Segrestor

O tvorbě pánů Cejpka a Veselého píše dokonce už i Wikipedie. Zde výňatek z textu: Hloupost či stupidita je opak chytrosti či moudrosti. Hlupák je člověk, jenž má nedostatek inteligence, pochopení, rozumu, vědomostí, důvtipu i poznání. Hloupost je projevem omezenosti. Podle Immanuela Kanta je hloupost nedostatkem soudnosti. Hloupost je také dávána do souvislosti s nevědomostí a nedbalostí.

Kvalitní duchařský horor s přesahem do krimi/thrilleru. Hned na začátku jsem se tak lekl, že mi vyletěla ředkvička z ruky. SPOILUJÍCÍ PASÁŽ: Sympatická rebelka hledá svou starší sestru a brzy na to i sestřenici a na policii jí nevěří, že byly zabité duchy. Což ostatně i chápu. Začne tedy pátrat na vlastní pěst a pozve si kamarádku ze střední, která je docela dobré medium. Zní to pitomě, ale dá se to zbaštit. Vlastně vám celý film připomene pohádku Červená Karkulka. Kde vlkem je dům a babičkou pěkná sestra a Karkulkou ještě hezčí sestra. Myslivcem je švarný policista, který jediný na duchy uvěří. Bohužel, konec není s pohádkou identický, dojde na menší promíchání figur, ale i tak je to v principu stejné, ale je pěkné a děsivé a dovede do poslední chvíle zaujmout. Pátrání po dávném serial killerovi je tu napínavější, než ve věhlasném filmu Zodiak a to je co říct.

Říká se vždycky, že s malým kašpárkem jde zahrát velké divadlo. Segrestorův axiom však nyní tvrdí, že velké divadlo jde zahrát i s velkým kašparem.

Parta zaměstnanců časopisu Vogue právě dokončila studium filozofie a rozhodla se to oslavit v oblacích s balením druhořadého piva. Chvíli se zaobírají existencionalismem a Kantovo kategorickým imperativem, načež zjistí, že jeden sličný filozof, který s nimi také cestuje, je obdařen... - nebudu prozrazovat. Pro jistotu se tedy skupina (uvěřitelný vzorek populace) pokusí mezi sebou vyvraždit, což zcela podtrhuje Nietzscheho poznámky o přežití nejsilnějšího. S oním šílencem nakonec v letadélku Káně zbude pouze jedna modelka, která očividně došla jen k řeckým klasikům, ale zas měla luxusní kozy. Víc neřeknu. Jeden moment byl docela napínavý, ale jinak bych se to neodvážil ani doporučit. Ten film je špatný. Nejvíc vám asi bude vadit, když se ti chytří lidé rozhodnou jít z venku opravit letadélko pouze v tričku a frajersky rozepnutém křiváku - a ejhle, zima nebylo to hlavní, co by hrdinovi stěžovalo život. Ani prudké nárazy větru a nedostatek kyslíku, nic. Problém byl v příliš dlouhém (a nezajištěném!) laně... No, nasmějete se, to mi věřte.

Kvalitně natočené, bez závažnějších šlendriánů a technických lapsů, nicméně děj, či spíše dění, vás tak nějak nechá chladnými, k postavám nepřilnete, osud hrdinů i padouchů vás jen ovane a po skončení filmu bude úplně jedno, co se tam ty dvě slabé hoďky dělo. Jediné, co si z filmu odnesete, bude nenápadný posměšek Kevina Costnera, kterému to asi taky přišlo poněkud nablblé, když nováček, s čista jasná osvícen, převezme kontrolu nad zmatenou centrálou CIA. To bylo opravdu blbé. Vlastně, když nad tím tak přemýšlím, tak těch blbostí tam bylo strašně moc. Co deset minut nějaká blbost, která povede jedině k vašemu rozčilení, pokud vás tyhle filmy baví. Úsporka v ústech - no potěš koště teda. Strašná blbost, vážně.

