tomtomtoma

Film Hudba v temnotách je melodrama dle románové předlohy Dagmary Edqvist s pochmurným vnitřním světem Ingmara Bergmana. Obvod antické tragédie, alegorické výjevy a rozervanost duše, niterná úzkost je hutným prostředím pro obrazy kameramana Görana Strindberga. Bergman je divácky smířlivější, je přímý, využívá klišé a stereotypy, nezatracuje naději, melodrama posvětil pochmurností a romantickou naivností. Sice se okolo mluví o sociálních rozdílech, ale tou skutečnou překážkou je vnitřní svět, který je posedlý vlastní tragédií, s ní se musí nejdříve smířit, a sociální rozměry jsou zlomyslnější hříčkou dychtivé dívčí romantiky. Osudem broušeným hrdinou je Bengt Vyldeke (zajímavý Birger Malmsten), mladík, jehož zářivě šťastná budoucnost je náhle zničena tragickou nehodou během povinné vojenské služby. Zpřetrhané sociální vazby a trudnomyslnost vnitřního světa, pianista se ztratil ve vlastní úzkosti. Život je lemován ústrky, jež jsou nakonec přijímány s pokorou, a na konci útrap by měla čekat životní odměna. Hlavní ženskou hrdinkou je Ingrid Maria Olofsson (pozoruhodná Mai Zetterling), prosté venkovské děvče se zdravým jádrem a laskavým srdcem. Ženská emancipace je reakcí na mužské obhroublosti. Důležitou postavou je Ebbe Larsson (příjemný Bengt Eklund), Ingridin spolužák při vzdělávání a její milenec. Výraznější postavou filmu je také Kruge (zajímavý Douglas Håge), velice vychytralý restauratér hotelu Ritz. Z dalších rolí: Bengtova starostlivá sestra Agneta Vyldeke (Bibi Lindqvist), Bengtova rozhodnější teta a učitelka hudby Beatrice Schröder (Naima Wifstrand), Bengtův strýc a zbožný Beatricin manžel Augustin Schröder (Åke Claesson), prostá hospodyně domu Schröderů Lovisa (Hilda Borgström), neomalený houslista restaurace hotelu Ritz Klasson (Gunnar Björnstrand), vnímavý pastor Kerrman (Olof Winnerstrand), Bengtův kamarád ze starých dobrých časů Einar Born (Bengt Logardt), nešťastník a čerstvý slepec Otto Kelmens (John Elfström), bývalá Bengtova snoubenka Blanche (Marianne Gyllenhammar), či zbrojnoš naděje a ředitel hudební školy pro nevidomé Hedström (Sven Lindberg). Hudba v temnotách rozhodně nepatří k vrcholům Bergmanovy tvorby, alespoň naivní melodrama protnul existenciální rozervaností. Obrazy niterné rorervanosti pochmurné poezii přiléhavě sedí.

