MrGregor

Když jsem se poprvé dozvěděl o tomto projektu, byl jsem poměrně nadšený. Natočit kvalitní hraný dokument o důležitých událostech z české historie, je bez pochyby výborný nápad. Nicméně celkové zhodnocení si (na rozdíl od mnohých hodnotících) nechám až do odvysílání posledního dílu série pro sebe... Díl 1. - 4* - První díl pro mě byl, jak milým překvapením, tak zklamáním... Milé překvapení bylo krásné provedení, herecké výkony a perfektně obsazený představitel TGM. Zklamáním pak, mnohokrát zdejšími komentujícími zmíněný, povrchně zpracovaný děj, který se tématiky vzniku Československé republiky a role TGM v něm, spíše jen dotkl a mnohé přeskočil, než že by podával nějaký ucelenější výklad. Ono je to všechno sice pochopitelné, protože vyložit roli především tedy Masaryka při vzniku republiky, by si nepochybně vyžádalo mnohem více času, než nějakou tu hodinu a kousek... A některé úseky, ač naprosto klíčové nejen pro vznik, ale pro další vývoj státu, byly přeskočeny také celkem pochopitelně... pro většinu diváků by to nejspíš byla nuda. S prvním dílem jsem tedy spokojený, ač úplně nenaplnil mé představy. Díl 2. - 2* - Co se týče Dnu po Mnichovu, slyšel jsem na něj různé negativní komentáře, zejména pak ve vztahu k Landovi, coby představiteli Emanuela Moravce. Musím říct, že herecké výkony celkově (nejen Landy) nebyly nijak podařené a některé osoby, snad jako by chtěly ukázat, "já jsem neherec".. Ostatní komentáře se týkaly roztahanosti a plytkosti celkového děje, a nezvládnuté emotivnosti některých scén, které pak vyznívaly spíše nudně, či snad komicky... těmto komentářům bohužel musím dát za pravdu. Celkem vzato na mě tento díl působil hůře, než díl první. Nicméně stále je to něco, co se v českých televizních stanicích jen tak nevidí.

Jediná telenovela, kterou jsem pravidelně sledoval. Ne snad, že by byla zrovna kvalitní, ale úvodní znělka byla/je úžasná a navíc po ní za mých mladých let vždy běžela Hvězdná brána, kterou jsem si nikdy nenechal ujít. Hodnocení je proto spíše nostalgické :)

Tak Raňajky byly pro mě velikým zklamáním. Ani nevím, kde mám se svými stížnostmi začít... Snad tím, že jsem se po celý film neuvěřitelně nudil. A to i přes hlavní roli mé snad největší oblíbenkyně Audrey Hepburn, které ta spíše negativní a nesmyslná role mladé hlupačky opravdu neseděla. Když říkám, že role Audrey byla negativní, pak oproti tomu byl "Frank, baby" úplný hrdinný rytíř v zlaté zbroji nejmíň na deseti bílých koních. Zvláštní, že i když se ho film tak snažil vykreslit, nemohl jsem se zbavit pocitu, že pan spisovatel je taky pěkný debil. Nechci tady vypisovat jen všechno zlé, ale určitě musím zmínit pana domovníka, který byl asi tak přesvědčivý Japonec, jako byly pravé jeho zuby... Žádnou romantiku na tom filmu nevidím a nevím, proč bych měl vůbec soucítit s někým, jako je paní bezejmenná kočka. Filmový rytíř klaďas je Blb a vlastně i ta jeho poběhlice je značně nesympatická. Když o tom tak teď uvažuji, nejmileji na mě působil nejspíš ten pán u Tiffanyho, který jim nechal vyrýt ten prsten... Takže shrnutí: Pro mě velké pseudo romantické zklamání, které nezachránila ani Audřina krásná uhrančivá kukadla.

Musím říct, že pro mě byl tento film poměrně velikým překvapením. Čekal jsem hloupou, šílenými souboji a všemi filmovými klišé nabitou vykrádačku známé herní série, naštěstí jsem se spletl. Ne, že by příběh byl nějaký velkolepý, ale když se člověk ponoří do herního světa, je vlastně dost dobrý (až na pár nesrovnalostí, které mi stále vrtají hlavou). Šílených soubojů, běhání po zdech a scén jak z Matrixu je tu také dost (ostatně tím se hry proslavily...), překvapením pro mě bylo, že jsou velmi dobře provedené, natočené, sestříhané... zkrátka souboje vpadají skvěle. Co se týče filmových klišé... ony vlastně jsou ve všech dnešních velkolepých filmech, a v Prince of Persia jsem jich zachytil jen málo, takže se ta přehnaná romantika a romantické close-upy na šilhající oči hlavních hrdinů dá s klidným srdcem zapomenout. Takže shrnutí: Pokud nečekáte žádnou velkolepou, promyšlenou podívanou, ale chcete se spíš pobavit u akčního pohádkového příběhu, zklamáni rozhodně nebudete.

