verbal

Osud nezvrátíš, i kdyby sis cpal prsty do krku sebevíc! Přesvědčí se o tom už pátá skupinka odpudivých teenagerů. A navzdory mnohým výblitkům místních mudrců, kteří zajisté postrádali hlubokou psychologickou sondu do charakterů jednotlivých postav, trochu toho "strhujícího", živočišného baletění či snad filosofickou partičku šachu s bledým jezdcem, je to pořád náramná legrace! Úvodní katastrofka výživná a následující nehůdky jsou natolik roztomilé, že by se u nich zuřivá reportérka Planety opic (TV Nova) o půl osmé večer nepochybně udělala v živém vstupu! No, samozřejmě nesmírně pohrdám tím, že ti tupci ani po páté nezměnili tolik osvědčené schéma! Jaký by to mohl být hluboký artový zážitek, kdyby třeba ti mladí lidé dvě a půl hodiny debatovali v jedné místnosti o smrti a plynovém ohřívači vody a chcípali u toho nudou!

Pokud není pan Evans zrovna metrosexuální Kapitán Homokokot, umí i hrát! Z jeho právního zástupce nezávislých koksoven mě úplně pálil nos a natékaly sliznice. Konečně nějaký scénárista nemrhá talentem na homixových adaptacích a hned tu máme kulantní právní drama s naprosto vytříbenými dialogy a svižným dějem. Škoda, že je jeho pozadí kapku celulitické, povislé a zteřelé, protože ukazuje, že ty fuj, fuj nadnárodní korporace mohou i za to, že nám v Africe žloutnou černoušci a už i jejich pejsci štěkají "Hiv, Hiv" kvůli bezskrupulózní honbě za ziskem! To, že jim třeba Torqemáda zarazil na popud Generálního ředitele šprcky a každý kamión s humanitární pomocí má za následek akorát tak exponenciální rozmnožování je nic ve srovnání s tím, že mají málo sterilních stříkaček na jedno použití! Rovněž fuckt, že nedostatečně kvalifikovaný americký zdravotnický personál neumí pořádně opíchat kdejakou smažku a vráží pak infikované jehly do špatné ruky, zpravidla do svojí, a mesiáškému vynálezci jednorázových injekcí vůbec nejde o těch stopadesát mega za patent, nýbrž výhradně o blaho lidu, mi přijde trochu tendenční. Ale i tak veskrze nadprůměrné.

Tak už nám udělali telenovelu i z Pekelného pěstitele! Film zaplatila sociálka, herce najaly odbory v docích z fronty na čištění hajzlů v zaoceánských ropných tankerech, o komparz se postaralo pár plochých mexických děvek, které zrovna měly sezónní výprodej, celý děj situovali do producentova obýváku a z Pinheada je Pinass. Ričrd tu nudou hraje s NianadeLou šachy a já jen k té anotaci dodám, že ten tah na H9 byla hloupá, amatérská chyba, protože každý přece ví, že za černou věží už je jenom stůl a z takové kraviny by dostal autistický záchvat snad i jindy naprosto vyrovnaný David Navara!

Je smutné, že když už scénáristu konečně napadne poměrně neotřelá myšlenka s několika opravdu vychytanými detaily, místo aby jí dotáhl k dokonalosti, splácá stereotypní honičku o tom, jak si metrosexuální Džastýn snaží dobít digitálky. A tak jediné, co člověku utkví je, co dokáže s už tak hnusnou Amandou Seyfried udělat rezavé mikádo! Asi budu mít nějaký pokřivený vkus, protože když se tady jeden trochu začte, aby si pomalu vytíral z očí čerstvý ejakulát zdejších pubescentů!

Jeden bráška má trauma z Iráku, druhý z Hypoteční banky a z toho, že musí učit negry fyziku. Tatínek je navíc notář a udržet si v obýváku tu katalogovou bloncku, to chce pořádně dlouhý charm nebo macaté konto. Ideální podmínky pro to, vypustit tu zkurvenou mizérii z klece, vběhnout do klece, a rozkopat si držky v nějakém něžném, ultimativním turnaji. Dva hloubaví, sympatičtí intelektuálové proti bandě tupých hovad s ovarovými krky. No, dokonalá mýdlová opera pro holky s pytlíkem, u které vás však ani na chvíli nenapadne žehlit a jen dvě hodiny s otevřenou hubou zíráte jako pubertální mažoretka na Rockyho! Mistrovské!! Tomáš Tvrdýy je navíc žhavý kandidát na Zlatého, bezpohlavního naháče a jeho charisma je tak nakažlivé, že jsem měl po závěrečných titulcích neodolatelnou chuť jít ven a dát někomu strašlivě na tlamu!

