imf

Roztomilá módní komedie, která do posledního puntíku plní svojí premisu. Krásní lidé, krásné šaty, krásný, ale totálně průhledný a v závěru otřepaně mentorský děj. Pokud jste předem připraveni na mix popíkových hitů, jemných vtípků a prázdné vaty, pak se rozhodně nezakuckáte a ty necelé dvě hodinky vám příjemně utečou. V opačném případě zřejmě začnete kroutit hlavou a opustíte sál ve chvíli, kdy vám dojde jak to celé skončí (po prvních dvaceti minutách to pochopí úplně všichni). Tak či onak ideální film na rande. :)

Arogantní, směšná a naivní hororová břečka, ve které "hráči" nosí ohnuté kšilty, absolutně jim scházejí neurony, které se starají o logické uvažování a používají výhradně počítače od Alienware... jednoduše výsměch pro všechny - od hráčů, přes hororové fandy až po běžné diváky. Pokud nemáte vyloženě náladu se dobře pobavit nad neschopností tvůrců a zoufalou snahou natočit horor v mantinelech PG-13 ratingu, držte se od tohohle počinu dál a... zůstanete naživu.

Překvapivě solidní řemeslo se snesitelným hlavním hrdinou. Jen kdyby Geoffreymu Saxovi v poslední třetině nedošly stránky scénáře a nemusel zběsile improvizovat. Stormbreaker je většinu času přitažený za vlasy (ať už jde o superschopnosti "mladého Jamese Bonda" Alexe Rydera, nebo makabróznost jeho protivníků), ale ve finále jednoduše nezvládne dostát svému potenciálu, což je velká, opravdu velká škoda. Takhle jen za průměrné tři hvězdičky a vyhlídkou lepších zítřků (mělo by vzniknout celkem pět filmů). Pro děti a "děti" je to však povinnost. :)

Osobně nevím (a možná i trochu nechápu), proč se Mann na stará kolena pustil do digitálního filmování, ale zřejmě potřeboval trochu rozptýlit a změnit nářadí. Výsledek je vizuálně rozpačitý a Miami by určitě slušely jasnější barvy a méně "krupicové kaše"... za tím mravenčením a neposedností každého záběru však nijak nezaniká duše filmu, se kterou si Mann opět pohrál s pozorností největšího puntíčkáře. Zapomeňte na původní seriál, zapomeňte na Mizery, Mannova vize je úplně jinde a táhne se jako velepříjemná medová slina, ve které sice o nic moc nejde, ale přesto cítíte, že je "smooth". Foxx i Farrell jsou jenom loutkami v rukou režiséra a snaží se tvářit pokud možno cool... jde jim to stejně jako všem ostatním rekvizitám... naleštěným člunům, autům a budovám. Mann k ničemu nepojme přehnaně vřelý vztah, nikdy nesklouzne do klasického buddy klišé a když už nečekáte žádný závan akce, vytasí přestřelku, která vám rozvibruje ušní bubínky na hranici snesitelnosti (stejně jako velmi chytře využívaný soundtrack). A zbytek? Žádné hlášky, žádná velká gesta, žadné macho momenty, o které byste se mohli opřít. Snad jen velmi osobitý způsob snímání, který svou jednoduchostí až provokuje. Pro někoho byl (r)evolucí v akčním žánru M:I-3, pro mě je to Miami Vice. Eat your shorts, Abrams. :)

Cival to v podstatě řekl za mne. První půlka je tradiční sandlerovská komika, obalená tentokrát hrátkami s časem, šílenou parukou Christophera Walkena a trochou sci-fi. Potom však začne příběh lomcovat krize středního věku a scenáristé na sebe sami prásknou, že psali Božského Bruce (onen komplex všemocnosti a jeho úskalí... kolikrát jste to viděli?)... ve druhé polovině děj znatelně zpomalí, gagy ustoupí do pozadí a je na Sandlerovi, aby uhrál depresi, poučení a všechno odtáhnul do slzopudného konce. Neříkám, že se to tomu holomkovi nepovedlo, ale musel při tom zalepit spoustu děr a stejně můj jazyk nezbavil hořké pachuti, která se dostaví, pokud se nad filmem pozastavíte jako nad celkem. Ty dvě půlky k sobě vlastně moc nepasují, jako by každá patřila jinam... divné, leč většinou zábavné a díky Kate Beckinsale občas i povinně koukatelné. :)

