tomtomtoma

Podezření je kompromisní psychologické drama. Hitchcock s ironickou nadsázkou otřásá stavem reality a úspěšně přivábí paranoiu a zatmění mysli. Vyprávění nekomplikuje zbytečnostmi a prodlevou, romantika je svázaná předpokladem cudnosti a nekontrolované líbání je nejdivočejší představou prostopášnosti. Zhlédl se v cynické krutosti manipulace a s uspokojením zdánlivě nedává možnosti na výběr. Psychologická zátěž svírá mozkové závity se stísněnější naléhavostí. Láska, strach a paranoia. Hlavní postavou psychologické škodolibosti je Lina McLaidlaw, později Lina Aysgarth (příjemná Joan Fontaine), cudná dívka ze spořádaných lepších kruhů. Neznámý pocit chvění podbřišku přináší romantické okouzlení šarmantním idolem. Rozpory se společenskou spořádaností jsou v důvěřivé naivitě zdrojem drásavé noční můry. A stav psychiky povážlivě kolísá s další společenskou nepřístojností. Paranoia košatí do krásy. Hlavní mužskou postavou je Johnnie Aysgarth (sympatický Cary Grant), lehkomyslný floutek, zábavný společník a Linin novomanžel. Život se vzývá po kráse, zodpovědnost je zátěží bezstarostnosti a nepřítelem prožitku a vzrušení. Odhalení kalkulu píchne u srdce a resty minulosti jsou neodbytnější a hlasitější. Výraznou postavou je Gordon Cochrane 'Beaky' Thwaite (zajímavý Nigel Bruce), Johnnieho veselý kamarád. Svého oblíbeného kumpána ponouká k vynalézavosti, kavalírství má shovívavý úsměv pochopení. Z dalších rolí: dceřinou volbou rozhněvaný Linin otec generál McLaidlaw (Cedric Hardwicke), Linina starostlivá maminka Martha (Dame May Whitty), snaživá mladá služka Ethel (Heather Angel), bavící se Linina kamarádka a spisovatelka detektivek Isobel Sedbusk (Auriol Lee), Johnnieho bratranec a znepokojený zaměstnavatel kapitán George Melbeck (Leo G. Carroll), či Isobelin bratr a lékař Dr. Bertram Sedbusk (Gavin Gordon). Podezření zaujme svou dráždivou manipulací a neurvalým psychologickým nátlakem. Paranoia je hybnou silou, svou polohou film potěší.

Pan Smith s manželkou je zastaralou romantickou komedií. Jízlivý podtón určuje průběh nadsázky. Morální puritánství se červená při pomyšlení na nekonvenční představy, slovní přestřelka nepostrádá účinnou údernost a staromilskou kultivovanou eleganci. Podstata zápletky je dětinským rozmarem s nezbytnou uraženou umanutostí. Souboj tělo na tělo, cudnost obrací oči v sloup a vše bublá k posílení opětovné semknutosti. Znásilnění bez penetrace. Hlavní postavou jízlivého humoru je David Smith (sympatický Robert Montgomery), mladý muž s atraktivní manželkou a úspěšnou právnickou praxí. Zdravé sebevědomí odzbrojuje hnidopišství sarkastickou pohotovostí. K uspokojení marnivé uraženosti je zapotřebí psychická odolnost a tvrdý tah na branku. Hlavní ženskou postavou je Ann Smith alias Ann Krausheimer (příjemná Carole Lombard), nezralá Davidova manželka. Pocit uražené hrdosti a dětinská tvrdohlavost přináší rozvířené chvilky slovních soubojů a zkoumání prostoru. Třetím vrcholem odlehčené romance je Jefferson Custer (příjemný Gene Raymond), seriózní právník a Davidův partner, upjatý kavalír a snaživý nápadník. Galantnost je samozřejmostí i v mrákotném stavu. Z dalších rolí: Davidova trochu nešťastná volba v procesu vzdoru Chuck Benson (Jack Carson), Jeffův hystericky ctihodný otec Ashley Custer (Philip Merivale), jeho ctihodná manželka (Lucile Watson), svědomitý úředník z Idaha Harry Deever (Charles Halton), mravně přísná Annina matka (Esther Dále), nesprávně zvolená partnerka vzdoru Gertie Schultz (Betty Compson), Chuckova známost Lily (Pamela Blake), či chápavý recepční mužského klubu Beefeaters Club Thomas (Alec Craig). Pan Smith s manželkou má solidní tempo i říz. Přílišná dětinskost nezatěžuje hlavu zbytečnostmi. Zajímavost z Alfredovy filmařské historie, nic více.

