kingik

Remake rakouského originálu se vydařil a umí diváka pěkně chytnout pod krk a vydusit. Zachování maximální autenticity za pomoci minimálního střihu zde perfektně funguje a v okamžiku, kdy do domu za Naomi Wattsovou přijde o vajíčka žádat jeden z dvojice psychopatických mladíků, by se zlověstná atmosféra dala krájet. Herci nemají chybu, režie protivně zalézá pod kůži a vše spěje k tragickému konci. Občas to režisér neustojí a nechá na diváka skrz plátno mrknout hlavního padoucha, anebo scéna, ve které psychopat film pomocí ovladače přetočí, sem vůbec nezapadla, ale je jen důkazem o tom, že si celou dobu tvůrci s divákem pohrávají. Přesně jak praví název......Funny Games. 80%

Když několik prominentních obchodníků a místních magnátů začne spřádat zločinné plány, Antonio Banderas alias Zorro zasáhne a jejich plány překazí. Jenže cena za statečnost je vysoká - jeho vztah s Catherine Zeta-Jones je v troskách a krize ohrožuje nejen jeho vlastní život, ale také bezpečí jeho rodiny. Mně se dvojka líbila víc než jednička. Je o dost akčnější, propracované akční scény mají drive a k sympatické dvojce přibyl Rufus Sewell, který s Banderasem svede boj o srdce krásné Catherine-Zeta Jones, a pomalu jsem nevěděl, komu fandit, protože oba sokové v lásce byli velmi sympatičtí. Komplikovaný scénář nabízí řadu motivů, včetně politického, a ne všechny linie jsou zvládnuty a využity dokonale, ale jako dobrodružný film s komediální nadsázkou to funguje dokonale. 80%

Představte si, že muž miluje krásnou ženu. A právě ve chvíli, kdy se jí konečně rozhodne říct, že ji miluje, nastane nejtrapnější chvíle v jeho životě a ona ho pokládá jen za svého nejlepšího kamaráda a navrhne mu, aby zůstali jen přáteli a to jsou slova, která žádný muž neslyší rád. A tak se jejich cesty rozdělí a za několik let je z ošklivého muže slavný elegán a setkání se svou dávnou láskou po letech dělá divy a nemusí dopadnout podle představ. Je to setkání zábavné, plné originálních gagů a s kouzelně praštěnou Annou Faris, zajímavým Ryanem Reynoldsem a sympatickou Amy Smart. Je to dobrá komedie.

Pokračování je trochu nadbytečné. Vždyť čím může zaujmout digitálně naskenovaná Giulietta Masina, která byla v předchozím filmu stěžejní postavou. Je ale rozhodně dobře, že tvůrci oželeli účast zahraničních hereckých hvězd a ponechali herečku bez náhrady a v posmrtném stavu. Její návrat i tak nebyl do filmu ideálně zakomponovaný. Perinbaba je nově kmotřenkou Lukáše, který je potomkem Jakuba z prvního dílu. Lukáš se doslechne o království hojnosti. Když si to tak vykračuje světem, má nějaký ten kouzelný předmět v rukávu, tak by nebylo od věci najít to království a zlomit nad ním kletbu, která ho provází od zmizení berana se sedmi rohy. Příznivci pěkných obrazových kompozic si přijdou na své. Milovníci přehlednosti, vkusných a nepřeplácaných scén a dramaturgické stability budou spílat. Juraj Jakubisko film nestačil dokončit a to se neobešlo bez následků. Krkavci v lidské podobě a v otřesných kostýmech jako banda rabijátů,  neustálá nesmyslná snaha Smrtky po likvidaci hlavního hrdiny, dost časté dějové skoky, šílená hudba a rozsypaná zápletka, to jsou hlavní nedostatky. Střih úplně skomíral a do filmu se toho nacpalo až moc. Lukáš Frlajs bojoval, aby zaujal. Ostatní herci zrovna tak. Bylo zcela jasné, že půjde o atypickou pohádku. Má to svá silná místa, má to také časté slabiny, kdy se divák ztrácí v dějové návaznosti, načež se bude muset spokojit s tím, že režisér svoji rozlučku pojal poměrně v bizarním stylu. 6/10

