Sobis87

Pandorum nabízí hodně působivou podívanou, a to především díky hutné atmosféře, živočišné akci, které je tak akorát a zajímavému designu monster, která s nám mohla obnažit přeci jen o něco déle - přeci jen strach z netušeného je pak o to větší. Příběh filmu je navíc, ač nijak originální a přebírajíc si motivy od svých starších bratříčků, poutavý, zajímavý a nabízí dostatek záhad, aby udržel divákovu pozornost po celou stopáž. Finální zvrat (několikanásobný) je pak dobře vymyšlený, poměrně logický, přesto ale překvapivý. K hereckému obsazení nemám výhrad, Dennis Quaid jakožto ostřílený veterán zklamat snad ani nemůže, nejvíc se ale předvedl Ben Foster, kterému připadla hlavní role drsného a roztěkaného člena posádky. Ve výsledku je Pandorum vynikající žánrovkou (horor,sci-fi), která sice nenabízí téměř nic nového, se zaběhnutými steretypy ale nakládá více než obstojně a především baví. A napíná. A děsí. A tak to má být. 80%

Tak tohle je pecka! Likvidování zombíků nikdy nebylo tak zábavné (i ten Snyder se svým parádním remakem Úsvitu mrtvých chvílemi dostával od Harrelsona pěkně na ďouru). Ruben Fleischer si jako debutant na poli dlouhometrážních filmů vede setsakra dobře a povedlo se mu natočit stylovou kombinaci hororové komedie a teenage romance, přičemž ani nešetří brutalitou, která si v ničem nezadá Romerovými klasikami. Fleischer navíc netrpí nedostatkem originálních nápadů, on jimi doslova plýtvá, což jasně dává najevo už v proklatě stylových úvodních titulcích, u kterých jako hudební podkres burácí stará dobrá Metallica. Aby toho nebylo málo, tvůrcům se podařilo dostat před kameru skvělou hereckou sestavu, které může tento rok konkurovat snad jen Abramsův Star Trek. Abigail Breslin ukázala, že v ní něco je, už v Little Miss Sunshine, Emma Stone se dočkala výraznější role, než jaké se jí dostalo v Superbad a dokazuje, že se na plátně nezratí i bez pomoci Jonaha Hilla a Michaela Cery. Ať se ale obě holky snaží sebevíc, plátno patří hlavně Jesse Eisenbergovi a především Woodymu Harrelsonovi, který svým výkonem v některých momentech vystřelí diváka až do filmového nebe. Celá tahle parta dohromady skvěle funguje a moc rád bych je viděl v nějakém pokračování, protože tu rozhodně je s čím pracovat. Ve filmu se sice nejde pár hlušších míst, ale těch je opravdu jen pár, Zombieland je navíc dlouhý jen necelou půldruhou hodinu, takže se žádné vyloženě nastavované kaše ani nedočkáme. Jo a Bill Murray? Jedno z nejlepších cameo rolí, co jsem za poslední dobu viděl! U mě tedy velká spokojenost. 85%

Skvěle natočený kraťas postavený na jednoduchém nápadu, který se režisérovi povedlo rozvinout v zábavných 8 minut. 80%

Chvílemi možná až moc nevkusné, občas dost pitomé, ale celkově je druhý díl Zahulíme, uvidíme rozhodně nadprůměrně zábavná komedie. Víc netřeba dodávat, žádná masírovačka mozkových závitů se nekoná, ale kdo říkal, že se musíme furt dívat jen na Felliniho nebo Bergmana, žejo ;) 65%

