kkarx

Karate Kid bez karate. Ok, to dává smysl... Remake by klasika zasloužila, ale tohle už smrdí obyčejným parazitismem. I když je zanechána příběhová kostra, tak ty změny jsou převážně k horšímu. Proč udělat z původně dospívajícího hrdiny dvanáctiletého kluka? Vždyť právě první film byl o hledání místa v životě, osamělosti a zmatku a to ve 12 letech většinou nehrozí. Řekl bych, že naopak by ten klučina byl celej štastnej za výlet do Číny. K tomu se ještě vůbec nehodí seznámení stejně starou čínskou holkou a vypadá to dost nevhodně. Turnaj byl taky stupidní. Děti soutěží plnokontaktně a lámají si hnáty... Pravidla neexistují. Dnes je větší povědomí o bojových sportech než v 80. letech a tohle nemůže fungovat, zvlášť ne když soutěží malé děti.

On ten jednoduchý scénář k tomu vcelku sedí. Na rozdíl od jiných polizio alespoň není tak rozkouskovaný na drobné nijak nesouvisející epizodky. Každý zločin má nějakou souvislost s vyšetřováním vyděračské skupiny. A že to jsou hajzlové. Takový brutální perverzní šmejdy jsem snad v žádném jiném polizio neviděl. Nepáchají zločiny primárně kvůli prachům, ale kvůli samotnému potěšení z násilí a nejsou to jen vyděrači a vrazi ale i pedofilové. Nejedna scéna pohne člověku žaludkem. K tomu nejhnusnějšímu patří znásilnění malé holky, upálení zaživa a naplánovaná masová vražda policistů. A je toho mnohem víc. Castellari se zase předvedl jako zdatný režisér akčních scén a zmiňované rolování auta ze svahu s Testim uvnitř je prostě nezapomenutelné. Vsadil bych se, že auto otáčeli velmi pomalu po rovině a samozřejmě pak to ještě zpomalili ve studiu. ;) Přestřelky jsou zvládnutý taky bez problémů a značně explicitní. Průstřely zanechávají díry v oblečení a krvavé stopy. Castellari se snažil i o dobovou kritiku neúčinného boje systému proti zločinu. Kriminálníci lehce vyváznou díky zastrašování a vychcanému advokátovi. Tohle mi přišlo ale už trochu přes čáru. Například inspektor Palmieri chytí skupinu vyděračů při pokusu zapálit obchod, ale protože majitel nechce podat trestní oznámení, tak jsou volní. To samé při dalších zločinech. Po tom všem na závěr přijde masakr ve stylu Sedmi statečných. Musím ještě pochválit hudbu klasiků žánru Angelisů! Tady se jim povedlo vytvořit jeden z nejzapamatovatelnějších riffů vůbec.

Nářez, hromada odkazů na slavnou sérii a vícerozměrné charaktery. Příběh se víc točí kolem Johnnyho, kterej je hlavní postavou a přes jeho chyby mu člověk musí přát. Za třicet let skončil jako sympatickej rozvedenej loser, z Daniela se na druhou stranu stal neskutečně otravnej samolibej pracháč. :=)) Cobra Kai je komediálnější až sebeparodický počin a současně i dramatičtější než Karate Kid, nemá ale tu atmosféru klasiky a člověku přijde líto, jak Zabka a Macchio zestárli. Pokud jste vyrostli na filmu, tak vám bude do breku. Karate na turnaji je ještě horší než v Karate Kidovi a souboje nedávají už vůbec žádný smysl. Soutěží například vypasená holka, která sotva zvedne nohy z tatami, desetiletej klučina proti dospělýmu chlapovi.... Techniky úděsný a pravidla opět téměř neexistující. Jedinej kdo v seriálu umí bojový sporty je Zabka a je to znát (sice dělal judo, ale není to dřevo a naučil se slušně i údery a kopy), Macchio by to možná dotáhl na žlutej pásek. :-D

Jen pro fanoušky hudebního a tanečního žánru situovaného do 30. let. Pokud máte rádi tenhle styl a hudbu, tak si film užijete. Téměř celý se odehrává v onom Cotton Clubu. Pro ostatní nuda, protože za těch 130 minut se tu nic moc jiného neděje.

Co zrovna na té skupině bylo tak špatně kromě toho, že se studenti svévolně stávali pořád radikálnější a násilnější? Církev funguje úplně stejně a je financovaná z veřejných financí...

Teď mě napadá, že asi jediná normální postava je nadporučík Lukáš, všichni ostatní jsou víceméně karikatury, nicméně tyhle karikatury se povedly a většina lidí jsou ve skutečnosti v podstatě stejní šmejdi a pitomci jako ve Švejkovi, od Katze po Duba.

