Freemind

Někdy zapomínám na to, že De Niro byl naposledy ve formě někdy před 15 lety v "Roninovi". Od té doby došlo si Robert dokázal zprasit svůj talent a na oplátku si vyvinul příšerný vkus pro výběr filmových projektů (viz. "Fotr je lotr" a "Machete"). Nemrhejte časem, neriskujte zklamání.

Tak trochu jiný "Harold a Maude". Van Sant se tentokrát držel trochu zpátky a snad poprvé ho trochu podezírám z podbízivosti a citového vydírání diváků. "Neklid" je roztomile neformální i když místy trochu kýčovitá romance, která zahřeje a dojme, ale po závěrečných titulcích rychle vyšumí.

V pochvalné recenzi na jednom křesťanském serveru se objevil krásný eufemismus - autor napsal, že film "nemá zrovna Oscarovou úroveň". To je jako napsat, že leukémie není zrovna příjemná nemoc. Takže na rovinu - "Genesis Code" je kreacionistická agitka s dialogy a herci na úrovni béčkového porna, s tím, že místo sexu tady máme každých 15 minut povídání o Bibli, modlení nebo otřesné pavědecké bláboly. Goebbels se lišácky usmívá.

Ty kanadské filmy jsou tak neohrabané a papundeklové, až je to roztomilé :) Vzrušující jako kožešinová čepice a dřevorubecká flanelová košile. "Tall Man" má v rukávu několik zajímavých zvratů, jinak jde ale o nudný a unylý mysteriózní thriller, který nevyniká naprosto ničím. Divím se, že to pustili do kin, čekal bych spíš strategii "straight to DVD".

Všechny obstojné prvky - sedmdesátková atmosféra, hudba, masky, kostýmy a ohraný, ale zábavný konflikt mezi staletým upírem a moderní dobou - vzaly za své během půl hodiny. Nepomohla ani Eva Green, která svým sexappealem může propálit azbest (ale neumí umírat tak, aby to nebylo směšné). Obávám se, že Burton už může být definitivně za zenitem, čím dál, tím víc to vypadá, že točí parodii na vlastní tvorbu. P.S. Jo, a taky souhlasím s tím, že si nakradl ze "Smrt jí sluší".

U recenze k podobnému lejnu - "Aliens vs Predator: Requiem" tady onehdá padla památná věta "Já vím, že to je špatný film, ale jak mu můžeš dát slabé hodnocení, když je tam Predátor? To jsi fanda?". Právě tomuto syndromu přičítám dočasné zatemnění racionálních receptorů některých místních recenzentů, kterých si jinak moc vážím. Chápu, že když se na plátně najednou objeví tolik dětských legend najednou, tak si z toho učůrnete. Je to nepodmíněný reflex, za to se nikdo nemusí stydět (například fanynky "Soumraku", kterým je taky jedno, že se dívají na kokotinu, hlavně, že zase uvidí Edvarda). Mě ale žádný sentiment nesvazuje, takže si můžu v klidu plivnout žlučí. U "Serenity" jsem psal, že bych Whedonovi moc přál, aby si ho všimnul nějaký bohatý producent a dodal mu finanční křídla pro plné rozvinutí talentu. Chyba. I s monstrrozpočtem Whedon zůstal podprůměrným režisérem obstarožních devadesátkových sci-fi seriálů (ano, navážím se do "Firefly", protože ten byl řemeslně zastaralý už v době vzniku). Nejvíc je to vidět v první hodině filmu, kdy se režisér musel poprat s klidnými scénami a naplno tak vyhřezla jeho neschopnost pracovat s kamerou, scénografií a atmosférou. Takhle debilně tuhé a nenápaditě nasvícené záběry jsem fakt viděl naposledy v nějakém starém sci-fi seriálu ze sobotního nováckého programu. Ještě před 15 lety by to bylo v pohodě, ale dnes, kdy po revizi Bondovek a Nolanově Batmanovské trilogii mají i ty nejobskurnější blockbustery solidní technické provedení? Průser a ostuda. Že já blbec to nevypnul hned po úvodních deseti minutách, kdy jsem to poprvé - a rozhodně ne naposledy - zvažoval.

"Prometheus" je přesný opak prvního "Vetřelce". Přeplácaná, rozmáchlá kravina, která se snaží stůj co stůj vystavět rozsáhlou mytologii a nakonec se zhroutí pod vlastní tíhou. Mozek mi krvácel hlavně z pavědeckých blábolů, jejichž personifikací je "věřící vědkyně" Elisabeth. Prakticky jediným světlým okamžikem filmu je postava a herectví Michaela Fassbendera (zajímavý rozbor androidovy fascinace "Lawrencem z Arábie" si můžete přečíst zde - http://www.huffingtonpost.com/quora/why-does-david-identify-h_b_1598998.html). Už se těším na sequel. Not.

Pokud je tohle tuctový brak, tak to bych si přál takové braky každý rok. "Sněhurka" má mnoho nedostatků - je zbytečně dlouhá, dramaturgie místy kulhá, konec stojí za trpasličí lejno a Charlize přehrává o sto šest (věru nechápu, proč jsou z ní všichni paf, podle mě podala nejhorší herecký výkon ze všech). Zbytek hereckého obsazení ale ladí dokonale, trefné je obzvláště obsazení trpaslíků (Frost, Hoskins, Jones, Marsan). J.N. Howard dodal tradičně bezchybný hudební podklad, temná atmosféra funguje, kostýmy a scénografie jsou dobré až výborné i když mnohdy víme, odkud se kradlo - celá (mimochodem dechberoucí) scenérie magického lesa je čórnutá z "Princezny Mononoke", ve válečných momentech se míhají střípky z Bessonovy "Johanky", Scottova "Robina Hooda" či "Království nebeského". No a co? Pokud Sander za pár let ještě trošku řemeslně dospěje, tak je vcelku možné, že nás překvapí ještě vydařenějším blockbusterem. Budu se těšit.

Z hlediska konstrukce příběhu jde o průměrnou až podprůměrnou noirovku, herecky je to vyloženě slabota (hlavně hystericky afektovaný Grisby), Welles ale tyto nedostatky nahrazuje brilantní režií a neskutečně kreativními obrazovými postupy. Vrcholy filmu - metafora žraloků, proces, čínské divadlo, závěr v zrcadlové síni. K tomuhle filmu se musím vrátit.

Vesmírní kozli útočí. Myslel jsem si, že vůči blockbusterovým kravinám jsem si už vytvořil jakž takž imunitu, ale tady počet WTF okamžiků dalece přesáhl mou toleranci. Tohle je snad ještě horší než Transformers.