Jamaica Inn je kostýmním dobrodružným filmem s romantickou zápletkou a s historickou úlohou tajného agenta v boji proti organizovanému zločinu. Alfred Hitchcock, odpouští se mu mnohé a jeho skalní fanoušci vše ctí se zarputilým odhodláním. Děj se naivně vlní ve větru a rozbouřeném moři cornwallského pobřeží, napětí překonává své vlastní omezení, stavba obrazů je svědkem dojmů. Lahůdkou je Charles Laughton, který s rozšafnou elegancí udává rytmus skotačivé čtverylky, zastiňuje nedostatky a užívá si své výsostné postavení. Jamaica Inn je nenáročná filmová zábava a hlavní cíl komerčního úspěchu byl splněn. Nemá cenu debatovat, zda jde, či nejde, o typického Hitchcocka. Jde především o jeho méně zajímavější část filmové tvorby. Hlavní postavou odlehčeného dobrodružství je Sir Humphrey Pengallan (velmi dobrý Charles Laughton), politický i společenský hegemon oblasti. Život elity poskytuje uspokojení, omamná vůně bohatství dodává kuráž a rozpolcená mysl laská krásu mládí. Noblesní přirozenost anglické šlechty podává ruku svému osudu a se vztyčenou hlavou kráčí vpřed. Hlavní ženskou postavou je Mary Yellen (příjemná Maureen O'Hara), mladá, atraktivní a čerstvě osiřelá irská dívka. Nová etapa života v náruči jediných příbuzných je zatěžkávací zkouškou naivní nezkušenosti a mravní odolnosti. Osobní náklonost se střetává s rodinným zájmem, nebezpečí číhá na každém kroku. Výraznou postavou je Joss Merlyn (zajímavý Leslie Banks), provozovatel hrůzyplnou tajuplností obestřeného hostince a Maryin strýc. Mužská dominance neváhá použít hrubou fyzickou sílu na neposlušnost žen. Vedoucí úloha kriminálního uskupení musí tlumit nespokojenost řádových členů. Důležitou postavou je James 'Jem' Trehearne (sympatický Robert Newton), ryzí hrdina bez bázně a hany. Zadání tajného agenta je jasné, romantické okouzlení přináší komplikace i záchranu. Z dalších rolí: ustrašená a poslušná Maryina teta Patience Merlyn (Marie Ney), Pengallanův oddaný starý komorník Chadwick (Horace Hodges), přední a neodbytný muž Jossovy bandy Harry the Pedlar (Emlyn Williams), Pengallanův přítel Lord George (Basil Radford), či další členové pobřežních pirátů Salvation Watkins (Wylie Watson), Dandy (Edwin Greenwood), Thomas (Mervyn Johns) a mladík Willie Penhale (Stephen Haggard). Jamaica Inn je zajímavostí pro filmové příznivce Alfreda Hitchcocka, pro ostatní již nikoli.

