Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (2 841)

plakát

Bonnie a Clyde (1967) 

Zajímavá brutálnější gangsterka ve svižném tempu. Děj dá zjednodušeně popsat jako neustálý útěk a probíjení se z obležení policistů. Silnou stránkou je určitý humorný nadhled a slušivé herecké výkony. Trochu zidealizovaná legenda o proslulém lupičském gangu v nejednoduchém čase hospodářské krize třicátých let dvacátého století. Impotentní slaboch Clyde Barrow (Warren Beatty) si svérázným způsobem léčí své komplexy, aby v gloriole svého hrdinství lupiče získal respekt a chybějící okázalý pocit mužnosti. Organizátorem loupežných přepadení je mizerným, pomáhá mu v nich jen velká dávka drzosti a sadistické brutality, se kterou je schopen odstranit svojí střelnou zbraní kohokoliv ze své cesty. Bonnie Parker (dobrá Faye Dunaway) je uhrančivě fascinována a přitahována právě okázalou mužnou odvahou Clyda a nebezpečností jeho způsobu obživy. Navíc jeho příchod jí dává jedinečnou možnost zbavit se nudné všednosti maloměsta. Později sice zalituje této zvolené cesty, která jí neustále drží na útěku, nedává žádné fyzické uspokojení, ale cesta zpět už je navždy uzavřena. Z dalších rolí: prostý C.W. Moss (Michael J. Pollard), expert na technickou stránku aut, Clydův žoviální bratr Buck Barrow (dobrý Gene Hackman), dosahující stejného stupně hrubé brutality jako jeho bratr, Buckova manželka Blanche (Estelle Parsons), neustále vystrašená ze zběsilé jízdy skupiny, texaský ranger Frank Hamer (Denver Pyle), neúnavně jdoucí za svou pomstou po ponížení slavnou bandou, otec C.W. Mosse Ivan (Dub Taylor), zbaběle prodávající životy ústřední dvojice, unesený majitel pohřebního ústavu Eugene Grizzard (dobrý Gene Wilder), a jeho partnerka Velma Davis (Evans Evans). Gangsterská legenda v rychlém tempu a sledu následujících událostí, které se zastavují, aby se nedokonale odkrývaly duše a důvody hlavních protagonistů. Má-li to být protest, pak je tento protest svérázný ve své zvrácenosti, samolibosti, sobectví a naprosté neúcty k lidskému životu. Kriminalita loupežení a přepadávání, zabíjení a neustálý prvek nebezpečí a možnosti dopadení, přináší ústřední dvojici jediné pocity hlubokého uspokojení a orgasmu v životě, se kterým si jinak vlastně vůbec neví rady. Životní beznaděj, která se proměňuje v neustálé dobrodružství a nebezpečí ve své základní syrovosti boje o holé přežití.

plakát

Bonnie a Clyde po italsku (1982) 

Nepřišlo mi to tak vtipné, jako ostatní filmy od Stena. O prodejci žertovných předmětů Leovi (Paolo Villaggio), kterému se neustále stávají nehody a příkoří, částečně záviněných jím samotným. A ten se náhodou a omylem dostane do situace, kdy je považován za vůdce lupičské bandy, která přepadla banku. A protože se k tomu přichomítla další rukojmí, Rosetta Fiaschini, která si nechává říkat Giada (mladá, štíhlá a velmi pohledná Ornella Muti) a je stvořen pár Bonnie a Clyde. A střídavě musí utíkat před lupiči, kterým sebrali peníze a před policií, provedou další přepadení a když je jejich jméno očištěno, zmocňují se peněz a odjíždí spolu do zahraničí. Má to silnější okamžiky, ale jako celek to vyvolává ponejvyše mírné rozpaky a od srdce se zasmát nemožné. Asi největším zklamáním je pro mě hlas Paola Villaggia, který má neustálou potřebu mluvit takovým chraplavým hlasem, jako by byl neustále nachlazen, ale tím právě vtipné přestává být vtipným.

plakát

Bon Voyage (1944) 

Bon Voyage je čistá propaganda. Snímek je zajímavý nastolením dvěma rozdílnými realitami, navzájem se vylučujících a doplňujících. Pokud by film natočila parta amatérů, přijal bych výsledek s větším porozuměním. Alfred Hitchcock s ohledem na přízeň diváků často zjednodušoval, přesto je dílo Bon Voyage natolik naivní, že si to ani nezaslouží. Rozumím potřebám propagandy na posílení ducha odporu vlasteneckých zájmů v těžkých válečných dobách, ale z filmového hlediska jde jen o velmi naivní a podprůměrný filmeček. Vytažená esence propagandy.

plakát

Boot Hill (1969) 