Karel Janák je režisér, který si bere za vzor americkou kinematografii, což je patrné ze všech jeho celovečerních filmů. Snowboarďáci a Rafťáci by se dali označit za českou mutaci hollywoodských teenagerských komedií. Snímkem Ro(c)k podvraťáků, což byla variace na gangsterské filmy, se režisér pro změnu chtěl přiblížit filmům tvůrce Guye Ritchieho. Ani jeden z výše zmíněných žánrů není typický pro českou kinematografii, Janák ale se svým nejnovějším filmem zabrousil do pohádkových vod a právě pohádky se v Čechách těší dlouhé tradici. Se snímkem Ať žijí rytíři se režisér zároveň vrací ke svým kořenům, neboť jeho prvním dlouhometrážním filmem byla taktéž pohádka (byť určená přímo pro televizní obrazovky) Vetřelci v Coloradu, ve které jsou hlavními postavami taktéž dětští hrdinové. ____Příběh filmu se odehrává v dávném středověku a vypráví o šlechtici Martinovi z Vamberka a jeho dětech, které se poté, co jejich otce uvězní hrabivý soused Albrecht z Krvenos, ocitají sami v tvrzi a jsou nuceni ji bránit před Albrechtovým vojskem. Proradný Albrecht má totiž na jejich panství spadeno, chce ho obsadit a přivlastnit si poklad v něm ukrytý. Brzy ale spolu se svým vojskem zjistí, že boj proti skupině dětí nebude tak jednoduchý, jak se mu mohlo zprvu zdát. Martinovým potomkům totiž nechybí statečnost a prohnanost a při bránění své tvrze rozhodně nebudou šetřit originálními nápady, jak nepřítele zastrašit.____Film Ať žijí rytíři by se sice dal označit za klasickou českou pohádku, nebyl by to ale režisér Janák, kdyby do filmu nezačlenil prvky z jím tolik obdivované západní kinematografie. Dočkáme se tak dynamicky natočené honičky mezi povozem a Albrechtovými jezdci, kde není nouze o efektní pády a šermířské souboje, dále dojde i na obléhání tvrze pomocí katapultů a vojska, které musí čelit spršce šípů a v jedné scéně se dočkáme dokonce i dlouhého zpomaleného záběru, v němž dětský hrdina statečně kráčí proti kameře a za ním šlehají plameny ze stohu slámy, který právě on zapálil. Tento záběr jasně evokuje hollywoodské akční filmy, pro které jsou takové záběry typické…a je směšný. Janákova snaha přiblížit se západním žánrovým snímkům bohužel většinou troskotá na nízkém rozpočtu, kvůli němuž si tvůrci například nemohli dovolit zaměstnat objemný kompars, následkem čehož se my diváci musíme spokojit jen s nějakým dvacetičlenným vojskem Albrechta a některé interiérové scény působí až nezdravě televizním dojmem. ____Pokud se jedná o herecké výkony, téměř všichni zúčastnění předvedli slušný standard, což platí překvapivě i pro dětské představitele, kteří po většinu stopáže působí přirozeně a nikdo zbytečně nepřehrává. Výjimku tvoří snad jen Jan Battěk v roli Adama, ze kterého se díky jeho křečovitému projevu stala nechtěně směšná figurka a tím pádem snad i nejzábavnější postava v celém filmu. Zmínku si určitě zaslouží i Pavel Kříž, který postavu Albrechta pojal po vzoru záporných postav z béčkových akčních filmů Hollywoodu 80. let, což vyústilo v úsměvné přehrávání a rádoby démonické pomlaskávání a olizování, které ve výsledku působí celkem vtipně. Těžko říct, jestli se jednalo o účel. ____Scénář je v některých pasážích možná až moc komplikovaný, tvůrci se snaží do filmu procpat zbytečně moc motivů a dějových linek, přičemž ne všemu může být v jeden a půl hodiny dlouhé stopáži věnována dostatečná pozornost, díky čemuž například jedna z romantických linek vyzní úplně naprázdno. Na druhou stranu si ve filmu každý najde to své. Pro děti je příběh dostatečně atraktivní na to, aby dokázal po celý film udržet jejich pozornost, teenageři si přijdou na své při akčních scénách, které sice nejsou nijak převratné, na české poměry se ale jedná o slušný nadstandard. A rodiče zajisté potěší některé povedené vtipy a plejáda známých herců. Ať žijí rytíři je prostě film pro celou rodinu, na to, aby se stal další českou klasikou, ale až moc často klesá do vod průměru...a já osobně jsem se u něho až nezdravě často nudil. 50%

