dobré. A příběh se snaží přinášet myšlenku ve formě sdělení o důležitosti smysluplně zvolené životní cesty. Sice povrchní a přelétavé, nicméně líbivé a technicky působivé. Hlavní postavou příběhu je mladý lékař Robert Merivel (zajímavý Robert Downey Jr.) na počátku své kariéry. Osud mu dává vše, osud mu vše bere, osud ho obdarovává vším, zejména zjevným smyslem života. Nevím, jak se pozná talent. Snad tím, že to každý říká. Snad tím, že naleznete odvahu při absurdním setkání s tlukoucím srdcem. Život mu dopřává luxusu a pohodlí. Život mu dává lekci v efektivitě využití vlastních schopností, aby následně poslušně vykročil po správné cestě. Otázka o talentu zůstává, nicméně životním štěstím je obdarován na několik životů. Důležitou postavou je anglický král Karel II. (sympatický Sam Neill). Na jedné straně je to zhýralý prostopášník, na straně druhé je to prozíravý muž, který dává a bere podle pragmatického vzoru rozumného uvažování a společenského přínosu. Další výraznou osobou s vlivem na hlavní postavu je Robertův přítel a mladý lékař John Pearce (příjemný David Thewlis), skromný kvaker s vytrvalou pílí při uzdravování nemocných a osvojování si nových postupů. A samozřejmě nemohou chybět osudové ženy. Půvabná králova milenka a Robertova manželka Celia Clemence (půvabná Polly Walker) se svou nezdolnou vírou o králově lásce ke své osobě a nedosažitelností pro svého manžela. A životem tvrdě zkoušená Katharine (zajímavá Meg Ryan) s trvalým psychickým traumatem a největším životním darem pro Roberta. Z dalších rolí: věrný a oddaný Robertův správce venkovského sídla Will Gates (Ian McKellen), škodolibý dvorní malíř portrétů Elias Finn (Hugh Grant), moudrý a novým postupům otevřený kvaker Ambrose (Ian McDiarmid), či Robertův pracovitý otec a rukavičkář (Benjamin Whitrow). Prostředí 18. století je vyobrazeno pečlivě a důkladně. Cesta člověka v průběhu dějin je ale povrchní, navíc myšlenka je bezpředmětná, pokud hrdina téměř vše dostane bez svého osobního úsilí. Hlavní postava čeká na zázrak určení své cesty, a zázrak samozřejmě přichází. Je to zjednodušený pohled, ale místo hlubiny psychické odolnosti jedince ukazuje pekelné výjevy moru, kterými se běží. A to je málo! Na druhou stranu není sledování tohoto historického filmu ztrátou času.