Zmizení staré dámy je Hitchcockův odlehčený špionážní thriller. Pohrává si se stavem psychologického znejistění vnitřního světa, ironická nadsázka proplétá romantickou náklonost oboustranným popichováním. Neschází anglické zachování chladné hlavy a důsledné nezaujatosti, zpovzdálí pokukuje a vyhýbá se přímému zatažení do hry. Politicko-společenské klima doby se divákům podává v zábavnější formě, jiskry létají v třenici slov, s uličnickou náladou klade do cesty drobné pasti a baví se navozeným stavem bezradnosti. Není třeba přemýšlet nad detailem, proud milostného probouzení osvěží náladu svým neposedným trylkem, vydává své nezbytné oběti a vesele tančí zapomenutý folklór. Hlavní postavou svižných filmových hrátek je Iris Henderson (příjemná Margaret Lockwood), atraktivní mladá dívka z dobrých anglických kruhů před vkročením do svazku manželského. Rozum je atakován psychologickým mámením, realita se vlní na hranici viditelnosti a při dotyku s tělesnou podstatou mění svou podobu do rozdílných geometrických tvarů. Pravda se ztrácí v nedohlednu manipulace. Hlavní mužskou postavou je Gilbert (zajímavý Michael Redgrave), bezstarostný anglický hudebník se sklonem k asertivní jízlivosti. Okouzlení půvabnou tváří ho nutkavě žene vpřed a v mlžném oparu hledá odraz spásného nápadu. Fyzická obratnost je nutností. Výraznou postavou je Dr. Hartz (příjemný Paul Lukas), kultivovaný domorodý neurochirurg. Zajímavost medicínského hlediska je vedlejším produktem zadaného úkolu a zarputile chrání statní zájmy. Důležitou postavou je slečna Froy (sympatická Dame May Whitty), vitální stará anglická guvernantka při návratu z dovolené. Její existence je zahaleno tajemstvím, jsoucnost se stává nejsoucností, pohrává si s vědomím. Anglický způsob stoického humoru přináší Caldicott (příjemný Naunton Wayne) a jeho společník Charters (příjemný Basil Radford), párek kriketových nadšenců, ženoucích se zpět do vlasti na závěrečný rozhodující duel. Možné zdržení cesty není žádoucí. Výraznější postavou je také Doppo (Philip Leaver), místní úspěšný iluzionista s vlastním zuřivým přispěním do hrátek mámení, zastrašování a nebezpečí. Z dalších rolí: slabošský a opatrný anglický právník Todhunter (Cecil Parker), jeho rozčarovaná milenka (Linden Travers), vše obezřetně pozorující domorodá baronka (Mary Clare), snaživě poletující vedoucí přeplněného hotelu (Emile Boreo), rebelující jeptiška s vysokým podpatkem (Catherine Lacey), Froyové náhradnice slečna Kummer (Josephine Wilson), omráčený místní vojenský důstojník (Charles Oliver), či domorodý kytarista tradičního rytmu (Roy Russell). Zmizení staré dámy je odlehčenou zábavou v rozverném víru pohybu, slov a hudebních akordů. Sarkastické, hravé, příjemné a nenáročné.

Sabotáž je chladnokrevně vypočítavou tváří Alfreda Hitchcocka. Neviditelná rozpolcenost strachu v politickém špičkování doby nabývala na intenzitě a velikán světového filmu měl dostatek prostoru pro své hrátky s napětím. Strach zde dostává paranoidní rozměr naléhavosti, možnost hrozby získala obyčejnou tvář běžnosti a nejcitlivěji zasáhne svědomí člověka smrt malého dítěte a roztomilého zvířátka. Můžeme film balamutit provoláním o vzrůstající nacistické hrozbě, přesto je Sabotáž především komerční záležitostí s napětím špionážní zápletky. Děj je zjednodušující a dává přednost lacinému citovému vydírání. Forma filmu je zábavná způsobem vedení akce a hýčkanou atmosférou napětí, strachu a duševní rozervanosti. Hlavní postavou špionážního thrilleru je Karl Anton Verloc (dobrý Oskar Homolka), obyčejný a spořádaný provozovatel londýnského biografu s jistou finanční nepřipraveností k přispění rozvoje rodinné prosperující budoucnosti. Ve stavu existenčních problémů se jisté hranice překračují snadněji. Karl Anton nedokáže vzdorovat zvýšenému hlasu, nevyřčených výčitek, pocitu neužitečnosti a sám sebe zahání do úzkých. Hlavní ženskou postavou je Sylvia Verloc (zajímavá Sylvia Sidney), mladá a skromná manželka Karla Antona. V blažené nevědomosti ji ke spokojenosti stačí respekt a pouze osudová rána přináší migrénu, pochybnosti, odhodlání a tíživé hryzání svědomí. Důležitou postavou je Ted Spencer (sympatický John Loder), tajný agent se sledovacím úkolem. Čím dál odvážněji hledá odpovědi a pravdu všude kolem objektu zájmu. A čas neúprosně krátí svou shovívavost. Výraznější postavou je Steve (Desmond Tester), mladší Sylviin bratr v bezstarostném věku dětství a nadšeného poznávání života. A také pitoreskní profesor (velmi zajímavý William Dewhurst), zručný obchodník s domácími mazlíčky a svérázný expert na směsi výbušné. Přidává extravagantní příchuť šarmu vzdělanosti. Z dalších rolí: přátelská pokladní kina Renee (Joyce Barbour), Tedův náročný nadřízený superintendant Talbot (Matthew Boulton), nepřátelský řídící agent s vyjádřením nespokojenosti a hrozby (Austin Trevor), profesorova osobitě osamělá dcera Chatham (Martita Hunt), spolupracující zelinář Brown (Aubrey Mather), či další podvratné živly (Peter Bull, Torin Thatcher, Hubert Leslie). Sabotáž je výjimečná svou chladnokrevnou vypočítavostí, se kterou běží přímo doprostřed branky. Napínavé, efektní, přízemní.

Tajný agent je nejzajímavější využitím dobové politicko-společenské atmosféry k zatraktivnění obchodně-kulturního výrobku. Morální dilema je násilné, maloměšťácké a svým způsobem i nepatřičné. Jde o představu rozporu a falešný humanismus, přímočarostí se vyhýbá propasti, dosti zjednodušuje a až přízemně útočí na city. Film režíroval Hitchcock a švýcarskému prostředí neschází potřebný náboj napětí životu nebezpečných špionážních hrátek. Lze zaznamenat pravzor Bondovského šarmu a neohroženosti. Cynický nadhled zápletky je standardní normou a práce tajné služby připomíná počínání zapálených amatérů. Hlavní postavou dobrodružného špionážního thrilleru je Richard Ashenden (sympatický John Gielgud), elitní britský agent s vlasteneckým posláním během první světové války. Zodpovědnost a zapálení se v tváří tvář smrti zachvěje strachem a morálním znechucením. Profesionalita, či morální idealismus, to je oč tu běží? Důležitou postavou je Generál (zajímavý Peter Lorre), pragmatičtější tajný agent. Dobývá každou kolemjdoucí sukni s jižanskou neodbytností, práce je pro něj hrou a zpestřením všedního dne. Hlavní ženskou postavou je Elsa Carrington (příjemná Madeleine Carroll), natěšená začínající agentka, jejíž naivita zažívá otřes z chladnokrevného překračování starozákonního desatera. Ženský půvab s nutnou romantickou linkou. Výraznou postavou je Robert Marvin (příjemný Robert Young), v intenzivním dobývání romantického ideálu. Rozpaky si vychutnává a baví se opodál. Z dalších rolí: zdatný a vstřícný anglický horolezec Caypor (Percy Marmont), jeho oddaná německá manželka (Florence Kahn), šéf britských agentů "R" (Charles Carson), Generálova švýcarská kořist Lilli (Lilli Palmer), či její snoubenec z továrny na čokoládu Karl (Howard Marion-Crawford). Tajný agent je průměrný špionážní thriller, má přednosti i slabiny. Méně podnětný Hitchcockův film, profesní rutina.

