Recenze (1 882)
Divoženka (2021)
Kdybych byla holka, líbí.
After Blue (zatracený ráj) (2021)
Jak může něco tak oslizle vymazleného být tak rozplizle nudné. Čestmír přešel z kytek na neposedné jointy. Katarzyna Buszowska byla fajn.
Quando l'amore è oscenità (1980)
- "Ne, proč zezadu?" - "Satan nechce, abych se na tebe díval, až do tebe vložím jeho sémě." - seems legit. Zarostlejší retro verze neambiciózní soft nudy pátečních pozdních večerů na Nově devadesátých let (na kterou jsem rozhodně nikdy potají nekoukala v jednociferném věku). /2,5* a zbytečně moc procent/ - "Nemusíš odpovídat, ale pokud odpovíš, musíš být upřímná." - "Samozřejmě, že jsem upřímná, jsem kurva!"
Žáby bez jazyka (2020)
Divnost. Pleslost. Nemá procent dost. Takže speciálně pro Dadela za 4* ♥ Love must die
Případ mrtvého nebožtíka (2020)
"Bláznivá střela" do vlastní nohy. Kameňák pro ty, co se nechtěj špinit Troškou. Málokdy je po prvních pár vteřinách odpad jasnější. A bolestivější. Účast "normálních" herců ultimátní wtf. Nicméně - těžko říct, jestli postupem časomíry menší utrpení, nebo větší otupění (sázka na 2.), ale odpad nelze už kvůli Novotného (cca dvěma) zábleskům geniality. "To jsou nové chůvy." - "Vchurvy?"
Hans Zimmer v Praze (2017) (koncert)
Absenci názvů jednotlivých skladeb/filmů považuji za vyloženě nešťastný úkrok v neústrety nekovanému divákovi (aka netušim, co šmrdlaj).
Devadesátky (2022) (seriál)
Za 3 = dobrý. Míň dobrý už je, že Sokol začíná být moje (not so) guilty pleasure.
Vlčí dům (2018)
To muselo dát práce, a přitom taková lobost.
Noci navzdory (2015)
Jiné, přesto správné, pozvolné, přesto 2,5 hodiny utečou jako nic. A přesto... nic. (3,5*)