Slabý výtažek z Bobulí_____Říká se, že víno s přibývajícími roky nabývá na kvalitě. Já jsem s přibývajícími hodinami po projekci druhého dílu Bobulí začal nabývat dojmu, že jeho starší bratříček, ač ho nepovažuji za nijak výjimečně vydařené dílo, jako poetický film z vinařského prostředí docela dobře obstál, a že film s takovouto tématikou mohl dopadnout o poznání hůře. Třeba jako jeho volné pokračování s rádoby originálním názvem 2Bobule. _____Z prvních Bobulí se stal nečekaný tuzemský hit pro rok 2007, který se sice nedočkal nijak převratně pozitivních reakcí od domácích kritiků, divákům se ale očividně líbil, a tak si producenti nejspíše řekli, že by nebylo marné znovu užít receptu, který se tak dobře osvědčil a vydělat nějaké ty peníze navíc. Vznikl tak uspěchaný destilát z prvních Bobulí, jehož existenci si nemohu odůvodnit ničím jiným než touhou po penězích diváků, neboť po příběhové stránce 2Bobule nepřinášejí vůbec nic nového, ba dokonce bych si troufl říci, že scenárista v mnoha situacích takzvaně vaří z vody a postavy místo toho, aby někam směřovaly, jen přešlapují na místě a trousí převážně laciné fóry, aby tu příběhovou prázdnotu nějak zamaskovaly._____Scenáristova bezradnost je navíc umocněna křečovitou gangsterskou linií, kdy si Jirka (Lukáš Langmajer), kamarád hlavního hrdiny Honzy (Kryštof Hádek), začne románek s dívkou z mafiánské rodiny, načež je odhalen jejím otcem (Jiří Kramol). Jirka pak prchá před rozzuřeným mafiánem právě za Honzou do moravských vinic a svým nevypočitatelným a dětinským jednáním tak naruší Honzův jinak poklidný vztah s Klárou (Tereza Voříšková), která má problém tolerovat Jirkovo impulzivní chování. Celou situaci navíc zkomplikuje příjezd zabijáka Tichého (Jiří Korn), který má na přání mafiánského bosse Jirku zabít, což nakonec vyústí v řadu nijak vynalézavých pokusů o vraždu, které místo toho, aby pobavily, spíše vzbuzují lítost nad nevynalézavostí tvůrců. Největší přešlap ze strany tvůrců ale vedle nešťastného obsazení pánů Jiřího Krampola a Jiřího Korna, kteří v některých situacích podávají téměř amatérské výkony, spatřuji v začlenění jakýchsi snových sekvencí do příběhu, v nichž se postavě Honzy zjevuje jeho mrtvý děda, aby se s ním podělil o nějaké to moudro. Takové scény jsou pro příběh naprosto nepodstatné a zdá se mi, že se ve filmu vyskytují jen proto, aby se na plátně mohl znovu objevit Lubomír Lipský, který Honzova dědu hrál už v prvním díle. _____Abych ale jen nekritizoval, musím uznat, že po vizuální stránce jsou 2Bobule celkem příjemnou podívanou. Kameraman Klaus Fuxjager plně využívá krás moravského kraje a pokud je na tomto filmu opravdu něco poetického, jsou to právě prosluněné záběry jihomoravské krajiny. Něčeho takového se nám ale dostalo už v prvních Bobulích, které byly i lépe napsané a o poznání zábavnější. 40%

