Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Horor

Recenze (8 236)

plakát

Jackals (2017) 

Začátek docela slušný, ale pak z toho začne být nuda, která postupně přeroste v tuctové home invasion. Zase tu máme nějakou fanatickou sektu, tak jsem trošku doufal, že konečně zase narazím na horor, kde bude mít režisér tu sektu pořádně promyšlenou - a prd, tady byla nepromyšlená tolik, jako snad ještě nikde. Víme jen, že jejich členové nosí zvířecí masky, zabíjejí a asi jsou blbí, když se ve 20 nebo kolik jich bylo nedokážou dostat do domu, kde je 5 lidí. V co věří, proč nosí ty masky, co je jejich cíl, to se samozřejmě nedozvíme. Proč na tom pracovat, proč se nějak odlišovat, když je mnohem jednoduší natočit něco, co tady už tisíckrát bylo, lidi se na to stejně podívají. Ale já bych rád věděl, co byli zač. Tohle mě zklamalo nejvíc, ale nejen to. Sice ke konci tam je nějaké napětí, ale celkově z toho prostě je jenom horor typu "neurazí, nenadchne", na který i člověk poměrně rychle zapomene. Ani tu 3* nemohu dát, nevím za co. Sice je to dobře natočené a zahrané, sem tam napínavé, ale blbě vedené a nepromyšlené. Lepší 2*

plakát

Legenda o sovích strážcích (2010) 

Další z filmů, co jsem bůhvíproč nehodnotil. Tahle pohádka je sice úžasně animovaná, ale jinak mě nikdy nedokázala zaujmout, děj mě strašně nudil, sympatie k postavám jsem moc velké neměl a moc mi to prostě nesedlo. 2*

plakát

House Hunting (2013) 

Skvělý nápad, ale zbytečně utahaný, bez atmosféry a ne zrovna promyšlený. Tenhle typ hororů mám rád, moc jich neznám a ne každý se povede, byť potenciál je u každého. House Hunting ho měl dost, ale selhalo to na těch bodech, které jsem již vypsal. Fakt, kdyby to Eric Hurt aspoň pořádně vymyslel a nějak to zakončil, ne tak, jak se dá odhadovat od začátku, mohla z toho vzniknout dost zajímavá věc. Ale líbilo se mi, že i když je znát jak to bylo levné, tak i přes to to má celkem zajímavý vizuál. Každopádně jako povedený bych ten film neoznačil a v rámci tohoto subžánru taky ne. To bylo Enter Nowhere jediným z těchto filmů, kde to měl režisér skutečně promyšlené? 2*

plakát

Malá lež (2019) 

Tak tohle pro mě bylo strašně milé překvapení. Filmy produkované studiem A24 mám rád a většinou mi sednou. Jsou sice výjimky (Slunovrat, Přízrak, Zabití posvátného jelena a určitě jsou i další), ale i tak se tam najde dost těch zajímavých. Malá lež je jedním z nich. Zprvu to celé vypadá jako film o umírání na nevyléčitelnou nemoc (což je téma, které nemusím), jenže umírání není ve skutečnosti stěžejním tématem. Tím totiž je střet východní a západní kultury a jejich přístupu k životu, který se odehrává v příběhu mladé Billi, která kvůli oné události přijíždí do Číny za svojí početnou rodinou, kterou od dětství neviděla a ani si je pořádně nepamatuje. Proto tradicím svojí rodiny tolik nerozumí, nechápe, proč je v Číně zvykem lidem neříkat, že zemřou a celý film se všechny zvyky její rodiny snaží pochopit a dostat se do nich. Do toho zde máme linii s umíráním babičky, které její rodina nechce říct že umírá a její až nakažlivou radost ze života. Což je vlastně další linie filmu, že si člověk má vážit svého života a svých blízkých - dokud je má, protože jednou může být pozdě a ani je pořádně nepozná. Do toho zde jsou velmi zajímavé a realistické dialogy, které někdy mají větší hloubku, než se na první pohled zdá. Třeba je zde vidět, že otec Billi začal víc pít alkohol, ale jen v jedné větě je zmíněno, že normálně takhle nepije - a když se nad tím člověk zamyslí, dojde mu, že je to z žalu. Překvapivě tenhle film má co říct a neříká toho zrovna málo, což dost cením. Navíc Wang je evidentně talentovaná režisérka a pro filmařinu má skutečný cit, jelikož takhle krásně promyšlené statické záběry jsem už nikde dlouho neviděl. Navíc měli poněkud podmanivou atmosféru a já si užíval každý záběr (jen některé bych prodloužil, aby více vynikly). Co je však na Malé lži nejlepší je to, že se vyhýbá všem kýčům, přehnaně emočním scénám a nesnaží se člověka v každé scéně rozbrečet, jako to dělá spousta amerických filmů o neléčitelné nemoci. Naopak, tenhle film téma pojímá komorně, s příjemnými chvílemi, nesnaží se z diváka dolovat city co minutu, místo toho vše postupně buduje, aby ve finále vynikl. A přesně takový typ filmů mě dokáže dojmout a taky že dojal, protože zase po dlouhé době mi pár slz na konci filmu ukáplo (naposledy to bylo snad film O Schmidtovi). Když si teďka vzpomenu na film Vzpomínky na lásku, který jsem viděl v úterý a který se strašně snažil o to, aby u filmu vybrečel oceán, o to víc cením Malou lež, která nepotřebuje srdceryvné kýče, aby dojala. Možná jen na té hudbě mohli ubrat. Jinak ale už nemám co vytýkat, navíc se mi strašně líbil konec a ta scéna v titulcích, která mě docela překvapila. Fakt se mi to líbilo a sám jsem z toho dost překvapený, jelikož jsem se prostě obával kýče. 5*

