tragos

Simpsonovi ve filmu? Proč ne. Simpsonovi v kině? Viz Homerův komentář v úvodu. Pokud na plátně dostáváte naservírováno to, co v televizi vídáte prakticky každý den, je opravdu na místě chtít se ptát, a co děti? Ehm, tedy, má cenu na Simpsony chodit do kina? Já mám jasno a druhý díl (o němž nepochybuji, že bude dříve či později natočen) na plátně neuvidím. Co se samotného filmu týče, byl příliš moralistický, mnohem víc, než bývá seriál (dát dohromady Barta a Flanderse na tak dlouhou dobu??). Podle očekávání také chvílemi ztrácel dramaturgický dech, ale to je holt dáno tou nezvyklou délkou. Možná by mu tak v půlce avizovaná pauza naopak prospěla :-) Měl bych ze pár výtek k ději, ale radši pomlčím. Snad jen, že drancování Springfieldu mohlo být věnováno mnohem více prostoru. Sečteno, podtrženo, lehce nadprůměrný seriálový díl roztažený na 80 minut, který nestojí za návštěvu kina. 7/10

Rozjezd dobrý, jenže po něm nepřichází nic nového, neustále se opakují "náhodné" situace, které, stejně jako byly na začátku spuštěny jediným broukem, končí na konci jediným ***. Film nabízí spoustu netradičních postaviček a lidských osudů, ale v okamžiku, kdy začne být některá z postav opravdu zajímavá, skočí děj někam úplně jinam a zpět už se nevrátí. Jakoby scénárista nevěděl, jak dohrát slibně rozehrané partie. Především proto a kvůli nijakému konci 5/10.

Nemůžu hodnotit, protože jsem stihl pouze posledních dvacet minut, každopádně to ale vypadalo hodně slibně.

Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek. Pane Hrabal, pane Menzel, páni herci, klobouk dolů. ||| Neodpustím si následující výčet. Počínaje výchovnými ventilky esenbáka Josefa Somra, přes dědkovského Rudolfa Hrušínského st., jeho nesnesitelnou ženu "To zas bude v álejích nablito!", kancovraha-necyklistu Petra Bruknera, jeho pomocníka Rudolfa Hrušínského ml., marně utíkajícího kance, naivní, leč pádnou učitelku Libušku Šafránkovu, oba vůdce mysliveckých band Petra Čepka a Miloslava Štibicha, Čepkova nohsleda, flétnisty Evžena Jegorova, tahanici o divočáka, paní prodavačku, co by ráda zfušovaný obraz, Zdenu Hadrbolcovou, malíře, co nemaluje zfušované obrazy, ale slabikáře, co se podle nich děti už deset let učí, milovníka Jiřího Schmitzera, jeho družku - šenkýřku a majitelku hájovny, Marii Spurnou, zelí nebo šípkovou omáčku, nenažraného uzenářského mistra, co všechny varoval, režiséra Jiřího Krejčíka, cameo mírně senilního mysliveckého veterána Františka Vláčila, bohémského pasáčka koz Františka Řeháka, "Zahrádkáře Kersku", žranici a následující bitku, až po odzbrojujícího Jaromíra Hanzlíka... Od začátku do konce za plný počet.

Po -- pro mě jakožto nečtenáře -- zdařilém čtvrtém dílu jsem od pětky opět něco očekával. A nedočkal se. Filmu chybí příběh, nějaká jasná linie, která by jej táhla od začátku do konce. Prostě nezafungovala dramaturgie :-) Psychologie naopak většinou funguje na výbornou, dospívající herci hrají (Radcliffe víc než by bylo zdrávo, ale Voldemort to vem) a větší prostor vedlejším postavám svědčí. 6/10, po dalším, "bezpřestávkovém" shlédnutí možná půl hězdičky nahoru