Další oddechový spaghetti western, nenáročný, drsný a přesto s částečným humorným nadhledem. Nesložitá zápletka o odhalení a potření zla a zloduchů, kteří odírají prosté zlatokopy o cenné pozemky. Ale je tu známá dvojice odvážných hrdinů Cat Stevens (zajímavý Terence Hill) a Arch Hutch Bessy (Bud Spencer), kteří společně odhalují spáchané křivdy, dodávají utlačovaným potřebnou odvahu k odporu a zneškodňují neohroženě všechny protivníky s neuvěřitelnou lehkostí a samozřejmou elegancí. Dvojici doplňují černošský pistolník a cirkusový akrobat Thomas (Woody Strode), toužící po pomstě za smrt svého přítele, a Hutchův partner Baby Doll (George Eastman), předstírající z neznámých důvodů hluchoněmost. Z dalších rolí: soudce Boone (Eduardo Ciannelli), prodlužující zlatokopům jejich koncese, chladnokrevný pistolník Finch (Glauco Onorato), nejbrutálnější z mužů strany zla, cirkusoví akrobaté Hans (Alberto Dell'Acqua) a Franz (Nazzareno Zamperla), nadšení podporovatelé správné strany, ctihodný boháč Honey Fisher (Victor Buono), chamtivý původce všech nespravedlností, cirkusový principál Mamy (Lionel Stander), milující svoji práci nade vše, a cirkusoví trpaslíci (Antonio De Martino, Adriano Cornelli a Arnaldo Fabrizio). Nenáročné odreagování o vítězství dobra a spravedlnosti. Navíc s cirkusovou akrobacií a dráždivým kankánem žen.

plakát

Borsalino (1970) 

Velmi kvalitní gangsterský film, který přibližuje meziválečnou dobu v Marseille. A to její odvrácenější stránku. Ale na druhou stranu, doba byla zlá, navíc kapitalismus a už tehdy jistá konzumace. Když se k tomu připočte touha po krásném pohodovém životě a peníze hrají hlavní roli. A když se to bere jako hra a zábava v jinak fádním životě, je to jen póza, či výkřik protestu, nebo jen přizpůsobení se daným okolnostem v daném čase? Každopádně Francois Capella (skvělý Jean-Paul Belmondo) a Roch Sffredi (krásně neústupný Alain Delon), oba nesmiřitelní, nepodajní, tvrdohlaví a toužící po krásném životě, rozjíždí kolotoč podvodů, zábavy a nezbytného násilí a zabíjení. Rybník je malý a mladé dravé štiky jdou po těch starých, sice velmi silných, ale už těžkopádných. A tak končí svoji životní pouť řezník Poli (André Bollet) a Marello (Arnoldo Foá), dva neoficiální vládci Marseille, advokát Rinaldi (Michel Bouquet) a ambiciózní Tanečník (krásně úlisný Christian de Tilliére). Nemohli chybět svůdné ženy: svůdná Lola (Catherine Rouvet), paní Rinaldi (Corinne Marchand), po které tak toužil Roch, a mladá Ginette (Nicole Calfan), dcera Polyho, láska Francoise a rozbuška k počátku rozhodného střetu. Trochu vitpu přináší smolař Mario (Mario David). Ale jinak je to výborný film o tom, co vyvolává touha po lepším životě, která vede k určité hře ve které si vybudujete svůj vlastní stát, kde platí vaše pravidla a zákony. Každé pochybení, či zaváhání se krutě trestá. Je jen otázkou jestli si uvědomují úplný dopad a následky svého chování, či je to spíše jako hra, ve které propadli zcela své roli, kterou nejsou schopni už nikdy setřást. Což pozná i Francois.

plakát

Borsalino a spol. (1974) 

Kvalitně předvedená gangsterka, kde jde v sekundárním mafiánském státě o pomstu, kterou následuje další pomsta, kterou následuje pomsta konečná a je zakončen triumfálním vítězstvím a odjezdem do Nového kontinentu. Hlavním hrdinou napínavé podívané je vládce Marseille Roch Siffredi (nesmlouvavý Alain Delon), který pomstí smrt svého partnera. Ale protože jde o silného nového dravce, dostává zpět těžký úder. Samozřejmě Roch už plně přistoupil na svou roli v "druhém" státě, zachraňuje se, sebere síly a vrátí takový úder, který Volponeho (Riccardo Cucciola) s celým jeho hejnem věrných v čele se Samem (Reinhart Kolidehoff) rozmetá a zlikviduje. Je zobrazeno prorůstání politické moci s mafiánskou a oficiální dodržovatelé pořádku se s nimi podílejí na spolupráci, jako inspektor Cazenave (André Falcon), či v lepším případě nezaujatě pozorují jako inspektor Fanti (Daniel Ivernel), který si plně uvědomuje svoji bezmocnost. Z dalších postav je nutno zmínit věrného psa Fernanda (Lionel Vitrant) a stále svůdnou Lolu (Catherine Rouvel). Zajímavý napínavý film. o bestialitě, krutosti a čestnosti lidí neoficiálního státu. Ale je otázka jestli je neoficiální, či jen souběžný s tím, jehož zákony musíme dodržovat automaticky.

