flanker.27

Doháním osm let starý komentářový dluh. A protože je osm let starý, můžu se plně odkázat na komentář kolegy gudaulina, který to mezitím sepsal i za mne.

Budiž mi odpuštěno, neb jsem film nesledoval, pouze jsem se vyskytoval v místnosti kde běžel, a maje sluchátka na uších věnoval jsem se Totalwaru. Někdy je však hloupost pronikavější než gama záření a dokáže proniknout i velmi silnými pevnostními zdmi a ničí říše a armády spolehlivěji než ruská zima. Postava Mandy Moore by měla být exemplárním příkladem toho, že zrušení tělesných trestů je civilizační chyba. Zatímco ona šuká na jednu i druhou stranu, řve, že hajzlové jsou všichni okolo? Jako s květinou. Nařezat, svázat a do vody. Její matka by měla být pro změnu rozsekána a přiložena do kamen coby biopalivo (ne, nemá pravdu v tom závěru, nemá a nemá a nemá). Naprostá příšernost co se týče chování postav, jeho hodnocení, všeho. Snad i jihoamerická telenovela v sobě má víc životního moudra než tenhle blivajz.

Když jsem to viděl poprvý (a naposled), ještě jsem věděl kulový kdo je MB (akorát že to neni model Škoda 1000). Ale už tenkrát jsem si hlavu div neukroutil. Hodný terorista s ušlechtilými cíli a pochybnými metodami, zlý terorista s méně ušlechtilými cíli a ještě pochybnějšími metodami, mukl, co je sice zločinec, ale působí kladně, velitel zásahového komanda co si napochoduje amatérsky na porážku jak v den lumíků (ale ještě si s hodným teroristou přátelsky poklábosí - frčky jsou halt divný), no a ubohý Mikulka Klecovic, který nakonec s kladným muklem musí zachraňovat civilizaci a ještě si přitom užít pár efektních střihů, východů a západů slunce a těžce mimózní akce z Mladé Boleslavi - už to zase pletu, chci říct od Majkla Báje. Ten si svoje neodpustí, takže se to celý tváří smrtelně vážně a kecy o cti od teroristy numero uno by mě snad měly rozplakat. Tenkrát jsem si ťukal na čelo, zpětně jsem však již mnohé pochopil.

Díval jsem se prostě proto, že jsem chtěl vidět Paz Vega. A ono to bylo takové to příjemné povídání o těch obyčejných věcech, jako že se životem se dá vždycky něco udělat a není osamělý ten, kdo má přátele. Prosté, vtipné, příjemné a pozitivní. Kdybych to viděl ve stavu deprese, možná by mě to nasralo, naštěstí jsem měl dobrou náladu, tak mě to potěšilo.

Jo kdyby všechny akční filmy (a všechny pokračování) vypadaly takhle, rozhodně bych se nezlobil. Kinetická neuhlazená akce, která přitom není přeplácaná exhibice a pro mě je pořád velmi přehledná. Bourne celý film postupuje dost logicky a s použitím poměrně primitivních (ale jak účinných) metod je pořád krok před nepřítelem. Scénář se evidentně (kromě předlohy, se kterou tuším ale nemá moc společného) dost inspiroval u klasiky žánru Tři dny kondora.

Akční film, kterej nekončí jenom u toho, že hrdinové postřílí pěknejch pár lumpů. Má dokonce i nějaký napětí a sympatický hrdiny. To se už bohužel nedá říct o dalších dílech.