Chápu zdejší poměrně nízké hodnocení, Bratři Bloomovi jsou nadmíru podivnou a velmi pomalou podívanou, která navíc není pevně ukotvena v jednom žánru a neustále bruslí na tenké hraně mezi bláznivou komedií, kriminálkou, dramatem a romantickým dobrodružným filmem. Mně ale stejně jako Johnsonovo předešlé Zmizení tento film dokonale sednul, žánrová roztříštěnost mi vůbec nevadila, neboť jsem na ni zvyklý z mé oblíbené korejské kinematografie a díky pomalému tempu jsem si mohl naplno vychutnat spoustu promyšlených detailů (Bloom a za ním graffiti muže s pistolí u hlavy, přičemž záběr je snímán tak, že pistole míří jakoby na Blooma, následuje rána při otevírání dveří, která evokuje výstřel...) a ztřeštěných nápadů (žonglování s motorovými pilami, odpalování Barbie panenek a sposta, spousta dalšího), které by s přehledem vystačily na několik dalších filmů. Postavy ve filmu jsou taktéž bizardní, titulní dvojice bratrů spolu skvěle funguje a s tvářemi a hereckými projevy Adriena Brodyho Marka Ruffala jim nelze jinak než držet palce. Spolu s bohatou "sběratelkou koníčků" Penelope v podání roztomilé Rachel Weisz pak tvoří partičku smutných klaunů, jejichž motivace by dobře posloužily i kdejaké divadelní tragédii...dobré divadelní tragédii. Demoliční expert Bang Bang, kterou hraje neméně skvělá Rinko Kikuchi, je pak třešničkou na tomto proklatě zábavném (pro mě rozhodně) dortu. Celé je to navíc hezky stylizované, mísí se tu prvký z různých období, scény jsou krásně a vynalézavě nasnímané a k tomu všemu ještě hraje správně pohodová hudba. Ještě několik dní po projekci se mi zpětně vybavuje spousta skvělých okamžiků, které mi Bratři Bloomovi nadělili a to je pro tvůrce zatraceně dobrá vizitka. 90%

Příběh snímku Les mrtvých se odehrává v roce 1919, tedy nedlouho po skončení První světové války, jejíž hrůzy ještě nestačily plně pominout. Společnost té doby je zkažená, lidi ještě úplně neopustil strach, který se v nich stihl nastřádat po dobu čtyř let trvajícího válečného konfliktu a dokonce se mezi nimi najdou i tací, kteří se nezdráhají využít takto rozvrácené společnosti ve svůj prospěch. Takovým člověkem je i mladý Michal, hlavní antihrdina tohoto filmu, který je odhodlaný zbohatnout prostřednictvím podvodu, který nachystá na svého tchána za pomoci židovského lichváře. Jeho touhu po bohatství navíc umocňuje vztah s manželkou Fantošou, která je odjakživa zvyklá na přepych a chudý Michal se bojí, že o svou atraktivní manželku přijde, pokud jí nebude schopen nabídnout takové bohatství, jakého se jí dostávalo, když ještě bydlela se svými zámožnými rodiči. Aby Michal mohl svůj nečestný plán realizovat, bude se muset za lichvářem vydat osobně, přičemž cestou bude muset projet skrze tzv. les mrtvých, jak je tamními obyvateli nazývána jedna část lesa nacházejícího se na moravsko-slovenském pomezí, neboť se jedná o místo, ve kterém nacházeli útočiště nejrůznější lapkové, bandité a dokonce i váleční dezertéři, přičemž při jejich loupežných přepadeních přišlo o život nespočet lidí. Té noci, kdy se Michal spolu s Fantošou vydá uskutečnit svůj plán, zjistí, že les si své pochmurné jméno plně zaslouží a zároveň mu dojde, že cesta za bohatstvím nebude tak jednoduchá, jak si naplánoval. _______Hororový film Les mrtvých vznikl na motivy povídky Náhoda, kterou napsal rumunský novelista Gib Mihaesca. S literární předlohou jsem neměl tu čest, takže nemohu říci, zda je to chyba už samotné povídky, nebo zda vinu nese Alois Ditrich, který dílo přepsal do formy scénáře, každopádně je ale jeho výsledná práce naprosto zmatená a pracuje se zbytečně velkým množstvím motivů. Nejvíce prostoru dostala Michalova honba za penězi, dále je zde patrná snaha o vykreslení poválečné společnosti v úpadku, menší prostor je věnován vykreslení samotného vztahu manželské dvojice a s tím spojené Michalovy žárlivosti, dále film rozvíjí legendu o svatebčanech zavražděných v lese mrtvých a celé to ještě komplikuje výskyt válečných zběhů. S tolika motivy by si vystačil i tříhodinový film, kdežto necelou půldruhou hodinu trvající Les mrtvých nemůže nabídnout dostatek prostoru k tomu, aby byly některé z příběhových linií uspokojivě dovyprávěny, a tak se stává, že některá příběhová zákoutí jsou vydána napospas divákově fantazii. O to horší je, že se divák musí potýkat s tolika nejasnostmi v ději, že ve výsledku působí příběh zmatečně, což ještě prohlubuje výskyt snových sekvencí, které se střídají s filmovou realitou tak nešťastně, že divák mnohdy nemůže přímo určit, zda se jedná o realitu nebo o pouhý výplod mysli jedné z postav. _______Film je rozporuplný i z vizuálního hlediska. Na jedné straně Les mrtvých doplácí na svůj televizní původ, což se nejvíce projevilo na chudší výpravě a užitím digitální kamery mnoho scén ztrácí na vizuální působivosti, což škodí především výsledné atmosféře a vizuální stylizovanosti, přičemž se jedná o jedny z hlavních aspektů hororového žánru. Na druhou stranu se režisér Jiří Svoboda opět projevil jako zručný řemeslník, který má nastudované žánrové postupy, což dokázal již v kriminálním filmu Sametoví vrazi (2005), a tak se mu v některých scénách obstojně daří budovat napětí a navzdory zvolené digitální kameře určité scény oplývají tajemnou atmosférou, což platí především o úvodní sekvenci přepadení povozu, kterou bych označil za předčasný vrchol filmu, kterému se nic z toho, co poté následuje, už nestačí vyrovnat. _______Ve výsledku Les mrtvých doplácí především na zmatečný scénář, ve kterém je obsaženo zbytečně velké množství motivů, přičemž žádný z nich není uspokojivě rozřešen a samotný závěr je podaný tak nejasně, že se divák musí uchlácholit vlastní interpretací toho všeho, co v předešlé necelé půldruhé hodině zhlédl, přičemž pochybuji, že by se jednalo o záměr tvůrců. Na druhou stranu je ale sympatické, že se někdo v České republice odvážil natočit žánrový snímek, tím spíše horor, což je žánr, kterému se vyjma Juraje Herze většina českých tvůrců vyhýbá. 45%

