Willy Kufalt

Moje milovaná záležitost. :) Filmový epos Jaromila Jireša, v němž se Jirešův režisérský talent dokonale mísí s genialitou páně skladatele Leoše Janáčka a taky s precizním herectvím Luďka Munzara. V této době Munzar již měl za sebou spoustu jedinečných kreací na divadelním jevišti i před televizní kamerou, a velkou roli v podobně velkém filmu na velké plátno prostě potřeboval.Za mne jeden z vrcholů životopisného žánru v československé kinematografii. Silně umělecké zpracování v dlouhé stopáži, vypjatý Janáčkův osud a hlavně operu chtějí speciální náladu, ale ten filmový zážitek a atmosféra nabitá emocemi pokaždé stojí za to! Důležité kapitoly z Janáčkova života se skvěle prolínají se všemi áriemi, a dohromady vytvářejí, nebál bych se říci, velkolepou filmovou symfonii. Symfonii, v níž nechybí ani dirigent – noblesní Jiří Adamíra. Nepovažuji se za milovníka opery, v dětství jsem nikdy k její poslouchání či obdivu nebyl vůbecc veden, ale tohle je jeden z filmů, který mi ukázal, jaký velký operní umění v zajímavém zpracování může přinést. Za některé abstraktní scény erotických představ, negativní halucinace před prázdným jevištěm nebo obraz posmrtní oslavy by se rozhodně nemuseli stydět ani světoznámí režiséři historických filmů. A já se nestydím za to, že tenhle snímek u mně na celé čáře překonal Oscary ověnčeného Amadea, natočeného přibližně ve stejném období. 95%

,,Pane Peloušek, už jste někdy viděl zpívajícího matikáře?" / ,,Ne, já jsem zdravej." Čtyři roky poté, co Jiří Grossmann pro Semafor zhudebnil a otextoval Archimedův zákon, přichází na scénu Jiří Menzel zpívající Pythagorovou větu! A opět je to škoda, že většina mládeže nezná (případně to náhodou objeví až dávno po maturité), protože takováhle pomůcka v podobě chytlavé písně je k naučení se lecjaké teorie velice atraktivní! // 30 panen a Pythagoras není filmové veledílo ani v žádném směru zásadní snímek, přesto jde o velice povedený kousek svého žánru. Celý film je jednou velkou legrací, která v poměrně krátké stopáži ukrývá výborný scénář plný vtipů, hlášek, písniček a překvapivých momentů, ale současně ostává i nadčasovým námětem, který odzrkadluje realitu lhostejného přístupu mnoha středoškoláček ke studiu. Jako přínos pak vidím i doplněný závěr v podobě návratu do reality po pohádkovém příběhu plného fantazie a představ. Tenhle originální kousek rozhodně nenudí a ke všemu nabízí i zajímavou hudbu Angela Michajlova, pěknou barevnou výpravu s promyšlenou choreografií i pár herečtích bardů v menších rolích (Brodský, Somr, Filipovský). A samozřejmě krásné talentované holky - bezpochyby Jaroslava Schallerová (neodolatelná zejména ve scéně, kde zpívá na rande svému klukovi Pythagorovou větu), ale i začínající zpěvačka - kytaristka Lenka Filipová a ze starších dam Marie Drahokoupilová. Jiří Menzel hrající, zpívající, tančící mě taky hodně bavil. Tak fajn.... Tak fajn! :-) 75%

Tak tohle mi úplně sedlo, ještě lepší než Křížová trojka ze stejného roku. Zábavný, napínavý film, mírně s detektivním nádechem, pro jakoukoliv věkovou kategorii, ve kterém se vedle pozoruhodné dějové linie odvíjí i druhý plán coby obraz historické doby (přesněji dopad hospodařské krizy na obyvatelstvo i obchodnícké řemeslo v meziválečném období první republiky). Vedle Eduarda Linkerse v hlavní záporní postavě a rovněž skvělých hereckých výkonů Neumanna, Plachého st. a Mareše máme možnost vidět i vynikající režii a disciplinu všech dětských představitelů. S postavou Frantíka Severýna jsem se dokázal okamžitě stotožnit i přesto, že mi je asi dvakrát tolik než jemu v tomhle příběhu a fandil jsem mu. Osobně mě překvapilo, že za knižní předlohou tohoto milého skvostu (Poplach v Kovářské uličce) stojí autor více méně politických próz Václav Řezáč.

