Recenze (3 529)
Lady's Maid's Bell, The (1983) (TV film)
První příspěvek do britské televizní devítidílné série hodinových adaptací duchařských povídek Shades of Darkness je adaptace i u nás známé povídky Edith Whartonové Zvonek na komornou. Adaptace je to celkem i obstojná, byť se to krom atmosferického úvodu spíše táhne a grády to opětovně nabere až v závěrečných deseti minutách. Každopádně počítejte s typickým zástupcem gotické duchařiny o slečně, která se dostane do starého domu, kde ne vše je takové, jaké se zdá být.
Soví řeka (1961)
Odsouzenec na smrt a jeho nezdolná touha po životě skrze nemluvnou povídku, která byla mimo jiné i zakoupena v Cannes pro potřeby páté série The Twilight Zone, kam její zařazení sedlo jak prdel na hrnec; jakkoli k nejlepším nikdy nepatřila. Právě uvedení v rámci kultovní série tuto zdařilou adaptaci svého času proslavilo více než získaný Oscar za krátkometrážní film.
Utopia (2013) (seriál)
Tak trochu lynchovina (a není to jen v tom zpropadeném králíkovi), tak trochu Gen Sekiguchi (a není to jen v těch přepálených barvách či Maskellově roli) a tak trochu hodně konspirace v dosud neviděném hávu. Především však značně osobité, značně nápadité, značně aktuální a vzácně značně vtipné i značně mrazivé. Mnohdy obojí najednou. Atmosférou pak značně znepokojivé. A značně plné rozinek; bez nich by to tedy nešlo. Prostě pádný důkaz, že Britové (a speciálně pak alternativě holdující Channel 4) jsou v současnosti zcela jinde než zbytek světa. I zdánlivou "na just se odlišující" skopičinu jsou schopni podat jako těžko zařaditelnou podívanou, která vzdor vší šílenosti vůbec není hloupá (a není to pouze o účelu té vakcíny). V tomto ohledu škoda pouze "velkých odhaleních" během poslední epizody; tam je to klišoidně debilní a přitom zcela zbytečně. Utopia buďto maximálně sedne či přesně naopak. To už k obdobné sortě (i když co je tomuto podobné, že?) počinů tak nějak prostě patří. Ovšem za všední tuctový průměr ji v žádném případě považovat nelze. Rozinky na to.
Pop Art (2008)
Nesnesitelná lehkost bytí nafukovacího panáka. Skvostná Hillova povídka ve volné adaptaci, která dojíždí mimo jiné i na vynechání "jádra pudla" celé povídky; a to sice Arthurovu fascinaci a přemítání nad smrtí a posmrtným životem.
Dark Intruder (1965)
"Sherlock-like" seriál o detektivovi nadpřirozena viktoriánské éry... Ehm, vlastně počkat, on ten seriál nakonec nikdy nevznikl. Což je dle kvalit ohromně atmosferické pilotní epizody věčná škoda. Protože ta podmanivá atmosféra, charismatický Nielsen i těch několik odkazů na Lovercraftův mythos dohromady vytváří půvabný koncept, který bych si milerád dopřával na pravidelné bázi.
Batman: Návrat Temného rytíře, část 1. (2012)
Je poněkud smutné (a ostatně i nevhodné) adaptovat komiks, který se svého času postavil i vymezil proti střednímu (super)hrdinskému proudu, v té nejmainstreamovější možné podobě s líbivou kresbou a důrazem na akční stránku.
Superman II: Verze Richarda Donnera (2006)
O vlas z holohlavé kštice Lexe Luthora lepší než "oficiální" verze. Plně chápu, že si Donner přál po více jak čtvrt století očistit své jméno. Proč tak ovšem činí skrze sice v mnohém zcela jiný, ale ve výsledku stejně špatný film, to mi hlava nebere.
Láska s vůní čokolády (2010)
Frankofonní příspěvek do žánru romantických "uťápnutých" komedií; tentokrát o stydlivé chocolatiérce (ehm, existuje vůbec takové slovo?) a ještě stydlivějším výrobci čokolád. A výsledný film sice není čokoláda z té nejkvalitnější odrůdy kakaových bobů, která by vám navždy odrovnala chuťové buňky (v pozitivním slova smyslu), ale nejde ani o žádnou tukovou náhražku čokolády, která by vám odrovnala chuťové buňky (v negativním slova smyslu). Nejvíce ovšem zamrzí, že ta čokoládová linie nakonec vyzní poněkud do ztracena a prim hraje (ne)smělé tokání.
Meze Waltera Hortona (1969) (TV film)
Zahraj to znovu, Vlastíku. Adaptace výrazně lepší předlohy. Ne snad, že by Sharnikova povídka byla v nějakém ohledu špatná či málo působivá, ale hudba a Hrušínský v tomto případě dělají pro celkový dojem první poslední.
Lottery, The (1969)
Narazíte-li někde na výběr či žebříček nejlepších horrorových povídek, jistě tam nebude chybět znepokojivá Loterie od Shirley Jacksonové. A zcela právem. Tato její nemastná neslaná, byť v zásadě věrná ilustrační adaptace naopak v žebříčcích nejlepších filmových horrorových povídek absentovat bude. A zcela právem.