Za tohle měl Danny Boyle dostat Oscara...za tohle nebo za Trainspotting, nikoliv za do nebes vynášeného Milionáře z chatrče. Sunshine oproti pohádce z Indie totiž přináší do světa kinematografie svěží závan invence. Boyle se stejně jako u 28 dní poté potýká s celkem provařeným béčkovým námětem, jehož nástin může zprvu připomínat pitominy typu Jádro nebo Armageddon, oproti nim v rámci žánrové logiky ale funguje víc než dobře, navíc mu nechybí dobré charaktery, jejichž chování a herecké ztvárnění se nachází vysoko nad žánrovým standardem. Největším trumfem Sunshine je ale novátorsky pojatá audiovizuální stránka, která je naprosto impozantní, uchvacující, opojná, vzhledem k nízkému rozpočtu až neuvěřitelná a já nevím, co ještě...Boyle používá světelné zdroje (Slunce především) a světlo samotné jako hlavní prvkek mnoha záběrů a jeho čití prezentuje ze subjektivního hlediska postav. Celkově by se o vizuálu tohoto filmu a o jeho dokonalém souznění s audiostopou dala napsat spousta stránek, slova jsou ale zbytečná tohle se prostě musí vidět! Je úžasné sledovat, jak se Boyleovi podařilo povýšit béčkový námět na něco tak hodnotného a zajímavého, přičemž se nezdráhal zkombinovat svou popkornovou vesmírnou odyseu s psychologickým thrillerem a survival (téměř) hororem, aniž by film ztratil cokoliv ze své kompaktnosti. 90%

Brabec navzdory všem dobrým záměrům akorát tak zprasil klasické literární dílo a natočil podivný experiment, který maximálně tak může oslovit chvílemi zajímavou prací s kamerou, jinak to je ale nuda k uzoufání...a navíc mizerně zahraná 20%