Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (632)

plakát

Hrůzná minulost (2012) 

Někdy mám pocit, že duchařský subžánr hororu už je úplně vydojený a nic už mě nemůže překvapit. Ani zde se to nestalo. Zápletka je opravdu jednoduchá - někdo zemře a v souvislosti s tím se začne odhalovat temná minulost, která se zemřelým více či méně souvisí. A tak někdo začne pátrat a odhalí něco, co mělo zůstat utajeno. Víc klasické už to být nemůže. Jednotlivé střípky skládačky se začnou pomalu skládat a obraz dostává stále jasnější obrysy až je nakonec pravda odhalena, duchové jsou usmířeni, vše je zas jak má být. Za dobré bych označila první a třetí třetinu filmu, zbytek je jenom vata. Ale je to dost na to, abych mohla udělit tři hvězdičky.

plakát

Vrah s chromovou maskou (2011) 

V druhém díle šli tvůrci dál a trochu víc rozvinuli příběh. Nyní už hrdinové nečelí jenom jednomu zabijákovi, ale rovnou celé organizaci, do jejíž stáje zabiják patří, a kterou má částečně na starost další vyšinutý psychopat, který se chce svému "mistrovi" co nejvíce podobat. Do toho se zapojí i policie, která chce záhadné vraždy vyřešit. Masakry jsou poměrně slušné, stejně jako v jedničce. Ale pořád se to nedokáže vyšvihnout z průměru. Neurazí, nenadchne.

plakát

Laid to Rest (2009) 

Laid to Rest je klasický slasher bez nějakých vyšších ambicí. A je to na něm docela vidět. Zabiják se jim sice docela povedl, ale jinak to nenabízí nic, co bychom neviděli už stokrát. Filmařina je to poctivá, ale to holt někdy nestačí. O nějakých větších sympatiích k hlavním hrdinům se taky příliš mluvit nedá. Nemyslete si však, že je to nudné, to bych zas filmu křivdila. Zábavné to je, nicméně mezi ostatními slashery to zapadne.

plakát

Čas pomsty (1993) 

Z těch všech filmů, které jsem v rámci své Lundgrenovské mánie v poslední době zhlédla, ten lepší. Přitom se o tolik neliší od ostatních. Dolphin opět běhá, tváří se drsně, střílí, jezdí v autě, kopem z otočky sejme každého zmrda a k tomu si získá srdce dámy. Prostě klasika. Možná je to způsobem jakým se zde střídá akce s klidnějšími pasážemi, možná je to docela sympatickou hereckou kolegyní (protože ty ostatní v dalších jeho filmech jsou dost o ničem, jenom hezké ksichtíky), možná mám jenom ráda prostředí amerických pouští a opuštěných silnic, možná je to všechno dohromady, každopádně mě to hodně bavilo. A Dolphovi role polozáporáka sluší snad víc, než role čistokrevnýho klaďase. Takže i ten trochu blbej příběh odpouštím a s klidným srdcem uděluju tři hvězdičky.

plakát

August Underground's Penance (2007) 

Třetí díl je jen o MALINKO lepší jak druhý, ale myslím, že na trojhvězdí už se v pohodě vyšplhá. Ne že by byl o tolik lepší příběhově (koneckonců to ani žádnou dějovou linku nemá), ale pár plus navíc tu je. Především je o něco lepší kvalita obrazu - asi si tvůrci uvědomili, že i když to má působit dojmem snímku nahrávaného na domácí kameře, přeci jen není od věci, když tam divák taky občas vidí víc, než nějakou divnou změť tvarů a stínů. Další plus je trochu méně gore a více těch věcí okolo, např. záběry kde se dvojice úchyláků prochází po městě a baví se téměř jako normální lidi, jejich hádky atd. Člověk by neřek, že u fake snuffu by mohlo pomoci ubrat na gore, ale v tomto případě tomu tak je. A když už přeci jen na gore dojde, je to kvalitní masakr, který se dvojce spolehlivě vyrovná. Někdy se zkrátka vyplácí netlačit na pilu za každou cenu.

