Odpadlik

Tohle je pro mě překvapivá bomba. Sice jsem ještě neviděl všechny díly, ale např. ten s výukou klavíru neměl chybu. Škoda jen, že to není dabované ...

V některých místech jsem se trochu bál, zdali to nesklouzne k nějaké příliš sladkobolné limonádě, později jsem se bál, zdali se nějak neobvykle pozitivní duch celého filmu nepokazí, ale kupodivu se nestalo ani jedno. Veselé chvilky vystřídaly chvilky dojemné a světe div se - mě to nevadilo! Příjemné dílko, určitě lék na depresivní nálady.

Jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Zhruba po třetině filmu jsem totiž začínal pochybovat: "Tohle že má být ten slavný a šokující horor? Vždyť je to spíš jako další díl Krimálky Las Vegas ...". Ale už finální scéna dávala tušit, že nás autoři jen tak lehce ze spárů nepustí a geniální pointa (i když nějaká ta logická chybička by se tam dala najít) to dovršila. A to ani nemluvím o spoustě dalšího potenciálu, který by se dal vytěžit jak z úvodní situace, tak ze závěrečné scény. Nezanedbatelná je i hudební stránka filmu a časté videoklipově natočené sekvence. A Michael Emerson alias vůdce "těch druhých" ze Ztracených? No o tom určitě ještě uslyšíme ...

Zvláštní film, dlouho jsem nevěděl, co se z toho vyklube. Dobrá pointa, ale trochu moc zdlouhavé a místy na mě až moc intelektuálské ...

V dnešní době je už zvykem točit válečné filmy co nejsugestivnější, s dobrou kamerou a střihem, pyrotechnickými efekty a počítačovými triky. Bylo tomu tak mj. u Zachraňte vojína Ryana či Tenká červená linie a nejinak je tomu i u tohoto snímku. John Woo opět posunul snímání válečných scén o něco dál - dokonalá kamera, nájezdy, stříhy, perfektní dynamika, a při tom chladná, přímočará surovoast válečného zabíjení. Obrovská spousta explozí, válka v celé své nahotě. Někde je to možná malinko "na efekt" (je vidět, jak si Woo libuje v celkovém pohledu na válečnou vřavu, viz invaze a první boje na japonském ostrově), některé scény nesou příliš jasné známky kouzlení v "kompjůtru" (salvy z válečné lodě, nálety letadel), ale - namohu si pomoci - na to kosení "Japončíků" se sakra dobře kouká. To ovšem neznamená, že by se režisérovi nepodařilo zachytit zbytečnost, marnost a hrůzu válečné vřavy. Snad nejlépe to dokazuje často bezmocný a odevzdaný pohled ve tváři výborného Nicholase Cage. Nemohu si pomoci, ale použiji pro něj otřepané označení "Pan Herec", Kód Navajo (i když český překlad je trochu zavádějící, protože o ten kód zase až tolik nejde) mě v tom zase o něco více utvrdil.

Další film z řady příběhů s mnohavrstevným a několikanásobným rozuzlením. Nemám proti tomu, když se takový film povede, je to lahůdka. Musí to mít ovšem hlavu a patu a musí to být dostatečně srozumitelné.V případě Zeleného pekla, bych však řekl, že se scénáristé nakonec utopili v "pekle" vlastního příběhu. Už zhruba po čtvrt hodině jsem začal ztrácet nit. Vyšetřování incidentu při výcviku v panamské džungli, kdy pomalu nevíte kdo je která postava a kdy navíc každá postava vyšetřovatelům záhadně "mlží" o tom co se vlastně stalo, příběhu moc nepřidá. Celé vyšetřování se odehrává během pár hodin jedné deštivé noci, včetně flashbacků. Pokud jde o závěr - ten je sice hodně překvapivý, ale vůbec jsem ho nepochopil. Tedy nepochopil kvůli celému to všechno vlastně bylo. Ač Travoltu nijak zvlášť nemusím, tady se mi celkem líbil a jeho sarkasmus byl snad jediným osvěžením příběhu. A je to asi škoda, hvězdná jména jako režisér McTiernan či další herci jako Connie Nielsen či Samuel L. Jackson (v překvapivě malé roli despotického velitele výcviku) přece jen slibovala více.

(MOŽNÉ PROZRAZENÍ DĚJE) Nebýt té závěrečné přeslazenosti, kdy Hankse svorně vyprovází celé letiště, dal bych i 4 hvězdičky. O něco kratší minutáž by také nebyla na škodu, např. scéna v nočním klubu (s autogramem) tam už vůbec být nemusela, stačilo naznačit. Nicméně co se týče vstahu hlavního hrdiny a té letušky, celkem kvituji, že to dopadlo jak to dopadlo, protože jinak by to byla ještě větší limonáda.