plakát

Bosé nohy v parku (1967) 

Bosé nohy v parku jsou neposedně příjemnou romantickou komedií. V komornějším rytmu se soustředí na ostropalbu trylkujících slov, která se v dychtivosti rozehřívají vášní a žádostivostí, aby se následně v kruzích polehounku slévala v harmonickou serenádu a veselé nadšení. Nadhled zlehčení i důvtipná elasticita slovních soubojů nepostrádají vzletnou eleganci a vtipný spád. Nesklouzává k vulgaritám, ani trapnosti a s otevřeně uvolněnou lehkostí udává radostnému tónu takt. V osobním přijímání mi lehce překáží jistý stupeň strojenosti a banálně nevyzrálý podklad zápletky, ale to neubírá filmu nic z její bezstarostně ubíhající zábavy. Nejsužovanější postavou je Paul Bratter (sympatický Robert Redford), trpělivější a zodpovědnější část novomanželského páru. Ústředním bodem veškerého dění je Corie Bratter (příjemná Jane Fonda), lehkomyslnější a dychtivější část novomanželského páru. Výsledkem je celá historie partnerského soužití v několika dnech s vrcholy a pády, se sbližováním i rozladěním. Tématem je nevyzrálost a nepřipravenost, prostředkem je kultivovaná konfrontace extrémem a cudná bezelstnost. Důležitou postavou je Victor Velasco (velmi zajímavý Charles Boyer), šarmantně nekonvenční soused s gentlemanskou podmanivostí a bohémskou zkušeností. Život jako velkolepá hra prožitků a nových dojmů. Čtyřlístek uzavírá Ethel Banks (dobrá Mildred Natwick), matka Corie a lehce sarkastická komentátorka novomanželského páru při jeho bolestivějším zrodu s nově nabývanými zkušenostmi. Z dalších rolí: vyčerpávaný a překvapovaný technik telefonního připojení Harry Pepper (příjemný Herb Edelman), Ethelina kamarádka Harriet (Mabel Albertson), přátelský albánský provozovatel energické restaurace (Fritz Feld), vysokohorskou nemocí zachvácený poštovní doručovatel (James Stone), Paulův pobavený kolega z právnické firmy Frank (Ted Hartley), či potěšený bezdomovec (Paul E. Burns). Bosé nohy v parku pobaví svojí svižnou rozverností, klokotající v hladu po jedinečnosti i hledáním smířlivého uspokojení. Konverzaci nechybí říz, uličnictví, ani staromilské kavalírství. Ideální kousek k uvolněnému pobavení klasického rázu staré školy.

plakát

Botostroj (1954) odpad!

