vesper001

„Nemůžete rozbít to, co už rozbité je“ Ale můžete to zkusit slepit, anebo také rozšlapat na kusy. Tak tomu říkám vánoční film. :) Jeho jediným negativem je, že scénář i hlavní postava mají stejný problém: pohybují se v bludném kruhu. Jack Starks se pokouší vymotat ze smyčky minulost (= vlastní smrt) – realita (= blázinec) – budoucnost (= vlastní smrt) a scénárista zase pořád dokola omílá pár – byť originálních – nápadů. Stroboskopický efekt v očích Starkse je v první polovině zajímavý, ale postupem času začíná být únavný, a zpočátku nepředvídatelný děj se blíží k nepřekvapivému konci. Dobře propracovaná je ale vizuální stránka snímku a téměř bez chybičky je i casting. Adrien Brody je na můj vkus moc ufňukaný (psí oči na mě dělají dojem jen u psů), ale Keiru Knightley by člověk adoptoval a Daniel Craig je důkazem toho, že pro vytvoření nezapomenutelné postavy stačí velkému herci i malá role. Jeho Rudy „třicetkrát se pokusil zabít svou ženu“ Mackanzie vnáší do přízračné sterility starodávného cvokhausu život, košile mu jde k očím a dokonce jsem měla pocit, že mu tentokrát míň odstávají uši. :))

Spielbergův teroristický velkofilm. Nálož patriotismu, fanatismu, nenávisti a násilí, ale také dost nejasností, obrazových a střihových klišé a až moc Erica Bany. Ale popořadě. Avner není žádný ranař a ve společnosti izraelských aktivistů pracuje jako pasivista bez vážnějších ambicí na palestinské skalpy. Profese Avnerových parťáků je práce všeho druhu. Nechybí sarkastický účetní, rozvážný uklízeč místa činu, nervní bombař a řidič, co naopak nervy nemá vůbec. Děj se vyrovnaným tempem přesouvá od jedné likvidace ke druhé s přesně načasovanými úlevnými anebo úsměvnými intermezzy (Avnerův opušťák ke kolíbce, Steve ladí rádio) až k učebnicovému konci. Potud dobré. Problém nastává při průzkumných výpravách do Avnerovy psýchy, jejíž nečekané výkyvy jsou možná lidské, ale na filmovou postavu moc zmatečné a v napjaté atmosféře neúprosně řídnoucích řad „parťáků“ je ubíjející, když se divák musí navíc bát, jestli teď zrovna Avner exploduje (doslova), rozbrečí se (doslova), anebo dostane dumavou chvilku nad kvérem (bohužel doslova). Ostatní postavy mohly na úkor Avnerových citů dostat o pár políček navíc. Zkrátka, Spielbergovi se podařilo natočit poctivý a líbivý snímek na stále bolavé téma a jemně nastínit otázky, zda je násilí skutečně to, na co současný svět slyší, anebo jen forma dialogu znepřátelených skupin, ale v některých věcech – např. v závěrečném záběru na Dvojčata – prostě přetáhl přes omalovánku.

Dívčí četba mi nikdy nic neříkala, ale Malé ženy jsem kdysi četla a docela se mi líbily. Všechny čtyři. Což se bohužel o této filmové adaptaci říct nedá. Tvůrcům se sice podařilo docela dobře vystihnout atmosféru knižní předlohy, horší to je však s obsazením, byť plným zvučných jmen. Nejsympatičtější postavou je bezesporu maminka v podání Susan Sarandon. Na Winonu Ryder si nepotrpím, ale její Jo nemohu nic zásadního vytknout. Claire Danes je jako dvanáctiletá Amy očividně už o pár pátků starší, ale vcelku snesitelná, zato Christian Bale se pro roli Laurieho hodí stejně jako prvotřídní porcelán na večírek pro ožralé slony a Beth mi padla do oka jako klavír z pátého patra. Hádáte správně, moc se mi to nelíbilo.

Barvičkami přepatlaná hrůza plná afektovaných jedinců a psychedelické stylizace, která nutí diváka k úvaze, co asi členové štábu při natáčení a postprodukci brali. Očividně to musela být síla a měli by s tím přestat: hlavně kvůli těm retardovaným dětem, které jsou jedinou představitelnou cílovou skupinou téhle stupidity. Hvězdičku uděluji za všechny scény, ve kterých není sweetheart Lindsay.