S Hudbou z Marsu je to obdobné, jako se Zemanovým Andělem. Obé jsou budovatelské komedie. Naštěstí zde se objevují již prvotní základy satiricky kritičtějšího pohledu na budovanou společnost. Herecké obsazení je špičkové, na vysoké úrovni jsou i herecké výkony a Oldřich dostal důstojnou roli pro svoji vlastní osobu. Je to svižné a optimistické a vtipný nadhled nechává s úspěchem zapomenout na to nadšení z budování a dělá to, co má, baví a rozesmává. Kamera si dokáže vyhrát s obrazem a vyloženou lahůdkou jsou všechny hudební hrátky a špičkování. Osobním potěšením jsou záběry z Telče, Mariánských Lázní a Prahy. Nic není nemožné a pokud se spojí síly, lze sestavit i třicetičlenný závodní orchestr. Hlavní postavou je předseda závodní rady ROH nábytkářského družstva Václav Řehák (dobrý Jaroslav Marvan). Má jedinou slabost, nechce se nechat zahanbit, snadno se nechává vyhecovat a s nesmírnou chutí dokazuje pokrokovost v činech závodní rady, které předsedá. A když se ztřeštěnec vychloubá, rozjíždí se střídavý běh na krátkou, střední i dlouhou vzdálenost, aby se po každé metě mohl slavit dílčí úspěch. Trudnomyslnost heligónu se překonává s úsměvem. Hvězdou filmu je hudební skladatel Jiří Karas (skvělý Oldřich Nový) a jeho nechtěná a přijatá největší výzva života. Dokáže vykouzlit tóny, dokáže je spoutat a sladit v harmonii. Nezdolným nadšencem je kapelník, bez zkušeností, nově vytvořeného hudebního tělesa Honza Toman (dobrý Josef Bek) a jeho snaha o posun vpřed. Hlavní ženskou postavou je sekretářka ředitele nábytkářského podniku a Honzova snoubenka Hana Jelínková (půvabná Alena Vránová) a její neutuchající nadšení při vytváření něčeho nového. Z dalších postav: soustružník, laskavý Hanky dědeček a člen nového souboru Jindřich Kebort (František Kovářík), vlivný ministerský náměstek a provokující pokušitel Nechleba (příjemný Otomar Krejča st.), opatrný ředitel nábytkářského družstva (Bohuš Záhorský), laskavý předseda vinařského JZD (Jaroslav Vojta), angažovaný, všudypřítomný a podlézavý referent SPKPL Holoubek (dobrý Lubomír Lipský st.), popletený flétnista hudebního souboru Bedřich Březina (Eman Fiala), bručoun a pozounista hudebního tělesa František Šimáček (Josef Hlinomaz), energický a progresivní bubeník hudebního tělesa Karel Kalousek (Oldřich Dědek), Kalouskova nespokojená žena Mánička (Božena Obrová), nešťastný rozhlasový režisér Kulíšek (Jan Maška), zapálený hráč na činely v hudebním tělese Veselý (sympatický Josef Kemr), vynikající houslista hudebního tělesa Lájoš (Ladislav Baláž), či nadšený divák a posluchač netradičního hudebního představení (Jan Werich). Výsledný produkt dokáže stále přinášet příjemnou zábavu. Navíc, jak často má člověk vysoce pozitivní náladu po skončení projekce? Potom rád přehlédnu i to částečné a nezakryté budovatelské nadšení.

Hvězda Betlémská je nostalgickou vzpomínkou na tradiční vnímání křesťanského vánočního období. Biblický příběh vychází z Matoušova evangelia, z vyprávění o mudrcích z Východu, které lidová slovesnost povýšila na Tři krále. Hermína Týrlová tu využila vánoční hudbu Svatopluka Havelky, výtvarník Ludvík Kadleček vtiskl příběhu svoji osobitou vizuální podobu, hlavním materiálem sice jsou vlněná vlákna, ale zdaleka nezůstalo pouze u nich. Vánoční čas je obdobím lásky a zázraků, Hermína oprášila svou rozvernou náladu a s hřejivou vzpomínkou na dětství vykouzlila zázračnou moc vánoční komety a spasitelovo narození. Hvězda Betlémská je stylově osobitou vánoční pohodou klidu a míru dle Hermínina inovativně hravého přístupu.

