Tosi

Film si zaslouží pochválit za věrné zobrazení homofóbního Polska z 80.let. Policejní zátahy a sexuální zmatek provází celý film, ale ke škodě je jeho předvídatelná thrillerová šablona a pomalé tempo. Kdo prožil komunismus ve východní Evropě bude filmu rozumět víc, protože Operace Hyacint rozhodně není špatný film.

Jediným plusem byly paruky Woodyho, jinak z toho byla přeplácaná nechtěná (nebo chtěná?) komedie.

Smutnej a tichej příběh o něčem, co žádnej rodič nechce zažít.

Nevím jak moc se tady hrálo na realitu, ale pro mě byl nejlepší lidový mudrc Pavel Řezníček.

Zastřelit premiéra přímo na ulici, to chce odvahu. Ale tahat policii přes třicet let za nos a vypadat při tom jak neviňátko, to je majstrštyk. Seriál podrobně popisuje fakta zločinu a je zatraceně zajímavý sledovat, jak vyšetřovací týmy šlapaly vodu. Veškerou slávu si pro sebe krade hlavní podezřelý, Robert Gustafsson, který svým ksichtem vypadá nevinně až zábavně zároveň. Jako divák a fanoušek mravenčího vyšetřování jsem byl napnutej až do konce. 80%

Pokud máte rádi psy, roboty nebo Toma Hankse, odpustíte filmu všechno to, co mu chybí.

Typickej film pro situaci v Palestině. Naprosto vše tam podléhá politice, ať chcete nebo ne. Jinak film je takovým výřezem ze života jedný rodinky rozdělené zdí mezi Izraelem a Palestinou. Jestli chtěl film být víc stresující a že tomu zápletka odpovídala, tak by nesměl mít dramatickou linku tak na háku. Škoda, docela mě to bavilo. Silný tři.

V sérii nekonečných hororových sraček tohle bylo důstojné mrazení.

Tak nevím, byly okamžiky, kdy jsem chtěl film vypnout, protože na tohle se přece dívat nemusím. Jó, krásná příroda, ale ovce tam toho víc nabečely, než lidi namluvili a celý film byl neskutečně zvláštní. Na druhou stranu zvědavost, jaké bude rozuzlení, mě nutila koukat dál. No, závěr filmu mě rozchechtal a hodnotím to jako povedenou islandskou lidovou pohádku. Selským rozumem je to na dvě hvězdičky, za scénáristický vodvaz by to chtělo čtyři, takže něco mezi. Ovšem klidně doporučuju.

Tady asi nejde napsat, že to byl filmový zážitek. Srebenický masakr je totiž zničující a otřesný film, který nezobrazuje válečnou podívanou, spíš totální selhání OSN v bosenském konfliktu a snahu jedné matky, zachránit svého muže a syny. Napětí film buduje pomalu, ani nemá hrdiny v hollywoodském stylu, za téma by si určitě zasloužil plný počet, ale budu-li hodnotit film jako takový, je to na hodně silný čtyři pecky.