VanTom

Nečekaně jsem tuto vulgární šaškárnu přežil bez úhony, primitivní humor založený na pitvoření a slovním průjmu odporné nakynuté matróny nezacházel za nechutnou fekální čáru tak často, aby podělal upřímně naivňoučkou romantiku s rozkošnou Thandie Newton. Díky konstantní karikatuře postav (skvělý Terry Crews) to nebyla až taková nuda a rozhodně nelze neocenit dokonalé masky, kdy bych Eddieho fakt nepoznal, nevědět.

Posedlá se nesnaží blafovat a od prvních pohledů a thrillerových tónů je jasné, co se bude dít dál. Naštěstí vyhrocující se jednostranný (ne)vztah s vyšinutou zamilovanou nebyl natočený špatně a nabral poměrně spád (škoda, že se neodvážil nahoty, tu by bodla). Závěr se zvrhl do béčkové držkovky, která měla aspoň podobu vypjatého "catfightu", takže slabě hrající (druhé housle) Beyoncé odpustíte. Čistý průměr.

Příjemná a svižná, nicméně dějově velmi, velmi klasická hráčská historka uvádí nadaného studenta do blyštivého světa hazardu v Las Vegas, kde si počítáním karet v blackjacku rychle přijde na slušné jmění (plus získá holku svého srdce). Samozřejmě mu opojný luxus stoupne do hlavy, musí si tedy následně nabít pusu a pochopit, co má v životě smysl (kamarádi, škola). Očekávaná bouda na závěr mi ovšem připadla spíš jako rozverný vtip namísto dramatické tečky.

Fascinující sága vikinského dobrodruha, nájezdníka a válečníka Ragnara Lodbroka, jeho žen a synů a rozrůstajícího se přístavního městečka Kattegat, se po dlouhých (resp. nejen počtem dílů čím dál delších) 6 sezónách dokodrcala do rozporuplného finále a já musím říct, že měla skončit dříve (pomstou jeho smrti). Že si s historickou přesností přestala tykat záhy a kromě náboženství akcentovala mystično či spirituálno, mi ani nevadilo, jenže postupem času již nevěděla kudy kam a nad některými výpravami jsem jen kroutil hlavou (africká anabáze). Aspoň, že si udržovala opravdu krásnou, působivě velkorysou výpravu. Více v komentářích u jednotlivých sérií.

Že se budou plus mínus vyrovnaně střídat vtipné hlášky s debilními a perverzními či zábavné situace protahovat do bezradné trapnosti (ale i obráceně), to jsem čekal. Nicméně samotný kriminální případ se táhnul bez nápadu, parodicky přepálená akce švindlovala zběsilým střihem a parťáckou chemii zabíjel toporný Wahlberg jednolitým nakrknutým výrazem (páva, kterému nedovolí vzlétnout :-)). V závěrečných titulkách si Adam McKay nanečisto vyzkusil kritiku příjmů nenažraných korporátních CEO. [Poprvé za 3*, teď se kloním k nižší známce.]

Zábavný hororový brak (který není úplně = nezáměrně blbý ani amatérský) uzavírá nesourodou skupinku v malém hotýlku, do kterého se dobývají latexoví démoni pod velením pokušitelského Billyho Zanea. Žánrovými proprietami (krví, slizem, vybuchujícími hlavami) nešetří.

Komplikované natáčení s excentrickým a potížistickým režisérem se zúročí, když je (tajený a nezávislý) film Medellín přijat do Cannes. Tam na festivalu série vrcholí, jinak v mezidobí přináší další porci omamného života v zářivém hvězdném Hollywoodu, plného povolných krasavic, hulení a večírků v nakažlivě bezstarostném a pozitivním pozlátku.

Někdo má infantilní roztomiloučká zvířátka nebo ztřeštěné komické postavičky, toto povedené pohádko-fantasy dobrodružství má draky (kteří v sobě spojují ty nejkladnější vlastnosti - absolutní přátelskost, oddanost, poslušnost vůči „páníčkům“, a to i když je lidé po generace masakrovali a lovili, ehm :)). Dále má sympatické hrdiny, špičkovou animaci i výpravu, skvělou hudbu a dechberoucí (leteckou) akci, přitom nepodlézá malým dětem.

Sice v úvodu dodržuje a uvědoměle vytýká hororová klišé, nicméně lehce strašidelná je tahle noční zastávka v motelu jenom chviličku. Potom najede do kolejí standardní "hračkové" historky (únos - prodej - záchrana), kterou jsme už viděli několikrát.

Roztančená party na slunném řeckém ostrůvku v předvečer velké svatby rozhazuje všemi hrstmi nálož pozitivní energie, pročež jí leccos odpustíte (třeba na notnou dobu se zastavící děj). Hity skupiny ABBA mám docela rád, ovšem bezmála 2 hodiny v jejich přítomnosti už hraničí; navíc si film na závěr nechává spíše slabší kousky (cajdáky), nebo minimálně ty s nejvíc zprzněným přednesem (uječený a statický The Winner Takes It All).