Nenáročné dílo na způsob západních hudebních muzikálů se zpěvy, tancem a určitým humorným zlehčením. Zde je navíc i cestovatelský rozměr se skvosty architektury a historie, jako je Diokleciánův palác ve Splitu a město Dubrovník. Herecké obsazení je velmi kvalitní, bohužel se to nedá říci i o ději, který je spíše naivní a někdy snad i hloupý. Cesta hudebního souboru a normálních turistů z Prahy na mezinárodní hudební festival v Dubrovníku ve stylu nenáročných komedií o nehodách, náhodách, míjení a šťastného vyústění. A to i s romantickou třešničkou. Z postav: zpěvačka Soňa Klánová (Gordana Miletić, s hlasem Aleny Kreuzmannové, při zpěvu s hlasem Jarmily Veselé), která se díky zmeškání vlaku, dostává do Dubrovníku sama, pouze ve společnosti ochotných jugoslávských mužů, šéf a dirigent hudebního souboru (Rudolf Hrušínský), neustále nervózní z nepřítomnosti zpěvačky souboru, řidič náklaďáku Drago (Joža Gregorin), zamilovávající se do své pasažérky Soňi, jeho potrhlý parťák Čkalia (Ljubomir Didić), spolucestující se souborem Lída (Barbara Połomska s hlasem Jaroslavy Adamové), snažící se přes postel zaplnit prázdné místo zpěvačky, cestující Pětioká (Stella Zázvorková), snažící se prodávat v Jugoslávii gumové pláštěnky, cestující Alfréd Nečásek (Rudolf Deyl), neustále nespokojený s pomalým postupem výpravy, ředitel festivalu v Dubrovníku (Antun Nalis), nervózní ze zpoždění pražského hudebního souboru, průvodce výpravy Šoustek (Miloš Kopecký), popletený z neustávajících zmatků, cestující Strouhal (Eman Fiala), starající se o přechytračelého klučinu Pepíčka (Zdeněk Chudáček), členové souboru Pištělák (Jaroslav Štercl) svérázný bubeník, zpěvák Rudy Bárta (Rudolf Cortés), sbírající ženské suvenýry, kytarista Egon Zejda (Karel Effa), klarinetista Vostřák (Vladimír Menšík), trombonista Holpuch (Lubomír Lipský), trumpetista Bříza (Josef Hlinomaz), přednosta železniční stanice Koťátko (Rudolf Princ), nadšený ze zastávky vlaku s hudebním souborem, svědomitý celník (Václav Trégl), a průvodčí ve vlaku (Jiřina Bohdalová). Výsledkem je odreagování, které ničím neuvízne v paměti (až na chorvatské skvosty v zašlých časech), ale ani ničím neurazí.

Film Hvězda zvaná Pelyněk je romanticky zidealizovaný pohled pro potřeby komunistické ideologie. Rumburská vzpoura z 21. května 1918 má být legitimním zdůvodněním přirozeného dějinného vývoje člověka v socialistickou společnost, slouží jako základna k pacifistickému hymnu. Autorem filmu byl Jiří Procházka, ideolog, hlavní dramaturg i scénárista 30 případů majora Zemana. Z vojenského hlediska jde o kontroverzní situaci, vzpoura vyšla z materiálních důvodů, z toho důvodu ani nemůže být žádným státním zřízením akceptovatelná. Důvody národní, či bolševické, revoluce jsou pochybné, neboť šlo o vojáky z ruského zajetí, kteří dali přednost návratu domů před vstupem do zahraniční armády. Martin Frič zde sice dokáže navodit náladu niterného neklidu, ale vše slouží potřebám pacifistického hymnu a pro nutné zvýraznění toho společensky prospěšného záměru využívá i rozmáchlá patetická gesta a nepatrné ideové výhrůžky. Aneb nepřipravenost furiantského ducha náhradního praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády pro potřeby světové lidové revoluce je příčinou, proč si musí vystačit s pacifistickým pamfletem na kořistnickou aroganci moci habsburského císařství. Hrdinou revoluce je František Noha (příjemný Rudolf Deyl ml.), předválečný cirkusový artista, střelec, vracející se z ruského zajetí a stanným soudem označený vůdce vzpoury. Jediný pragmatický hlas, vyzývá k rozpoutání masovějšího ohlasu povstání, vzešlého z náhodného impulsu, nikoli na základě organizace. Důležitou postavou je Emil Červenka (lidový Jiří Sovák), vojín a furiant, bez známek vůle a trpělivosti využít nastalou krizi ke skutečnému osvobození. Proto se buduje pacifistický památník filmu. Ideologickým hrdinou je Stanislav Vodička (zajímavý Radoslav Brzobohatý), kaprál a romantický idealista, jehož stále děsí noční můry válečné fronty. A budovaný pomník mohutní a rozkvétá běloskvoucím kvítím poslání. Hlavní ženskou postavou je Tonka (nevyrovnaná Jiřina Bohdalová), barová zpěvačka a obletovaná animírka se ctižádostivě dobrodružnou ženskou duší a tělesnou slabostí k české spodině. Výraznou postavou je Lojzík Hlas (zajímavý Jan Tříska), mladý a životem ještě neobroušený a praktickou láskou dosud nepolíbený střelec. K výraznějším postavám patří taktéž Vojtěch Kovář (zajímavý Martin Růžek), se stavem v kasárnách nespokojený závodčí a další z těch vůdců rebelie, označený stanným soudem. Z dalších rolí: z rozšiřující se špatné nálady nervózní velitel posádky, hejtman Dicker (Jaroslav Raušer), sadistický vojenský cvičitel, feldvébl Klozberg (Čestmír Řanda st.), provozovatelka vojskem oblíbené vinárny, paní Hilda (Vlasta Matulová), na Čechy alergický rakouský generál (Zdeněk Štěpánek), opatrný, ale vojensky disciplinovaný oberleutnant Čekal (Bohumil Švarc st.), či voják s pozdním nástupem Karel Werner (Jaroslav Mareš). Hvězda zvaná Pelyněk má vynikající atmosféru a obrazové výjevy, přesto nakonec převládl směr k vybudování monumentálního památníku masového lidového uvědomění a zprovoznění pacifistického hymnu, kde pevnou rukou vládne patos a ideologicky idealistické předsevzetí. Češství se v těchto podmínkách jeví jako diletantství, nikoli jako vlastenectví.