Moje babička milovala kromě dědy celý život i Žofrého a nic šokantního na tom nebylo. Uznávám ale, že některé jedince – distributora nevyjímaje – může poněkud vykolejit představa, že i ženy v postproduktivním věku mají své city a touhy, a že se někomu může líbit Daniel Craig s plnovousem. Jinak ale Matka šokující není, a s erotikou to také není až tak horké. Ze strany Anne Reid je odhalení horní poloviny těla spíš důkazem odvahy než vyzývavým gestem a Craig ukázal v jiných filmech víc. Záměrem tvůrců ale nebyl ani tak voyeurismus, jako nahlédnutí do nitra ženy, která si neví rady s nastupujícím stářím a nečekaně znovunabytou svobodou. Ženy, která se bojí samoty a cítí, že se jí její blízcí už dávno odcizili. "I am not ready for old age." Vztah se sexy řemeslníkem je pak jen jedním z omylů v jejím tápání, na rozdíl od vlastních dětí s ní totiž Darren (alespoň zpočátku) mluví a naslouchá jí, a May se k němu instinktivně přimkne. Důsledky jsou ale o to horší, že dotyčný je paralelně předmětem zájmu její nevyrovnané dcery Pauly. Citlivě zpracovanému příběhu bohužel škodí přílišná zjednodušení některých motivů (May po Darrenovi vyjede až moc rychle) a silně předvídatelné rozuzlení. "We'll be like that one day. No one wanting us." P. S.: doporučuju vyhnout se velkým obloukem českému dabingu. (více zde)

Tak Bond neblufoval, když ve Skyfall nadhodil, že s chlapem by „to“ nebylo poprvé… ale vidět bych to nemusela. Člověk by musel být nejen psychopatický a odsouzený, ale i zfetovaný a komatózní, aby kreatuře Capoteho formátu dovolil jen přiblížit se na pět metrů. Kniha Chladnokrevně mi vždycky připadala nechutná, a teď alespoň vím, proč. Jediné pozitivum snímku vidím v castingu. Sandra Bullock je snad poprvé snesitelná, Gwyneth Paltrow roztomilá, účast Sigourney Weaver potěší a Tobyho Jonese jsem zařadila na čestné místo v seznamu herců, ze kterých se mi dělá nanic. Mé znechucení nezmírnil ani Daniel Craig se zlodušským přelivem a tmavými čočkami procítěně pějící Goldmine in the Sky. Brrr!

Počítačové hry mi nic neříkají a zabývám se jimi jen v případě, že musím někde něco chytrého říct o tom, jak při nadměrném užívání mohou člověku udělat z mozku ementál. Strávit 90 minut ve společnosti superwoman Lary mě přiměla touha vidět znovu v akci Eso-Rimmera (alias Majzlíka, který má mimochodem stovky přítelkyň :)). Jednotvárná akrobatická čísla Angeliny Jolie, neherecký výkon Jona Voighta a plytkého padoucha nevyváží ani sošný Daniel Craig ve sprše, a o napětí, natož zábavě nemůže být vůbec řeč. Nachystejte polštáře, na snídani jsem zpátky.

Je jistě chvályhodné, že i šovinista Bond a jeho šéf(ka) M bojují proti diskriminaci žen, ale tento způsob zdá se mi poněkud nešťastným. Doufám, že nebudu mít noční můry o Craigově dekoltu… :o)

Pokračování akční pohádky Z pekla pěstí a comeback psychedelického světa Guillerma del Tora. Elfí princ není žádná éterická bytost, ale zmetek k pohledání, pro víly Zubničky je váš chrup pouhým předkrmem a robotická armáda zlatým hřebem filmu. Navíc si mezi blízkými setkáními s různými druhy příšer Hellboy a jeho parta najde čas i na osobní problémy a pivo. Jen to chce velkou obrazovku, původní znění, klid a rohy v pekle. :)

Když postarší don Lope vezme pod ochranná křídla čerstvě osiřelou Tristanu, svět se (jí) na chvíli jeví jako docela příjemné místo k životu, kde se ušlechtilost ještě nedostala do čela seznamu ohrožených druhů. Ale od chvíle, kdy kořen překročí rámec otcovské péče a schovanka začne v nočních můrách vidět jeho hlavu, jde všechno už jenom z kopce. Lope je čím dál olysalejší a Tristanina nelidská krása čím dál mrazivější. Sobectví je někdy hodně drahé hobby.