Adam Bernau

Hrušínský, you ARE Tarzan.

Dostat se z ČSSR - dostat se z kómatu. A naopak. Mimochodem, r. 1982 mi bylo pět let. Právě tehdy jsme se s rodiči a mladším bratrem přestěhovali do nového rodinného domu, kde jsme v koupelně měli přesně ty kachličky, které soudružce Špalkové připadaly tak hnusné. Jsou tam dosud. Jako Šejbové, Kratěnové a Klímové, jako Sloky. Ať na úrovni společenskokritického záběru, osobního příběhu a osobního přesahu či historického komentáře, jde o výtečné dílo. Vlastně tyto roviny nelze ve Světu pod hlavou vůbec od sebe oddělovat. Nevěřil bych, že ještě někdy zažiju napětí čekání na další díl. Skvěle však poslouží i jako komedie. Retro aranžmá (ale vůbec i scéna a mizanscéna) je dokonalé a významově vychytané. Pečlivě vybraný soundtrack. O řadě nenápadných aluzí "jen pro pamětníky" a jiných jen pro pozorného diváka či druhé zhlédnutí ani nemluvím. Jakože mám silný pocit, že České televize si už dlouho není moc za co vážit, tak za tento seriál ano. Nebýt častějších dějových či dialogických řekněme nedotažeností a laciností, dal bych šest hvězdiček. A ne, nedotaženostmi nemám na mysli např. problém klíčů od domu Dominika Skály. Ten tam právě patří. SPOJLERY: Po několika dílech jsem se začal vážně bát, že Martin Plachý je agent Zla, který má s Marvanem úmysly tak nekalé, že si to Kratina ani neumí představit. A toto podezření až k úplnému konci jenom sílilo. V díle Mrtvý muž mě (asi nejenom mě) navíc přepadla šílená a hrůzná myšlenka, že Marvanovou původní existencí je ta tehdejší, kdežto výchozí budoucnost jen výplodem jeho choré mysli. Tak to šlo tedy do tuhého. (Komentáře: Niethustra "jak to tak bývá" vystihl hodnotu díla jednou větou, ovšem A_FISHovi jako obvykle stačí půl slova k vystižení několika jeho vrstev. Z rozkecanějších komentářů jsou mi jedinými, které mělo smysl číst, zencitizen a JitkaCardova.)

Dvě psí buzny terorizované vránou, která neumí létat. A pak že zvířata nemají duši! (Nejstarší sérii nemám nakoukanou. Jak napovídá Šandík, mohla by stát za to. Karlos netuší.)

Vzhledem ke kultu, jaký se se kolem Okresního přeboru rozvinul, jsem byl zaskočen tím, že jakkoli nekonečně přesahuje dlouhodobý luzoidní standard, podstatné penzum dílů sestává z typicky seriálově připitomělých, do značné míry izolovaných příhod (v to počítaje několikrát opakované téma kolektivního řešení různých milostných vztahů), v nichž se často uplatňují nemyslitelné situace (např. bludná cesta neznámem vlastního okresu v díle Konvoj) a groteskně nesmyslné počínání postav (např. krádež gamblomatu). Tím je však jen obdivuhodnější, co to vlastně vzniklo. Na první dobrou mi připadá, že hlavní zásluhu na fenoménu Okresní přebor mají dialogy, z nichž zvláště ty s Vetchým jsou prostě nenapsatelné. Nutno též vyzvednout jedinečné exprese mimořádné výpovědní hloubky, jako např. "viděl jsem peklo!" i krutopřísnost hlavních i epizodních postav. (Dominující Vetchého postava kapitána Luňáka, která jako jediná představuje funkční karikaturu jistého typu, by si zasloužila zvláštní pozornost.) V epesní herecké skladbě potěšil už pouhý výskyt některých tváří (Mihulová) a obzvláště "herecká rehabilitace" (slovy quixotovými) Luďka Soboty. Hercké obsazení, stejně jako soundtrak, jsou jen nejzřetelnějšími příklady pečlivosti a uvědomělosti, s jakou si autoři se seriálem vyhráli. Zhlédnout film Poslední zápas Pepíka Hnátka dřív než seriál bylo by velkou diváckou chybou, neboť ten ho jako prequel korunuje a právě ve spojení obou v náležitém pořadí (tedy dle vzniku) se vyprávěcí hodnota celého projektu násobí.