"Vím, jak prodávat drogy tak, abych se nikdy nedostal do maléru. Stačí dodržovat jednoduchá pravidla a po pár letech odejít z branže. Já už mám vyděláno dost, zítra končím." Asi proto hlavní hrdina "Po krk v extázi" sáhne poslední den své narkokariéry po kšeftu, který smrdí na sto parseků. Drogy za miliony dolarů, okradená a pekelně drsná srbská mafie, podrazáci na každém kroku, nepsané zákony podsvětí... Přesto Layer Cake není tak tuctový, jak by se na první pohled mohlo zdát. Stejně jako hlavní bezejmenný hrdina, elegán za všech okolností, má Layer Cake styl -- a to dost výrazný a nadprůměrný. Připomíná svižné filmy Guye Ritchieho nebo Dannyho Boyla z devadesátých let, ovšem s minimem homoru. Tedy alespoň s minimem plánovaného humoru ("Nenávidím zbraně... ačkoliv tahle nevypadá špatně."). Skvělým stylem to nekončí, za zmínku stojí i dobrý scénář (podobný hlavně Ritchieho kouskům) a hlavní hrdina alias Daniel Craig. Zbytek už pokulhává, a protože Layer Cake nepřináší do žánru nic nového, zůstávám při zemi. Každopádně jsem ale hodně zvědavý na další Vaughnovy kousky. Připomnělo: Sbal prachy a vypadni, Podfu(c)k

Čistě z nostalgie, po filmařské stránce by se tento film vyšplhal maximálně na 5/10, případné srovnání s "originálem" by se rovnalo čirému bláznovství.

Poprvé jsem Drakobijce viděl jako relativně malý, někdy v dobách, kdy jsem se s Bilbem Pytlíkem vydával na cestu tam a zase zpátky. Jinými slovy, byl jsem jím naprosto unesen :-) Zlý drak, princezna, mladý nezkušený učeň, moudrý mistr. Zní to klišovitě? Zní, ale je to pekelně dobře a strašidelně natočené! Podruhé jsem Drakobijce viděl o pár let později, kdy už byl dojem znatelně slabší, i díky nárůstu konkurence. Přesto se na něj nedá zapomenout a vřele ho doporučuji všem milovníkům temnějších pohádkových fantasy. Peter MacNicol ve své první velké roli. Připomnělo: Temný krystal, Jestřábí žena, Legenda, Nekonečný příběh, O Janovi a podivuhodném příteli

Příjemná TV komedie, která s trochou štěstí nezmizí v bezedném archivu.

Sam Peckinpah není člověk, který by se s něčím páral. Když se střílí, tak jsou mrtví, když jsou ženský, tak je zábava, a když se chlastá, tak je obojí. Jednoduchost až na kost, dalo by se říci, s čímž jde v ruku v ruce i hudba tříakordového mága Boba Dylana. Jenže v jednoduchosti je síla a Sam Peckinpah na tohle heslo vsadil víc než jen svoje kalhoty. Vsadil doslova vše. Na poselství, že čas Divokého Západu se neúprosně krátí a spolu s ním odcházejí i všichni jeho hrdinové, dobří i zlí, mladí i staří. Někdo se podvolí a zradí sám sebe, jiný vytrvá, kráčíc vstříc smrti. Nostalgie je ve vší peckinpahovské syrovosti osekána na minimum, přesto je tím hlavním, o co režisérovi šlo. Dvě scény za všechny: Žena sledující umírajícího druha u jezera za doprovodu "Knockin' on Heaven´s Door" -- neuroníte-li slzu, navštivte očního lékaře. Pat Garrett a zrcadlo -- scéna, která by měla být zapsána zlatým písmem do dějin kinematografie. Peckinpahovsky jednoduchá, silná, výstižná. ||| Kris Kristofferson ve své fascinující životní roli, James Coburn si ji střihl o třináct let dřív -- i tak je skvělý. Připomnělo: Hodný, zlý a ošklivý, Tenkrát na Západě, Malý velký muž