Tak odpad bych vyloženě nedal, ale žádná bomba to není. A přitom začátek vypadal velice slibně. Spíše než thriller bych to klasifikoval jako hororovou komedii či (jak napsal "monolog") parodii typu Vřískot. Právě z tohohle filmu si "Srub 2" vypůjčil zápletku, kdy se podle skutečných vražd natáčí "halivúdský trhák". Bohužel mi připadá, že vše zůstalo tak nějak na půl cesty. Občas se sice pobavíte, ale časem není celkem čemu se smát. Hlavní představitel sice zpočátku jako cynický a sarkastický vrah vypadá slibně (navíc mu více méně chtě-nechtě fandíte, což nevím jestli je zrovna dobře, ale jiné sympatické postavy tam nejsou), ale i jeho výkony se postupně ředí na stále stejné pohledy a gesta. O strachu mluvit nelze ani náhodou, ostatně všechno už tu bylo tisíckrát předtím (utopené dívky v jezeře, sklepní vězení atd.). Kromě představitele Stanleyho herecké výkony za moc nestojí. Jedinou známější tváří je Brian Krause (Modrá Laguna 2, Sleepwalkers) v roli cholerického režiséra, ale kromě toho, že místy dost přehrává, mizí jeho postava zhruba v půlce filmu. Další hlavní hrdinka je zoufale nudná a její osud je vám lhostejný, další mladík - bratr jedné ze skutečných obětí - je v celém filmu spíš na obtíž.

Jsem si jistý, že to tu bude samé srovnávání s knižní předlohou. Rovnou uvedu, že knihy Kinga nečtu, tak se vyjádřím jen k samotnému filmu. S odstupem více jak dvaceti let bych řekl, že ta osmdesátá léta jsou na filmu hodně znát. Úsporná, hudba nenápadaná hudba, velký důraz na atmosféru strachu, horka a opuštěnosti. Dějová linie je vcelku triviální, proto mě zaráží poměrně dlouhá stopáž. Zejména celá první polovina filmu je "o ničem". Abyste rozuměli - děj se dá shrnout do jediné věty - "ženská se synem uvíznou v porouchaném autě, kde je terorizuje vzteklý pes". To je zhruba druhá půlka filmu, možná dokonce i pouhá třetina. A i zde by se našlo ještě mnoho rezerv (např. proč nevyzkoušet zaparkovaná ostatní auta, pokus dostat se do domu apod.). Určitě bychom se obešli bez faktu, že hlavní hrdinka nasazuje parohy manželovi, že malý Tad se bojí jakýchsi příšer v komoře či že jde reklamní kampaň Tadova otce ke dnu. A zatímco posledně zmíněná zápletka snad má objasnit, proč není v kritickém okamžiku Tadův táta se svou rodinou (musí řešit krizi na poradě kdesi v jiném městě), zápletka s milencem je naprosto zbytečná. Co tedy zůstává? Tak dvě hvězdičky za dobrou práci při výcviku "zlého" bernardýna (rozhodně zapomeňte na nějakého Bohouše). Tu ostatně neměl na svědomí nikdo jiný než K.L.Miller, který trénoval mj. vlčáka pro film K9 či společně se svou dcerou i představitele známého Rexe. Poslední hvězdička patří atmosféře filmu. O hereckých výkonech se toho mnoho napsat nedá, hrají tu vesměs neznámí herci, snad kromě D-H. Kellyho, kterého známe ze seriálu Hardcastle & McCormick (a i zde jezdí v červeném sportovním voze). A na závěr malý dovětek - asi budu vypadat jako Herodes, ale to věčné řvaní a kňourání toho kluka mi už lezlo pěkně na nervy.

Celé to mělo asi připomínat kdysi slavné "Jak dostat tatínka do polepšovny" nebo "Jak vytrhnout velrybě stoličku" (stejná režisérka, v podstatě stejná povolání dvou hlavních postav - baletka a člen horské služby). Jenomže dnes už to nějak nefunguje. Špatné to vyloženě není, tvůrci si hodně dali záležet na výběru exteriérů i interiérů, občas se najde nějaký ten vtipný moment, občas se omílají některá komediální klišé (předvídatelná scéna s odbrzděným vozem a traktorem, schovávání milenky), někdy bychom se asi měli smát za kažnou cenu (Postráneckého trapné exhibice se šnorchlem ve vaně). Co mě ovšem vadilo nejvíc, je dějová roztříštěnost. Celý snímek se odehrává pararelně na třech hlavních místech, přičemž některé postavy se neustále bez většího smyslu přesouvají z jednoho místa děje na druhé, čímž vzniká poněkud chaos. Jendotlivým scénám tedy chybí jakési pojidlo, navíc v závěrečné čtvrtině jakoby scénáristé nevěděli, jestli se nemají nakone přece jen přiklonit k jakémusi rodinnému dramatu (byť jsou scény s malým Koudelkou poměrně dojemné a zabíraly na mě víc než obdobné scény v Koljovi), k tomu všemu je stopáž zbytečně natahovaná. Co se týče herců, dočkáme se některých zajímavých tváří - např. Josefa Náhlovského v roli bláznivého traktoristy nebo dvojice Vojtek-Nekonečný coby dvojice excentrických hudebníků. Musím přiznat, že ač "nemusím" běžně ani jednoho z nich, jejich výstupy (a videoklipově laděné scény) patřily k osvěžení filmu. Jako vždy nechybí v českém filmu směšné propagace některých značek sponzorů (detailní záběry na předky vozů či několikánásobné "nahlédnutí" do batůžku malého Kudelky, aby bylo vidět, které žvýkací bonbóny mu maminka zabalila).