Star Trek, Star Wars a Star Gate, tři filmové kultovní záležitosti. Hvězdná brána přišla na řadu jako poslední a zvuk jejího fenoménu mě takřka minul. Film, který předcházel poslednímu hvězdnému kultu nevybočuje v ničem z průměrnosti daného žánru, a nemohu se tak stát jedním z řady jeho obdivovatelů a příznivců. Vesmír je rozlehlý, a po překonání středověkého vnímání světa nás fascinuje a jeho rozměry každého básníka, filozofa a snílka nutkavě vybízí k představivosti a oddávání se propracovaným fantaziím. A díky filmovému průmyslu může každý cestovat až do nejodlehlejších částí vesmíru stejně snadno a samozřejmě jako po naší planetě, po našem státu, po našem městě, po naší ulici. Nakonec, červí díra se zdá být bezpečnějším dopravním prostředkem, než je běžný automobil a aeroplán. Fascinuje nás neznámo, i když může přinášet nebezpečí. Všechna dosud nepoznaná tajemství nás ženou jen vpřed. Hlavní postavou je roztržitý egyptolog doktor Daniel Jackson (sympatický James Spader). Tomu se nabízí jedinečná a nejzajímavější příležitost jeho dosavadního života. Navíc hravě překoná každý obtížný úkol a překážku. A co na to láska? Ta sbírá své síly po přeskupení každé ze svých molekul. Další výraznou postavou je plukovník americké armády Jonathan O'Neil (drsný Kurt Russell), muž s rodinným traumatem a dychtivou snahou po dokonalém vyplnění svého zadaného úkolu. Z dalších rolí: krutý despota a egyptský bůh Slunce Ra (zajímavý Jaye Davidson), vědkyně a svědkyně dávného tajemného nálezu Catherine Langford (Viveca Lindfors), zvědavý mimozemec Skaara (Alexis Cruz), ochotná a svůdná Sha'uri (půvabná Mili Avital), hlavní velitel mise a americký generál W.O. West (Leon Rippy), vůdce mimozemců Kasuf (Erick Avari), srdnatí Raovi strážci a dávní staroegyptští bohové Anubis (Carlos Lauchu) a Horus (Djimon Hounsou), či další členové náročné vesmírné mise a poručíci americké armády Kawalsky (John Diehl) a Ferretti (French Stewart). Jistá dávka smyslné fantazie filmu nechybí a milovníci kultu Hvězdné brány budou převážně tento film velebit. Svou funkci zábavy to plní, a to i přes skutečnost, že se nejedná o nijak výjimečný počin.