Rozmary bohaté ženy jsou pouhou zajímavostí z počátků tvorby uznávaného filmaře Alfreda Hitchcocka. Rozmary bohaté ženy mají být vzdušnou bláznivou komedií, ale celkové vyznění neodpovídá zamýšlenému plánu, lehkost vrávorá na špičatých lodičkách nad strmým srázem a klopýtá. Napravení rozmazleného bohatého jedináčka je rozdrobeno v nejasnosti, spěchu, chybách i nezkušenosti. Hlavní postavou ztřeštěně laděného vyprávění je Betty (zajímavá Betty Balfour), neposedný čertík s dětinskou dychtivostí po životě a se vzdorovitou umanutostí rozjitřené nálady. Rodinné finanční možnosti pomáhají s větrem do plachet a ochutnávání života nezná hranic. Množství nahrazuje hloubku, reversní tvrdohlavost se nemění a katarze se míjí účinkem i pointou. Hlavní mužskou postavou je pohledný mladík (sympatický Jean Bradin), romantická Bettyina láska. Mladý idealista je vždy připraven chránit čest své dámy vlastním tělem a neodpouští si raněnou jízlivost. Výraznou postavou je šarmantní muž (příjemný Ferdinand von Alten), tajuplný a zdvořilý elegán, který rozvíjí fantazii do barev. Shovívavost se skrývá do úsměvu. Důležitou postavou je Bettyin otec (Gordon Harker), bohatý podnikatel, rozzuřený životním i finančním rozmarem své dcerušky. Následuje lehce cynická výchovná lekce. Z dalších rolí zaujme sarkastický vedoucí hotelu (Marcel Vibert), nespokojený s pracovním nasazením nové pracovnice. Rozmary bohaté ženy jsou pouhou zajímavostí z Hitchcockova začátku. Navíc zajímavost neslaně chutnající.

Žena se špatnou pověstí bezbranně ukazuje slabinu kinematografie němé éry. Téma nemilosrdné bigotnosti maloměšťácké morálky v sobě skrývá pikantní třaskavost i existencionální závažnost. Jemné a skryté finesy vytrácejí vypařováním svou schopnost skutečného prokreslení psychologie a nasbírané kapky liter vložených dovětků jsou přinuceny hovořit přímo a jednoduše. Přirozené kouzlo stavěného úpí v okovech oněmění a odsuzuje film do kategorie zajímavá historie filmu. Hlavní postavou společenského dramatu je Larita Filton, později Whittaker (zajímavá Isabel Jeans), atraktivní žena, odsouzená pokrytectvím společenské morálky ke spravedlivému zatracení. Hon na čarodějnice zbavuje hříchů vlastní skutky. Odsouzení uspokojuje více než pochopení. Pravda nesměle pláče v ústranní a hledá chvilku klidu a očistného odpočinku, oběť zapšklosti se podává na okázalé slavnosti, vítězství obrozuje zavedené pořádky. Hlavní mužskou postavou je John Whittaker (sympatický Robin Irvine), mladík s dobrým původem. Romantické okouzlení a idealistická víra se dostává do střetu nevybíravého naléhání předsudků. Důležitou postavou je Johnova matka (velmi zajímavá Violet Farebrother), odhodlaná ochránkyně praporu mravní počestnosti. Maloměšťácká etiketa elitní společnosti vyžaduje svá pevná pravidla a okázale horuje ve jménu morální cti bez zábran a pochybností. Z dalších rolí: hrubiánský pijan a Laritin manžel Aubrey Filton (Franklin Dyall), romantický idealista a malíř Claude Robson (Eric Bransby Williams), diskrétní mladý právník ve věci rozvodového rituálu Greene (sympatický Ian Hunter), dobrosrdečný Johnův otec (Frank Elliott), poťouchlé Johnovy sestry Marion (Dacia Deane) a Hilda (Dorothy Boyd), či laskavá a přející Johnova kamarádka Sarah (Enid Stamp-Taylor). Žena se špatnou pověstí je zajímavý filmařský potenciál, ztracený v době svého vzniku. Alfred naznačil možnosti, více plesání netřeba.