(hodnoceno po první sérii, víc jsem nevydržel) Bohužel nechápu, proč je kolem tohoto seriálu takové pozdvižení, má očekávání tedy rozhodně nenaplnil... Tuším, že na dovolené jsem zahlédl upoutávku na tento, tehdy připravovaný, seriál a i když toho ona upoutávka moc neříkala, začal jsem se na Once Upon a Time těšit, dalo by se snad i říct, že jsem byl nadšený. Očekával jsem, že se mi dostane známých pohádek, které budou předělány do jakési novodobé formy - nebudu to dál rozvádět, nechal jsem se svojí fantazií dost unést - zkrátka vymyslel jsem si úplně jiný seriál, než byl ten, na který jsem se nakonec díval... Ani nevím, kde mám s popisem začít, protože je tu opravdu mnoho věcí, které se mi nelíbily. Tou nejhorší byl nejspíš samotný příběh první série, který původní originální nápad úplně zazdil. Vypadalo to, jako kdyby události v jednotlivých epizodách byly vymýšleny na koleni pár minut před natáčením - všechny epizody jsou si vlastně velmi podobné, vždy je představena nějaká nová pohádková postava či postavy, které jsou na hlavní příběhovou linii spíše nalepeny, vždy je nějaká rozmíška mezi třemi hlavními postavami (Emmou, Henrym, Reginou), která se ke konci dílu prostě nějak vyřeší... a to "nejlepší" z příběhu jsem si nechal na konec - hlavní romantický děj první série - pravá láska mezi Sněhurkou a Krasoňem, která pár prvních dílů skutečně romantická je, ale po 22 epizodách první řady, kdy je v téměř každém dílu hádka a rozchod, nebo se objeví nějaký důvod, proč spolu nemohou být, nebo spolu nemohou být, protože se oba navzájem milují..., no nejsem nijak nenávistný (spíš lehce antiromantický), ale vztah mezi těmato dvěma pohádkovými postavami připomíná spíše stále se opakující telenovelu, než pořádný zamilovaný příběh... Dále se určitě musím zmínit o efektech, které jsou skutečně "televizní". Člověk sice neočekává takovou kvalitu, jako např. u seriálů HBO, ale na efektech by měla být alespoň trochu vidět nějaká snaha (on to nejspíš byl záměr, efekty měly vypadat pohádkově, ale mně se prostě nelíbí). Když jsme u efektů, rovnou zmíním i další věc, která mně lezla na nervy - nestálý make up. Ano, zní to komicky, ale když mají stejné postavy epizodu od epizody trochu jinou barvu obličeje, tak si toho prostě všimnete. Stejně tak si všimnete, když mají mužské postavy rtěnku nebo stíny na očích... Dále se nemohu nezmínit o posledních epizodách první série, které měly pravděpodobně působit okázale a velkolepě - proběhla nějaká ta bitva, nějaké to vkradení na hrad - avšak právě kvůli těmto "bitvám" na mě poslední díly zanechaly spíše smíšené pocity směšnosti, trapnosti a chvílemi i utrpení... Herci jsou jedním z mála kladů tohoto seriálu. Ať už jde o moji oblíbenkyni Jennifer Morrison, mladého, šišlavého, ale jinak výborného Jareda Gilmore či Lanu Parrilla tak přesvědčivou v roli čarodejnice, až ji začnete skutečně nenávidět... Once Upon a Time na mně přeci jen zanechalo určité stopy. Myslete si o mně co chcete, ale na pohádku o Karkulce už se nebudu moci dívat tak jako předtím. Z části díky 15 epizodě, která byla opravdu skvělá a z části díky přenádherné Meghan Ory, která mě upoutala jak v roli tradiční Karkulky, tak v roli netradiční Ruby... Vlastně to byla právě ona a její 15. epizoda, kvůli které jsem vydržel první sérii :) , bohužel ani ona mě nepřinutí sledovat sérii druhou ... Takže shrnutí: Pro děti moc dospělé, pro dospěláky moc dětské. Hlavní zápletka zajímavá, ale její provedení a děj jednotlivých epizod katastrofa. Hlavní romantická dvojice mi byla poměrně nesympatická, Jennifer Morrison v roli drsňačky nepřesvědčivá, ale zlá královna, Rumplcimprcampr a Henry jsou celkem fajn. Filmové efekty televizní a spíše úsměvné než pohádkové... a další hromada nejrůznějších otravných drobností, které mi sledování Once Upon a Time více či méně znepříjemňovaly... Ale i přes všechno, co jsem napsal, bych tento seriál ke zhlédnutí doporučil. Alespoň Pilot, třeba vás zaujme, má očekávání však rozhodně nesplnil.

