Freemind

Vrním blahem. Vizuálně jeden z nejkrásnějších filmů poslední doby. Ani mi nevadí sebemenší pokusy o nějaký experiment, tohle dílko je jako antická socha - úchvatná právě svou symetrií a až bolestnou dokonalostí. Jazyček vah stále kmital mezi dramatem a romancí, atmosféru úžasně odlehčovaly skromné, ale přirozené vtipné scény. Jediným mínusem je jen moje soukromá přežranost filmy podobného typu - ve své kategorii jde přesto pravděpodobně o nejlepší snímek, jaký jsem kdy viděl.

Tohle mi tedy dost slušně zkazilo náladu - nechal jsem se zlákat Fanningovou a Curtisem, vydržel jsem 40 minut, načež jsem celý ten cirkus vypnul se šťavnatým vulgarismem na rtech . Život je příliš krátký na to, abych ho promrhal sledováním nesmyslů. Poprvé jsem se začal osypávat, když padla zmínka o nacistických pokusech, které daly vzniknout rase lidí s nadpřirozenými schopnostmi - tedy tah, který v žánru sci-fi/horror považuji obecně za poznávací znamení všech pologramotných scénáristů bez špetky talentu. Pak už jsem se osypával tak nějak průběžně - blbí herci, blbé efekty, blbá kamera, blbý střih, blbá režie, prostě béčkový škvár zarputile ale marně stoupající na špičky ve snaze dosáhnout někam výš. Vyhodit, zahrabat, zapomenout.

Díky vám, filmoví bohové, po dlouhé době konečně je zde film, nad kterým nemusím ohrnovat nos. Něco takového by v Hollywoodu nikdy nevzniklo - syrové podání kontroverzního tématu v jednom z nejdražších dánských filmů všech dob - přičemž můžete s potěšením sledovat, že každá koruna byla vynaložena správně a moudře. Rozhodně nečekejte tradiční, heroizující film o odboji, kdy si po titulcích řeknete "jo, byli to bomba kluci" a skočíte si pro lahváče do ledničky. Scénář nám předkládá mračna velmi zneklidňujících otázek - Jaké jsou myšlenkové pochody a motivy lidí, kteří vraždí "pro Věc"? Kdo rozhoduje o tom, která "Věc" je ta správná? Dokáže pocit povinnosti přehlušit hlas svědomí? Jsou city v kruté době války riskantní luxus nebo poslední nit spojující jedince s normálním životem? Dlouho se mi nestalo, že bych v průběhu filmu ani jednou nezačal uvažovat o evidentních chybách nebo nedostatcích, výtky mám pouze dvě - v první polovině možná trochu zbytečná rozvláčnost (kterou bohatě kompenzují drásavé scény likvidace cílů) a finální nájezd na oblohu plus mdlé závěrečné titulky, které poněkud smazaly tísnivý pocit ze závěru filmu.

Velmi zajímavý zážitek - ne že by tohle byla moje oblíbená Allenova tvář, ale stejně jsem si to velmi užil. Směsice inspirací, občas mi to připadalo jako současná poklona velkým Woodyho oblíbencům - Fellinimu, Bergmanovi, Langovi a Kafkovi, atmosféra je opravdu úžasná, u scény honičky vraha a patologa mi po zadech skutečně běhal mráz! Výborné vedlejší role Fosterové a Cusacka, roztomilá Mia Farrow, bezchybný Malkovich, potěšila i Madonna. Sečteno, podrtženo - po všech stránkách zdařilý počin, který opět dokázal, že Allen není jen výborný komik a scénárista, ale taky zatraceně dobrý režisér.

Eh, tak zase nic. Snyder je mistr vizuálních hříček, u některých záběrů jsem kvičel blahem, navíc pan režisér zcela zřetelně uctívá klasiku akčních žánrů, kde nebyla nouze o nějaký ten syrový, morbidní detail či nahé ženské prso - ale co z toho, když je celý scénář jen slepenec efektních scén proložený nesmyslnými bláboly s dějovou linkou jako z hlavy devítiletého dítěte? Sním o tom, že Snyder jednou dostane do stáje nějakého brilantního scénáristu a natočí dílo, ze kterého padnu na zadek. Tohle bohužel není ten případ.

SPOILER! On to vlastně úplně špatný film není - režie je vkusná, kamera i zvuk výborné, nevtíravá hudba a výtečné scény katastrof. Hlavní slabinou pro mě byly mizerné herecké výkony a taky plytký scénář, který ve výsledku musí být urážlivý či směšný úplně pro všechny - pro vědce, filozofy i křesťany. Kdyby vše skončilo u poslední katastrofy, tak bych to ještě ustál, ale vize intergalaktického ráje s králíčky hopsajícími ve žluté trávě už byla opravdu příliš. Multikinová popcornová jednohubka - pořád to byl menší žvást než Emmerichovy a Bayovy produkce.

Po celé té chvále (allenovská atmosféra, bla, bla, bla) jsem čekal malý zázrak v navoněné žumpě romantických filmů. Ach, já bláhový! Schytal jsem to do oka slaďoučkým bonbónkem plným utahaných dialogů a křečovité snahy o ležérnost a humor. Plus newyorský pustý snobismus v nejhorším vydání, plus Meg Ryan, kterou ze srdce nesnáším, plus stupidní účesy a móda 80tých let. Aaaargh!

Viz J*A*S*M - zajímavý slepenec žánrů, hlavně american indie a exploitation. Přesně to vystihuje slovo "disturbing", které v češtině nemá přesný ekvivalent. Celek bohužel sráží dolů viditelně nízký rozpočet filmu a zbytečné vycpávky scénáře - od poloviny se mi už na to ani moc nechtělo koukat. Přesto jde o jeden ze zajímavějších horrorových počinů poslední doby, takže fandové - do toho.

Trefil jsem na jeden díl zcela náhodou a byl jsem doslova zděšen. Špatné je tady úplně všechno - od toporných a přehrávajících paherců po naprosto stupidní dialogy. Miley Cyrus jsem měl chuť sprovodit ze světa 5 vteřin po tom, co poprvé otevřela ústa. Objevil jsem nové dno.

Film, který není dokonalý, ale k dokonalosti má pekelně blízko. Skrz naskrz autentický, skvěle napsaný, zrežírovaný i zahraný, akční, dojemný i nutící k zamyšlení. Zamyšlení o tom, co nás odlišuje od zvířat a jak snadné je ty křehké rozdíly smazat.