Nezadaný přerostlý mamánek Polášek ve vymazlené retro koupelně konfrontován s dobovými kočkami z tranzistoráku, plus maminka ve vymazleném retro obýváku, to by jistě bylo cool s datem výroby alespoň o deset let starším. Roku 2005 je to už výprodej mistrně nakalkulovaný dle Poláškova tržního potenciálu. Roku 2005 by to naopak mohlo být cool s nějakým úplně jiným hercem, jestli mi rozumíte. Z hlediska sběratele kuriozit to má i tak cenu nesmírnou, celé je to pěkné, to ovšem na hvězdičkách nepřidá. Nemá to chybu, ale nemá to ani nic jiného, jen Poláškův šulínek a zoufalý název. Můj respekt herečkám Polákové a Plodkové, tohle by nedala každá.

Film mimořádně příjemného tempa a nálady, který žel zklamává očekávání vyvolávané názvem, přestože Japonsko nabízí pro naznačené téma obzvlášť bohatou škálu možností danou nejen odlišností jeho kultury od té naší, ale i kontrastem mezi věkovitou tradiční kulturou (jakou my už nemáme) a bizarně bezbřehou postkulturou (jaké my se ještě neodvažujeme). Nicméně je tam tento stav věcí alespoň přítomen, což při převážné uzavřenosti obou hlavních postav v jednom megahotelu (z nějž mohou shlížet na město, které má víc obyvatel než Česká republika) vyznívá docela působivě. Z obou jsem měl přes silné sympatie po celou dobu trochu trapný pocit, že si autorka prostě napsla romantický příběh s přesně takovým chlapíkem, jakého by chtěla potkat. Což ale vlastně není nic proti ničemu.

Na další KoPr jsem se pochopitelně těšil a jediné, čeho jsem se bál, byl Suchánek místo Vetchého. Nakonec jsem rád, že tam ten Vetchý není. Základní plán (včetně dílčích motivů) dobrý, scénář i jeho režijní zpracování tragické.Trpaslík sice představuje nejvěrohodnější spikleneckou teorii dějin lidstva, s jakou jsem se dosud setkal, splněná přání a jejich následky její předpoklady potvrzují a už proto by mě po dvou viděných dílech (2+3) opravdu zajímalo, jak se to vyvine dál, jenže bych musel přečkat dalších nestravitelně trapných 3x40 minut slabomyslné nesatiry a to po mně nikdo nemůže chtít. Do zjištění, že posledním známým držitelem trpaslíka byl dr. Edv. Beneš, jsem vkládal jisté naděje, rozuzlení tohoto motivu však jen potvrdilo celkovou bezradnost a školáckost.

12 Burtonových fanoušků v mé topce? Nejvyšší čas na její revizi. Jediný příčetný komentář má PollyJean. Pokud jde o "vykreslení postav", o němž mluví Marigold, tak jejich typy jsou tak dokonalé, až mi bylo za tvůrce trapně, jen ten nóbl otec anglické holčičky byl Amík jak vyšitý. Mimochodem, "továrna na čokoládu" je česky čokoládovna.

Tak takové to tedy bylo... Poslední zápas Pepíka Hnátka, kdyby se jen obešel bez vorlíčkovsko-troškovských humorů typu obrácený semafor, byl by geniální prequel, jakkoli sám o sobě má stejně jako původní seriál ke genialitě daleko. Hvězdičky raději čtyři než tři, už za tu zásluhu, kterou celý tento projekt má, a aby to nevypadalo, že jsem "nepochopil". Nejlepší byl stejně trenérův zápisník. Komentáře spacylemon, radek99, marigold.

Sběratelsky zajímavé role některých aktérů, ale všechno přebíjí Bulíček. Mírně nadhodnocuji doufaje, že to bylo celé míněno jako parodie.