plakát

Jablko (1980) 

Takových chujovin ve stylu Jablka se jen tak nevidí. A moje očekávání to naplnilo dokonale, protože něco tak šíleného se jen tak nevidí - disco muzikál, ve kterém jsou všichni oblečení jako magoři, zápletku má jak z 1984 či podobných filmů, do které jsou přidané náboženské odkazy s Adamem a Evou a jablkem (s čímž je spojené strašně bizarní hudební číslo odehrávající se v pekle - podpořené jak jinak, než veselou estrádní hudbou) a celkově je to vizuálně i dějově tak strašně bizarní, že se tomu člověk prostě směje. Vrcholem je však jeden z nejlepších závěrů v historii kinematografie, odkazující na Zázrak v Miláně (a teď bych rád věděl, jestli cíleně nebo ne) - Adam a Eva se přidají k hippies, kteří žijí krásným nezkaženým životem a když je po roce (!!!) najde policie ze zlého disco světa, ale pak z nebes přiletí vesmírná loď, teda auto, z něj někdo vyleze, asi Bůh (nebo Aštar Šeran, vlasy mě stejné) a odvede hippies na lepší planetu, kde nebudou muset dělat písničky podle populárních trendů. Krása. A tohle pan režisér fakt myslel vážně. No, nevím co čekal, protože výsledek je strašně směšný a brát vážně ho nejde ani náhodou, byť je vidět, co tím chtěl říct. Tak jako tak se z toho stal kult mezi všemožně bizarními filmy, protože takový sci-fi muzikál (ono už jen to žánrové spojení je šílené) se jen tak nevidí. Kam se hrabe Rocky Horror Picture Show! 4*

plakát

Tom na farmě (2013) 

Asi jsem si měl protentokrát přečíst obsah, protože filmy o gayích fakt nemusím. Tady na mě ale naštěstí nečekali žádné sexuální scény, tak to bylo v pohodě. Každopádně i tak se mi Tom na farmě nelíbil. První čtvrt hodina vypadá celkem slušně, ale pak to jde dost dolů. Celé je to takové chladné a bez atmosféry, hlavní hrdina Tom se chová strašně nelogicky (už po tom pohřbu, kdy se pořádně ukáže, co je rodinka jeho přítele zač bych v nejvhodnější a nejbližší chvíli zdrhl k jakémukoli autu a jel pryč (obzvlášť, když na té farmě byla auta dvě a on uměl řídit) nebo bych aspoň využil šance a zavolal policii, ale to Toma vůbec nenapadne, místo toho poslušně poslouchá magora Francise - a že těch příležitostí neměl málo), byl mi nesympatický a jeho jednání jsem vůbec nechápal. Resp. chápal bych ho, kdyby Dolan pořádně přitlačil snad na všechno, hlavně na psychiku postav, která je zde hodně slabá. Vlastně o Tomovi víme jen to, že chodil s Guillaumem (jak se poznali a jak umřel Guillaume film samozřejmě neřekne, to by bylo moc práce se scénářem) a že pracuje v reklamce - btw, to v té reklamce nebylo nikomu divné, že se Tom tak dlouho neozval? Prostě to je celé blbě vymyšlené a po stránce psychologického thrilleru sakra slabé. Přitom natočené a zahrané je to dobře, ale nedrží to pohromadě a ve scénáři je spousta mezer. A to z toho námětu šla vyždímat dost, ale Dolan na to evidentně neměl koule (což je u gaye celkem blbý, hehe) a tak z Toma na farmě zůstává jen zmršený a nevyužitý potenciál. Bohužel. 2*