Nenáročná humorní detektivka, ve své době určena zejména pro mládež. Rozhodně nepostrádá napětí a noční scény ze zámku svým vizuálem přidávají na tajemné atmosféře. Mohl jsem si tak na filmu užívat nejen herecké výkony, pěkné scenérie červenolhotského zámku, ale i klukovská dobrodružství a celý kolotoč kolem zločinu a podivné postarší party vyvolávajících nejen duchy, ale i spoustu vtipných situací. Potěšilo i herecké obsazení na čele s pány Deylem, Záhorským a mladičkým Luborem Tokošem. Perlička: V komparzu 12ti učňů pražských Leteckých závodů účinkuje i 14-tiletý Vladimír Brabec, objevující zde poprvé kouzlo filmu.

Velice příjemná středověká hříčka ze života Václava IV. v milostním příběhu o lásce mezi mladým králem na útěku a chudou lazebnicí. Historická komedie s rysy téměř pohádkovými i hororovými. Režisérka k natočení filmu využila pouze komorní královskou místnost, malou dřevěnou chatrč s jedním stolečkem a jednu louku s jezýrkem, malý počet herců a většinou neznámých k tomu, přesto je tu hodně na co koukat... Překvapuje zejména mladý, začínající Alois Švehlík v parádní herecké kreaci a naprosto vrcholné formě (klidně bych řekl, že jde o jeho životní roli, v ničem zajímavějším ani na tak velkém prostoru jsem ho jinde už neviděl), půvab dodává svou krásou, ale i projevem Zuzana Geislerová (bohužel málo využitá herečka), v napínavých okamžicích strhává a dojímá arcibiskup v podání Vladimíra Brabce (úžasný výkon, který dodává na dramatičnosti atmosféry). Inteligentní scénář Zdeňka Mahlera nabízí i spoustu úsměvných a humorných momentů. ,,Pracovat? Něco mi to říká, někde jsem to zaslechl, ale nevím přesně, co to znamená." ;-)

Príjemný film určený pre všetky vekové kategórie, príbeh s poetikou slovenskej dediny, radosti z práce i s príležitosťou pre diváka dobre sa zasmiať nad podarenou komédiou (v niečom je film veľmi podobný českej klasike Na samotě u lesa). Film pozdvihuje po hereckej stránke slovenský klasik Jozef Króner, český hosť Rudolf Jelínek či herečky Zimková a Turbová. Pobavila jazda autom s francúzskym príbuzným, snaha dohoniť manželku na úteku v autobuse prostredníctvom zastavovania auta na každej zástavke, či neustále Jelínkovo citovanie z výrokov slávnych. Vedľa humornej línii však má tento film i niekoľko ďalších rozmerov, napr. zo začiatku film obsahuje prostredníctvom scén z natáčania TV reportáži takmer dokumentárne zachytenie činnosti a práce okolo kosenia lúky na slovenskej dedine (po rokoch, kedy tradičnú manuálnu prácu nahradili z veľkej časti elektrické pohonné stroje, majú tieto zábery o to väčší prínos). Rodinný príbeh, ktorý sa potom vo filme vyvíja, skrýva v sebe rozmer cesty prekonania vlastného trápenia a prehry, znovuhľadanie zmyslu života (pevný bod zemegule) postavy alkoholika. V popredí potom stojí myšlienka súdržnosti rodinných vzťahov a vzájomné pochopenie blízkych členov, ktorá sa dá označiť za ústredný motív filmu. ,,Schopnosť myslieť je podľa Aristotela to najpozoruhodnejšie. Ale ja by som povedal, že najpozoruhodnejšia je schopnosť cítiť. Cítiť druh druha, brat brata, syn otca a spoločne cítiť svoje korene..."

V tomhle hraném dokumentu z prostředí české mediciny během 2.světové války se odehrává docela strhující příběh nad objevováním nevyhnutně důležitého penicilinu, způsoby jeho získávání i léčby pomocí něj. Současný člověk si už ani moc neumí představit, jaká to musela být doba, kdy se mnohokrát důležité informace pronášely mezi některými státy velmi pomalu a ještě i rozvoj mediciny mohl v něčem záviset od politiky. Velká poklona českým vědcům, kteří dokázali za půl druhého roku a za těžkých podmínek objevit penicilín na základě pouze jednoho článku o převratném objevu z Anglie a díky staré dostupné literatuře o plesních a houbách. Hodně zajímavé a poučné. Ovšem absolutní happyend se nekoná, po celou dobu má na hlavní dějovou linku o trpělivých vědcích a lékářích vliv nebezpečí 2.světové války, která zuří v pozadí celého příběhu... Líbil se mi způsob natočení s dokumentárním komentářem v podání Luďka Munzara a hranéno vizuálu s obsazením až na výjimky (Vlastimil Hašek) neznámými tvářemi do role vědců. Jinak jeden z mála černobílých filmů, kde jsem si opravdu říkal, že by nevadilo, kdyby byl natočen barevně.

