piranha

Ten film podle mě nemá vůbec žádné ambice mít děj, myšlenku, nebo aspoň nějakou sympatickou postavu. Někteří tu vyzdvihují alespoň vtipné hlášky, ale kde se ty hlášky proboha schovávaly? Vždycky, když se mí spolusledující něčemu smáli a já v tom marně tu vtipnost hledala s výrazem WTF???

Tak tohle byl opravdu tak zdramatizovaný nesmysl a tak absurdní vývoj, že mám potíže popsat, proč se mi to vlastně nelíbí. U nemnohých filmů je mi trapně i za hlavní hrdiny, ale tohle byl přesně jeden z nich. Klišoidní postavy, zdramatizování děje tam, kde prostě nic dramatického není, trapný vývoj událostí, neúnosně natahovaná nuda a úplně nejtrapnější poslední půlhodina. A Jodie Foster hrála tak, že jsem měla chuť tu ukvičenou hysterku polít ledovou vodou a následně jí vyoperovat hlasivky.

Tři hvězdičky dávám hlavně kvůli několika prvním řadám. Tam byl ten pes skutečně rovnocenným partnerem, který napomáhal při řešení případů svým nosem, bystrým mozkem a rychlýma nohama a taky odlehčoval atmosféru vtipnými kousky. Jenže v dalších řadách se tvůrci jaksi ubírali jiným směrem a vzhledem k eliminaci těchto předností bych neřekla, že správným.

Vlasta Burian byl jako vždy skvělý, ale přesto myslím, že tento film z hlediska zábavy nenabízí zdaleka tolik jako mnohé jiné Burianovy komedie.

Celý film provází vkusný, nevtíravý humor. Herci zahráli na jedničku a v sentimentálních scénách nejsme nuceni se ráchat příliš dlouho, což oceňuji. A to rozuzlení... bože, to rozuzlení je perfektní.

Proč mě to nepřekvapuje! Proč mě nepřekvapuje, že v americkém filmu považují konstruktivní kritiku za zradu, kterou je nutno pomstít. (To opravdu respektování osobnosti jednotlivce vede až k tomu, že se mu ani nesmí říct: "Hele, Edwarde, na rovinu, ten tvůj román mně připadá jako blbost." Já chápu, že od manželky to bolí, ale je třeba to brát jako plnohodnotný názor.) Proč mě nepřekvapuje, že divákovi byly předloženy jen dvě scény, ještě k tomu s mizernou vypovídací hodnotou, k tomu, abychom si na ctěného bývalého manžela udělali vlastní názor. Já si třeba teď myslím, že je to labilní hysterka, která neunese kritiku. Proč mě nepřekvapuje, že tvůrci si prázdný život představují zrovna takto - dokonale vypadající žena + solidně rozjetá kariéra + luxusní barák + nefungující vztah + nespavost. Je přece tolik možností, jak může vypadat prázdnota v životě, a není nic horšího, když si někdo pro zpracování vybere zrovna tuhle otřepanou variantu. Možná právě proto jsem mezi těmi dvěma příběhy nenacházela paralely a potřebuju asi nutně vysvětlit, co bylo proboha myšleno tou poslední scénou.

Někdy jsem se zasmála a někdy to bylo trochu napínavý, ale když film skončil, zbyla jen hořká pachuť nepříjemně připomínající filmy, které jsou prostě jen ztrátou času. Osobně si myslím, že J. K. Rowlingová se autorsky vydala z posledního už ve čtvrtém dílu Harryho Pottera a od té doby šplouchá naprázdno. Coline, do čehos to zase duši vrazil!

Umění je, když vám ani na chvilku nepřijde divné, že film Mládí je vlastně o dvou starých dědcích.

No... tak tvůrci si tam ten čas natahovali a smršťovali podle toho, jak se jim to zrovna hodilo do příběhu, což je pro mě teda docela podvod a taky lenost víc namáhat mozkové závity, ale jinak to bylo slušně koukatelné.

Líbí se mi, že film rozhodně nemůže být nařčen z černobílého podávání světa. Doteď se nemůžu rozhodnout, jestli má Aurora se svou dcerou spíš kladný, nebo spíš záporný vztah. A co vztah Emmy k manželovi? Dá se na něm najít jak něco pěkného, tak i cosi nepěkného. Každopádně tolik zajímavých postav jsem už dlouho pohromadě nikde neviděla, navíc v tak pěkně poskládaném příběhu, takže já se toho bát nebudu a dám tomu poctivých pět.