Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (519)

plakát

Insensibles (2012) 

Je známá věc, že bez správné výchovy jsou fakani necitelné bestie a tady uvidíme následky. Navíc když strávíte 40 hodin na operačním sále, bohužel ne jako pacient, tak se pak není co divit, že si za volantem tu a tam malinko klimbnete. Vaše spolujezdkyně to možná ale neocení a v nestřežené chvíli třeba i umře. V každém případě jsem potěšeně hleděl toho večera již unaveným okem na další španělskou tvorbu, kdy se Chuan, Karlos i ta Medína odvázali a neohroženě vybočili z vyježděných kolejí a venkoncem to úspěšně uřídili, i když ke konci to bylo na hranici diskvalifikace za klikaté projetí cílové roviny. Oseknout to o dvacet minut bezdějového hovnaření, tak je to full throttle. Takhle "jenom" slabší čtyry, naprosto necitelné hvězdy. Památná scéna: Loupání nehtů o hodině přírodovědy

plakát

La orgía de los muertos (1973) 

Ten Naschy je nekrofil k zulíbání. Bylo mi ho úplně líto a kdyby to šlo, půjčil bych mu nějakou zesnulou tetičkou, aby jí za dlouhých zimních večerů zahříval prostydlé paže. Nesměl by jí ale nosit do tepla, aby se za ní netáhly mouchy a jiná nekrofágní havěť. Bohužel děvčata hrají o poznání hůř (teď myslím ty živé postavy, ne Naschyho sbírku ve sklepě) a masky jsou nevalně vyvedené. Další z řady filmů, které beznadějně zastaraly. Zajímavý kus maximálně pro sběratele a Naschyho fanoušky.

plakát

Život Adèle (2013) 

Co to jako mělo být? Emocionálně nevyrovnaná lízopecka provádí nepředstavitelně nudným filmem, kde si pan režisér honí asi nejen ego. Všechno, včetně té "slavné" postelové scény je strašlivě dlouhé, nudné a venkoncem na piču, a to doslova. Pokud chtěl ten čičmund natočit něco o lesbách, měl se podívat na nějakou starší tvorbu, která na rozdíl tady od té Modré nejteplejší barvy má jednu důležitou složku a to je DĚJ. Jednu hvězdu za kameru.

plakát

Zdrojový kód (2011) 

Tož to bylo dobré toto. Teda s tým časem to tam nějak divně šůlali a ke koncu se mi pozdává, že už ten pilot měl v hlave jakýsi maglajz a ten morgoš s bíbrem byl kokot protivný, ale zase tamta Michelle byla kočina a tak nějak se u teho dobře povalovalo na gauču, tak co temu nenakulit aspoň nějaké ty čtyry kusy, že.

plakát

Dům na konci ulice (2012) 

N.E.B.A.V.I.L.O! Jeden z hlavních průserů v hororech je to, že i celkem exkluzívní námět je zákeřně udušen buď nelogičností v ději, anebo (a to hodně často) otřesným herectvím. Tady to je výjimka, potvrzující pravidlo, všichni tu hrají poměrně dobře, i na malinko vyzobanou Elizabeth Sue se dá hledět se zalíbením, ale scénář je taková prachsprostá nuda nudoucí, že snad již ani nudnější být nemůže. A navíc to vlastně není horor, ale průměrný thriller. I ten komentář se mi psal nějak nudně. Dvě hvězdy za Elizabeth a ostatní herce, víc ani ránu.

plakát

Finisterrae (2010) 

Nene! Jojo! Dva buzíci v prostěradlech se motají krajinou a hrají si na duchy. V ruštině. Pak potkají německou hipísačku, španělské (och pardon katalánské) mluvící stromy s plastovými oušky a zoofilně se tulí k jelenům. Vyzpovídají moudrou sovu a nakonec princ políbí žábu. Do toho se všude čoudí ze zapáleného sena a na konci filmu se zámeckými komnatami prochází sob. Pičusoidní motání se krajinou, na střídačku na koni nebo na invalidním vozíku a za usilovného mávání vzduchovým vakem na směr větru. Cestou ještě přenocují s koníkem s kývací hlavou, kterého později na pláži zapálí a u potoka se podívají do dutiny stromu, ve kterém běží televizní reklama. Takovouhle dadaistickou zábavu někteří oligofrenní jedinci považují za umění, ale odmítám se podobné taškařice pro příště účastnit. Když už Finistera, tak takováhle!

plakát

Zpráva o Europě (2013) 

Ve filmu se většinu stopáže vlastně děje úplný kulový a přesto jsem u toho musel sedět a čumět na to jak Japonec na orloj. Čistá scifi bez všech tak moderních akčních, genderových a empaticko-psychologických přicmrndávek. Jeden Jupiterův měsíček tomu přeci odeberu, protože chvílema se tam dělo opravdu už kulový s přehazovačkou. Takže hodnocení zůstane na velké čtyřce Io, Europa, Ganymed, Kalisto.

plakát

Bratři Lví srdce (1977) 

No to je paráda. Nejen že o deset let později dojebou Děti z Bullerbynu , ale ještě dokážou z napínavé knížky s depresívním začátkem, průběhem i koncem udělat Švédové takovou otravnou chujovinu, toho bych se nenadál. Hleděl jsem na to se svou ratolestí, která se neustále vrtěla, hledala mobil a vůbec byla značně nesvá. Po mém dotazu, jestli jí to baví, tak sdělila, že nikoliv, protože je to nuda jako prase (knížka jí bavila) a hlavně jsou tam všichni hrozně hnusný ksichty a že se na to radši vůbec neměla dívat. Toliko naprosto přesný rozbor slabých stránek filmu od zástupce cílové skupiny. Škoda. Zatím ze zfilmovaných děl té bláznivé Švédky stále vede Ronja.

plakát

Hellbenders (2012) 

Když se během vymítání nějak nedaří, zkuste prostě démona poslat do prdele! Netradiční banda exorcistů čelí neřádovi, který kope pekelnou ligu mistrů, takže postupy dostačující pro vymítačské okresní přebory, maximálně první národní ligu, se jeví jako hrubě nedostatečné. Nevěřili byste, jak se takový démon nasere, když mu vymítač sdělí, že je hulibrk a blbý kokot. Počínaje knihou hříchů a kontrolou plnění, přes sbírku vyzvracených předmětů až po podobu pekelného portálu je to velice nekorektní vymítačská jízda. Bohužel spousta skvělých možností tam zůstává nevyužitých, takže je to venkoncem průměr. Památná věta:: "Ale Otče!" "Já nejsem žádnej tvuj zasranej fotr!"

plakát

The ABCs of Death (2012) 

Díky tomu, že jednotlivé povídky byly kratičké, dalo se to vydržet, vítězí jednoznačně XXL, Libido a pak Jidai Geki, pak už to byla značná slabota.