(2x) Nejdřív jsem četl knihu Eduarda Fikera Série C-L a až pak viděl film, který dýchal stejnou atmosférou, jakou jsem si představoval při čtení. Některé vedlejší pasáže byly z časových důvodů pro filmovou verzi sice vyhozeny, nicméně hlavní myšlenka a zásadní momenty a figurky neztratili nic z knižní předlohy. Navzdory tomu, že má Fikerův román podtitul detektivní fantasie, tak celé dílo (ať už knižní nebo filmové) s populárno-vědeckým charakterem se nese ve velice důvěryhodné rovině s kvalitní ukázkou praktického využití kriminalistiky při objasňování případu a odhalování pachatelů. Jedním z rozměrů příběhu je takřka dokumentární linie příběhu s celou řadu využitých kriminalistických metod a prostředků (od podrobných ručních kreseb plánů, otisků, stopy po vozidlech, přes rekonstrukci, špionážní akci, až po moderní filmový materiál) a poctivé důkladné práce vyšetřovatelů, při které je zapotřebí navíc i smysl pro logickou dedukci. Přidaná hodnota filmové adaptace spočíva pak v hvězdném hereckém obsazením a působivém vizuálu připomínajícím svou temnou atmosférou na černobílém obrazu žánr film-noir. Jako atraktivní odlehčení pro diváky pak působí přítomný typický jemný humor, který nepostrádá čs.tvorba častokrát i ve velice vážných filmech, tady zejména v dialozích mezi Sovákem a Hanzlíkem. Za mě nejlepší filmová role Jiřího Sováka... Pic kozu do vazu! 95%

(2x) ,,Panovník nemá čas na všechno myslet a když má, tak nemyslí." Na první pohled tak trochu film pro srandu králikům, ovšem pozornému diváku neujde dobová společenská satira. Po práci na několika mikrokomediích z televizních počátků se legendární režisér Martin Frič pokoušel navázat na svou starší filmovou tvorbu novou komedií, která je obrazem nastupujících svěžích trendů v první polovině zlatých šedesátek. Tehdejší moderní dobu je tady znát mimo způsobu natočení filmu taky v prvcích přítomného automobolismu, architektury (bohatá výprava v královském paláci), hudby (twist), ale především otevřených mezinárodních vztahů. Upoutá zejména úvod filmu, kde si filmaři v uvolněné atmosféře doby troufli i kvůli pár minutám černobílého filmu vycestovat až do egyptské Káhiry. Scéna s oslíkem uprostřed africké kolonie a pouště pak hned vezme diváky do sledování tohoto originálního příběhu. A mě se to líbilo, zejména kvůli dobrému humoru a skvělému Jiřímu Sovákovi s jeho typickým civilním herectvím jsem se bavil dobře. Dokud nepodepíšu koncesi na prodloužení, může se United Oil Company jít klouzat!!!

(2x) Drsná středověká pohádka pro pokročilé. Tenhle zvláštní historický dobrodružní příběh z období třicetileté války má prvky fantasy, hororu, komedie, muzikálu i dobrodružního filmu a diváka nepřestává různými zvraty a nečekanými momenty překvapovat od začátku až do konce. Překvapivým pak zůstává i strhující výkon 13-tileté Michaely Kudláčkové v hlavní roli, stejně jako jedna z nejlepších filmových kreací věčného mladíka Ivana Vyskočila coby potulního muzikanta Matouše Psíka, postavy s pozoruhodnou charakterovou proměnou. Neprávem opomíjený snímek nabídl rovněž další z řad zajímavých filmových rolí někteřích hereckých legend (Haničinec, Munzar, Somr), po pěti letech od TV-seriálu Útek zo zlatej krajiny se na československé plátno vrátil i estonský herec Bruno O'Ya. Bojové váleční scény jsou natočeny velice působivě, silnou atmosféru v pozadí příběhu umocňuje navíc krajina (pustý les, strašidelné úskalí, temná chalupa, všude přítomná špína, bláto) i využití zajímavých kostýmů, dobových rekvizit a zbraní i hudebních motivů. Středověk v české kinematografii ztvárněný jedinečným a naprosto originálním způsobem!