Crawler-D

Šokujícím způsobem hloupé a banální a "hezké obrázky" to nespasí.

Joker má sílu v gradaci i těžko popsatelném hereckém výkonu Joaquina Phoenixe, ovšem temné téma z něj nedělá hluboký film. Slabinou je nevýrazný začátek i skutečnost, že když se s Arthurem setkáváme, už je psychicky nemocným člověkem, to pak pomalu stačí dát mu zbraň a je malér na scéně. Tam nic extra nepotřebujete. Stejně tak je dvousečná sedmdesátková/osmdesátková retro nálada snímku, díky níž má film svébytný vizuál, ale vytváří si tím primární bariéru, aby nabídl výpověď o dnešku.

Jako dívá se na to pěkně a 160 minut uteče bez nudy, ale je to takové navoněné nic bez významu a zápletky (přemýšlel jsem, že by film vlastně fungoval, kdyby tam až do závěru žádná zmínka o Polanském a Tateové nebyla). Jako by to bylo celé točené jen kvůli závěrečné "pohádce". Nebo snad ještě pro to, že si chtěl Tarantino zkusit nasimulovat staré televizní westerny.

Yesterday vyznívá, jako by to všichni dělali ve volné chvíli, bez zájmu a nedělali si starosti s tím, jestli to bude nějak výjimečné. Režie Dannyho Boylea se pozná snad jedině v několika nesmyslně nakloněných záběrech, Curtis jako scenárista spoléhá na úvodní nápad, ale pečlivě ho nerozpracovává. Ústřední duo Himesh Patel a Lily Jamesová mají absolutně nulovou chemii. A samotné písničky od Beatles to neutáhnou.

X-Men se mohli rozloučit v lepší formě, ale ten film vyráží do boje hned se dvěma handicapy. Jednak režíruje člověk, který nikdy nerežíroval, druhak se film tváří jako završení série, ale tak zamýšlen nebyl a na výsledném tvaru je to vidět. Diváci, které poslední Avengers navykli na epické rozloučení, tak musí být jasně zklamáni. Pořád si ale i tenhle díl série udržel pozornost vůči postavám na prvním místě. Zatímco MCU funguje spíš na vazbě k zápletce (Kameny nekonečna), která spojuje různé filmy, u X-Menů tuto vazbu tvoří postavy. Rozhodně ale škoda, že do hry tvůrci vtahují třetí cizorodou, nezainteresovanou stranu, jejíž motivy jsou mdlé a v příběhu nefunkční. Konflikt se tak přesouvá mimo okruh známých postav, kde funguje.

Smutně prohýřený potenciál, který je patrný už na tom, že do titulní klece se dostaneme až téměř po hodině filmu. Kdybychom nevěděli nic o pozadí postav, což celý úvod natahuje, pro drama v bytě by to nemělo žádný dopad, naopak by třeba tvůrci více energie a píle věnovali tomu, aby střet Hádka a Bohdalové nepůsobil tak strojeně. Přitom právě Bohdalová je na tom asi to nejlepší.

Dvě hodiny strašlivá nuda, což je trochu děsivé, když si vezmu, jaký potenciál skýtá druhá třetina, ale ty scény nemají žádné, ale žádné napětí. Film postrádá energičnost, strhující vývoj i funkční členění Infinity War a potácí se k rozuzlení, které chabě dává smysl.

O den dřív jsem viděl Hellboy a zdál se mi dost nepovedený. Ovšem po Shazamovi jsem si říkal, že byl aspoň nápaditý a měl nějakou chuť. Tenhle film je tak děsivě nijaký, jeho jediný funkční moment je ten, kdy do montáže zábavných momentů zahrají Queeni. Obzvlášť s blížícím se koncem je zoufalost a bezradnost tvůrců čím dál tím znatelnější, protože finále je jedna velká nuda s bandou zaměnitelných hrdinů proti zaměnitelným padouchům s nezajímavě použitými lokacemi.

Film, který je jedním velkým paradoxem. I když není pokračováním, veškeré zápletky se dovíjí od toho, co bylo "minule". Fanoušek se chytí, ale aby film fungoval jako takový, je to problém, který se horkotěžko látá několika flashbacky (a několik by jich ještě mohlo být). Drzejší mi ale ještě přijde to, že co bylo vrcholem komiksové ságy, se tady stává vlastně jedním z dobrodružstvím, přičemž film připravuje diáky na další díl. Jako vážně? To nemají tvůrci trochu pokory, aby počkali, jak jejich dílo ocení diváci? Na vizuální estetiku Guillerma del Tora to nemá ani zdaleka, ale má to ve srovnání s jinými komiksovkami (typicky od Marvelu) aspoň nějaký šmak, i když dost odpudivý. Kdyby se nesnažili odvyprávět tolik příběhů najednou, mohl s volnějším tempem Hellboy doběhnout o poznání dál než k slabšímu průměru.

Strašně rozkolísané. Díly, které se soustředily na jedno téma jako AIDS nebo Vládci loutek skvělé. Kde se to rozpadalo na dílčí zápletky, nebyl na načasovaní vtipů čas.