Tak Zeus už není Dia! Je sladký! ♥ To relativně vysoké hodnocení je jasně zapříčiněno tím, že mu při projekci nejeden z místních gayů zatoužil ostrouhat mrkev o jeho pečlive vysklapovačkovaný abdomen a požvýkat ucho! To já si během filmu myslel, že nám Malík začal točit pod pseudonymem a čumím na Tenkou, červenou válku bohů. Téměř divadelní homopředstavení, plné kýčovitých obrázků, "sofistikovaných" pseudodialogů, děsně žužu antického božstva a velkohubé nudy, které vytahuje ze žumpy snad jen geniálně bezskrupulózní Michal Rúrka. Kdo se těšil na dalších 300 tak jako já, ať raději rychle vychladne, protože tohle je tak maximálě 4 - Bitva u Homopyl! Když teď nad tím ještě přemýšlím, zjišťuji, že zbytečně plýtvám eufemismy. Ty Thermopyly tam klidně mohly zůstat.

To se takhle jeden podle traileru těší na konečně výživného masouna a jeho toužebná očekávání spláchne během chvíle do hajzlu sociální melodráma Texaské vražedné nudy. Chtěl jsem, kurva, dalších Sedm a dostal jsem sociologickou studii texaských pouličních negrů, otapetovaných smažek, dementních vidláků a dětí z rozvrácených rodin, jejichž matky v alkoholovém oparu marně vzpomínají, který z nemytých, umaštěných muklů s vyhnitými zuby jim ten bonus v děloze vlastně nechal. A vůbec, jsem nasraný, otrávený a ani trochu se mi o tom s vámi nechce bavit!

První díl byla krásně učesaná, umírněná příručka pro začínající psychopatické proktology. To v díle druhém už nechal Tomík Šestka naprosto volný průchod své psychóze, naprudko a bez obalu vizualizoval své romantické masturbační fantazie a výsledkem je žhavý kandidát na extrémní fekál roku. Citlivého, empatického chirurga vystřídal nádherný, katalogový úchyl, jenž místo skalpelů dává přednost standardnímu kuchyňskému vybavení a jako anestetikum používá klíč na kola. No, prostě dokonalá kulisa k tomu, otevřít si po namáhavém dni archivní láhev ranní moči a s koulí v hubě se přitulit ke svému milovanému protějšku, stopadesátikilovému, zpocenému, pokerovanému skinheadovi v latexové masce, který to strašně něžně umí s análním kolíkem omotaným žiletkovým drátem. Z důvodů zachování zbytků duševní rovnováhy se opět zdržuji hlasování!

Na počátku by asi nebylo od věci zmínit, že mistr Tesař to tedy rozhodně není. Nene. Ačkoliv tomu není věcně co vytknout, oproti dobám, když ještě tu vesmírnou kapavku vypaloval pan Russel, to má atmosféru téměř bez kyslíku. Ústřední mikrobiologická kikina působí dojmem, že by měla problém zanalyzovat vlastní poševní sekret a ta partička dvoumetrových vikingů kolem není ani trochu nad věcí a umí jenom hysterčit a s jekotem zdrhat. Je to asi proto, aby mezi těmi tupými Nory náležitě vyčníval pragmatický, fešácký Američan, který si jako jediný dokáže v těch mínus pětadvaceti zachovat chladnou hlavu a jít rovnou na věc. Efektově povedené, ale měl jsem z toho trochu pocit jako z fungl nového, luxusního šestipokojového bytu s věcným břemenem na dožití tchýně!

"Zní to, jako když za řevu leteckých motorů bičují divoká zvířata. Mastňák třese hrncem plným kamenů a blije u toho do kovové roury." Tolik k názorům mého fotra, který se svého času decentně rozplýval nad tím, když Brouci spustili na svou dobu brutální "All my loving". Dříve jsem vždycky jen pohrdlivě pohodil mastnou, bujnou kšticí a poslal ho do hajzlu! Teď už nemám moc čím pohazovat, ale do hajzlu jej posílám furt. A vsadím se, že podobnými "vtipnými" bonmoty jej kdysi častoval i jeho fotr, jenž se cítil jako největší frajer, když žoviálně protáčel babku u nějakého, tehdy kůl extravagantního, swingového kvarteta. A tak to jde z generace na generaci. I já, když teď slyším nějakého DJ Pitchuse s kšiltovkou dozadu, jak za konstantního duc duc techno trancu hobluje vinylové desky a čtrnáctky napuštěné extází se u toho můžou posrat, intenzivně přemýšlím, jak udržím své děti od téhle kakofonie disharmonického šílení. No, až tak to zas neprožívám! Mám totiž kovové srdce, bořím zdi Jericha a vím, co je Zákon, který nás všechny drží v jednotě svobodné! Ať už ťaman, arabáš, židák, pandžábský kočovník nebo normální člověk, "We need it as a liquid in our veins instead of blood!!!!"