K vidění bylo pomálu stavu šílenství vlivem uzavřených prostor, objevil se brouk, revolver a nahá kráska. A převládala neujasněnost, jaký žánr má film reprezentovat. Je zázrak, že levně vyhlížející snímek získal do svých řad Kate Bosworth, Emile Hirsche a Ashley Greene. Manželský pár se dobrovolně nechá zavřít na 50 dnů do depresivně řešené místnosti, kde na konci čeká tučná odměna. Dvojice nemusí plnit žádné úkoly a může se celé dlouhé dny úspěšně nudit, což pro diváka není příliš atraktivní. Jídlo představuje jen krabice s jakýmsi mléčným nápojem. Od počátku není film ukotven pevně v žádném žánru. Střídá prvky thrilleru, ladí se do psychologického uspokojení, zahraje na erotickou notu, pohraje si s drogovými halucinacemi, něco málo mysteriózního se mihne a objeví se i náznaky sociálního drama. Je docela škoda, když se nenadále v místnosti objeví revolver, že není nikterak extra využit. Zajímavě fungovaly předražené pamlsky, které rozhodně se vymykaly tomu, co si pod nimi představit. Pozadí celého experimentu se vůbec nerozklíčuje, objeví se jen minimum kusých informací, divák se prakticky toho moc nedozví. Herecké výkony jsou kvalitní a drží pozornost diváka. Režijně Mukunda Michael Dewil vytvořil minimalistický film, kterému unikl jeho potenciál. 6/10

Kenneth Branagh potřetí mrská svým mohutným knírem coby Hercule Poirot, neboť i v penzi ho v Benátkách z klidu vytrhl nesnadno rozluštitelný případ mrtvé dívky. Přijímá pozvání na spiritistickou seanci, kde se duch mrtvé dívky bude vyvolávat. Jak se ukáže, medium je podvodnice a vrah je mezi účastníky. Svého zpracování se tentokrát dočkal méně známý detektivní román Agathy Christie nesoucí název Halloweenský večírek s mysteriózním nádechem. Ve filmu to moc nefunguje. Film celkově působí bez energie a kupodivu hodně lacině. Jak kdyby se šetřilo úplně na všem. Na castingu, druhou hlavní roli hraje Tina Fey, což není zrovna herečka se zajímavým herectvím. Jamie Dornan se snažil do filmu vnést něco extra, ale i on tak nějak zaniká. Michelle Yeoh zmizí ze scény hned po počáteční fázi. Kelly Reilly také patří do kategorie hvězd nižší svítivosti. Vůbec nejhorší je ošklivý vizuál. Šero střídá tma tmoucí, to se děje celý film, jen konec a začátek je prosvětlený. Většinu filmu je každou chvíli někdo jiný podezřelý a odhalit pravého vraha dá celkem práci. To samozřejmě do poirotovek patří. Jenže nulový spád a přemíra nudných pasáží, málo zajímavé režie vyvedené v obyčejném televizním formátu, scénáře, co nemá cit pro gradaci, to vše podtržené hnusnou kamerou, dělají třetí detektivní pátrání v trilogii tím nejslabším. 5/10

České sci-fi, které moc neví, čím by mělo strhnout. A tak dominuje vizuální stránka. Není úplně jednoduché se v tomto filmu vždy orientovat. Rok 2041 má člověk, který zemřel nepřirozenou smrtí ústavní právo na Bod obnovy, což převedeno do praxe znamená, že bude znovu oživen. A posléze se rozjíždí tak nějak nepřehledné pátrání po pachateli dvojnásobné vraždy, kdy jsou základní pravidla bodu obnovy porušena. Futuristický ráz ukáže ukázku monumentální architektury, velkou funkci to na film nemá. Děj se totiž povětšinou přesune do nějaké zapadlé části města, popřípadě se zdržíme v interiérech, zařízených moderními technologiemi. A naprosto chybí akce. Napočítal jsem tak nanejvýš dva akční střety, což je na téměř dvouhodinový film opravdu málo, Herecky je to nezajímavé. Všichni herci asi dostali příkaz být toporní, v tomto ohledu nejvíce vyniká Andrea Mohylová v titulní roli vyšetřovatelky a Matěj Hádek v roli vědce. Nejlepší na filmu je kamera. Pokud jde o inspiraci jinými sci-fi filmy, tak by to ani nevadilo, kdyby to bylo natočeno poutavě. Většina filmu má takový plouživý nádech, ne vždy vše dává dobrý smysl a více výrazných momentů by filmu také prospělo. Robert Hloz nějaké režijní schopnosti má, tak v případném vylepšení vypravěčského stylu a náhozu potřebného napětí, by divák mohl setrvat v bdělém stavu. 5|10

