Dr Lizal

Do role Quince (James Marsden) byl zvažován Owen Wilson.

Do role Deb (Paula Patton) tvůrci zvažovali obsazení Ellen Pompeo a Marisa Tomei.

Režísérka Kathryn Bigelow je exmanželkou Jamese Camerona, který nabídku na režírování snímku také obdržel. Dal však přednost práci na velkofilmu Avatar (2009).

Film je vyprávěn Sparťanem (David Wenham), kterého Leonidas (Gerard Butler) poslal před finální bitvou pryč. Je to příběh, vyprávěný dalším Sparťanům jako motivace do boje, do finální bitvy. Proto film obsahuje tolik fantaskních elementů jako bomby, slony, obrovská monstra. Celý příběh je vlastně propaganda vyprávěna vojáky, aby Sparťané působili jako nadlidé a Peršané jako monstra a další vojáci byli natěšení do války. Tomuto mechanismu vyprávění příběhu se říká "nespolehlivý vypravěč".

Stadion Rickwood Field, nejstarší profesionální baseballové hřiště v USA, bylo ve filmu použito pro ztvárnění hned dvou dalších stadionů, které již neexistují, a to Roosevelt Stadium v New Jersey a Forbes Field v Pittsburghu. Také se objeví ve scéně, kdy v roce 1945 Jackie Robinson (Chadwick Boseman) hrál v Rickwoodu jako hráč Kansas City Monarchs.

Spike Lee se pokusil natočit film o životě Jackie Robinson už v roce 1995, přičemž do hlavní role tehdy počítal s Denzelem Washingtonem, tehdy byl však projekt „smeten ze stolu“.

Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili.

Jedná se o druhou spolupráci mezi režisérkou Jennifer Lynch a producentem Davidem Michaelsem. Poprvé se setkali u filmu Pod kontrolou (2008).

Film byl točen několik let. Natáčení zdržovaly především zákazy v letech 1966 a 1967. Po úpravách scénář se film dokončil v letech 1973 a 1974. Původně dvoudílný film byl poté v roce 1975 sestříhán do kratší kinoverze. Uvolněn do distribuce byl však až v roce 1981.

V původním Akčním parku ve Vernonu zemřelo v letech 1976–96 šest návštěvníků.

Johnny Knoxville utrpěl také zlomeninu očnice, když mu hned dvakrát vypadlo oko z důlku.

Původně byla do role Four Finger Annie obsazena Instagramová hvězda Ceilidh Joy Garten, ale později byla nahrazena herečkou Brigette Lundy-Paine.

Organizace na ochranu zvířat The Royal Society for Prevention of Cruelty to Animals podala stížnost Britské radě pro klasifikaci filmů kvůli 21sekundové scéně s bojujícími psy.

Ústřední scéna autohavárie na křižovatce se točila pomocí 9 naráz běžících kamer. V černém voze byl kaskadér a ve stříbrném dalkově ovládaný robot.

Tréninkové letadlo NASA KC-135, které bylo používáno k natáčení, docílilo stavu beztíže tím, že začalo z velké výšky klesat, přičemž tento stav trval vždy pouze 25 až 30 sekund, což znamená, že každá scéna se musela vejít do této doby. Pak se vždy museli herci něčeho chytit na zemi, protože stav beztíže náhle skončil a mohli by se poranit.

Film se natáčel ve dvou paralelně působících skupinách. Jednu vedl Tom Tykwer a druhou Lilly (tehdy ještě Andy) a Lana Wachowské. Wachovské režírovali příběhy z 19. století a dva z budoucnosti, Tykwer poté příběhy ze 30. a 70. let 20. století a ze současnosti.

Stanley Kubrick lpěl na každičkém miniaturním detailu a chtěl, aby film pořádně zachytil také dobové malby na stěnách. Rozhodl se tedy nepoužívat umělé osvětlení a všechny scény jsou osvětlené přirozeným světlem nebo světlem ze svíček, kvůli čemuž musel používat superrychlé 50mm čočky na kameru, které vyvinulo NASA pro natočení přistání Apolla na Měsíci.

Do hlavní ženské role byla autory zvažována Carey Mulligan a Bethany Joy Lenz.

Ve filmu si mohla zahrát také Keira Knightley, dala však přednost natáčení snímku Can a Song Save Your Life? (2013).

Režisér prvního dílu Ridley Scott se na tomto pokračovaní podílel jako výkonný producent.