Botostroj je jednostranné komunistické zúčtování se zkaženou kapitalistickou minulostí. Botostroj je zřejmě nejucelenější ukázkou úporného legitimizování převzetí moci a správného evolučního kroku nového politického uspořádání. Film je v této funkci nenahraditelným výkonným pomocníkem. Vše lze vysvětlit a upravit v rámci vyššího zájmu. Z agresivně hysterické uvědomělosti naskakuje mrazení v zádech a husí kůže. Botostroj je nestydaté překrucování skutečností angažovanými straníky. Ponechme stranou osobu Tomáš Bati, vpřed ho hnala především vlastní budoucnost a možný blahobyt pro ostatní byl vedlejším produktem jeho vize. Po filmařské stránce je příběh veden nenápaditě až křečovitě v jasně viditelné touze vykreslení vlastního vševědoucího a extrémně subjektivního úhlu pohledu. Po herecké stránce obstojí několik postav, většina trpí toporností a neumětelstvím. Hlavní postavou příběhu je šéf Botostroje (zajímavý Vítězslav Vejražka), prototyp buržoazního velko-vykořisťovatele prosté dělnické třídy. Na sentiment, ani na empatii není žádný prostor, na prvním místě je prosperita osobní a k ní vede cesta chladnokrevně bezcitná. Oslavovaným hrdinou je Josef Horák alias Joska (Vilém Besser), aktivní komunista. Rád plamenně řeční o světlé budoucnosti pro prostý dělnický lid a jeho jedinou činností je snaha o organizovaný odpor. Hlavní ženskou postavou je Marie Dorňáková (Eva Kubešová), skromná dělnice, která je haněna pro mužskou pozornost. Postava Antonína (zajímavý Zdeněk Řehoř), nového správce, má nabádat k větší míře politické angažovanosti. A pochopitelně tím správným levicovým směrem. Postava Lojzy Andrése (Oldřich Vykypěl), pracovitého zedníka, má zvýšit soucítění s nespravedlivě vykořisťovaným dělnickým lidem. Vrcholem úpadku je Jakub (velmi podivný Petr Skála), šéfův poživačný synek bez taktu i charismatu. Nechutný a prospěchářský kapitalismus v různých podobách zastupuje také úslužný ředitel Botostroje Ort (Ota Sklenčka), předpojatá sociální správcová Elsa (Marie Vášová) a pokoušející účetní a boxer Šram (zajímavý Rudolf Hrušínský). Z dalších rolí: nespokojená a záletná Andrésova manželka (Božena Böhmová), stařičká starostlivá Joskova matka (zajímavá Jarmila Kurandová), komunističtí agitátoři a štváči Nikodým (Oldřich Lukeš) a Pazdera (J. O. Martin), kapitalisty vydíraný dělník Pavlica (Kamil Olšovský), komunista a prodavač buřtů Kábrt (Vladimír Řepa), nešťastný pilot (František Peterka), či přizpůsobivý ředitel německé pobočky Hans Hahn (Štěpán Bulejko). Komunista má jasnou představu o životě, pracovat nechce a ani neumí. Řeční, burcuje, protestuje a bojuje proti zavedeným pořádkům, chce se dostat na místo kapitalisty. Ale práce? Ta mu stále smrdí a nemíní za ní nést odpovědnost! Po ideologické stránce je to zrůdnost, po filmové stránce nevyrovnaná křečovitost.

plakát

Bounty (1984) 

Psychologické drama s minimálně jedním velkým hereckým představením. O střetu přísně vyžadované disciplíny a poslušnosti se svobodomyslným až lehkovážným pohledem na život. O kontrastu západní křesťanské morálky povýšenosti se srdečným a přirozeným životem. Ráj pro osamělé a lačné muže, plivanec pro pokrytecké puritány, rána pro evropskou kulturu. Tyto ráje ale dříve nebo později čeká zánik při konfrontaci se západní vyšší kulturou, která těmto rájům vnucuje svou podivnou morálku a jediný správný pohled na život a fungování společnosti. Tomuto filmovému dílu kraluje kapitán lodi a poručík William Bligh (skvělý Anthony Hopkins), kterému se zhroutí jeho ctižádostivý sen i zadaný úkol. Jedinou cestu vidí v přísné disciplíně a pro svůj úkol se snaží zlomit každý náznak odporu, nesouhlasu i rebelie. Protihráčem je mu původně druhý důstojník na lodi a milovník života Fletcher Christian (dobrý Mel Gibson), který je za svou cestou svobody nakonec přinucen použít podobné prostředky, jako Bligh. Z dalších rolí se musí zmínit admirál Hood (starý známý Laurence Olivier), předsedající soudu s Blighem, první důstojník na lodi a patolízal John Fryer (Daniel Day-Lewis), neustálý nespokojenec, hrubián a rebel Charles Churchill (Liam Neeson), Fletcherova múza se sladkým úsměvem Mauatua (Tevaite Vernette) a stále opilý lodní lékař John Huggan (Malcolm Terris). Slušné psychologické drama o střetu různých kultur, o různých pohledech na život i rozdílných cestách ke své osobní svobodě.

plakát

Bouřlivé pondělí (1988) 

Mírné rozpaky ve mě vyvolal tento film. Ne že by neměl nakročeno k dobrému výsledku. Bylo tam i několik hodně zajímavých scén. Ale jako celek to na mě působí trochu naivně. Aneb čistá lovestory z prvního pohledu, která dokresluje rádoby mafiánské praktiky místních borců z Newcastlu, i nově přiševších. Brendan (Sean Bean) najde práci jako uklízeč v jazzovém klubu, ale při svém štěstí je u všeho důležitého. Svou neodbytností je spouštěstím mechanismem násilných událostí. A navíc potká Kate (Melanie Griffith), servírku, která dělá šlapku pro amerického podnikatele Cosmu (Tommy Lee Jones), který si o sobě myslí, jak je tvrdý. Ale jakýkoliv pokus o hrubou akci v jeho prospěch končí fiaskem. A samozřejmě musí být i trochu zákeřný. A pak je tu Finney (Sting), místní šéf nočního Newcastlu, který má pořád čest a pro strach uděláno. Výsledek není nejcelistvější: mix, ve které nechybí tvrďáckost, hrdinská velkodušnost a zaslepená láska a tvrdohlavost.