Film o osudech výjimečného muže v historii filmového průmyslu. Charles Chaplin (Robert Downey jr.) byl pozoruhodnou osobou, která měla těžké dětství, ale se zrodem filmu nastartovala jeho raketová hvězdná kariéra. Sám se pak ujal režie a postupně se snažil ve svých snímcích něco sdělit, i když tím dost provokoval a vysloužil si tím nálepku komunisty. Je zde ukázána jeho nejbližší rodina, jeho trochu bláznivá matka Hannah (Geraldine Chaplin) a jeho starší bratr Sydney (Paul Rhys), který dělal Charliemu managera. Je zde vyobrazena jeho určitá mánie na dívky a mladé ženy, které se ale na něj většinou lepili pro jeho slávu. Jeho první dvě manželky Mildted (provokativní Milla Jovovich), Lita (Deborah Moore) a milenka Joan (Nancy Travis) s ním byli ze zištných důvodů. Další dvě Paulette (Diane Lane) a poslední Oona /Moira Kelly) už ne, ale stejně s ním museli mít velkou trpělivost. Z dalších postav stojí za zmínku Fred Karno (John Thaw), který dal Charliemu příležitost v kabaretu, režisér Mack Sennett (Dan Aykroyd), který dal Charliemu první příležitost ve filmu, Charlieho dvorní herečka Edna (Penelope Ann Miller) a filmové hvězdy Douglas Fairbanks (Kevin Kline) a Mary Pickford (Maria Pitillo). Je to příjemná oslava velkého muže, který vždy předváděl neuvěřitelné výkony.

Chycen v dešti je oficiálním režijním debutem Charlieho Chaplina. Hlavním nástrojem, vedoucí k zábavě, jsou nepříčetné a poruchové stavy lidského organismu, opilství a náměsíčnost. Humor těží z divokosti a neuctivosti násilí, rozdává kopance do všech světových stran a nic ho nezastaví. Vedle hotelového hosta Charlieho zaujme náměsíčnice z protějšího hotelového pokoje (Alice Davenport), její žárlivě hrubiánský manžel (Mack Swain), či obezřetný hotelový recepční (Harry Russell). Film Chycen v dešti, aneb Chaplin a náměsíčnice jsou počátkem dosud neznámých možností filmové tvorby a nad pokálenými plenkami netřeba euforicky jásat v nadšení.

Upraveno v říjnu 2019. Banka je fyzickým humorem vitálního dovádění cirkusového klauna, svárlivé, záměrně nemotorné a lehce neuctivé. Potěší sarkastickým vyústěním pointy, melancholicky romantickým pocitem a choreografií hrdinského skutku. Vedle Charlieho v roli liknavě pohodlného uklízeče banky v romantickém vzplanutí a s absurdními dopady vlastního výkonu práce zde také upoutá divákovu pozornost mladá a spokojeně zamilovaná bankovní sekretářka (Edna Purviance), pracovně a intimně velmi úspěšný pokladník banky Charles (Carl Stockdale), ctihodně povýšenecký prezident banky (Charles Inslee), druhý škodolibý uklízeč banky (Billy Armstrong), spolehlivě výkonný a k nadřízeným příkladně úslužný bankovní úředníček (Leo White), či vykutálená partička rozhodnutých bankovních lupičů (John Rand, Lee Hill, Fred Goodwins, Frank J. Coleman a Lloyd Bacon). Banka aneb Chaplin bankovním sluhou je vkusným pohybovým představením cirkusového klauna, příjemně hravé, škádlivé a skotačivé.

Upraveno v říjnu 2019. Šampión dává neposedné dychtivosti po násilí smysluplné naplnění. Drobný sociální aspekt se stal výchozím bodem vnitřní stimulace, škodolibost si dobírá škrobenost a působivě rozpohybovaná taneční choreografie klání boxerů uchvátí svou náročnou sestavou. Vedle zprvu ostýchavého a později zuřivého boxerského vyzyvatele Charlieho zde upoutá pozornost mladá a k Charliemu náklonnost pociťující trenérova dcerka (Edna Purviance), jemně a vytrvale trénující boxer těžké váhy s nedostatkem tréninkových partnerů Spike Dugan (Ernest Van Pelt), trenér i vysílený rozhodčí vrcholného boxerského mače o nového šampióna (Lloyd Bacon), ztrestaný ctihodný návštěvník tělocvičny (Leo White), statný boxerský šampión Bob Uppercut (Bud Jamison), či odpadávající tréninkoví parťáci (Carl Stockdale, Billy Armstrong a Paddy McGuire). Film Šampión aneb Chaplin boxerem dává smysluplnější rozměr klaunskému násilí, dokonalý souzvuk pohybů je vítaným osvěžením.