Hodina a půl kvalitního sprostého a pro někoho nevkusného humoru, který by nikomu jinému, než právě Carrovi neprošel. Jedná se řádnou dávku vtipů na, za a daleko za hranicí a právě proto je toto jedno z mých nejoblíbenějších vystoupení Carra. Ne snad, že bych byl tak jednoduchý a dával 5* za pár sprostých slov v televizi, ale v Carrově podání má i ten nejsprostější vtip úroveň a navíc, když se po pár minutách naladíte na tu správnou komediální frekvenci, možná vás samotné pak překvapí, čemu všemu jste se schopni smát... Takže shrnutí: Pokud máte rádi humor Jimmyho Carra, nebo třeba nevíte, kdo to je a jen jste už unaveni každodenní potřebou chovat se korektně a neříkat co si opravdu myslíte, pak je právě toto vystoupení ta správná relaxace a zábava, kde se na nějakou korektnost opravdu kašle.

Jimmyho Carra prostě můžu. Nejen, že je to výborný komik a naprosto brilantně zvládá živé Stand-Upy, ale navíc je opravdu inteligentní člověk s jasně ohraničeným vkusem. Ono to možná není na první setkání úplně zřejmé a mnoho lidí jeho urážlivý styl humoru rychle odsoudí, ale vymyslet a správně podat nepřeberné množství vtipů, tak jako to dělá právě Carr je opravdové umění. Zmíněná inteligence se pak (pochopitelně spolu se zkušenostmi, přeci jen už to nějaký ten pátek dělá...) nejvíce projeví v jeho bleskových odpovědích na mnohdy nevyžádané pokřiky a výlevy ze strany publika - člověk mnohdy neví, jestli jsou dotiční skutečně tak hloupí, nebo jen chtějí mít své neodvratitelné ponížení zvěčnit na DVD. Na tomto vystoupení se mi obzvláště líbily dopisy, které Carr pro své vystoupení vymyslel - jedna perla za druhou a občas nějaký ten diamant (např. letter to my local MP :) ... Takže shrnutí: Ukázka toho, jak by měl Stand Up vypadat - vtipy, prokládané interakcí s publikem, která baví nejen publikum samotné, ale především Carra, což úroveň vystoupení zvedá ještě o něco výš.

Další z nekončící řady povedených dokumentů z dílny BBC... Čtyři padesátiminutové díly by na nějaký podrobný výklad o "zázracích vesmíru" rozhodně nestačily, ale o ten se tato minisérie ani nesnaží... Sympatický průvodce - profesor Brian Cox - podává poměrně náročnou látku velice nenuceně a polopaticky. Obzvlášť základy / základní myšlenky, které je třeba pochopit pro další uvažování o vesmíru, jsou pokládány velice srozumitelně a doplňovány nejrůznějšími příklady a názornými ukázkami, které jsou v naprosté většině z opravdu přenádherných míst na zemi, ať už ze zasněžených vrcholků hor či rozpálených písečných dun, zalitých oranžovým slunečním svitem. Po osvětlení nutných základů se pak na chvíli zastavíte u některých komplikovanějších, ale o to více zajímavých informací, na které však není dáván žádný důraz a jsou skutečně spíše pro zajímavost... Samotného mě vesmír zajímá a fascinuje, proto musím přiznat, že mi tento dokument moc nových informací neposkytl. Avšak mi velmi pomohl utřídit si ony základy, proto bych neváhal tuto čtyřdílnou minisérii doporučit v podstatě komukoli - ať už vás vesmír zajímá, či jste v této oblasti úplným nováčkem... Takže shrnutí: Tento dokument vás velice příjemnou a nenucenou formou seznámí se základními principy a myšlenkami o vesmíru + jako bonus se podíváte na pár opravdu nádherných míst.