Film, co by dokázal vyvést diváka z komfortní zóny. Jen by k tomu potřeboval o třídu lepší scénář a lépe pracovat s divadelním aranžmá. To byla jednou jedna taková máti, od pohledu značně nesympatická, která jedné deštivé noci zakotvila u svého odcizeného syna s žádostí o nocleh. Jedno přespání jemu a jeho manželce přece nikterak neublíží, jenže ani po rozednění se milá máti nebude mít na odchodu. A tak se tahle trojice dostane do vypjaté a dusné atmosféry. A větší drama se prostě nekonalo. Velký prostor dostal psychologický teror. Film přišel s jakýmsi nekoordinovaným sledem scének, kdy návštěva leze na nervy a obyvatelé bytu si s ní neví rady. Scénář obyvatele bytu staví do neschopného světla, lítost nevzbuzují a máti je na vrcholu tupé vlezlosti. Humorné hlášky přijdou až s příchodem Vladimíra Kratiny, který rozdává humorné trefy a herecky bavil nejvíc. Ústřední herecký trojlístek je neznámý a jejich hraní je takový standard. Simona Peková je až místy strašidelná babizna, která by potřebovala k tomuto potvrzení nějakou drsnou scénu, jenže ta nepřijde. Na filmové poměry je to moc pojato v divadelním stylu. Film to brzdí a ten se nedokáže optimálně rozběhnout. A závěr je bez nápadu. Takové zakončení si nikdo z diváků nepřál. Nízkorozpočtový snímek neukázal naplno svůj potenciál. A jedna hrůzyplná babizna se až moc krotila. Je to takové absurdní dílko, co jde proti proudu české kinematografie. 6|10

Dva špioni, jeden bývalý a druhý současný v sukních, jsou CIA vysláni do slunného Řecka, aby zastavili pomstychtivého maniaka, který přišel o svoji rodinu, a nyní likviduje žurnalisty, aby to padlo za vinu výzvědné službě. Hned na začátku je divák svědkem vraždy německé novinářky, což ještě působí důstojně, o dost horší až směšnější je v příštím záběru sledovat ústředního hrdinu, kterak se ohání zručně a zálibně zednickou lžící. Vězte, že právě bývalý agent, který je vyučeným zedníkem a hrdě se k tomu hlásí, je to největší novátorství ve filmu Rennyho Harlina, někdejšího vyhlášeného akčního specialisty. Dále už se vše odehrává v málo překvapivých intencích. Harlin nikdy moc na erotiku ve filmu nebyl, takže není ani titěrná šance, že by sličnou Ninu Dobrev poslal Aaronu Eckhartovi do postele. A tak jde do popředí akce. Ta ale v žádném ohledu neohromí. Prostor především nedostala nějaká opravdu rozmáchlá akční scéna. Největší prostor akčního času zaujímají bitky a přestřelky s příměsí krve. Eckhart je docela  solidní drsňák, který se se svými protivníky nemaže, sám také utrží nějakou tu ránu a zranění, takže v tomhle ohledu film svá slaběji nastavená kritéria plní. Maniak Cliftona Collinse mohl být intenzivnější, má trochu sklony být nevýrazný. A finální zvrat v podobě odhalení záškodníka sliboval pořádnou řežbu s ozbrojenými zabijáky a vyřešilo se to hromadným výbuchem. Harlin už se ani příliš nesnaží o návrat mezi akční elitu. Natočil průměrný akční snímek, kde je akční rej veden uspokojivým způsobem, bez nároku na velká invenční překvapení. 6|10

O halloweenské noci se ulicemi potlouká The Jester - zlovolná bytost v masce, obleku a cylindru. Jester má sice políčeno na dvě nevlastní sestry, které nedávno připravil o jejich tátu, ovšem rád na potkání zabije kohokoliv. Mohl se zrodit děsivý horor, co nedá divákům vydechnout. Oproti tomu zůstal své děsivosti hodně dlužen, kdy je znát, že režisér Colin Krawchuk měl svoji vizi, ale produkčně se film nikterak nepřekonal, ačkoliv produkčně ho měl na starost Eduardo Sánchez, tvůrce Záhady Blair Witch. Jesterovy kouzelnické kejkle s vražděním jsou určitě na filmu tím nejlepším. Takže ve scénách, kde se neobjevuje, film nemá moc co nabídnout. A divák už hned vyhlíží, s čím zabiják přijde v příští scéně. Ještě se sluší zmínit, že jednotlivá zabití nejsou až tak extra natočena, ale zabaví. Ze sesterského dua je mu protivníkem Lelia Symington, která je herecky v tomto směru aktivnější než Delia White. Taky je výhodou umírněná délka filmu, kdy je hrozící stagnace zažehnána různými scénami, kterým se daří naplnit svůj potenciál. Horší už je to s finální částí, která působí hodně lacině a urychleně. S námětem se dalo určitě celkově lépe pracovat. Vzešel z toho průměrný horor s několika dobrými scénami a s fajn zabijákem. 6|10