plakát

August Underground's Mordum (2003) 

Vzhledem k tomu že jedničku si už prakticky nepamatuju (a tudíž ji už ani nebudu komentovat), nemůžu říci, jestli je tento druhý díl lepší či horší (každopádně jedničku jsem hodnotila stejně). Roztřesená kamera, parta úchyláků, prasárny, blití, podřezávání, mrdání mrtvoly, žraní červů - co chcete, je to exploitation/fake snuff jako každý druhý. Není bohužel ničím nápaditý, ničím nevybočuje z řady, je to jen další z filmů, který byste si na běžné párty nepustili. Navíc jsou některé scény tak natažené, až se z toho napínají a praskají nervy - ano, mluvím o té scéně s dvěma ženskejma, se kterejma si pohrává ta paní s ostnatým rozkrokem. Ráda bych aby tenhle komentář byl delší, ale ono fakt není moc co říct.

plakát

Nos miran (2002) 

Poměrně kvalitní krimi-horor, který se v rámci španělské produkce drží zlatého hororového standartu. Španělé nám zkrátka už pár let ukazují, že vědí jak na to a umí postrašit. Ne že by tento horor byl nějak zvlášť strašidelný, ale pár příjemně mrazivých momentů se najde. A ta gradace příběhu, postupně se zvyšující posedlost detektiva světem mrtvých... radost pohledět. Závěr je pak skoro až dojemný. Přesto udílím tři hvězdičky, protože i přes poměrně stálou kvalitu po celou stopáž mě to neoslovilo tolik jako jiné filmy podobného ražení.

plakát

Mstitel (1989) 

Tahle verze Punishera mi docela sedla. Mám jenom mlhavou představu o čem komiksy s Punisherem jsou, tudíž nevím, jestli se tenhle konkrétní příběh v komiksech vyskytuje nebo ne, každopádně se mi ale líbilo prolínání klasického amerického podsvětí s nepoměrně exotičtější japonskou Yakuzou. Ani akce nebyla špatná, v podstatě se to rozbíhá bez delších průtahů už od začátku. A dočkáme se nejen klasického střílení, honiček v různých vozidlech, ale i soubojů nablízko v asijském stylu. Zkrátka taková všehochuť příjemná na pohled. P. S.: Dolphovi tmavé vlasy sice sluší, ale stejně je to nezvyk, když ho furt člověk vídá ve filmech blonďatého :).

plakát

Švéd (1994) 

Takovej docela milej eko-akčňák. Stokrát ohrané téma a la Pocahontas (pro modernější lidi Avatar), ale nevadí, takových filmů bylo a ještě bude... Koneckonců od béčkového akčního filmu člověk nemůže chtít moc. Sranda je to víceméně ze začátku dokud je na scéně více postav. Zejména úvodní scény s Dolphem verbujícím žoldnéře a následná bitka v baru jsou docela zábavné, ovšem jakmile se dostanou na ostrov, začíná to být trochu mdlé. Což o to, příroda pěkná, domorodci jsou veselé kopy, ale jinak se plká víc, než je zdrávo. A kromě pěkné bitky Dolph vs. nechutně namachrovanej záporák se ani ke konci nedočkáme ničeho zajímavého.

plakát

Vyhnanec (1999) 

Slabší kus. Nejvíc rozpačitě na mě působí snaha o jakési post-apo. Na mě to spíš působí tak, že na skladě našli spoustu vysloužilých kostýmů a kulis z jiných filmů, ovšem navzájem se k sobě moc nehodících. Tak si řekli: "To je úplně jedno, spatláme to dohromady a uděláme z toho jakože post-apo, aby se neřeklo." Takže si to tam hartusí horalové na koních, sem tam projede vojenský džíp a proletí moderní vrtulník, střílí se z moderních zbraní, ale sem tam se mihne v rukou proradného generála meč. Zkrátka mišmaš, navíc se špatným scénářem, kterýmu ani standartní výkon Dolpha Lungrena nepomůže.