plakát

() (2003) 

Tenhle film člověk stěží přes vyhledávání na ČSFD najde a když už na něj nějakou náhodou narazí a zapomene nebo si nepřečte jméno režiséra, s největší pravděpodobností už ho nenajde. Každopádně, co se filmu samotného týče - Fisher měl celkem dobrý nápad (který zde rozepisuje Radko), jenže to zpracování se podle mě moc nepovedlo. Podle toho, co jsem četl, má mít nějakou strukturu, ale i tak se pořád nemůžu zbavit dojmu, že to byly jen nahodile poskládané záběry z různých filmů. Navíc je to celé strašně nezáživné a těch 20 minut trvalo fakt dlouho. Možná kdyby tam byla nějaká hudba, zaujalo by mě to, takhle bez ní (a i bez zvuku) mi to nic nedalo. Ale osobně bych rád viděl volné pokračování (které neexistuje) s názvem )(. To by bylo teprve zajímavé. () ale ode mě dostává 2*, na víc ho bohužel nevidím.

plakát

Otravný chlap (2006) 

Vize světa, ve kterém jsou všichni šťastní, ale naprosto bez nějakých reálných emocí či vzrušení v životě, měla podle mě být kritickým podobenstvím konzumního života (aspoň na něj jsem zde našel nejvíc odkazů). A popravdě celkem promyšlenou a zpočátku docela podmanivou, později mě to začalo poněkud nudit, protože mi to připadalo jako námět spíš na středometrážní film (nebo na 70 minut max). I tak se mi ale Otravný chlap líbil, kameru ten film má skvělou, akorát mě ještě zklamalo, že tomu chybí pořádný konec, protože to, co tady bylo, je nedostačující a i poněkud chabé, jako by se Lien bál to nějak pořádně zakončit. Fakt škoda, jelikož kdyby byl, dám tomu i tu čtvrtou hvězdu. Takhle je to jen za silné 3* A proč je tu žánr fantasy moc nechápu, to spíš podobenství, nebo - když už by nebylo nic jiného - sci-fi.

plakát

Bez konce (1985) 

Nemůžu si pomoct, ale ze všech Kieslowského filmů (a to jsem viděl už skoro všechny) mi tenhle připadá jako nejslabší. Je to zvláštní - kamera je zde opět brilantní, stejně jako herecké výkony, ten film rozhodně má co říct a není blbý, ten film má dvě linie - politickou a psychologickou, ale i tak mě to celé poměrně nudilo, hlavně teda ta politická linie. Spíš by se mi líbilo, kdyby to celé bylo založené hlavně na té psychologické, mohl by z toho být skvělý film, protože ta je tady velmi silná. Jenže ve srovnání s tou politickou mě to poměrně nudilo, ani tolik nezaujalo a víc jak slabé 4* dát prostě nemůžu. A ta čtvrtá hvězda je snad jenom za to, že je to Kieslowski.

plakát

Kurs sebeovládání (2003) 

Sandlera moc nemusím, ale tady mi překvapivě sedl. A vůbec - celkově se mi ten film docela líbil. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se do něho dostal, ale pak už jsem se příjemně bavil. Dokonce i ten humor je zde celkem inteligentní, až na pár trapných výjimek, takže proč ne. Klidně bych si to i pustil znova, byť jsou tam hluchá místa, ale i tak je to příjemný film a jako komedie funguje dobře. 4*