Reálněji pojaté než bylo zvykem ale bohužel i o to nudnější příspěvek do žánru polizio. Skupina únosců vedená mozkem operace zvaným Profesorem (Leroy) unese dítě bohatého podnikatele. Vyšetřovatel případu (Silva) se snaží pachatele odhalit, avšak tento úkol není zrovna jednoduchý, protože nemá k dispozici prakticky žádné stopy. Jediné co může dělat, je čekat. V hlavě se mu zrodí plán, jak zvýšit šance nalezení malé holčičky. Jeho pozornost se upře na známého mafiána, jehož nelegální byznys začne pod tlakem policie vykazovat ztráty. Mafiánský boss se tak rozhodne najít pachatele sám. Film trpí nižším rozpočtem a nedočkáte se žádné honičky a jenom jedné jediné přestřelky. To by samo o sobě nevadilo, jenže scénář není natolik vynalézavý, aby dokázal přes tyto nedostatky zaujmout. Jediný co mi zůstane v paměti bude Silva jako životem otrávenej komisař zbaven všech iluzí o výhře spravedlnosti nad zločinem! Škoda, že neměl víc prostoru. Musel jsem se smát už při jeho prvním dialogu s vítajícím policistou "Morning lieutenant, nice day, hmm? - What the hell is so nice about it."

Neviděl jsem to celé a nebudu to hodnotit, ale přidám jen menší komentář k tomu, co jsem náhodou zahlédl na obrazovce. Tím byla jedna scéna v pekle, ve kterém jsou uvězněni lidé, kteří se tam dostali nejspíš nedbalostí čerta, který za to dostal pěkně vynadáno. Hned se mi vybavila podobná scéna z Čertů nejsou žerty, kdy se do pekla dostane babička Petra a čert Ondra Vetchý je za to ponížen na vlka. Takže můžu srovnávat alespoň novou scénu s klasikou. Těžko vybrat, co bylo horší. Už samotný zobrazení pekla vypadalo hodně televizně a ledabyle zrovna tak i masky. Zdejší babička vedla s luciferem dlouhý vysvětlující dialog, proč tam je a co se má udělat. Když to jen srovnám s babičkou z Čertů, která nemusela do detailu popisovat předchozí dění a jen stručně pronesla "Já bych zrovna poslala to Janka, o to víc se bude snažit.", tak se člověk musí ptát, proč to dneska nejde stejně a nedá se dětem prostor alespoň trochu myslet a nevykládat jim vše polopaticky. A k čertům. Zase trpí těžkou mozkovou dysfunkcí, jak je tomu už delší dobu zvykem. Nepříliš inteligentně sice byli zobrazeni i někteří čerti v Čertech nebo třeba v Hrátkách s čerty, ale nikdy to nebyl takový extrém. K tomu vždy se našel alespoň jeden úplně normální inteligentní čert, viz. Josef Vinklář, Karel Heřmánek. Tihle se akorát šklebí, pitvoří a celkově se nalézají pod intelektuální úrovní "s odpuštěním pitomce" obecního pasáka Pepka ze Švejka. Po této sekvenci jsem již neměl odvahu se na to dívat a můžete mě kamenovat (jak to dělají rádi někteří uživatelé, když nesouhlasí s vašim názorem a nedokážou se s jiným názorem nijak smířit), že soudím aniž bych film viděl, ale dle hodnocení se zdá, že můj předpoklad nebyl úplně chybný (a tady musím souhlasit s těmi, kteří poukazují na to, že když se něco profiluje jako odpad, tak to nejspíš odpad nakonec bude.).

Výstižný název pro film, kde automobilové honičky jsou tím hlavním a že je na co se dívat! Merli bez knírku vypadá o 10 let mladší, méně vyzrálý a asi bych ho ani nepoznal nevědět, že to je on. Snad poprvé hrál jinou postavu než drsnýho komisaře a je to vážně sranda vidět ho v takové lehčí roli. Vtip filmu neschází. Hlavní padouch je inteligentní, šarmantní a sympatickej Frantík s téměř raně středověkým smyslem pro čest, kterej drží svoje slovo a pozná kdy vyhrál a kdy prohrál. Honičky nabízejí dost originálních momentek, ale film se naštěstí nenechal strhnout do vod pouhé akce. Na Itálii to má i konzistentní scénář, dobře napsané charaktery a solidní příběh. Na konci má člověk pocit, že to co prožívaly postavy, prožil s nima i on. Závěr divák odhadne dopředu, ale stejně je efektivní a nikdy na něj nezapomenu.

Poslední třetí díl s komisařem Bettim nikterak nezaostává za předchozími díly. Ve skutečnosti bude jen záležet na vašich preferencích, který upřednostníte. Za mě je to vůbec ta nejikoničtější série žánru. Merlimu se mohl rovnat jen Franco Nero, který ovšem hrál obvykle v promyšlenějších filmech smířlivější charaktery. Nakousnuto je zase více případů a kromě obvyklé akce Betti konečně naváže vážnější známost a dozvíme se, jak to celé dopadne.