MÍRNĚ SPOILUJÍCÍ KOMENTÁŘ. Při sčítání mrtvých jsem došel jen k jednomu psovi, ale i přesto to bylo děsivé a nervydrásající. Trochu to postrádalo logiku (duch chtěl vyhnat lidi ze svého pozemku, ale na druhou stranu se jich prý držel jak klíště - divné), ale jinak mohu říct, že se to vážně povedlo. Žádný patos, přehnanosti, takové uvěřitelné, přistoupíte-li na tu hru. Sakra, nikdy bych si nepomyslel, že ještě v nějakém současném filmu uspěje ten profláknutý trik s vrzajícími dveřmi. Uf, kupodivu to platí stále a bylo to velmi nepříjemné. V tomto filmu vůbec funguje několik mnoho způsobů, jak strašit. Skoro bych se nebál říct, že tvůrci použili snad všechny. Dokonce i ptáci byli. Splácanina, ale mrazivá. Brrr, ještě teď furt vidím tu Blátotlačku, nebo jak se ta baba jmenovala, jak zírá ze tmy na ty děti. No fuj. Pět hvězd bez mrknutí oka. Ještě stále je mám suché.

Po dlouhé době komorní příběh plný neviditelných mimozemšťanů. Tenhle snímek se mi zrovna trefil do noty a drama vyděšené rodiny, jejiž dům se stal terčem útoků nepřátelské formy života, mi způsobovalo dobrých šedesát minut příjemného mrazení. Za nejpůsobivější považuji noční návštěvy. Zjistil jsem, že mě solidně odbourají duchařiny, ale neviditelní emzáci, procházející zdmi, se mnou dovedou taky zamávat. Bohužel se to ke konci zvrhne v docela slušnou pitomost a vše budované se zkazí. Takže i chápu všechny ty, co se to snaží podhodnotit. Temné nebe má fantastickou hudbu. Tvůrci s ní, i se zvuky pracují skvěle. Výsledek je opravdu hutný a tu čtvrtou hvězdu si to zkrátka zaslouží. Zjistil jsem, že tu "husinu" mám především pravě kvůli napětí gradovanému hudbou. Nejskvělejší na tom všem je však citát hned v úvodu: "Jsou dvě možnosti. Buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé." A ano, tak to je. Arthur C. Clarke je očividně i skvělý šprýmař. Závěrem jen dodám jména lidí, kteří se na filmu podíleli. Nepřijde vám na tom něco divného? Goyo, Kadan, Kutsugeras, Gvozdas, Bishara, Higinbotham, Volturno-brill, Kavanaugh-Jones, Okin, Blum. Ano, jsou mezi námi a trapně se maskují už dlouho.

Nenechte se oklamat plakátem. Za ním se nachází film připomínající chvílemi vetřelčí biotop nebo Nostromo design, ale jinak velmi nepovedený, chvílemi dost hloupý, nudný a pro náročnější nekoukatelný už po pěti minutách. I zbytnělá nostalgie a touha vidět klasiku let osmdesátých vás nedovede přikovat k obrazovce. To už i v Arabele měli lepší triky. Vůbec nejvýraznějšími personami jsou noční motýl Robert Englund a klaun Sig Hail. A když říkám klaun, myslím klaun. Tady je hodně příležitostí, kdy se mu vysmát. Kouzlo nechtěného probleskuje z každého záběru a tak se lze docela kvalitně prochechtat do konce, ale to zvládne jen opravdu otrlý divák. Já to nedal.

Pro mnohé možná, ale pro mě určitě nejlepší film z vetřelčí trilogie. Čtvrtý díl Vzkříšení a nástavby AVP prostě nepočítám. Tohle jsou zlatý osmdesátý. Akční sci-fi jako dosud nepřekonaný mustr. Zrod hrdinky a vznik mysteria zvané Alien. Film, který má vynikající gradaci, film, od kterého by se měli všichni učit, když by chtěli točit o mariňácích na emzáky osídlené planetě. Vlastně nechápu, proč všechny další vetřelčí filmy byly mermomocí jiné. No, není to škoda, když je tu tak dokonalá předloha? AVP 2? Výsměch.

Táhlo se to jako sopel malýho cikána, ale kupodivu to fungovalo. Asi proto, že to bylo tehdy určité novum. Dnes by to byl existenciální provar na způsob Turínského poníka. Pamatuju si jen tři klíčové momenty. Ne, čtyři. 1. Světla nad Velkým Malíkovem. 2. Osoby modelující robertek ve tvaru skály. 3. Znělku, kterou se komunikovalo s emzáky. 4. Návrat unesených. A tohle vše na tom bylo to nejkrásnější.