The Office... Jak já to jen okomentuji... Jak já jen vysvětlím, co je na tomto seriálu úžasného... Pro britské seriály mám slabost, velmi se mi libí styl a různorodost anglického humoru, člověk nikdy neví, co ti ostrovani zase vymyslí :). Kancl opět ukazuje, že v Británii se televizi a humoru rozhodně meze nekladou. Čím "divnější" a originálnější nápad, tím větší prostor tvůrci dostanou a to je velmi dobře. A právě tvůrci jsou ti, kteří seriál táhnou - Ricky Gervais pro mě rozhodně není nová tvář (na rozdíl od Stephena Merchanta), znám ho velmi dobře jako svérázného stand-up komika, který se nebojí říkat své názory a to v podstatě komukoli (viz 67., 68. a 69. předávání Zlatých glóbů, jeho Stand Up vystoupení či v podstatě jakýkoli rozhovor s ním) - jinak řečeno, je to můj veliký oblíbenec, nejen pro urážlivý styl humoru, ale také pro přímočarost a většinu názorů. Od Kanclu jsem tedy čekal všechno možné, ale Ricky mě opět mile překvapil. I když to tak nevypadá, každý díl je skutečně nabitý směsicí nejrůzněji vtipných scén, které jsou daleko za hranicí trapnosti a mnohdy i vkusu. Na seriálu je krásně vidět, jak se tvůrci baví naprostou všedností a obyčejností postav a za chvíli je nechají pořádně vykoupat v nějakém tom trapasu. Vím, že je můj komentář zmatečný, ale když se snažíte alespoň trochu vystihnout něco tak netradičního jako je právě The Office, skončíte po chvilce snažení stejně blábolící jako já právě teď. Takže shrnutí: Kancl je originální seriál s atypickým stylem humoru, nejspíš nesedne každému (jak je vidět na některých hodnoceních), ale pokud vám "sedne", budete se královsky bavit.

V rámci studijní prokrastinace jsem se rozhodl se po těch letech na Kufr podívat. Ne, že bych zrovna patřil mezi (věkovou) cílovku pořadu nebo pravidelného diváka, ale ve svém dětství jsem se tu a tam na nějaký ten díl podíval. Původní pořad si proto pamatuji jen rámcově, ale vzpomínám na něj poměrně v dobrém (aby také ne, když si z té doby pamatuji i takové "klenoty" typu Caruso nebo jeho pokračovatele Doremi) Jsem ale poměrně soudný člověk a proto jsem čekal, že si z pořadu pamatuji jen to dobré - hádání, pantomimu, pohotového Zedníčka a že se mi to špatné - zejména v podobě "celebrit" - z hlavy vytratilo. ... Ale teď už ke Kufru 2013: V rámci pořadu jako takového se toho moc nezměnilo, staré známé hry, starý známý moderátor, staré známé celebrity a "celebrity". Pár věcí však bohužel přibylo a nutno říct, že tyto "novoty" ubírají starému známému Kufru na kráse. První novotou je možná překvapivě přespřílišné nadšení, které ze všech přímo prýštilo - abych to nějak vysvětlil, zkrátka bylo vidět, že se všichni z této jediné epizody snaží vytřískat co nejvíc (zejména pochopitelně pan Zedníček). Další novotou (tedy snad, možná si to jen nepamatuji :) byly hudební předěly Tesaříkova Yo-Yo Bandu, proti kterým bych normálně nic neměl... ale čemu opravdu nerozumím je, proč musí někdo hrát X písniček na playback a to v předtáčeném pořadu !! ... Po prvním, druhém... playbackovém zážitku už mě občasné vtípky některých "celebrit" a dokonce i průpovídky pana Náhlovského nechávaly naprosto klidným ... Takže shrnutí: Nebýt hudebních předělů a za lepšího výběru soutěžících celebrit bych se vůbec nezlobil, kdyby se náhodou Kufr vrátil na televizní obrazovku :) ... Celebrity: Nějak mi to nedá a musim se podrobněji vyjádřit ještě k těm celebritám, protože zejména chování J.A.Náhlovského vůči mé oblíbené - nejen taxikářce - Monice Absolonové mi přišlo opravdu nevkusné a to nejsem žádný Špaček... Jinak mě velmi mile překvapila především Andrea Kerekestese...ová :) a Daniela Písařovicová, která byla na moderátorku zpráv, překvapivě poměrně nervózní :)