Slevin je bezesporu snímkem, který má lepšího scenáristu než režiséra. McGuigan se ale s těžkým úkolem popral statečně a většinu stopáže udržuje diváka v neodolatelném napětí, které nedovolí odejít na záchod ani pro popcorn, protože jedna ztracená kostička v tomhle legu může znamenat všechno nebo nic. Rafinovanost se sice v závěru vytrácí, ale díky vyrovnanému hereckému týmu hravě snesete i závěrečný zdvih opony, který vám předvede, že... i s malým maňáskem se dá sehrát velké divadlo. A přesně to McGuigan dokázal. Takže nebudu nenasytný, přimhouřím oči a dám čtyři hvězdičky, už jen výjimečně nepřehrávající Hartnett si je zaslouží.

Po zpackaném Rychle a zběsile 3 bych od Lina čekal všechno, kromě učesaného a mírně klišovitého příběhu, který celou dobu stojí na hlavním hrdinovi. Inu, překvapení se dějí. Zmizely sice všechny záběry na stíhačky a výbuchy (tvůrci se nakonec nedohodli s armádou o použití exkluzivních záběrů, což nechápu, protože větší agitka tu od dob Top Gunu nebyla ;), ale James Franco v hlavní roli dokazuje, že patří mezi ty lepší herce a doslova se proboxuje vojenskou přípravkou na elitní škole v Annapolis. Klasická buzerace od nadřízených, tužení přátelství s kolegy, příprava na boxerský turnaj... nic víc nedostanete, ale nic víc ani nepotřebujete. Vynikající hudba Briana Tylera, kouzelná Jordana Brewster a solidní řemeslo od pana režiséra. Tuhle stominutovku reklamovat nebudete.

Tsui Hark se bohužel nedokázal vzpamatovat ze své režisérské dovolené, která trvala pár let a ambiciózním "remakem" Sedmi statečných dokázal, že mu jaksi ujel vlak. Sedm mečů má tempo, kterému by se posmíval i hlemýžď, ale když se opovážíte mrknout, možná o něco přijdete! Hark zkrátka i v dvou a půl hodinové stopáži (původně měl snímek trvat čtyři hodiny, předloha je obrovská bichle, dalo by se podle ní natočit deset filmů) využívá dost ostré odbočky a zkratky, takže po hodině budete otupělí, aniž byste poznali jakoukoliv z postav, prostě jen víte, že jsou to machři a chtějí pomoct vesničanům. Kéž by alespoň to machrování během akčních scén bylo přesvědčivé, ale Hark jako by ztratil cit pro rytmus střihu a své pověstné kamerové nájezdy... z filmu se postupně vytratí jakýkoliv náznak výjimečnosti. Jediný kdo z toho vyjde s hrdým štítem je Donnie Yen, který si vydupal vynikající akční scénu v úzké uličce a jehož postava se dočkala nějakého uzavření. Všichni ostatní jsou jen matnými šachovými figurkami v mimořádně nudné a dlouhé partii. Dokoukal jsem to jen z úcty k režisérovi. Podruhé už se ale mučit nenechám. (5/10)

Nudná převleková zápletka kořeněná Shakespearem asi dnešní publikum neohromí, ale Andy Fickman si po slabším rozjezdu pohlídal všechny důležité atributy, takže jeho komedie nevrže a Amanda Bynes umí být i docela roztomilá. Nebýt křečovitého happyendu, možná by snímek dotáhla až na poctivé tři hvězdičky. Možná... (5/10)

Panebože... dopadlo to jediným možným způsobem - naprostou katastrofou od první do poslední pneumatiky. Bez děje, bez nápadů a bez talentu. Všechno chybí a přesto se Justin Lin pokusil naplnit vakuem 104 minut. Začíná to bolet už po pěti minutách, kdy vyjde najevo, že v hlavní roli máme poleno, za kamerou režiséra, který neví kudy kam a někde ve vzduchu poletuje ten nejhorší scénář za posledních pár měsíců. Rychle a zběsile pochází z béčkových předků, ale oproti svým dvěma bratrům nenabízí už ani ty povrchní hodnoty (nablýskané káry, solidní honičky, thymolinové sympaťáky). Lucas Black v hlavní roli prostě čas od čas sedne do auta, vybourá se a nakonec se z něj mávnutím magické hůlky stane nejlepší závodník v celém Tokiu. Pokud scénáři takového béčka vyčtu nedostatek hloubky, znamená to jediné. Hollywood už zase tluče hlavou o dno. Dost mě mrzí, že u toho musím být. :) (3/10)