Nakonec bych řekl, že je film ke křesťanství ještě docela shovívavý. A že by se o tom dalo natočit hodně, křesťanství na konci římské říše už bylo natolik pevné, že si mohlo dovolit bojovat nejen s pohany, ale i mezi sebou navzájem (Ariáni a Nikajci, a nevynechejme samozřejmě ani ještě fanatičtější donatisty). Kdybych si měl vybrat postavu, na níž bych demonstroval zánik jednoho světa a vznik nového, vybral bych si spíš posledního velkého císaře Juliána, křesťany později nazvaného Apostata neboli Odpadlík. Abych ale úplně neodpadl od filmu. Amenábar je pro mě současnou evropskou režisérskou jedničkou, o čemž svědčí vychytávky jako nájezdy kamery z vesmíru, snímání davových scén z výšky a další výborné nápady. Příběh je ovšem nutno brát samozřejmě ve vztahu ke skutečnosti jako autorskou licenci. Bohužel se nevyvaroval klasického nešvaru a sice milostné zápletky (byť nenaplněné) za každou cenu (ať je film o čemkoli). V takovém příběhu to fakt zdržuje od podstatného (koneckonců Hypátii bylo v době zavraždění asi 50). Uvítal bych podstatně syrovější pojetí více o střetu myšlenek a intelektu. Oceňuju ovšem ten postřeh filmu, že nakonec je největším nepřítelem poznání náboženská jistota (což platí pro jakékoli vyznání), která svět kriticky nezkoumá, ale předkládá nezpochybnitelná tvrzení (viz slavný výrok Douglase Adamse). A ano, líbilo se mi to.

Tolik pěkných nápadů a vychytávek, tolik evidentní mozkové a filmařské práce, tolik lidské chytrosti se sešlo, aby natočilo film, který nakonec neobsahuje prakticky žádnou myšlenku, která by mě jakkoli oslovila. Základní příběh o vložení myšlenky do hlavy forou spektakulární loupeže mě vůbec nezaujal a bylo mi jedno, jestli se to týmu snů podaří nebo ne. To druhé (snově) hlubší vyprávění o Cobbovi a jeho ženě bylo potenciálně mnohem zajímavější, ale tady působí jako zbytečně naplácnutej přídavek, aby film vypadal hlubší než opravdu je. Mnohdy se mluví o dokonalé stavbě filmu, přitom např. závěrečný zvrat popírá předem stanovená pravidla. Spoiler: Ve filmu zazní, že člověk si nepamatuje, jak se ve snu octl, vždy začíná uprostřed děje. Na konci se ale Cobb probouzí (ve skutečnosti začíná sen) v letadle a tedy ví, kde sen začíná a jak se do toho děje dostal. Výhrady bych měl i k filmovýmu pojetí snu. Může se ve snu vůbec odehrávat něco mimo "zorný pole" toho, kdo sní? Prakticky všechny akční pasáže ve filmu spíš ruší a působí hrozně samoúčelně, celý obsah by se bez nich klidně obešel. A mimochodem ten "ideální" svět Cobba a Mall - takhle bych si tedy svět svých největších fantazií nepředstavoval. Být všechny ty nápady o tvorbě snovýho světa proložený skutečně zajímavým dějem, byl bych nadmíru spokojenej a přidal bych se ke všeobecnýmu jásotu, bohužel si ale z filmu chci odnýst i něco víc než jen uspokojení z intelektuálního cvičení. Když se film zaobírá věcmi jako podvědomí, schopností ovlivnit myšlení člověka a stíráním hranic mezi snem a realitou, prostě bych od toho očekával mnohem víc. Každopádně úspěch filmu přeju už jenom proto, že to dokazuje, že komerčně úspěšné nemusejí být jen tupé výplachy od Baye nebo filmy jako Matrix, které chytrost jenom předstírají.

Tohle byla ta nejvíc největší ubohost na poli romantickýho filmu, jakou jsem v posledních dvaceti letech viděl, včetně Nevěsty na útěku a často smrtící Pravé blondýny. Kdysi jsem mluvil s člověkem, kterej pracoval pro distributora a zjišťoval návštěvnosti filmů. Říkal, že tenhle film viděl čtrnáctkrát a už uvažuje o sebevraždě. Měl pevný nervy, já bych to zabalil tak napotřetí...

Bohužel z předchozích dílů série zůstávají v Diagnóze smrti pouze kvalitní herecké výkony. Jako podobenství o ceně života to nestačí, na detektivku je zase vše příliš otevřené. Určitě však film patří k tomu kvalitnějšímu, co u nás v žánru vzniklo.