Freemind

Půjdu proti proudu - trojka je podle mne nejslabší z celé série. Přesunutí těžiště do temnější polohy nevyšlo, protože na pozadí vážnějších scén vyznívají humorné momenty pubertálně až dětinsky. Moc tomu nepomohl taky trik v podobě dětského poskoka hlavního hrdiny, který už dokonale provařil Spielbergovic Stív. Což o to, jako relaxační a zábavný blockbuster to funguje, ale po zhlédnutí traileru a seznamu účinkujících jsem čekal mnohem víc. Tož zase příště, Tony.

Dokonalá adaptace nedokonalé předlohy. V honbě za dramatizací příběhu Shaffer udělal z Mozartova životopisu horskou dráhu smyček, zvratů a podrazů, což je trochu škoda, protože zrovna jeho život a dílo jsou prozkoumány dost dobře (Mozart a Salieri možná nebyli přátelé, ale určitě se respektovali a bez problémů spolupracovali; Mozart nepsal z hlavy, spousta jeho zápisů nese stopy mnohonásobných revizí; většina historiků se shodne na tom, že Mozart nebyl geniální schizofrenik a labil, ale bystrý pracant s kompaktní osobností). Vše ostatní sedí jako Salieri na premiéře Dona Giovanniho - bezchybný audiovizuál, scénografie a masky, skvěle vedení herci (bravo hlavně pro Murraye Abrahama). A hudba, do prčic, ta hudba. Scéna společného sepisování "Requiem" patří do mé TOP10 v dějinách kinematografie, takže nemohu jinak ... Za pět.

Druhá část se místy dost nebezpečně otírá o glorifikaci násilí - Mesrin nebyl žádný revolucionář ani oběť systému, ale podrazák a vrah. Ikonu moderního Jánošíka bych mu rozhodně nemaloval. Jinak je ale "Veřejný nepřítel" důstojným pokračovatelem jedničky, takže naprostá spokojenost a poklona tvůrcům.

Nijak průlomová, ale jinak po všech stránkách vyrovnaná práce se slušným tahem na bránu. Pravděpodobně nejlepší evropské krimi dekády - svižné, krvavé, poučné, zábavné.

Asi bych si nedokázal porozumět s někým, kdo si naplno užil tuhle slizkou, tupou takykomedii, která vysává do poslední kapičky všechny stereotypy, předsudky a primitivní, pubescentní pudy. Michael Bay je nádor na už tak vachrlaté tkání americké kinematografie.

Šokující, morbidní námět vykleštěný do podoby rekreační kriminálky pro masy. Vedlejší prvky Icemanovy biografie tady hrají první housle, kdežto klíčové události s velkým dramatickým potenciálem byly trestuhodně opomenuty. Je mi líto hlavně Michaela Shannona, jehož talent a ksicht byl tady doslova promrhán - místo psychologicky košaté postavy psychicky narušeného asociála si zahrál taťku, který vraždí víceméně proto, aby zabezpečil rodinu. Icemanova postava je tady až nechutně romantizovaná, film se nezmiňuje o tom, že Kuklinski svou rodinu pravidelně mlátil, že v dětství krutě mučil zvířata a hlavně o tom, že hromadně vraždil dlouho předtím, než si ho začala najímat mafie. Pokud chcete opravdové vzrůšo, podívejte se na dokument "The Iceman Tapes - Inside The Mind Of A Mafia Hitman" The Iceman Tapes - Inside The Mind Of A Mafia Hitman, budete mít trochu představu o tom, o co všechno vás filmaři ochudili ...

Jedna hvězda za atmosféru a soundtrack, druhá za Amandu, třetí za masky - samotná proměna Seyfriedky z blonďaté elfice na pihovatou pornohvězdu stojí za to, ale to, co maskéři udělali ze Sharon Stone, je naprostý masakr. Bravo. Jinak jde ovšem o standardní "biopic", který tak nějak prošumí bez vážnějších následků.

Brannagh je inteligentní filmař, dvakrát zvládl Shakespeara levou zadní ... a pak se položí na takové stupidní hollywoodské adaptaci. Je to až bolestivá podívaná - eskadra výborných herců se tady plahočí po kostře špatně slepeného scénáře, masky a akční scény jsou až komicky neumětelské (rozesmál mě hlavně De Niro vyskakující z ledovce jako čertík z krabičky a Cleesův plastový předkus). Takhle opravdu ne, Mistře.

Leporelo příběhů roztažené přes několik staletí a několik kontinentů, přičemž spojující nitkou je jeden mistrovský nástroj. Pokud máte rádi historii a klasickou hudbu, tak si to opravdu nenechte ujít - děj příjemně meandruje, plynule proplouvá mezi jednotlivými pasážemi, celkovou kompozici doplňuje procítěný soundtrack a vyvážené herecké výkony, vše uzavírá elegantní coda. Naprostá spokojenost.

Film začíná jako neškodná duchařinka, postupně se ale propadá do bezedné jámy trapnosti. Pozor! S hrdostí hlásím, že jsem jméno režiséra zjistil až nakonec, tedy až poté, co jsem si vytvořil názor. Nikdo mě tedy nemůže nařknout ze zaujatosti - popravdě řečeno, vědět, že to točil Wan, tak hlavně nebudu mrhat časem, protože na ty jeho výblitky se nedalo koukat nikdy. Jedna hvězda dolů za stupiditu, primitivnost a plochost, druhá za špatné herce, třetí za technické flákačství - podivné postsynchrony způsobují, že film někdy zní jako dabovaný, paruka Rona Livingstona vypadá jako chcíplá kočka, masky raději nebudu ani komentovat. Čtvrtá dolů za křečovitou snahu o retro a pátá - čestná - za Wana. Já vím, že retardům se nemá ubližovat, ale zrovna tenhle si to zaslouží.