Na šikmé ploše je dalším Hitchcockovým němým filmem, který ocení hlavně jeho fanoušci. Na šikmé ploše je drama jedince o čtyřech dějstvích, zobrazuje jeho postupný a nezadržitelný pád až na samé dno apatie. Film má podnětné momenty, závěr je na můj vkus příliš smířlivý a chlácholivý. Zajímavě experimentuje s hořečnatým stavem halucinace, dosahuje tím znejišťující hloubky lidského nitra. Dominujícím vypravěčským prvkem je výmluvná majestátnost gest a výrazů, beznaděj se pokouší zachytit se natrvalo v duhových zornicích alegorického výjevu. Hlavní postavou existencionálně podbarveného příběhu je Roddy Berwick (sympatický Ivor Novello), nadějný student a vzor společenského miláčka. Na počátku je bezstarostná radost ze života, růžová předurčenost a bláhová romantika věrného přátelství. Život si připravuje další cynické úlitby ke svému uspokojení a útočí na zbytky ideálů s lehkou drzostí. Nejvýraznější ženskou postavou je Julia Fotheringale (zajímavá Isabel Jeans), rozmarná a obletovaná divadelní herečka. Cílevědomě kráčí za svou představou osobního naplnění života na očekávané životní výši. Důležitou postavou je Mabel (příjemná Annette Benson), lehkomyslná servírka s prostoduchou představou o nápravě třídní nespravedlnosti. Výraznou mužskou postavou je Archie (zajímavý Ian Hunter), stálý obdivovatel Julie, který rád přenechává finanční aspekty své pozornosti ideálu romantického očekávání. Významnou postavou je Tim Wakely (příjemný Robin Irvine), Roddyho nejlepší kamarád a univerzitní spolužák s morálním dilematem. Z dalších rolí: Roddyho náročný a společensky vážený otec Sir Thomas Berwick (Norman McKinnel), Timova cudná sestra Sybil Wakely (Sybil Rhoda), Roddyho starostlivá matka (Lilian Braithwaite), Roddyho duši dotěrnou řečí zasahující dáma (Violet Farebrother), znepokojený představitel školy Dr. Dawson (Ben Webster), či pařížská kuplířka Madame Michet (Barbara Gott). Na šikmé ploše je zajímavou a podnětnou ukázkou historie kinematografie němé doby, alegorický výraz zde má hlavní slovo a největší prostor.

Bludiště lásky je nejzajímavější z pohledu historie kinematografie. Jeden ze základních pilířů filmu, Alfred Hitchcock, začínal s melodramatem. Herectví němé éry musí být expresivní, výrazná mimika pomáhá smyslovému vnímání. Tématem je naivní důvěřivá cudnost při střetu s realitou a název Bludiště lásky je velmi výstižný pro zaměření polohy a směru. Cesty k pocitu osobního štěstí a naplněnosti vedou přes různé roviny i žebříčky hodnot. Vyjadřování je přímé, způsob halucinace deliria vzbudí potěšující pozornost. Hlavní postavou procházkou pocitového labyrintu pojmu slova láska je Patsy Brand (zajímavá Virginia Valli), skromná a cudná kabaretní tanečnice se spořádaným životem a laskavým srdcem. Romantický idealismus se pokouší apelovat na morálku svědomí a bezbranná důvěřivost si vybírá svou nutnou životní daň. Romantismus má trnitá křoviska. Důležitou postavou je Jill Cheyne (zajímavá Carmelita Geraghty), nová kabaretní tanečnice se ctižádostivou představou o životě v blahobytu. Osobní štěstí touží po přepychu a obdivu, rychle rozpoznává pravidla smyslné hry a neláme si hlavu s očekáváním. Hlavní mužskou postavou je Levet (pozoruhodný Miles Mander), volnomyšlenkářský hédonista, vyslaný svým zaměstnavatelem na zámořskou plantáž. Poživačnost ukáže šarm i slabost strachu. Výraznou postavou je Hugh Fielding (sympatický John Stuart), Jillin snoubenec a Levetův spolupracovník. Romantická duše hledá odpovědi. Z dalších rolí: dobrácký Patsyin pan domácí Sidey (Ferdinand Martini), jeho laskavá manželka (Florence Helminger), v mnoha ohledech úspěšný provozovatel kabaretu Oscar Hamilton (Georg H. Schnell), vytoužená meta princ Ivan (Karl Falkenberg), decentní manažer plantáže (Louis Brody), či temperamentní domorodá milenka (Nita Naldi). Bludiště lásky je melodramatem němé éry filmu, zajímavý a příjemný film, nikoli ovšem převratný a důležitý.