Jestřábí žena

Předvídatelná pohádka (kdo nevěděl že Etiennem už od první noci má taky své malé chlupaté tajemství?) ale dobrá fantasy z 90 let... prostě klasika. :) I když mi přijde trochu divné jak kněz může až tak někoho proklít.... ale beru to jako Fantasy kde je hlavním záporákem zase ta církev... Takže o to víc.. hvíznout jednu hvězdu jako bonus. :D (08.10.2015)

Jastrabiu ženu som chcel po dvadsiatich rokoch vidieť, aby som si doplnil Donnerovu filmografiu. Tento žánrový chameleón natočil horor, rozprávku a niekoľko buddy filmov. Bohužiaľ práve rozprávka mu príliš nevyšla. Tento film mi svojou temnejšou atmosférou pripomenul koprodukčné slovenské rozprávky z 80tych rokov. Lenže tie mali v mojich slovenských očiach svojské čaro, kdežto Jastrabia žena pôsobí, odhliadnuc od jedného nadprirodzeného prvku, ako historický film zo stredoveku. Je ťažké dodať adekvátnu atmosféru tomuto žánru, nestačia na to iba kostýmy, dobre vybraní herci a krásna príroda. Ale to nie je Donnerova chyba, jednoducho sa to už dôveryhodne natočiť nedá a preto filmový priemysel presedlal na temnejšie vysokorozpočtové fantasy príbehy, ktorým práve technické možnosti v dôveryhodnosti pomáhajú. (29.12.2012)

Je tam fantasy, romantika, dobrodružstvo... Tento film obsahuje veľa prvkov, ktoré mám naozaj veľmi rád. No v tomto prípade to na mňa nikdy nedokázalo zapôsobiť. Nezdá sa mi to dosť presvedčivé, aj keď je to natočené za veľké peniaze a hlavných úloh sa zhostili skúsení herci. Príbeh nešťastnej lásky medzi záhadným rytierom Navarre a krásnou Isabeau d´Anjou ma vôbec nechytil za srdce. Navyše Rutger Hauer a Michelle Pfeiffer mi moc ku sebe nepasujú. ** (14.03.2012)

Donnerovi se podařilo (v tomhle případě bohužel nešťastně) zkombinovat dvě věci, které například Ritchie s Artušem dotáhl do dokonalosti. Nebyla to totiž ani temná fantasy, ani sebeparodie. Z obojího tak trošku, což ve výsledku vypadá celkem groteskně. Špatné to nebylo, ale dohromady takové nijaké. 60% (02.08.2017)

Nostalgická romantika, která mě v dětství dokonce rozplakala. Celkem pěkný příběh a krásné obrazy (s takovým mile nostalgickým nádechem) se mi líbí i po tolika letech. Michelle je tu nádherná snad ještě víc, než jindy - a Rutger je jako vždy neodolatelný. Dnes už se sice můžu zasmát podivnému hudebnímu 80's podkladu (který má však stejně nějaké to kouzlo) nebo jednomu či dvěma hereckým úletům (Michelle) - ale i přesto je to stále docela příjemná podívaná (a navždy guilty pleasure z dětství). (28.09.2006)